Touha po svobodě, předání firmy a pochyby. Tři nejčastější případy, kdy majitelé firem hledají pomoc

Majitelé firem často potřebují pomoc při generační výměně nebo odlehčení od operativy. Jan Kodytek z JPF v podcastu vysvětluje, jak tomu čelit.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

Sedmdesát procent rodinných firem aktuálně řeší generační obměnu. Netýká se to jen jejich šéfů, ale celého managementu. „Často tam nástupníkům, kteří firmu přebírají, zůstane vedení, které mu jen předhazuje, že se znají s jeho rodiči třicet let a ať na ně nějaké inovace nezkouší,“ říká interim manažer Jan Kodytek ze společnosti JPF v podcastu BrandStories, ve kterém nahlížíme do zákulisí českých firem.

„Nemyslím si, že interim management je pro firmy, které mají ‚problém‘ – spíše jsou to společnosti, které řeší nějakou složitější situaci a chtějí se posunout dál. Nejde o to, že by si majitelé nevěděli rady, jsou spíše přetížení operativou,“ dodává Jan Kodytek, šéf JPF pro Moravu a slovenský trh.

V JPF, které se specializuje na řízení firem, jejich záchranu či restrukturalizaci, aktuálně takto pomáhají vést přes devadesát firem ve čtyřech zemích. Ačkoliv sám Kodytek působil v desítkách podniků, příběhy a situace, které majitelé řeší, jsou si často podobné. Sám je rozděluje do tří kategorií.

První je touha po svobodě. „Majitelé často touží osvobodit se od dennodenní operativy, ale ve firmě dále působit například v rozvojové roli. Už si touží řídit svůj čas po svém, nebýt tam dvanáct hodin denně od pondělí do neděle, ale mít život ve svých rukou a mít čas na rodinu. Často se dostávají do stavu, kdy rodina kvůli jejich vytížení nefunguje,“ dodává Kodytek v podcastu BrandStories, který si můžete pustit na Spotify, Apple Podcastech nebo na YouTubu či v přehrávači výše.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Sejmutím břemene každodenní agendy se majitelům otevírá možnost vyzkoušet si nové role a hledat své silné stránky. „Můžeme mít roli výkonného ředitele, vlastníka, nebo naopak firmu nechat řídit nezávisle. Najít se může v byznys developmentu, kdy funguje mimo firmu, propojuje, shání inovace, buduje vztahy – pro firmu je to v případě, kdy to dělá, plus, a když se tomu nevěnuje, nic se neděje a firma jede dál,“ popisuje.

Druhým motivem je generační obměna a předávání byznysu. Majitel má v tom případě několik možností – připravit na vedení potomka, prodat ji nebo zapojit management. „Generační obměna se netýká jen majitele, ale někdy i kompletního managementu. Často narážím na případ, kdy majitel v 70 letech předá firmu synovi, tomu je 35, ale zůstane mu tam ve vedení dalších šest chlapů přes 75, kteří to s tátou třicet let tvořili a chtějí tam zůstat dál. A syn to má těžké, protože mu předhazují, že ho znají od děcka, vůči změnám jsou rezistentní,“ říká interim manažer.

Co ale dělat v případě, že se děti do následnictví nehrnou? „Majitelé často říkají, že firmu budovali pro rodinu, ale ona ji pak nechce. Stává se, že vyšlou děti na studia do zahraničí, kde přičuchnou k zajímavým příležitostem, nebo si rozjedou vlastní nápad. Možností je v takovém případě rodinný fond. Byznys bude řízený nezávisle a peníze, které vygeneruje, půjdou do fondu, ze kterého si rodina peníze rozděluje. Každý může investovat do toho, co ho baví a naplňuje,“ nabízí

Majitelé často říkají, že firmu budovali pro rodinu, ale ona ji pak nechce.

Třetí typ majitelů, kteří se obrací na interim specialisty, chce v podnikání ještě zůstat aktivní, ale cítí, že jim to v nějakém oddělení drhne, a neví, jak se posunout dál. „Pro nás je ideálním příkladem majitel-pochybovač. Má první signály nějakého negativního trendu – jeden rok se nepodaří, ten další to trochu poklesne, není to ještě žádná katastrofa, ve firmě se všichni utvrzují, že je vše v pořádku, ale majitel začne pochybovat. My prozkoumáme čísla a buď mu potvrdíme, nebo vyvrátíme, zda má pod rukama skutečný problém – v 90 procentech případů narazíme na situaci, která se měla vyřešit dřív, než se z toho stane silný trend a ta firma začne padat,“ dává příklad Kodytek.

Klíčovou podmínkou pro úspěšný interim management je podle něj maximální otevřenost a upřímnost. „V takovém režimu se nám daří podstatně lépe dostávat z majitelů jejich opravdová očekávání, potřeby,“ tvrdí manažer.

