Ještě před pěti lety seděl Shayne Coplan ve své malé koupelně v newyorském bytě. Měl rozbitý notebook, dluhy po odchodu z univerzity a v hlavě myšlenku, u které věřil, že může prorazit. Chtěl vytvořit platformu, kde by se dalo sázet na budoucnost. Ne metaforicky, ale doslova. Kolik alb prodá Taylor Swift? Kdo vyhraje volby? A kdy se sníží úrokové sazby? Z téhle myšlenky se zrodil Polymarket, aplikace, která je dnes jednou z nejoblíbenějších svého druhu. A z dnes sedmadvacetiletého Coplana udělala podle agentury Bloomberg nejmladšího dolarového self-made miliardáře na světě.

Na Polymarketu, který funguje i v Česku, se sází úplně na všechno. Od toho, kolikrát mluvčí prezidenta Donalda Trumpa na příští tiskovce řekne slovo prezident, až po to, jestli Čína letos napadne Tchaj-wan. Každá z těchto sázek se navíc stává součástí kolektivního odhadu pravděpodobnosti.

Cena sázky ukazuje, jak velká je podle trhu pravděpodobnost, že se daná událost stane. Když třeba to, že J. D. Vance bude republikánským kandidátem na prezidenta v roce 2028, stojí 55 centů, znamená to, že sázející této možnosti přisuzují šanci 55 procent.

Polymarket na tenhle nápad nasadil moderní technologii blockchainu, a je tak otevřený komukoliv s přístupem na internet. Na rozdíl od klasických kurzových sázek, kde hráči stojí proti bookmakerovi, tu lidé de facto obchodují mezi sebou. Každá otázka se promění ve dva tokeny: ANO a NE. Každý z nich má cenu mezi nulou a jedním dolarem, a ta se mění podle toho, jak se mění očekávání trhu. Když se událost skutečně stane, token ANO dostane hodnotu jednoho dolaru a NE nulu.

Za tímto zdánlivě jednoduchým principem stojí hlubší myšlenka. Koncept takzvaných prediction markets popsal ekonom Robin Hanson. Ten tvrdí, že když lidé použijí své vlastní peníze, místo pouhého názoru dají najevo skutečné přesvědčení. A čím víc lidí se účastní, tím přesnější výsledky systém poskytuje.

Rozdíl oproti běžnému sázení je zásadní. Na Polymarketu neexistuje žádná sázková kancelář, která by určovala kurzy nebo vybírala marži. Lidé tu nesázejí proti bookmakerovi, ale obchodují mezi sebou. Podobně jako na burze, kde cenu určuje nabídka a poptávka. Platforma si z těchto obchodů nebere klasické poplatky a všechny transakce jsou díky blockchainu veřejně dohledatelné. Každý si tak může ověřit, kolik se na danou událost vsadilo i jak se mění nálada trhu.

Na rozdíl od tradičních sázkových kanceláří ale Polymarket neověřuje totožnost ani věk uživatelů. Oficiálně je sice určen pouze pro dospělé, ale protože funguje přes kryptopeněženky, systém ve skutečnosti nijak nepozná, kolik je sázejícímu let. Formálně tak platforma přenáší odpovědnost na uživatele samotné. V pravidlech zároveň zakazuje přístup lidem z některých zemí, například z Velké Británie, Francie či Polska.

Během pěti let existence se z Coplanova nápadu stal fenomén. Podle dat analytické agentury Dune Analytics se na Polymarketu protočilo přes 18 miliard dolarů (378 miliard korun) a více než 1,3 milionu lidí si tu zkusilo vsadit na budoucnost (v současnosti je počet aktivních uživatelů zhruba 240 tisíc). Ačkoliv Polymarket působí jako rychle rostoucí fintech, jeho vlastní byznys zatím žádné obří příjmy negeneruje. Platforma si neúčtuje klasické marže ani poplatky za jednotlivé obchody a soustředí se hlavně na růst uživatelské základny, nikoli na okamžitý zisk.

Odhadl i vítězství Trumpa

Největší zájem přilákaly loňské americké prezidentské volby. Paradoxně v době, kdy se samotní Američané na platformu oficiálně nesměli připojit. Po zákazu z roku 2022, kdy Polymarket dostal od americké Komise pro obchodování s komoditami pokutu 1,4 milionu dolarů, byla totiž služba v USA zablokovaná. Úřad jí tehdy vytkl, že umožňuje lidem sázet, aniž by měl oficiální povolení. V očích regulátorů fungoval jako neregistrovaná burza s finančními kontrakty spíš než jen platforma pro sázky.

Firma pokutu zaplatila, aniž by přiznala vinu, a zavázala se omezit přístup americkým uživatelům. Na domácím trhu tak skončila, alespoň dočasně. Přesto se na sázkách na výsledek voleb po celém světě protočilo přes tři miliardy dolarů a trh nakonec předpověděl vítězství Donalda Trumpa.

Právě tento úspěch přivedl Polymarket znovu do hledáčku úřadů. Po volbách Coplana navštívila v rámci domovní prohlídky FBI, která mu zabavila telefon a další zařízení kvůli podezření, že platforma je stále dostupná pro americké uživatele. Po několika měsících vyšetřování úřady letos v létě případ uzavřely, aniž by proti Coplanovi vznesly obvinění. „Spravedlnost zvítězila,“ napsal tehdy Coplan na síť X.

Tím se mu otevřela cesta k návratu. Polymarket koupil za 112 milionů dolarů licencovanou burzu QCX, čímž získal povolení k provozu ve Spojených státech. Po potvrzení od amerických regulátorů letos v září Coplan oznámil, že platforma má zelenou a že první trhy pro americké uživatele se spustí během října.

A právě v ten moment přišla obří sázka z Wall Street. Intercontinental Exchange (ICE), majitel newyorské burzy NYSE, oznámil, že do Polymarketu investuje až dvě miliardy dolarů, tedy asi 42 miliard korun, a ohodnotil ho na celkem osm miliard dolarů (168 miliard korun). Dohoda také umožní, aby ICE využíval data z Polymarketu jako ukazatel tržních očekávání a nabízel je svým klientům po celém světě.

Pro Polymarket to znamenalo definitivní přechod ze šedé zóny do finančního mainstreamu. Mezi investory se už dříve objevila jména jako Peter Thiel, spoluzakladatel Paypalu, Vitalik Buterin, tvůrce kryptoměny Ethereum, nebo Donald Trump Jr., jehož fond do firmy vstoupil krátce před investicí ICE. A Coplanův majetek se tak nyní odhaduje na o něco málo více než miliardu dolarů.