Velké technologické firmy mají pochopitelně právo konat, jak samy uznají za vhodné. Nemají v popisu práce se automaticky vyjadřovat ke světovému dění. Konflikt na Ukrajině, kterou již několik dní dobývá ruský prezident Vladimir Putin, je však výjimečný. Natolik, že se dějí věci, které byly ještě doslova před pár desítkami hodin nemyslitelné. Švýcaři už nejsou neutrální, Gazprom si už nebude dělat dobré jméno díky evropskému fotbalu a celý západní svět se takřka bezprecedentně semkl. O firmách jako Apple se často říká, že mají větší sílu než některé vlády. Měly by ji využít?

Tim Cook stojí v čele Applu od roku 2011. Během deseti let společnost po skonu Steva Jobse provedl nevídaným růstem, který přinesl velké zisky pro firmu samotnou i její akcionáře, a na burze jako první na světě Apple dokázal pokořit hodnotu tří bilionů dolarů. Kalifornská firma je zkrátka mašinou na peníze, která dokázala i v posledním čtvrtletí vykázat rekordní čísla. Čistý profit činil 35 miliard dolarů, to je přes 780 miliard korun. Čísla jsou důležitá, obzvlášť když jste veřejně obchodovaná společnost, to si není třeba nic nalhávat. Tim Cook ale také často mluví o hodnotách.

Minulý týden na Twitteru připomněl narozeniny, které by oslavil zesnulý zakladatel Applu Steve Jobs. „Připomenout si Stevovy narozeniny nikdy není jednoduché. V této náročné době si připomínám jeho výzvu, abychom moudře využívali svůj čas, usilovali o dokonalost a zanechali svět lepší, než jsme ho našli. Dnes by mu bylo 67 let,“ napsal Tim Cook. Hodnoty jsou často předmětem jeho mediálních výstupů či prezentací, například když mluví o ochraně soukromí uživatelů nebo iniciativách, které pomáhají zlepšovat svět, jako jsou investice do vzdělávání či ekologických projektů.

Klíčový okamžik dějin

Když šéf Applu ve svém tweetu hovořil o náročných časech, které byly v posledních dvou letech spojeny zejména s pandemií koronaviru, Vladimir Putin už byl se svou armádou na Ukrajině, kde rozpoutal válečný konflikt s nedozírnými následky. Celý západní svět se začal mobilizovat, jednotlivé státy začaly po vlastních osách i společně připravovat různé formy pomoci a směrem k Rusku, jeho představitelům i celé ekonomice začaly mířit významné sankce.

Postupně sílily také hlasy, aby začaly jednat i největší technologické firmy, které kupříkladu kontrolují značnou část mobilních zařízení a online služeb, na něž je navázán celý svět. „Jsem hluboce znepokojen situací na Ukrajině. Děláme pro naše týmy vše, co je v našich silách, a budeme podporovat místní humanitární úsilí. Myslím na lidi, kterým právě teď hrozí nebezpečí, a připojuji se ke všem, kteří volají po míru,“ napsal v pátek opět na Twitteru Tim Cook. Od té doby jeho účet i celý Apple mlčí.

Začátkem tohoto týdne se však stal Tim Cook součástí prvního čísla magazínu Login, který vydává italský deník Corriere della Sera. Přestože je vysoce pravděpodobné, že jeho otevřený dopis, v němž mimo jiné píše o závazcích Applu vůči lidskosti, byl připravovaný dávno před válečným konfliktem na Ukrajině, jeho načasování je minimálně pro veřejný obraz Applu krajně nešťastné. Zejména proto, že v něm není válka vůbec zmíněna, byť se v něm píše o důležitých dějinných událostech a směřování v budoucnu.

„Domnívám se, že dnes opět stojíme před klíčovým okamžikem dějin. V době, kdy se svět vzpamatovává z pandemie, která nám toho v posledních dvou letech tolik vzala, máme jedinečnou příležitost utvářet budoucnost, v níž chceme žít. Rozhodnutí, která dnes učiníme o tom, jak obnovit a kam zaměřit naše zdroje, zanechají stopy na mnoho dalších desetiletí,“ píše ve svém otevřeném dopise šéf Applu. Předtím připomněl založení Applu, příchod internetu i pád Berlínské zdi a možnost globální spolupráce.

„Přestože technologie budou mít na budoucnost, kterou budujeme, zcela jistě zásadní vliv, je důležité si uvědomit, že technologie nejsou samy o sobě dobré nebo špatné. Jejich dopad bude záviset na hodnotách a záměrech, které klademe do našich inovací. V Applu jsme vždy věřili, že technologie obohacené o naše hodnoty mohou změnit svět k lepšímu. Věříme, že skutečným smyslem inovací je zlepšovat životy lidí, a usilovně pracujeme na tom, abychom tohoto cíle dosáhli tím, že do centra všeho, co děláme, stavíme lidskost,“ pokračuje Tim Cook.

