Už je to pár let, co Stranger Things na Netflixu ztratily svoje prvenství nejsledovanějšího seriálu. Nejdříve je překonal španělský loupežný thriller Papírový dům, pak historická romance Bridgertonovi a nakonec korejský krvavý hit Hra na oliheň. Skupina dětí, nyní už mládeže, bojující s tajemnými silami zla, se ale se svou čtvrtou řadou vrátila v plné síle.

Bylo na čase. Na novou řadu hororového sci-fi museli diváci kvůli pandemii, rozsáhlým scénářům a speciálním efektům čekat skoro přesně tři roky. Za tu dobu se objevilo hned několik nových hitů, prakticky žádný z nich si ale nezískal srdce publika stejně jako příběhy z amerického maloměsta Hawkins.

Není těžké pochopit proč. Bratři Dufferové, kteří za Stranger Things stojí, vytvořili osmdesátkové retro prodchnuté nostalgií, které si bere silnou inspiraci například z E. T. – Mimozemšťana. Dětští herci scény ze Spielbergova filmu dokonce sehrávali jako součást svého castingu. Seriál, v němž se nakonec objevili, by nemohl vzniknout nikdy dříve, avšak zároveň se s láskou ohlíží do v mnoha ohledech jednodušší minulosti.

Jeho svět není komplikovaný politicky ani eticky, ale emočně. Hlavními antagonisty jsou na jedné straně nejednoznačné zlo s cílem ovládnout svět, na druhé amorální vědci a Rusové zcela postrádající charakterizaci.

Foto: Netflix

Vecna, hlavní zdroj zla v nových Stranger Things

Nic z toho neznamená jinak častou kritiku stereotypních zloduchů, protože hlavními překážkami v cestě hrdinů Stranger Things jsou jejich vlastní traumata, nejistota a těžkosti dospívání.

Podobné motivy jsou pochopitelně přítomné vždy, v případě seriálu bratrů Dufferových ale působí autentičtěji. Ať už díky skvělému obsazení, estetice nebo úzkému propojení se samotnou zápletkou.

Proto také třetí pokračování experimentuje s výrazně větší délkou a více oddělenými dějovými liniemi, které mají umožnit důležitý charakterový posun jednotlivých hrdinů.

Jak jsme přiblížili i v našich dojmech, ne vždy to dokonale funguje, většina diváků je ale nakonec více než spokojená. Silná empatie s osudy Jedenáctky, Mikea, Max, Hoppera a dalších nevyprchala, diváci stále dokáží růst spolu s nimi, nacházet paralely s vlastními životy a zároveň unikat do fantastického světa.

Díky tomu čtvrté Stranger Things po rekordním prvním víkendu ani přes vydání sedmi dílů najednou vůbec nezpomalily a těšily se stovkám milionů hodin pozornosti globálního publika každý týden.

Od premiéry 27. května do tohoto pondělí, tedy za sedmnáct dnů, diváci sledováním čtvrté řady strávili už přes 781 milionů hodin. To znamená, že novinka za dva a půl týdne překonala 28denní rekord Bridgertonových (656 milionů hodin) a s velkým náskokem se tak stala nejsledovanějším anglicky mluveným seriálem na Netflixu.

Foto: Netflix

Čtvrtá řada Stranger Things je opět hit

Zároveň mají čtvrté Stranger Things zajištěnou druhou pozici mezi nejúspěšnějšími seriály streamovací služby obecně. Na pátou řadu španělského Papírového domu jim chybí jen deset milionů hodin, které za jedenáct dní zbývajících do konce 28denního měření bezpochyby získají. Na prvním místě nicméně nejspíš zůstane Hra na oliheň s těžko pochopitelným číslem 1,65 miliardy nasledovaných hodin za prvních 28 dnů.

Silný patos bratrů Dufferových se pak promítá i daleko za hranicemi obrazovek. Minulý týden se ve Spojených státech mezi desítku nejposlouchanějších skladeb vyšplhala Running Up That Hill od oceňované britské zpěvačky Kate Bush, která původně vyšla v roce 1985. Píseň, jež v seriálu hraje důležitou roli spojenou s osudem jedné z hlavních hrdinek Max, dosáhla na osmé místo v hitparádě. Tento týden to už bylo čtvrté a není vyloučené, že žebříček Billboard Hot 100 nakonec ovládne. Posluchači objevují také další tvorbu Bush.

Značným očekáváním teď čelí poslední dva díly čtvrté řady Stranger Things, které na Netflixu vyjdou 1. července. Se stopážemi celovečerních filmů 85 a 139 minut by měly nejen zakončit současné dobrodružství, ale také naznačit směr poslední, páté řady. Tvůrci seriálu už dříve řekli, že franšíza tím ale neskončí a bude pokračovat jinými směry.