Současnost i budoucnost cloudu? Platit jen za spotřebovaný výkon také u privátních řešení, říká odborník z Geetoo

moravek_geetoo_regular

Foto: Geetoo

Vojtěch Morávek, šéf inovací ve společnosti Geetoo

0Zobrazit komentáře

Cloudové služby se od svého nástupu na IT scénu kolem roku 2008 výrazně vyvinuly. Co se dřív zdálo nemyslitelné, je dnes prakticky standardem. První naprosto nezbytnou inovací současné doby je takzvaná kontejnerizace aplikací, která pomáhá firmám zvládnout rychlý rozvoj moderních technologií a postupů aplikačního vývoje.

Druhou novinkou je pay-as-you-go (PAYG) model účtování spotřeby privátního cloudu podle skutečně využitého výpočetního výkonu nebo úložného prostoru. Na platbu za spotřebu jsme zvyklí u veřejných cloudů, ale mít pay-as-you-go v privátních prostředích datacenter není tak obvyklé. A třetí změnou je to, že se cloud stal doslova samozřejmostí.

Pro vývojáře aplikací cloud jako takový už není žádné téma. Je to daná věc a mnohem důležitější jsou technologie, které poskytuje,“ tvrdí Vojtěch Morávek, šéf inovací ve společnosti Geetoo. Podle jeho názoru firmy převádí na poskytovatele cloudu veškeré zbytečně odborné činnosti, pokud tak lze učinit skrze automatizovaný portál.

Příkladem může být kromě pokročilých nástrojů prostá instalace databáze. Zákazníkovi stačí umět ji používat pro rozvoj své aplikace, ale nepotřebuje vědět, jak se instaluje, provozuje, zálohuje nebo povyšuje. „To je přesně komfort, který mu provoz databáze v cloudu dnes nabízí,“ upřesňuje Morávek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Vraťme se ale ke kontejnerizaci, technologii zmíněné v úvodu článku. Jde o moderní trend, který firmám pomáhá udržet rychlý rozvoj digitalizace. „Kontejnerizace je v IT zaběhnutá technologie pocházející z osmdesátých a devadesátých let. Je to způsob, jak oddělit jednu aplikaci od druhé tak, aby si každá z nich myslela, že má celý počítač pro sebe,“ upřesnil tuto technologii Morávek v rozhovoru věnovaném právě kontejnerizaci, který si můžete přečíst v našem speciálu Svět v cloudu.

Dnes je kontejnerizace mnohem dál a umožňuje firmám bleskově reagovat na vývoj a škálovat výkon za použití celé řady serverů. Moderní vývoj prakticky jakýchkoliv aplikací či her se bez kontejnerů téměř neobejde. „Vývoj takzvaných monolitických aplikací začal být pomalý a aplikace se dnes dělí do menších celků, které jsou vyvíjeny zvlášť, jiným tempem a jinými postupy. Těmto částem říkáme microservices a je vhodné je umístit do kontejnerů,“ dokresluje Morávek důvody, proč je kontejnerizace dnes nutností.

Nic z toho by nemohlo fungovat bez technologie Kubernetes, která umožňuje vytvářet obrovská množství kontejnerů, aniž by došlo ke ztrátě kontroly nad vznikajícím komplexním systémem microservices. Správa Kubernetes a produkční provoz aplikací je službou, kterou česká společnost Geetoo zákazníkům nabízí už od vzniku této technologie před několika lety.

„U každého zákazníka je naprosto odlišná připravenost aplikací i týmů. Řešíme nejčastěji celou problematiku od přípravy aplikací až po jejich nasazení a provoz. Ale pomáháme i týmům, které se na nás obrací až ve chvíli, kdy se samy dostanou do nesnází,“ dodává Morávek.

Platby podle reálné spotřeby

Druhou inovací, na kterou přišla řeč ve speciálu Svět v cloudu, je PAYG model placení pouze skutečně spotřebovaného výkonu privátního cloudu. Pokud firma z jakýchkoliv důvodů – obvykle jsou za tím zvýšené požadavky na bezpečnost dat nebo jen averze firmy ke cloudu – nechce převést IT plně do veřejného cloudu, ale chce i tak využít jedné z jeho největších výhod, má teď i tuto možnost. Geetoo Scale je produkt, který umožňuje firmám pořízení vlastní infrastruktury se všemi výhodami transparentního systému plateb rozložených v čase a modelu PAYG.

