Americký startup Boom Supersonic má na následující roky jeden velký cíl. Do leteckého byznysu chce vrátit nadzvukové letouny, které by přepravovaly desítky cestujících. Vzhledem k tomu, že začátkem roku Boom Supersonic oznámil novou investici ve výši 100 milionů dolarů, což je více než 2,2 miliardy korun, může v realizaci svého plánu pokračovat. Přestože bude peněz potřebovat ještě mnohem víc.

„Nová investice nám umožní pokračovat s projektem Overture, což je první nadzvukové dopravní letadlo na světě, které dává ekonomický smysl,“ hlásí šéf Boom Supersonic Blake Scholl, který firmu založil v roce 2014. Od té doby už udělal několik významných pokroků v technologickém vývoji a nyní mu desítky milionů korun od nových investorů pomohou v dalších krocích.

Boom sice není jedinou firmou, která se snaží vrátit do civilního letectví nadzvukové letouny, které proslavil především legendární Concorde, ale například proti Aerionu nebo Spiku má mnohem větší plány. Zatímco zmínění konkurenti staví soukromé tryskáče, Boom cílí na třímotorové komerční letadlo o 55 místech, které by mělo být alternativou pro byznys třídu v současných letadlech.

Rychlejší než Concorde

Proti nim má pak pochopitelně nabídnout mnohem větší rychlost. Současná komerční letadla létají s průměrnou cestovní rychlostí kolem 900 kilometrů v hodině (Mach 0,73), tedy zhruba tří čtvrtin rychlosti zvuku. Boom plánuje, že by jeho letoun Overture létal rychlostí Mach 2,2, což je zhruba ještě o 10 procent více než v případě Concordu. V praxi to znamená, že by let z New Yorku do Londýna trval 3 hodiny a 15 minut a let ze Sydney do Los Angeles 6 hodin a 45 minut.

Jednou z klíčových inovací celého nadzvukového letounu má být v případě Boomu dosažení vysoké rychlosti bez dodatečného vstřikování paliva přímo do výtokové trysky za turbínou, čemuž se říká přídavné spalování či forsáž (anglicky afterburning). V takovém případě sice dojde ke krátkodobému a rapidnímu zvýšení výkonu letadla, ale zároveň dochází k obrovské spotřebě paliva. Právě Concorde přídavné spalování využíval, ale Boom se chce díky lepší aerodynamice, materiálům a pohonu tomuto nákladnému způsobu vyvarovat.

Proto má letos Blake Scholl v plánu se svým týmem, který čítá zhruba 100 lidí, a díky investici by se měl letos zdvojnásobit, postavit první prototyp, aby si své technologie ověřil v praxi. Prototyp označovaný jako XB-1 bude v měřítku 1:3 proti plánovanému letounu Overture a testovat se na něm bude především účinná aerodynamika, různé pokročilé kompozitní materiály a také účinný pohonný systém.

V plánu Boom Supersonic je, že by se plnohodnotný nadzvukový letoun mohl dostat do komerčního provozu v roce 2023, nicméně už nyní o něj mají zájem některé firmy. Virgin Group a Japan Airlines si dohromady objednali 30 nadzvukových letadel, přičemž jeden letoun by mohl stát kolem 200 milionů dolarů (téměř 4,5 miliardy korun). Aby ale Boom dokázal dokončit vývoj a následně začal svůj model Overture vyrábět, bude potřebovat mnohem více peněz.

Spolu s novou investicí, kterou vedla Laurene Powell Jobs se svou společností Emerson Collective a připojili se také Y Combinator Continuity Fund, Caffeinated Capital, SV Angel a několik dalších investorů, má Boom Supersonic nabráno celkem 141 milionů dolarů. Například vývoj nadzvukového dopravního letounu Concorde, který létal téměř třicet let až do roku 2003, by podle magazínu ArsTechnica dnes stál kolem 7 miliard dolarů. Boeing nebo Airbus utratí za své větší komerční tryskáče 2,5 až 6 miliard dolarů, takže je jasné, že Boomu pár stovek milionů stačit nebude.

Investoři a zmíněné letecké společnosti ale v návrat nadzvukového létání pro běžné cestující věří. Podle Boomu by se navíc nemělo jednat o nijak zvlášť dražší záležitost. „Konečné ceny letenek budou určovat aerolinky, ale naše letadlo navrhujeme tak, aby ho mohly aerolinky provozovat ziskově se zachováním stejných cen jako za dnešní cestování byznys třídou,“ píše Boom na svém webu.

Prozatím však Boom mluví pouze o dlouhých přeletech přes oceány, protože přelety nadzvukových letounů jsou například ve Spojených státech a dalších zemích nad pevninou zakázány vzhledem k nadměrnému hluku při sonickém třesku. Boom nicméně plánuje, že se mu například na rozdíl od Concordu, pro něhož to byl velký problém, podaří hlučnost svého nadzvukového letounu i díky novým technologiím významně snížit a že se do budoucna regulace ohledně letů nad obydlenou pevninou změní. NASA a Lockheed Martin na takovém nadzvukovém letadle, které by hluk související s překonáním rychlosti zvuku minimalizovalo, také pracují.