Mezi takovými iniciativami v textu pro italský magazín šéf Applu zmiňuje boj s klimatickou změnou, lepší přístupnost produktů a služeb, důraz na soukromí uživatelů nebo péči o jejich zdraví. Jenže nejednoho musí při čtení jeho slov napadnout, že jestli má být skutečným smyslem inovací zlepšovat životy lidí, tak zda by se prostřednictvím technologií nemohlo efektivněji bojovat i právě proti válečnému konfliktu, který de facto celý západní svět odsoudil a který životy lidí prokazatelně nezlepšuje.

Apple není samozřejmě sám, velkých technologických firem, jejichž vliv zpravidla neuznává žádné hranice a je globální, je hned několik. Ostatně to za svoji nečinnost schytávají i třeba Google, Facebook nebo Microsoft. Google s Facebookem, respektive jeho mateřskou společností Meta, se rozhodly, že alespoň ruská média a další firmy odstřihnou od příjmů z reklam. Avšak například podnikatel a zakladatel české iniciativy Hlídač státu Michal Bláha tento krok kritizoval, že je zcela nedostačující, podobně jako partner investiční skupiny Pale Fire Capital Dušan Šenkypl.

Na rozdíl od Applu však tyto firmy svými kroky minimálně zaujaly pozici, že jsou ochotné se proti ruskému režimu vymezit, byť v očích mnohých jen ve velmi omezené míře. Ruský trh však pro ně zpravidla představuje mnohamiliardový byznys, navíc za sebou mají sešikované akcionáře, kteří by rozhodně neradi viděli velké manévry, jež by nebyly v souladu s péčí řádného hospodáře.

I’ve contacted @tim_cook, Apple’s CEO, to block the Apple Store for citizens of the Russian Federation, and to support the package of US government sanctions! If you agree to have the president-killer, then you will have to be satisfied with the only available site Russia 24. pic.twitter.com/b5dm78g2vS

— Mykhailo Fedorov (@FedorovMykhailo) February 25, 2022

„Vykřikovat patetická hesla umí každý. Ale tak jednoduché to není. Mimo jiné se musí řešit i bezpečnost zaměstnanců,“ napsal na Twitteru David Bureš, který působí jako softwarový inženýr v Microsoftu. Reagoval tak na diskuzi pod svým předchozím příspěvkem o tom, že právě Microsoft to od zaměstnanců schytává na interním diskuzním fóru za to, že dělá málo. Tento tweet ovšem později smazal. Apple, Google, Facebook, Netflix či Twitter ke konání vyzvali i nejvyšší ukrajinští představitelé.

„Potřebujeme vaši podporu. V roce 2022 jsou moderní technologie patrně nejlepší odpovědí na tanky a rakety. Obracím se na vás – a jsem si jistý, že nás nejen vyslyšíte, ale také uděláte vše pro to, abyste ochránili Ukrajinu, Evropu a nakonec celý demokratický svět před krvavou autoritářskou agresí –, abyste přestali dodávat služby a výrobky společnosti Apple do Ruské federace,“ uvedl v dopise adresovaném Timu Cookovi místopředseda ukrajinské vlády Mychajlo Fedorov, který měl podobný dopis adresovat i dalším americkým technologickým firmám.

V dopisu Applu zmínil například blokování přístupu k App Storu, mobilnímu obchodu s aplikacemi pro iPhony a iPady. „Jsme si jisti, že tyto akce budou motivovat mládež a aktivní obyvatelstvo Ruska k proaktivnímu zastavení hanebné vojenské agrese,“ dodal v dopise Fedorov. V případě Microsoftu či Amazonu experti zmiňují jako možná opatření například vypínání cloudových služeb ruským firmám a další podobné cílené sankce, které by mohly ruský režim oslabit, jak už to v posledních desítkách hodin činí ekonomické sankce západního světa.

Otevřený dopis zaslali nejvyšším představitelům takzvaného Big Techu, jak se skupina největších technologických firem označuje, také premiéři Estonska, Litvy, Lotyšska a Polska. Po Alphabetu (mateřské firmě Googlu), YouTube, Twitteru a Metě (mateřské firmě Facebooku) žádají zejména aktivnější boj s dezinformacemi. „Ačkoli online platformy vyvinuly značné úsilí, aby se vypořádaly s bezprecedentním útokem ruské vlády na pravdu, neudělaly dost,“ píše se v dopise předsedů vlád. Mezi opatřeními je zmíněno například vypnutí ruských či běloruských vládních účtů nebo některých propagandistických kanálů.

Každá firma včetně Applu si pochopitelně musí vyhodnotit sama, jaké jsou její hodnoty a jakými činy je chce naplňovat. Když však sledujeme jejich nečinnost, zatímco země jako Švýcarsko, Finsko nebo Švédsko zásadně mění své historické postoje a mohutně otáčí kormidlem, můžeme si minimálně povzdechnout, že ti, co svět svými inovacemi a technologiemi v posledních dekádách skutečně proměnili k nepoznání, se zatím do boje s ruskou agresí pod vedením Vladimira Putina nezapojují.