Michael Trousil, který má tento produkt v Geetoo na starosti, ve článku věnovaném PAYG modelu u privátního cloudu blíže vysvětlil základní fungování takto: „Službu Geetoo Scale ve většině případů poskytujeme v lokalitě zákazníka, kterému tak zůstává kontrola nad provozem systému, jen s tím rozdílem, že k tomu dostává benefity ze světa cloudu, jako je třeba možnost platit pouze za spotřebovaný výkon.“ Taková cesta je vhodná i pro firmy, které využívají hybridní cloudovou infrastrukturu spojující rychlost a flexibilitu veřejného cloudu s bezpečností privátního.

Tato služba vznikla ve spolupráci Geetoo s J&T Leasing s cílem otevřít firmám dveře k výhodám cloudu z bezpečí jejich datového centra či serverovny. Klientovi je nejprve nastavena základní kapacita, což je výkon, který postačuje na pokrytí současné potřeby výpočetního výkonu. Kromě tohoto základu je určena i druhá hranice, obvykle navýšená o 20 procent, která určuje výkon či velikost úložiště, jež je firmě kdykoliv k dispozici. Základní kapacita infrastruktury je hrazena formou měsíčního poplatku, v případě překročení je výkon účtován modelem PAYG, tedy například za každý gigabyte nad její rámec.

***

Chcete se o privátním, veřejném a hybridním cloudu dozvědět víc? Jak lídři trhu vidí budoucnost této technologie? Kdy cloud učiní kvantový skok? A jaká odvětví čeká v nejbližší době přechod do cloudu? O všem, co se v této oblasti děje a brzy dít bude, se můžete dočíst na webu Svět v cloudu, kde se o cloudové budoucnosti pro CzechCrunch rozpovídali experti ze společností Algotech, Schneider Electric, Geetoo a TietoEVRY.

Aukro nabídne v aukcích i domy a auta. Dál ale budeme také tržištěm pro starožitníky, říká jeho nový šéf

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

sadilekRozhovor

Foto: Aukro/CzechCrunch

Jan Sadílek, výkonný ředitel Aukra

0Zobrazit komentáře

Prakticky na každém kroku narazíte doma u Jana Sadílka na nějakou sošku, skulpturu, medaili či jinou sběratelskou záležitost. „Vypadá to tady jako ve starožitnictví,“ směje se šestatřicetiletý vášnivý sběratel vltavínů a nožů. „A proto je pro mě Aukro dokonalé prolnutí byznysu a mé vášně,“ dodává Sadílek, který se stal šéfem velkého online tržiště letos v létě a má s ním velké plány.

V rozhovoru pro CzechCrunch bývalý marketingový ředitel Alzy popisuje, že cílem je dosáhnout do konce roku 2026 na 20 miliard korun v objemu zobchodovaného zboží. Při Sadílkově červnovém nástupu firma hovořila o stejném plánu naplněném o rok dříve, ale přesto jde o slušnou ambici. Aukro v ní mohutně podporuje investiční skupina Pale Fire Capital, která ho v posledních letech většinově odkoupila a chce portálu vrátit zašlou slávu.

Jan Sadílek má za sebou v roli výkonného ředitele teprve několik měsíců, ale už dokázal zdvojnásobit počet kolegů v týmu a připravuje se na expanzi. Ta by měla Aukro poprvé představit také v zahraničí. Specializovat se přitom bude aukční tržiště nejen na starožitnosti, ale obchodovat se na něm mají také auta a reality. A jeho šéf sní o tom, že otevře kamenný obchod.

Máte za sebou několik prvních měsíců v roli šéfa Aukra. Co vás nejvíce překvapilo?
Měl jsem na rovinu trochu obavy, zda nebudu nastupovat do role krizového manažera, ale investoři z Pale Fire Capital odvedli před mým nástupem skvělou práci. V době mého nástupu již Aukro velmi zajímavě rostlo, už v roce 2020 bylo v zisku a jako firma bylo stabilizované. Mým prvním a největším úkolem bylo výrazně šlápnout do IT, protože jsme měli málo vývojářů. Když jsem nastupoval, bylo nás 32, teď je nás 68. Hodně se zvedla seniorita týmu a zvětšil se zejména IT tým, protože Aukro je jako platforma spojená právě s vývojem technologií.

Vy jste předtím působil sedm let v Alze, přes čtyři roky jako marketingový ředitel. Co vás přesvědčilo, abyste největší český e-shop opustil a šel dělat do Aukra?
V Alze jsem se během sedmi let mnoho naučil a jsem ji vděčný, jak mě nechala vyrůst, byť jsem ale zastával roli marketingového ředitele, spravoval miliardový rozpočet a měl pod sebou 190 lidí, vždy mě to k táhlo k nějaké širší roli. Když se tedy naskytla role CEO v Aukru, měl jsem hned jasno, že ji chci vzít. Už jen díky tomu, že jsem duší sběratel. U mě doma to vypadá jako ve starožitnictví, všude jsou nějaké skulptury, sošky nebo sklo. Aukro je pro mě dokonalé prolnutí byznysu a mé vášně, nedokážu si pro sebe představit lepší společnost.

