Spojení bank a inovací. Akcelerátor ČSOB podpořil přes 80 startupů, tvoří i líheň studentských jednorožců

Mnoho startupů má za cíl udržitelnost. Když ale nebudou fungovat finančně, tak nebudou moci dělat nic, říká lídryně akcelerátoru.

Peter BrejčákPeter Brejčák

csob_start-it_05_10_22_064-min

Foto: ČSOB

Zuzana Paulovics, lídryně akcelerátoru Start it @ČSOB

Přes devadesát procent startupů nepřežije, z toho dvaačtyřicet procent bojuje s neexistující nebo nedostatečnou poptávkou po svém produktu. Lze se tomu ale vyvarovat předem, což je přesně cíl ČSOB a jejího akcelerátoru nadějných projektů Start it. Během pěti let v něm už banka podpořila přes osmdesát začínajících firem, kterým pomáhá hledat způsob, jak fungovat udržitelně a zároveň ziskově. V rámci podpory podnikavých studentů pak finanční dům představil i líheň pro jednorožce, na níž spolupracuje s patnácti univerzitami.

„Programy jsou pro firmy ze všech odvětví, činnost není omezena jen na finanční nebo pojišťovací obor,“ vysvětluje Zuzana Paulovics, lídryně Start it @ČSOB, kterým prošlo už dvaaosmdesát startupů, přičemž o účast usilovalo přes pět set projektů. „Úmrtnost ‚našich‘ startupů je jen devatenáct procent, takže s úspěšností je možné něco dělat,“ říká Paulovics s odkazem na statistiky zmiňované v úvodu, které vycházejí z interního průzkumu banky.

Mezi již podpořené firmy patří i známá jména jako Resistant AI spoluzakladatele Martina Reháka, který odhaluje kybernetické podvody a od investorů již získal přes 700 milionů korun. Další příklady zahrnují aplikaci propojující maminky Mamio, startup Blocks vyvíjející chytré boxy do firem i pro dodávky lékárny Pilulka.cz, firma M.arter pro sladění rodiny a kariéry, znovupoužitelné obaly ReKrabice, které využívá i T-Mobile, či ekologické prací papírky EcoHaus.

Jednotlivé startupy v rámci akcelerace získávají know-how a podporu ČSOB společně s jejími zkušenostmi a kontakty či možností pět měsíců využívat zázemí k práci přímo v sídle banky v pražských Radlicích. Ta také nabízí mentoring šitý na míru dané firmě či využívání výhod členství v mezinárodní síti akcelerátorů GAN (sdružuje deset tisíc startupů ze šesti kontinentů). Spolupráce pak pokračuje i po skončení akcelerace. A právě se vybírá další desítka startupů do příštího kola, které začíná koncem roku.

csob_start-it_05_10_22_020-min

Foto: ČSOB

Zuzana Paulovics, lídryně akcelerátoru Start it @ČSOB

„Akcelerace v rámci programu není zpoplatněna, což je jeden z rozdílů oproti jiným akcelerátorům na trhu. Naším primárním cílem není získat v nadějných začínajících firmách majetkový podíl, ale podpořit inovace v Česku. Stává se však, že se cesty firem, které prošly akcelerací, a ČSOB protnou,“ přibližuje Paulovics a jako příklady jmenuje právě Resistant AI, který se stal dodavatelem služeb pro celou belgickou bankovní skupinu KBC, do níž ČSOB patří, nebo joint venture s platformou Green0meter pro výpočet uhlíkové stopy.

Líheň pro jednorožce

Z interního průzkumu banky z října loňského roku mezi více než dvěma stovkami studentů pražských vysokých škol vyplynulo, že sedmdesát procent z nich uvažuje o vlastním podnikání, přičemž jen 4,2 procenta mají nápad a dělají na něm a dalších 14,5 procenta nápad má, ale ještě na něm nepracuje. Dalších 51,8 procenta dotázaných by rádo podnikání zkusilo, ale nemá ani nápad. Nejčastěji zmiňovanou motivací k podnikání přitom byla svoboda, seberealizace a vyšší výdělek, naopak největší překážky jsou strach z rizika, nedostatek financí, neexistence nápadu či nevědomost, jak vůbec začít.