Nový díl podcastu BrandStories si můžete pustit na Spotify, Apple Podcastech nebo na YouTubu. Dozvíte se v něm také:

  • Proč se majitelé často bojí „přestřihnout pupeční šňůru“ se svou firmou?
  • Co je cílem úspěšného interim managementu?
  • Jaký je rozdíl mezi interním a interim manažerem? Jaké jim vytvořit podmínky?
CC Native

Partnerem článku je JPF

Začínala v marketingu, dnes v české CDN77 řídí miliardy. Cílem všech rozhodnutí je být v zisku, říká

Veronika Šišková se ke Zdeňku Cendrovi přidala krátce po založení CDN77. Tržby i zisk dnes počítají v miliardách a chtějí dál růst.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

veronika-siskova

Foto: CDN77

Veronika Šišková, finanční ředitelka CDN77

0Zobrazit komentáře

Nastupovala do firmy s obratem kolem dvaceti milionů korun, aby se starala o marketing. Nikdo v ní však tehdy příliš neřešil finance, a jelikož měla vystudovanou VŠE a čísla ji vždy bavila, vrhla se do tabulek a řízení ekonomiky celého podniku. Dnes stojí Veronika Šišková jako finanční ředitelka v čele společnosti, která patří mezi největší globální hráče ve svém oboru a jejíž tržby i zisky se počítají v miliardách korun. Řeč je o CDN77, která doručuje internetový obsah k uživatelům po celém světě a zisk je pro ni klíčovou metrikou. Přináší prý totiž svobodu a možnost dlouhodobě a předvídatelně tvořit co nejlepší službu pro zákazníky.

CDN77 založil Zdeněk Cendra v roce 2012. O rok později se k němu přidala i Veronika Šišková. „Bylo nás tehdy deset nebo patnáct, nebyla to úplná garážovka, protože Zdeněk vzal část týmu z předchozího globálního pokusu, ale teprve jsme začínali,“ vzpomíná dnes sedmatřicetiletá Šišková, která původně přišla dělat online marketing. Letos je ve firmě jedenáctým rokem a většinu z toho jako finanční ředitelka. Zpočátku ji do klíčové role celé firmy kvalifikovalo hlavně to, že ji bavila ekonomie a jako jediná tehdy měla vystudovanou ekonomku. Nakonec se v ní našla.

„Celé naše účetnictví tehdy bylo v jedné Google tabulce, ve které byly červeně označené faktury, které nám chyběly. A ta tabulka byla úplně celá červená,“ směje se Veronika Šišková při vzpomínkách na punkové začátky. Dnes už si samozřejmě nic takového nemůže dovolit. Z CDN77 se stal jeden z největších hráčů v oblasti CDN (Content Delivery Network), což představuje síť serverů po celém světě sloužících k rychlému doručování online obsahu uživatelům tím, že ho poskytuje z nejbližšího serveru k jejich geografické poloze.

Díky tomu logicky narostla i čísla, která finanční ředitelka monitoruje a řídí. V loňském roce se tržby vyšplhaly na 145 milionů dolarů, v přepočtu 3,4 miliardy korun. Letos prý CDN77 míří na 180 až 190 milionů dolarů, tedy 4,1 až 4,4 miliardy korun. Zásadní přitom je, že celý svůj globální byznys dělají Zdeněk Cendra a spol. při náramné, zhruba padesátiprocentní EBITDA marži (podíl zisku před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací), takže také zisky se počítají v miliardách korun. „A plánujeme ji dál držet,“ říká Veronika Šišková.

Zákazníci, kteří řídí byznys

„Jsme od začátku nastavení tak, že nechceme jen bezhlavě růst, ale především být dlouhodobě a udržitelně v zisku,“ doplňuje. Držet zisk a taktéž pozitivní cash flow, tedy mít ideálně v každý moment více příjmů než výdajů, a tím pádem hotovost na účtech, je pro fungování CDN77 klíčové. Finanční ředitelka firmy sídlící v několika vilách na pražských Vinohradech vysvětluje, že mnohdy je generování zisku vnímáno hlavně pro uspokojení majitele, ale v CDN77 ho vidí šířeji.

„Jsme posedlí zákaznickou zkušeností, která de facto řídí náš byznys. Protože když je lepší, než jsou zákazníci zvyklí u konkurence, přináší to zisk. A pokud tu chcete být pro zákazníky dlouhodobě, zisk potřebujete. Když ho nemáte, používáte peníze někoho jiného a zájmy této třetí strany nemusí být vždy v souladu se zájmy zákazníků. Zisk tak přináší jak svobodu z pohledu firmy, tak stabilitu z pohledu zákazníka,“ říká Šišková.

zdenek-cendra2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Zdeněk Cendra, zakladatel CDN77

Pro příklady z praxe nemusí jít příliš daleko. Zatímco Zdeněk Cendra od začátku věděl, že si jeho firma na všechno včetně nákladných serverů musí vydělat a prakticky nikdy nečerpal ani žádný bankovní úvěr, ostatní konkurenti v oblasti CDN jsou často pohánění rizikovým kapitálem. Ještě loni bylo na trhu sedm velkých globálních poskytovatelů doručovacích sítí. Většina z nich se ale dlouhodobě není schopná dostat do zisku a dvě firmy koncem loňského roku nepřežily změny na trhu a skončily.