Postupně jsem si také uvědomil, že byť jsem měl v Alze jako marketingový ředitel velkou odpovědnost, nedá se to vůbec srovnávat s odpovědností, jakou má CEO, ačkoliv je to v menší firmě. Dnes už dobře chápu některá rozhodnutí Tomáše Havryluka (místopředseda představenstva Alzy – pozn. red.), kterým jsem dříve z mé pozice tolik nerozuměl nebo s nimi nesouhlasil.

Jak vycházíte s investory z Pale Fire Capital, respektive jak to máte nastavené? Vy jste šéf Aukra a reportujete jim jako investorům, nebo je to užší spolupráce?
Máme to rozdělené. Dušan Šenkypl mi pomáhá zejména s IT a dává mi cenný feedback ohledně řízení firmy. S Honzou Bartou řešíme vize a budoucí směry dílčích projektů i celého Aukra a David Holý pomáhá s marketingem. Všichni partneři jsou tedy zapojení a pomáhají mi, ale zároveň dávají extrémní množství svobody. Je pro mě důležité, že respektují, když volím jiné cesty, než jsou třeba zvyklí. Musím samozřejmě vždy ukázat, že i mé cesty fungují, ale netlačí mě do jejich chápání světa a jejich rozhodnutí.

sadilek

Foto: Alza/CzechCrunch

Jan Sadílek, generální ředitel Aukra

Aukro bylo historicky na výši, pak několikrát spadlo, v posledních letech o něm spíše nebylo slyšet. Počítám, že vaším společným cílem je obnovit jeho zašlou slávu?
To určitě ano. Věřím, že Aukro má ohromný potenciál. Naším cílem je do konce roku 2026 dosáhnout na 20 miliard korun v objemu zobchodovaného zboží. Vidím velký potenciál v růstu vertikálního, expanzního i v počtu uživatelů. Meziročně letos porosteme o více než 30 procent a skončíme v zisku v řádu vyšších desítek milionů korun, jsem ale přesvědčený, že můžeme růst ještě víc.

I s ohledem na složitější historii Aukra dnes odborná veřejnost neuvažuje o Aukru jako o předním hráči tuzemské e-commerce scény, ale v řeči čísel tam rozhodně patříme. Měsíční návštěvnost Aukra je kolem 12 milionů, za poslední rok a půl máme 1,2 milionu aktivních uživatelů, každý měsíc evidujeme v průměru 350 tisíc transakcí. Snažíme se teď náš obraz a vnímání Aukra měnit.

Jaká by měla být pozice Aukra na tuzemské e-commerce scéně? Jsou tu standardní e-shopy, pak tržiště a klasické bazary. K čemu máte nejblíž? Nebo si budujete kategorii sami pro sebe?
Jdeme spíše vlastní cestou, těžko se můžeme s někým srovnávat. Například projekty typu Sbazar, Bazoš nebo Hyperinzerce, kde se také prodává zboží z druhé ruky, jdou jiným směrem. Máme jiný monetizační model a dominantní jsou u nás aukce, stejně jako kategorie sběratelství, starožitnictví, umění, to jinde nenajdete. Jsme tržiště, na němž spolu obchodují přímo koncoví zákazníci. Zároveň máme jen minimum velkých prodejců, drtivá většina se v ročním obratu pohybuje do jednoho milionu korun. Největším prodejcem na Aukru je paradoxně Alza.

Jak je to možné?
Nechceme být jen další velké tržiště v řadě, další Alza, Mall nebo Heureka, kde se prodává nové zboží. Chceme být tržištěm pro druhojakostní zboží, tedy použité, rozbalené, klidně i rozbité produkty – ty ještě udělají svou službu. Spolupracujeme právě například s Alzou, která u nás prodává rozbité, repasované či použité zboží. Dokáže tak i tento typ zboží lépe monetizovat, než když ho někde prodává hromadně. Chceme nabírat další takové partnery. Zároveň jsme dál světem sběratelství, starožitnictví a umění, který tvoří polovinu našeho byznysu. I do toho segmentu významně šlapeme.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Když se řekne Aukro, spojím si to hlavně se zmíněnými aukcemi – je to pořád gró?
Ano, jednoznačně. Aukci považujeme za nejspravedlivější určení ceny. Aukcím proto věříme, podporujeme je a věříme, že mají budoucnost, obzvlášť v dnešním světě, kdy je mnoho věcí nedostatkové zboží. Stačí se podívat třeba na nový PlayStation, na byty, chalupy i auta se stojí nekonečné fronty. Aukro může být nezávislá a transparentní instituce, která nastaví férovou cenu, odrážející reálnou nabídku i poptávku na trhu.

