Co bylo ještě před několika málo lety nevídanou událostí, je dnes téměř rutinou. I tak se ale zatím posádkové lety vesmírné společnosti SpaceX dají počítat v jednotkách. Další z nich je v plánu již na zítřek, tedy středu 27. dubna. Čtyřčlennou posádku, která poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), tentokrát uvidíme v novém kusu vesmírné lodě Dragon.
Z Kennedyho vesmírného střediska má raketa Falcon 9 od firmy pod taktovkou nejbohatšího muže planety Elona Muska vystartovat v 9.52 středoevropského letního času. Svůj klasický živý přenos, který bude obsahovat i všechny přípravy a předletový program, by ale SpaceX mělo spustit minimálně tři hodiny předem.
První minuty mise, která se jmenuje Crew-4, budou probíhat stejně, jak jsme již u letů SpaceX zvyklí – pár minut poté, co se raketa odlepí od povrchu, se oddělí její první stupeň a zamíří zpět k zemi, kde se pokusí o přistání na plošině v Atlantiku. Tento komplikovaný mechanismus se v poslední době daří SpaceX na jedničku, celkově už se bude jednat o 127. podobný pokus. Konkrétně tento první stupeň rakety poletí již po čtvrté. Dříve ho využila posádka mise Crew-3.
Naopak zcela nová bude loď Crew Dragon, která je už připravená na odpalovací rampě a připevněná na raketě Falcon 9. Ponese jméno Freedom, v překladu Svoboda. Jméno odkazuje mimo jiné i na loď Freedom 7, ve které v roce 1961 vyletěl do vesmíru Alan Shepard, první americký astronaut. Po Endurance, Resilience a Endeavour se jedná už o čtvrtou posádkovou kapsli Dragon.
Jak už název Crew-4 napovídá, jedná se o čtvrtou operační misi z kontraktu mezi SpaceX a americkou vesmírnou agenturou NASA o dopravě osob na ISS. I tentokrát usedne na palubu čtveřice astronautů. Velitel mise bude Američan Kjell Lindgren, který již jednou na Mezinárodní vesmírnou stanici letěl, a to v roce 2015.
Zkušenost z pobytu ve vesmíru má i Italka Samantha Cristoforettiová, pro kterou půjde taktéž o druhou misi na ISS. Naopak vesmírnými nováčky budou další dva Američané – Robert Hines a Jessica Watkinsová. Poslední jmenovaná se mimo jiné stane první černošskou ženou, která na ISS pobyde na dlouhodobější misi.
Posádka mise Crew-4 měla původně vystartovat k Mezinárodní vesmírné stanici už 15. dubna, kvůli povětrnostním podmínkám se však start opakovaně odkládal. Ve vesmíru stráví přibližně půl roku a naváže na ni mise Crew-5, která odstartuje letos na podzim.
Je to ostatně jen pár dní, co se z ISS vrátila jiná vesmírná posádka, která taktéž odletěla na vesmírné lodi Dragon. Mise Axiom-1, úspěšně zakončená v pondělí přistáním v oceánu, byla vůbec první plně soukromou turistickou misí na ISS. Oproti původnímu plánu na desetidenní pobyt se nakonec trojice turistů a jeden profesionální astronaut zdrželi na ISS sedmnáct dní.
Původně chtěli prostě podnikat a nechávat nudnou práci na počítačích. Brzy ale zjistili, že tak jednoduché to není – nezáživné úkony chce na stroje přehodit velká část společností, ale pak už nezvládne hlídat softwarové roboty, kteří se o ně starají. A tak od jejich použití raději ustoupí. Liberecký startup Pointee se tak přeorientoval na jejich ukočírování. To zaujalo hned několik velkých společností a aktuálně i český fond Tensor Ventures, který mu spolu s evropským fondem Earlybird posílají 1,3 milionu eur.
„Moc se nám líbila myšlenka, že by lidé díky technologiím mohli dělat jen kreativní práci, která by je bavila, protože nudnou rutinu za ně udělá počítač či stroj,“ říká Jan Strnad, jeden ze spoluzakladatelů Pointee. Firmu založili s Ivem Knejpem a Martinem Vitoušem a nejdřív začali s ověřováním, jak vypadá nasazování technologií v praxi po světě, a tak do firem začali telefonovat. Obvolali přes sto center automatizace velkých firem po zeměkouli.
„Volali jsme například do Spojených států, Japonska, Austrálie i Afriky. A všude řešili úplně stejný problém. Na začátku byli z automatizace nadšeni. To se ale u všech změnilo v okamžiku, kdy takových softwarových robotů začali provozovat stovky, nebo dokonce tisíce. Uhlídat totiž takové množství robotů a vyždímat z nich maximum je úplně jiný příběh,“ popisuje Strnad.
Pointee začalo klienty nabalovat rychle. Získalo ČSOB a brzy začalo pracovat pro celou bankovní skupinu KBC, Aecom nebo pro firmu Konica Minolta. „Teď jednáme s Intelem a Microsoftem. To by nás před rokem ani ve snu nenapadlo,“ říká Knejp. Další dveře otevírá aktuální investice od Tensor Ventures a Earlybird – 1,3 milionu eur, tedy v přepočtu skoro 32 milionů korun, je může dostat nejen do nových společností, ale i rozšířit samotnou firmu doma i ve světě. Pointee hodlá lovit šikovné lidi nejen z libereckého kraje, jak říká. Ale rovnou i založit pobočku ve Spojených státech.
