Zaklínač na Netflixu právě zakončil svou třetí řadu. Jaké je její finále? Až překvapivě povedené, ale i s jednou nezanedbatelnou výtkou. Poslední tři epizody – každá poskytující úplně jiný druh zážitku – věrné diváky a fanoušky fantasy bezesporu pobaví. Příznivce původních knih Andrzeje Sapkowského můžou dokonce příjemně zaskočit. Ale ty, pro které byl největším lákadlem Henry Cavill coby definitivní a přesný Geralt z Rivie, nejspíš úplně nepotěší.

Vzhledem k emocím, které Zaklínač od Netflixu budí, to stojí za zopakování. Už po prvních pěti epizodách třetí řady jsme psali, že nemá smysl brečet nad rozlitým lektvarem. Seriálová adaptace je v pár věcech věrná, v lecčems velice volná, no a bohužel v nemalých částech se knihami Andrzeje Sapkowského neřídila. Prakticky pokaždé to bylo ku škodě věci. Jenže třetí řada se v tomto ohledu především oproti rozpačitému závěru druhé sezony zlepšila. A pro její trojdílné finále to platí možná ještě víc.

Jestli chcete, klidně si bědujte, že na Netflixu neudělali toho jediného pravého Zaklínače. Do jisté míry soucítíme a souhlasíme, ne že ne. Ale proč si tím kazit zážitek ze zábavného fantasy seriálu, který si navíc – snad to do čtvrté série nezakřikneme – k těm drobkům a kouskům z knižních dobrodružství Geralta, Ciri a Yennefer přidává čím dál víc pasáží? Někdy jen rámcově, jindy doslovně, ale přidává. Hned první ze tří epizod závěrečné části třetí řady navíc dovede k vrcholu napjatou situaci, kterou skončil díl pátý.

Magický puč na na ostrově Thanedd rozlomí kontinent i kouzelníky, rozhoří se válka i mágy metaná kouzla. Pletichy dojdou tu více, tu méně úspěšného konce. Jedna z obav, kterou naše dojmy z úvodní pětice dílů zmínily, bylo to, jak se seriál popasuje právě s tímhle explozivním finále. Povedlo se, byť přehlednější a méně uspěchané uzavření jednotlivých podkapitol by neuškodilo. Knižní puristé (tedy ta hrstka, která se Zaklínačem nesekla někdy během druhé série…) sice najdou mnoho rozdílů, ale už ne kdovíjak divoký odklon od toho, co události z šesté epizody znamenají pro další putování hrdinů.

Překotné události prvního dějství vystřídá díl věnovaný osudu Ciri, která se na obrazovce prodírá horkem pouště v podobně protaženém tempu jako v knihách. Nižší rychlost i dějová náplň dávají smysl, ale útrapy a halucinace mladé princezny nejspíš příznivce lovení monster nebo vzájemné chemie Geralta, Yennefer a Ciri (první část třetí řady jí nabídla mnohem více) až tolik nenadchnou. Další vývoj situace by se bez toho ale neobešel. Osmý díl už opět nabírá na obrátkách – podobně jako Geralt sbírá síly i spojence, aby se vydal směrem do Křtu ohněm, tedy třetí knihy Sapkowského ságy. A samozřejmě platí, že mimo zaklínačovu nebo princezninu linku není nouze o pletichy ani úmrtí na těch nejvyšších místech.

Jistě, navzdory narůstající tendenci předlohu víc a víc připomínat je to stále netflixovský Zaklínač, ne ten knižní. Zápletky jsou zkratkovité. Dialogy (nebo kostýmy!) jsou místy až moc moderní a ne fantasy-středověké. Akci zbytečně ředí rádoby cool momenty, kdy si hrdinové ve zpomaleném záběru hodí meč a mega epic stylem vyřídí nepřítele. Uvěřitelnější, méně stylizované a možná i o něco dražší zpracování by Zaklínači slušelo víc. Ale že to takové nebude, to už je tři sezony jasné. Nicméně když už byla řeč třeba o akci, tak většina okamžiků, kdy se Geralt stále ještě v těle Henryho Cavilla začne ohánět mečem, potěší i milovníky videoherního Zaklínače 3.

Jenže seriálový Zaklínač od příští série o hlavní hvězdu přijde, Cavill v roli Geralta z Rivie končí. Nahradí ho Liam Hemsworth, bratr slavnějšího Chrise. A byť titulek hovoří o opaku, jisté zklamání kromě zmíněných dílčích výtek finále přece jen přineslo. Asi nikdo nemohl požadovat vyhrazení třiceti minut věnovaných jediné postavě a jednomu herci, ale žádné větší loučení s Cavillem se nekoná. Geralt je naopak často spíš upozaděn. Žádný filmařský vtip či um si vyloženě nepohraje s chystanou výměnou fanoušky oblíbeného představitele. Je to prostě „jen“ solidní ukončení série a nalákání na tu další, v níž přijde i Falka s Potkany.

Musí to být pro Henryho Cavilla tak trochu hořkosladké loučení. Ve chvíli, kdy se stránky seriálového scénáře a Sapkowského knih nejvíce přibližují, se od něj herec proslavený svou oblibou původního materiálu nadobro vzdálí. Což je nesmírná škoda (ačkoliv chystané spojení Cavilla a Warhammeru by fanoušky fantastiky také mohlo potěšit…), ale snad bude věrnější směr netflixovského díla dostatečně vyvažujícím příslibem do budoucna. Jak by mohli podotknout znalci Zaklínače: Něco končí, něco začíná.