Přes devadesát procent startupů nepřežije, z toho dvaačtyřicet procent bojuje s neexistující nebo nedostatečnou poptávkou po svém produktu. Lze se tomu ale vyvarovat předem, což je přesně cíl ČSOB a jejího akcelerátoru nadějných projektů Start it. Během pěti let v něm už banka podpořila přes osmdesát začínajících firem, kterým pomáhá hledat způsob, jak fungovat udržitelně a zároveň ziskově. V rámci podpory podnikavých studentů pak finanční dům představil i líheň pro jednorožce, na níž spolupracuje s patnácti univerzitami.

„Programy jsou pro firmy ze všech odvětví, činnost není omezena jen na finanční nebo pojišťovací obor,“ vysvětluje Zuzana Paulovics, lídryně Start it @ČSOB, kterým prošlo už dvaaosmdesát startupů, přičemž o účast usilovalo přes pět set projektů. „Úmrtnost ‚našich‘ startupů je jen devatenáct procent, takže s úspěšností je možné něco dělat,“ říká Paulovics s odkazem na statistiky zmiňované v úvodu, které vycházejí z interního průzkumu banky.

Mezi již podpořené firmy patří i známá jména jako Resistant AI spoluzakladatele Martina Reháka, který odhaluje kybernetické podvody a od investorů již získal přes 700 milionů korun. Další příklady zahrnují aplikaci propojující maminky Mamio, startup Blocks vyvíjející chytré boxy do firem i pro dodávky lékárny Pilulka.cz, firma M.arter pro sladění rodiny a kariéry, znovupoužitelné obaly ReKrabice, které využívá i T-Mobile, či ekologické prací papírky EcoHaus.

Jednotlivé startupy v rámci akcelerace získávají know-how a podporu ČSOB společně s jejími zkušenostmi a kontakty či možností pět měsíců využívat zázemí k práci přímo v sídle banky v pražských Radlicích. Ta také nabízí mentoring šitý na míru dané firmě či využívání výhod členství v mezinárodní síti akcelerátorů GAN (sdružuje deset tisíc startupů ze šesti kontinentů). Spolupráce pak pokračuje i po skončení akcelerace. A právě se vybírá další desítka startupů do příštího kola, které začíná koncem roku.

Foto: ČSOB

Zuzana Paulovics, lídryně akcelerátoru Start it @ČSOB

„Akcelerace v rámci programu není zpoplatněna, což je jeden z rozdílů oproti jiným akcelerátorům na trhu. Naším primárním cílem není získat v nadějných začínajících firmách majetkový podíl, ale podpořit inovace v Česku. Stává se však, že se cesty firem, které prošly akcelerací, a ČSOB protnou,“ přibližuje Paulovics a jako příklady jmenuje právě Resistant AI, který se stal dodavatelem služeb pro celou belgickou bankovní skupinu KBC, do níž ČSOB patří, nebo joint venture s platformou Green0meter pro výpočet uhlíkové stopy.

Líheň pro jednorožce

Z interního průzkumu banky z října loňského roku mezi více než dvěma stovkami studentů pražských vysokých škol vyplynulo, že sedmdesát procent z nich uvažuje o vlastním podnikání, přičemž jen 4,2 procenta mají nápad a dělají na něm a dalších 14,5 procenta nápad má, ale ještě na něm nepracuje. Dalších 51,8 procenta dotázaných by rádo podnikání zkusilo, ale nemá ani nápad. Nejčastěji zmiňovanou motivací k podnikání přitom byla svoboda, seberealizace a vyšší výdělek, naopak největší překážky jsou strach z rizika, nedostatek financí, neexistence nápadu či nevědomost, jak vůbec začít.

„Na podporu těchto studentských nápadů i kvůli obecně velké úmrtnosti startupů jsme vymysleli a s českými univerzitami vytvořili ‚líheň pro jednorožce‘,“ vysvětluje Paulovics s odkazem na další projekt Start it @UNI. Jeho posláním je pomáhat řešit zmíněné hlavní potíže začínajících podnikatelů a posunout ověření poptávky v Česku na vyšší úroveň. Do programu je zapojeno již patnáct univerzit, několik středních škol a osm krajských inovačních center.

Foto: ČSOB

Účastníci akcelerace Start it @ČSOB

Jeho součástí jsou i takzvané Validation Campy určené zejména studujícím, pro které je hlavní výzvou rozjet podnikání během jediného víkendu. Účastníci kurzu se setkávají s úspěšnými startupisty, mentory i investory a učí se zjišťovat potřeby zákazníků. „Ověřit poptávku je možné i v případě, kdy produkt nebo služba ještě neexistuje. Doporučujeme třeba vyrazit mezi lidi na ulici jen s náčrtem na papíru. Zakladatelé si tak ušetří spoustu času a peněz za vývoj něčeho, co zákazníci chtějí jinak,“ říká Paulovics. ČSOB pak úspěšným absolventům těchto „kempů“ poskytne dvacet tisíc korun pro reálné ověření poptávky.

A v jakých oborech začínající startupisté chtějí podnikat? Projekty na Validation Campech jsou tematicky velmi rozkročené: jde například o řešení inovací v e-commerce a fotovoltaice, různé komunitní platformy, logistické problémy, plánování eventů, kyberbezpečnost, jazykové problémy či investování. Výjimkou nejsou ani originální výrobky nebo výtvory jako designové kšandy a boty z 3D tiskárny. Řešení jsou často určena mladým a vychází z vlastní potřeby.

Během posledního roku se Validation Campů konalo po celém Česku sedm, po posledních v Pardubicích a Ostravě se jeden bude konat také v Plzni, a to od 24. listopadu.

Udržitelnost jako součást startupového prostředí

Další oblastí, na kterou se ČSOB v rámci podpory nadějných podnikatelů zaměřuje, je udržitelnost. „V poslední době v ČSOB vnímáme, že začínající firmy a startupy se zaměřují na udržitelnost víc než kdy dřív. Udržitelnost je do velké míry o tom, jak snížit spotřebu energií i běžných věcí, které nás obklopují, a dlouhodobě sledovat, z jakých zdrojů pochází. V současné situaci je to určitě potřeba,“ míní Paulovics.

Banka tak podporuje například nápady a projekty, které řeší úspory a plýtvání či dekarbonizaci – kromě zmiňovaných pracích papírků Ecohaus či ReKrabic jde například o ETW pro recyklaci a zpracování plastů a projekt pro vyhledávání udržitelných řešení ve stavebnictví Rethink Architecture. ČSOB uspořádala i speciální vlnu akcelerace zaměřenou na úsporné a udržitelné projekty Green Challenge, kde podpořila deset společností.

„Spousta startupů má udržitelnost jako podstatu svého bytí a jako misi. Vysvětlujeme jim však, že když startup nebude fungovat finančně, ani zakladatelé to nebudou moci za chvíli dělat. Takže pracujeme na tom, aby to fungovalo udržitelně nejen z pohledu životního prostředí, ale i financí,“ uzavírá Paulovics.