Z Liberce do extraligy
Český fond Tensor Ventures Romana Smoly, Martina Drdúla a Petra Ulvra se zaměřuje na deep tech, tedy firmy založené na nejnovějších vědeckých poznatcích. „Když jsme zjistili, co Pointee umí, bylo to pro nás i pro Dana Lupu z evropského fondu Earlybird velmi rychlé rozhodování, protože podle nás kluci z Pointee trefili dobu. Je to pro ně sice velmi rychlý skok z Liberce rovnou do světové extraligy, ale jsou skromní a pracovití, takže věřím, že to zvládnou,“ říká Somola.
„Každá firma dnes horečně přemýšlí a pracuje na tom, jak předat rutinní práci strojům a počítačům, to není nic nového. Ale rozdíl mezi vítěznými a poraženými firmami v následujících letech bude v tom, jak dobře každá z nich zvládne ukočírovat to obrovské množství softwarových robotů a jestli se jí povede obrovské investice do technologií co nejlépe zhodnotit,“ dodává Ulvr.
Foto: Tensor Ventures
Petr Ulvr, Roman Smola a Martin Drdúl z Tensor Ventures spolu s Janem Strnadem a Ivem Knejpem z Pointee
Pro Tensor Ventures to aktuálně není jediná investice. Fond se teď dohodl i na vstupu do amerického startupu, který slibuje opravdu vysoké výkony superpočítačů. Mladé univerzitní firmě se jménem QC82 posílá jeden milion dolarů, tedy asi 22,5 milionu korun. Společnost slibuje, že její kvantová technologie umí zásadně vylepšit stroje, jež doteď fungují spíš jako velmi citlivá a velká zařízení v laboratořích. A přeměnit je ve stroje použitelné v běžných podmínkách, které doteď nejsou reálně k dispozici.
Kvantové počítače jsou ty, které využívají největší světové univerzity, globální firmy jako Google či Facebook, výzkumné ústavy nebo organizace, jež potřebují opravdu vysoký výkon, třeba Český hydrometeorologický ústav. Tedy pokud potřebují zprocesovat extrémně velké množství operací ve velmi krátké době a nasimulovat skutečnosti jen v teoretickém světě.
Umí pomoct se zcela novými léky, materiály, zásadními úsporami energie nebo výrazným snížením emisí. Nebo třeba s chytřejšími stroji či novými standardy šifrování. Kvantové technologie proto řeší banky, investiční firmy, farmaceutické koncerny i vlády.
Tým QC82 pochází z University of Virginia, jedné z nejlepších veřejných univerzit ve Spojených státech. Jeho kvantová technologie je založená na využití fotonů a měla by umožnit produkci výkonných a při pokojové teplotě běžně provozovaných kvantových procesorů a počítačů.
Na výzkumu tým pracuje šest let a teď prý dospěl do fáze, kdy ví, že jde o životaschopnou technologii. „V Tensor Ventures přesně věděli, o čem mluvíme. Taková znalost rozhodně není u investorů samozřejmostí,“ chválí si Hussain Zaidi, generální ředitel a spoluzakladatel společnosti QC82.
Zásadní dopad na život kohokoliv
Michal Křelina je teoretický fyzik a expert na kvantové technologie v Tensor Ventures. Poskytuje konzultace třeba i pro NATO. Vysvětluje, že kvantové technologie můžou mít zásadní dopad na život kohokoliv. Právě díky tomu, jak můžou nasimulovat procesy, aniž by se reálně musely dít. Tedy aniž by dlouhé roky probíhal výzkum toho, jak by se různé podmínky odrazily na realitě třeba v přírodě.
„Naše civilizace spotřebuje dvě procenta světové energie, aby byla schopna vyprodukovat dostatek hnojiva pro pěstování plodin. Příroda to však dokáže mnohem lépe a efektivněji než my. A právě kvantové počítače by jednoho dne mohly být schopné nasimulovat velkou spoustu možností a najít tu správnou, která se přiblíží genialitě přírody,“ říká.
Foto: Tensor Ventures
Martin Drdúl a Roman Smola, dva ze tří partnerů Tensor Ventures
„To by mohlo ušetřit obrovské množství energie, zásadně snížit naši uhlíkovou stopu a zvýšit produkci potravin,“ popisuje Křelina jeden z příkladů. Vysvětluje, že takové technologie můžou pomoct třeba u hledání optimální logistické varianty při rozvozu zásilek nebo jídla po velkých městech i při hledání investičních strategií.
K investici od Tensor Ventures se připojí i další zajímaví investoři. Tým v QC82 totiž očekává, že vedle té od investorů získá podporu i od americké vlády prostřednictvím speciálních programů financování, které ale probíhají v delším časovém horizontu. „Myslím, že se to všechno povedlo. A je skvělé, že i z České republiky můžeme být součástí tak velké hry, jako je soutěž o kvantovou nadvládu,“ říká Martin Drdúl z Tensor Ventures.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.