Rostoucí náklady i slabší zájem inzerentů. Společnost Meta se přidává k řadě dalších globálně působících technologických gigantů jako Alphabet, Amazon i Apple, kteří pod tlakem aktuální situace na trzích přistupují k úsporným opatřením. Matka populárních sociálních sítí ve středu oznámila, že propustí přes 11 tisíc lidí, což odpovídá zhruba třinácti procentům její pracovní síly.

V případě Mety jde o jedno z nejmasovějších propouštění v technologickém sektoru. V září přitom její zakladatel a šéf Mark Zuckerberg mluvil o zastavení náboru nových zaměstnanců a již před létem vyzval pracovníky, kteří nejsou připraveni podávat výkony, k odchodu. Zmrazení náboru až na výjimky potrvá minimálně do konce prvního kvartálu příštího roku.

Takto masové propouštění je první v osmnáctileté historii firmy. Jiné technologické společnosti jako Microsoft, Twitter, Stripe či Lyft již propustily další tisíce zaměstnanců. Technologiím a jejich akciím se dařilo v čase koronavirové pandemie, letos se jich ale velmi nepříznivě dotýká vysoká inflace a rychle rostoucí úrokové sazby.

„Nejenže se online obchodování vrátilo k dřívějším trendům, ale makroekonomický pokles, zvýšená konkurence a ztráta reklamních signálů způsobily, že máme mnohem nižší příjmy, než jsem očekával,“ uvedl ve zprávě zaměstnancům generální ředitel Mark Zuckerberg. „Spletl jsem se a beru za to zodpovědnost,“ dodal.

Zuckerberg zdůraznil, že firma se musí stát kapitálově efektivnější a uvedl, že společnost přesune zdroje do oblastí růstu s vysokou prioritou, jako je vyhledávač AI, reklama a obchodní platformy, ale i projekt metaverse, tedy virtuálního vesmíru. Zuckerberg tomuto projektu pevně věří, samotní investoři však tuto vizi moc nesdílejí – jen letos akcie Mety ztratily již více než dvě třetiny své hodnoty.

Aktuální kroky firmy mají vést k větší kapitálové efektivnosti, po čemž ostatně investoři volali již delší dobu. Jak na Twitteru upozornil Gene Munster z americké investiční společnosti Loup, propuštění jedenácti tisíc zaměstnanců by Metě mělo ročně ušetřit 2,5 miliardy dolarů, tedy přes šedesát miliard korun.

S přispěním ČTK