Jak vypadá dnešní byznys model Aukra?
Nabízíme prodejcům masivní traffic, tedy kupující, oběma stranám pak poskytujeme maximální bezpečnost a kvalitu transakce. Každý prodejce je hodnocen jinými uživateli. Za tyto služby máme provize z prodaného zboží, přičemž jde o nižší provize, než jsou například poplatky na marketplace. To je dominantní složka příjmů. Určitou část pak tvoří větší propagace jednotlivých inzerátů, kterou si mohou prodejci zaplatit.

Plánujete růst také v rámci nových vertikál, jako jsou reality nebo auta. Budou se i reality a auta klasicky dražit?
V Aukru nepoužíváme slovo dražit, nese si s sebou negativní konotaci, pro nás to jsou aukce, nikoliv dražby. Každopádně počítáme s tím, že i v rámci segmentu aut a realit budou ve velké míře aukce. Těmto dvěma kategoriím věříme a pro příští rok na ně hodně sázíme.

Máte stanoveno, kolik s investory plánujete investovat do dalšího rozvoje?
Nejedeme budgetově, ale investičně. Každý projekt či marketingová aktivita má svůj byznys case a očekávání. Nemáme přitom problém do něčeho investovat, když víme, že v budoucnu – klidně i v delším horizontu – se nám to vrátí. Zatímco v Alze jsme obvykle chtěli rychlou návratnost, v Pale Fire Capital sází spíše na strategii, kdy je důležité, aby projekt významně rostl z dlouhodobého hlediska. Nemám tedy v tomto ohledu omezený budget.

Ideálním stavem je, že starožitník z Košic dodá obraz do Hamburku, aniž by věděl, že vlastně posílá balík někam do Německa.

Teď jste ziskoví. Budete si chtít při velkém růstu držet ziskovost, nebo půjdete do minusu, abyste mohli růst?
Ano, i při tomto růstu chceme zachovat ziskovost. Je to podle mě nutná podmínka k tomu, abychom tu dlouhodobě byli a naplňovali naši vizi, která říká, že „dáváme věcem nový život“. Tento rok bude vyšší desítky milionů korun v zisku, příští rok bychom ho měli ještě navýšit.

Jaké výsledky očekáváte za rok 2021? Jaké jsou vaše plány pro příští rok?
Objem prodaného zboží na Aukru by měl letos přesáhnout hrubým odhadem 3,3 miliardy korun. Rádi bychom příští rok dosáhli dvojnásobku. Minimum je pro nás růst o 50 procent.

Pod vaším vedením by Aukro mělo také poprvé expandovat. Jak by to mělo vypadat?
Na Slovensko jsme původně chtěli expandovat už letos, ale zjistili jsme, že na to vůbec nemáme připravený systém. I proto jsme museli zvětšit náš tým a nakonec jsme našli řešení, díky kterému budeme možné expanzi příští rok zahájit. Do vývoje se pustíme hned v lednu, půjde o náš největší IT projekt. Základní myšlenkou naší expanze je propojení různých trhů, aniž bychom zvyšovali nároky či složitost pro prodejce i kupující.

Co to znamená v praxi?
Chceme vytvořit jednotný katalog, který bude propojený napříč zeměmi. Prodejci by přitom mělo být jedno, zda svůj balík posílá do Prahy, do Košic nebo do Vídně. Nabídneme mu takové finanční či logistické služby, že to bude dál stejně jednoduché. Ideálním stavem je, že starožitník z Košic dodá obraz do Hamburku, aniž by věděl, že vlastně posílá balík někam do Německa – nemusí řešit platbu, logistiku, jazyk. Věřím, že Aukro má zejména s ohledem na naši nabídku co nabídnout i na zahraničních trzích.

Zajímá vás hlavně střední a východní Evropa?
Jako první chceme vykročit do sousedních zemí. Nejprve na Slovensko, pak do Rakouska a nakonec do Německa. To je hlavní cíl pro následující rok, další expanzi budeme řešit až poté, abychom netříštili pozornost.

V rozhovoru pro Lupu jste říkal, že si pohráváte s myšlenkou, jestli nezřídit velký obchod se starožitnictvím, ve kterém bychom vystavovali zboží našich prodejců. Pořád vás ta myšlenka neopustila?
Neopustila, ale máme před sebou spoustu důležitějších projektů. Chceme rozjet auta, reality, expanzi, druhojakostní platformu. Aukro Store, jak mu pracovně říkám, zatím na příští rok v plánech pořád mám, ale dal jsem podmínku, že ho otevřeme v případě, že se nám podaří držet čísla na hlavních projektech.