The Ocean Cleanup není jediný. Američané z Ocean Voyages Institute vytáhli z moře na 40 tun plastového odpadu
Nizozemský project The Ocean Cleanup se díky svým ambiciózním iniciativám stal prakticky synonymem pro čištění oceánů od plastového odpadu. Byť se týmu pod vedením Boyana Slata podařilo na širých vodách už částečně selhat a masivní plovoucí mechanismus odvolat zpět k břehům, nyní je opět na cestě do pásma Great Pacific Garbage Patch. Není však jediný.
Vzhledem k tomu, jaký fenomén se z čištění oceánů, respektive inovativních praktik pro záchranu planety, stal, pouští se doslova do těchto vod i další týmy. Mezi ně patří mimo jiné americká skupina ekologů a mořských biologů Ocean Voyages Institute, která se postarala o velice slušný úlovek.
Z takzvané Velké tichomořské odpadové skvrny (jak se překládá Great Pacific Garbage Patch) se jí v rámci nedávné mise podařilo nasbírat až 40 tun oceánského odpadu, který se v tomto nechvalně známém pásmu mezi Kalifornií a Havají nachází. Cílem byly především spotřebované rybářské sítě, nicméně nešlo o jediný odpad, se kterým připlula zpět.
Nasbíraný odpad
Loď pod názvem Kwai, kterou Ocean Voyages Institute pro tuto misi využívala, na břehy havajského Honolulu přitáhla i masivní množství PET lahví a dalších plastových zbytků, které negativně ovlivňují životy mořských tvorů a ve své podstatě i lidí. Podle tamního tisku jde navíc o dosud největší uskutečněnou iniciativu, co se týče čištění oceánů.
„Z našich zkušeností víme, že tam, kde se nachází jedna síť, budou i další. Problém je, že plasty vydrží navždy, tudíž všechny tyto sítě budou pomalu hubit mořský život do té doby, než je z vod někdo nevytáhne,“ říká pro Hawaii News Now zakladatelka Ocean Voyages Institute Mary Crowleyová.
Chytré rozmístění GPS senzorů
Aby tým z Ocean Voyages Institute mohl v těchto oceánských oblastech efektivně fungovat, musel dopředu vědět alespoň přibližnou polohu toho, kde se zbytky rybářských sítí (a ostatních plastů) nachází. I když podle dostupných záznamů není ve Velké tichomořské odpadové skvrně příliš složité ložiška problémů najít, i tak se tyto informace hodí mít.
Umísťování GPS senzorů
Skupina proto před startem celé mise postupně rozdávala námořníkům a aktivistům znovupoužitelné GPS senzory, které měli na plastové zbytky (po jejich náhodném nalezení) umísťovat. To mělo obrovský vliv na úspěšnost celé akce, jelikož tým pak mohl zpětně dohledat, kde se asi sítě a další plasty nachází a podle toho přizpůsobovat cestu.
Podobný scénář s ještě větším počtem rozdaných GPS senzorů se navíc má opakovat i příští rok, kdy Ocean Voyages Institute opět plánuje vyrazit na vodu. A opět se stejným cílem, byť s nadějnějšími vyhlídkami pro sběr ještě většího množství odpadu.
