The Ocean Cleanup není jediný. Američané z Ocean Voyages Institute vytáhli z moře na 40 tun plastového odpadu

Filip HouskaFilip Houska

ocean-plasty

Foto: Cristian Palmer

0Zobrazit komentáře

Nizozemský project The Ocean Cleanup se díky svým ambiciózním iniciativám stal prakticky synonymem pro čištění oceánů od plastového odpadu. Byť se týmu pod vedením Boyana Slata podařilo na širých vodách už částečně selhat a masivní plovoucí mechanismus odvolat zpět k břehům, nyní je opět na cestě do pásma Great Pacific Garbage Patch. Není však jediný.

Vzhledem k tomu, jaký fenomén se z čištění oceánů, respektive inovativních praktik pro záchranu planety, stal, pouští se doslova do těchto vod i další týmy. Mezi ně patří mimo jiné americká skupina ekologů a mořských biologů Ocean Voyages Institute, která se postarala o velice slušný úlovek.

Z takzvané Velké tichomořské odpadové skvrny (jak se překládá Great Pacific Garbage Patch) se jí v rámci nedávné mise podařilo nasbírat až 40 tun oceánského odpadu, který se v tomto nechvalně známém pásmu mezi Kalifornií a Havají nachází. Cílem byly především spotřebované rybářské sítě, nicméně nešlo o jediný odpad, se kterým připlula zpět.

ocean-voyages-institute

Foto: Ocean Voyages Institute

Nasbíraný odpad

Loď pod názvem Kwai, kterou Ocean Voyages Institute pro tuto misi využívala, na břehy havajského Honolulu přitáhla i masivní množství PET lahví a dalších plastových zbytků, které negativně ovlivňují životy mořských tvorů a ve své podstatě i lidí. Podle tamního tisku jde navíc o dosud největší uskutečněnou iniciativu, co se týče čištění oceánů.

„Z našich zkušeností víme, že tam, kde se nachází jedna síť, budou i další. Problém je, že plasty vydrží navždy, tudíž všechny tyto sítě budou pomalu hubit mořský život do té doby, než je z vod někdo nevytáhne,“ říká pro Hawaii News Now zakladatelka Ocean Voyages Institute Mary Crowleyová.

Chytré rozmístění GPS senzorů

Aby tým z Ocean Voyages Institute mohl v těchto oceánských oblastech efektivně fungovat, musel dopředu vědět alespoň přibližnou polohu toho, kde se zbytky rybářských sítí (a ostatních plastů) nachází. I když podle dostupných záznamů není ve Velké tichomořské odpadové skvrně příliš složité ložiška problémů najít, i tak se tyto informace hodí mít.

Foto: Ocean Voyages Institute

Umísťování GPS senzorů

Skupina proto před startem celé mise postupně rozdávala námořníkům a aktivistům znovupoužitelné GPS senzory, které měli na plastové zbytky (po jejich náhodném nalezení) umísťovat. To mělo obrovský vliv na úspěšnost celé akce, jelikož tým pak mohl zpětně dohledat, kde se asi sítě a další plasty nachází a podle toho přizpůsobovat cestu.

Podobný scénář s ještě větším počtem rozdaných GPS senzorů se navíc má opakovat i příští rok, kdy Ocean Voyages Institute opět plánuje vyrazit na vodu. A opět se stejným cílem, byť s nadějnějšími vyhlídkami pro sběr ještě většího množství odpadu.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Dánský startup vyrazil do boje proti plastům a vytvořil znovupoužitelnou vatovou tyčinku

Michal PtáčekMichal Ptáček

lastswab-1
0Zobrazit komentáře

Ekologie, udržitelnost a boj proti plastům jsou témata, která stále více rezonují naší společností. Planeta Země je jen jedna a za její záchranu a postupnou obnovu se proto zasazuje stále více firem i jednotlivců, kteří se snaží používání a produkci neekologických materiálů snižovat, případně rovnou vyrábět vhodnější alternativy.

Plasty však nejsou jen PET lahve plovoucí v oceánech, ale i drobnější věci denní spotřeby. Například jednorázové vatové tyčinky do uší, skládající se standardně z plastového těla a vaty na obou koncích.

Průměrný Američan dle dostupných statistik ročně použije a následně vyhodí 415 takových vatových tyčinek. A ještě hůře vypadá celková statistika z celého světa, dle které se denně vyprodukuje 1,5 miliardy vatových tyčinek. Ty jsou podle britské neziskové organizace Marine Conservation Society, zabývající se mořským ekosystémem, jedním z nejčastějších odpadků nacházejících se na plážích. Na 30 metrů pláže údajně připadá 9 pohozených a použitých vatových tyčinek.

Právě tuto masivní jednorázovou spotřebu chce zmírnit dánský startup LastSwab, který vytvořil omyvatelnou variantu vatové tyčinky.

Její tělo se skládá z lékařského silikonu, oba konce jsou poté vybaveny speciální omyvatelnou gumou, které zajistí, že po použití lze čistítko bezproblémově umýt a kdykoliv znovu bezpečně použít.

Pro multifunkční použití jsou součástí balení dva druhy tyčinky. Jedna například pro tradiční čistění uší, druhá pro odstranění make-upu. Obě varianty jsou vybaveny dodatečným pouzdrem, do kterého je možné tyčinku umístit, a k dispozici jsou také v několika barevných variantách.

swab-1

LastSwab nabízí dvě varianty tyčinky. Jednu pro klasické čištění, druhou pro odstranění make-upu

Tvůrci totiž sami přiznávají, že cílí především na mladší, v tomto ohledu uvědomělejší generaci, která sice bojuje proti nadbytečné spotřebě, ale zároveň požaduje, aby výrobek zároveň sloužil jako určitý módní doplněk.

Základní balení, jehož součástí jsou dvě vatové tyčinky, dánský startup nabízí za 19 eur, v přepočtu 480 korun. A reálný zájem je mezi lidmi opravdu velký. Ostatně v nedávno skončené kampani na crowdfundingovém portálu Indiegogo se na produkci LastSwab podařilo od lidí z celého světa vybrat 861 tisíc eur, respektive téměř 22 milionů korun.

lastswab-mm

LastSwab je k dispozici v několika barevných variantách