„Na podporu těchto studentských nápadů i kvůli obecně velké úmrtnosti startupů jsme vymysleli a s českými univerzitami vytvořili ‚líheň pro jednorožce‘,“ vysvětluje Paulovics s odkazem na další projekt Start it @UNI. Jeho posláním je pomáhat řešit zmíněné hlavní potíže začínajících podnikatelů a posunout ověření poptávky v Česku na vyšší úroveň. Do programu je zapojeno již patnáct univerzit, několik středních škol a osm krajských inovačních center.

startit-6_u-min

Foto: ČSOB

Účastníci akcelerace Start it @ČSOB

Jeho součástí jsou i takzvané Validation Campy určené zejména studujícím, pro které je hlavní výzvou rozjet podnikání během jediného víkendu. Účastníci kurzu se setkávají s úspěšnými startupisty, mentory i investory a učí se zjišťovat potřeby zákazníků. „Ověřit poptávku je možné i v případě, kdy produkt nebo služba ještě neexistuje. Doporučujeme třeba vyrazit mezi lidi na ulici jen s náčrtem na papíru. Zakladatelé si tak ušetří spoustu času a peněz za vývoj něčeho, co zákazníci chtějí jinak,“ říká Paulovics. ČSOB pak úspěšným absolventům těchto „kempů“ poskytne dvacet tisíc korun pro reálné ověření poptávky.

A v jakých oborech začínající startupisté chtějí podnikat? Projekty na Validation Campech jsou tematicky velmi rozkročené: jde například o řešení inovací v e-commerce a fotovoltaice, různé komunitní platformy, logistické problémy, plánování eventů, kyberbezpečnost, jazykové problémy či investování. Výjimkou nejsou ani originální výrobky nebo výtvory jako designové kšandy a boty z 3D tiskárny. Řešení jsou často určena mladým a vychází z vlastní potřeby.

Během posledního roku se Validation Campů konalo po celém Česku sedm, po posledních v Pardubicích a Ostravě se jeden bude konat také v Plzni, a to od 24. listopadu.

Udržitelnost jako součást startupového prostředí

Další oblastí, na kterou se ČSOB v rámci podpory nadějných podnikatelů zaměřuje, je udržitelnost. „V poslední době v ČSOB vnímáme, že začínající firmy a startupy se zaměřují na udržitelnost víc než kdy dřív. Udržitelnost je do velké míry o tom, jak snížit spotřebu energií i běžných věcí, které nás obklopují, a dlouhodobě sledovat, z jakých zdrojů pochází. V současné situaci je to určitě potřeba,“ míní Paulovics.

Banka tak podporuje například nápady a projekty, které řeší úspory a plýtvání či dekarbonizaci – kromě zmiňovaných pracích papírků Ecohaus či ReKrabic jde například o ETW pro recyklaci a zpracování plastů a projekt pro vyhledávání udržitelných řešení ve stavebnictví Rethink Architecture. ČSOB uspořádala i speciální vlnu akcelerace zaměřenou na úsporné a udržitelné projekty Green Challenge, kde podpořila deset společností.

„Spousta startupů má udržitelnost jako podstatu svého bytí a jako misi. Vysvětlujeme jim však, že když startup nebude fungovat finančně, ani zakladatelé to nebudou moci za chvíli dělat. Takže pracujeme na tom, aby to fungovalo udržitelně nejen z pohledu životního prostředí, ale i financí,“ uzavírá Paulovics.

CC Native

Partnerem článku je Start it @ČSOB

Stála u zrodu Tinderu, pak založila seznamku vyladěnou pro ženy. Teď se stahuje, byznys drhne

Společnost Bumble zažívá akciový pád podobně jako některé další startupové hvězdy. Změny čekají i zakladatelku Whitney Wolfe Herdovou.

Whitney Wolfe Herdová

Foto: Bumble

Whitney Wolfe Herdová, CEO a zakladatelka seznamky Bumble

0Zobrazit komentáře

Mohl to být příběh s až filmovým happy endem. Spoluzakladatelka seznamovací aplikace Tinder Whitney Wolfe Herdová před téměř deseti lety odešla ze společnosti a podala na ni žalobu kvůli sexuálnímu obtěžování. S mimosoudním vyrovnáním v kapse ve výši jeden milion dolarů (bezmála 23 milionů korun) založila vlastní randící aplikaci Bumble, ušitou na míru ženám. Jenže po dvou letech od vstupu Bumble na burzu je cena akcií o 80 procent níže a hollywoodská story o úspěšné businesswoman začíná drhnout.

Dva roky zpět plnila nyní čtyřiatřicetiletá podnikatelka titulní strany novin a psalo se o ní jako o nejmladší self-made miliardářce světa. Letos je plní také, ale před „miliardářka“ novináři doplňují slovo „bývalá“. A nejen to – před pár dny Whitney Wolfe Herdová ohlásila, že odchází i z postu výkonné ředitelky firmy Bumble.

„Přesun do představenstva firmy mi umožní posunout se vpřed do nové a vzrušující role, vrátit se ke svým zakladatelským kořenům a soustředit se s velkou vášní na další kapitolu našeho růstu,“ řekla Wolfe Herdová deníku New York Times. V Bumble je to letos už druhý odchod z čelných pozic, prezident společnosti Tariq Shaukat skončil v srpnu po třech letech svého působení. Jde o součást širšího vystřízlivění, které firmu potkalo.

Whitney Wolfe Herdová založila Bumble v roce 2014 poté, co opustila společnost Match.com, kde se podílela na vývoji populární seznamovací aplikace Tinder. Bumble ale není jen zkopírovaný nápad v novém designu, novináři službě přezdívají „feministický Tinder“. Jde o aplikaci od žen a pro ženy, které mají v dohazování naprostou kontrolu nad tím, s kým si budou psát. Takže pokud vznikne tzv. match, kdy oba z potenciálního páru označí u toho druhého, že se mu líbí, musí žena napsat jako první (v případě dvou žen jsou obě rovnocenné). Když to do určité doby uživatelka neudělá, match zmizí. Muži tak nemohou bombardovat ženy nevyžádanými zprávami jako v jiných randících aplikacích.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V lednu 2021 Bumble vstoupila na burzu a hodnota celé firmy vyletěla nejprve k sedmi miliardám dolarů, a později dokonce k jedenácti miliardám (v přepočtu 160, respektive 253 miliard korun). Do startupu investovaly i herečka a modelka Priyanka Chopraová nebo tenistka Serena Williamsová. A z Wolfe Herdové se tehdy stala podle Forbesu i podle Bloombergu nejmladší self-made miliardářka světa.

To už ale neplatí, aktuální hodnota firmy na trzích je dvě a půl miliardy dolarů, což je asi 57 miliard korun. Hlavním důvodem má být, že v současnosti lidé šetří na výdajích a nejsou ochotni tolik platit za hledání partnerů – takže ani za prémiovou verzi Bumble. Alespoň to vyplývá z analýz oblasti dating byznysu. Problémy má i Tinder, který letos přišel o 826 tisíc platících zákazníků a cena akcií skupiny Match.com, pod níž spadá, klesla ve třetím kvartálu o 16 procent.

Ostatně velký propad zaznamenává i velká část technologické a startupové scény jako takové. Ceny firem během pandemie covidu (a někdy i před ní) vyrostly do nebes, mimo jiné v důsledku nízkých úrokových sazeb a přebytku levných peněz, jenže loni přišlo ochlazení. Na trhu je peněz méně a investoři bedlivěji sledují, jestli jsou firmy ziskové, zda rostou efektivně a jak životaschopný je jejich ekonomický model.

office

Přečtěte si takéČeské startupy zažívají kocovinu, která se nelepšíČeské startupy zažívají kocovinu, která se nelepší. Investice spadly o 80 procent a peníze docházejí

To, čím si Bumble prochází, není nic, co by nezažívaly jiné firmy. Příkladem může být i české Twisto, které se prodalo za dvě miliardy korun a teď je jeho hodnota zlomková. Propadem prošla i řada akciových titulů jako americká automobilka Rivian, vesmírná cestovka Virgin Galactic nebo analytická společnost Palantir, které byly populární právě během covidové pandemie.

Tohle všechno se propsalo do kondice Bumble a společnost nyní doufá v záchranu od nové šéfové. Od ledna převezme vedení firmy Lidiane Jonesová, rodačka z Brazílie, která má za sebou vysoké manažerské pozice v americké softwarové společnosti Salesforce či v IT gigantu Microsoft.

zichovec

Přečtěte si takéVystudovala grafiku, teď pro Zichovec uvařila pivo s příchutí gulášeVystudovala grafiku, teď pro Zichovec uvařila gulášové pivo. A ráda zase něco vymyslím, říká

Do Bumble přichází z pozice CEO Slack Technologies, což je americká firma, která vyvinula stejnojmenný komunikační nástroj a spadá pod Salesforce. Slack ke startupové komunitě neodmyslitelně patří. Mimochodem, Slack samotný vznikl vlastně náhodou při vývoji počítačové hry, když přes něj komunikovali její vývojáři.

Whitney Wolfe Herdová nicméně ze společnosti Bumble neodchází úplně, jak už zmínila, zůstane v představenstvu. Na Jonesovou pak čeká kromě vyřešení finančních otázek také výzva, jak využít u online seznamek umělou inteligenci. O tom, že to má Bumble v plánu a že to může výrazně změnit způsob digitálního randění, opakovaně mluvila už Wolfe Herdová a je to obecněji jedno z klíčových témat IT světa.