Obchodní ředitel CDN77 Tomáš Bačík letos v lednu pro CzechCrunch popisoval, že to pro českou firmu byla velká příležitost, jak si ukrojit další část trhu. „Další hráč teď jede na hraně a je možné, že také brzy skončí. Jsme připravení, abychom toho případně znovu využili,“ říká Veronika Šišková. Jedničkou trhu je americká společnost Akamai, která je spolu s CDN77 jedinou globální firmou v oboru, co je dlouhodobě v zisku.

Zároveň platí, že Cendra a spol. jsou jediní, kteří se soustředí výhradně na síť pro doručování obsahu, zatímco jiní k tomu poskytují řadu dalších služeb a produktů. Mezi největší hráče patří ještě Cloudflare a Fastly, kteří jsou ve ztrátě, ale mají od svých investorů dost peněz, aby dál fungovali. Jejich český konkurent je nicméně začal dotahovat, což ilustrují jeho výsledky i třeba skladba klientů. Čím jste větší, tím přitahujete větší a zajímavější společnosti.

CDN77

CDN77 je česká technologická firma zajišťující rychlé načítání obsahu největších…

„Když jsme dříve byli mezi těmi největšími konkurenty na chvostu, měli jsme logicky u klientů horší výchozí pozici, než když jsme teď podle různých metrik třeba třetí nebo čtvrtí. Trendem je diverzifikace, firmy si najímají více dodavatelů CDN a my teď i těm největším můžeme nabídnout, že budeme jejich dvojka nebo trojka. Snažíme se jít po těch opravdu nejlukrativnějších klientech a celkem nám to vychází,“ popisuje strategii finanční ředitelka CDN77, které má dnes přes tisíc klientů a desetitisíce serverů po celém světě.

V denní špičce přes ně proteče šedesát terabitů za sekundu, což je přenosová rychlost, díky níž byste mohli na Netflixu simultánně streamovat miliony 4K videí bez jakéhokoliv zpoždění nebo načítání. Právě co nejrychlejší a bezproblémové doručování videa a případně dalšího online obsahu CDN77 svým klientům zajišťuje. Součástí dobré zákaznické zkušenosti, o níž Šišková hovoří, je také stabilita, respektive jistota klientů, že česká firma jako jejich klíčový dodavatel CDN služeb ze dne na den neskončí.

Tím se dostáváme zpět k potřebě generovat zisk a také mít pozitivní cash flow. Nákup fyzických serverů je totiž finančně velmi náročný. „Snažíme se maximálně předvídat. Nenakupujeme hardware ‚na sklad‘ s tím, že doufáme, že pro něj najdeme zákazníky. Někteří konkurenti staví své sítě dopředu, což je extrémně kapitálově náročné a někdy se vůbec nemusí využít,“ popisuje finanční ředitelka.

Nemusíme se nikoho ptát

V CDN77 od začátku kupovali jen to, co si mohli z vlastních peněz dovolit, a fungují tak doteď. Podobně firma postupuje i třeba při najímání lidí a v dalších aspektech svého byznysu. „Naše ultimátní rozhodování závisí na tom, jestli firma zůstane zisková, podle toho se všechno řídí,“ říká Šišková. Co to znamená v praxi? Pokud si spočítají, že když něco koupí a dokáží na tom dříve nebo později vydělávat peníze, jdou do toho.

Může jít přitom o krátký horizont počítaný na týdny či měsíce, ale klidně i delší výhled. „Když vidíme příležitost, kde nám utracené peníze něco přinesou, tak je prostě utratíme. Umožňuje nám to právě naše ziskovost, protože se nemusíme nikoho ptát, naopak se rozhodujeme rychle. Řada našich konkurentů je na burzách a někdy se musí rozhodovat třeba v rámci čtvrtletních rozpočtů. My jsme mnohem mrštnější,“ říká Veronika Šišková.

Právě v posledních složitých letech, kdy firmy výrazně šetřily, a to i na CDN, se to ukázalo. Zatímco v Praze získávali nové klienty, někteří konkurenti zavírali krám. Covid přinesl velké byznysové příležitosti, kterých se v CDN77 snažili maximálně využít, ale jinak platí, že místo raketového růstu volí střídmější rozvoj. Meziročně ostatně firma nikdy nevyrostla o sto procent, zato si dlouhodobě drží tempo růstu o třicet až šedesát procent – a to naopak dokáže při vysoké maržovosti držet velmi dlouho.

cdn77-servers

Foto: CDN77

CDN77 má po celém světě desítky tisíc serverů

Dobrá ekonomická kondice umožňuje vinohradské firmě, pro kterou dnes pracuje přes 150 lidí, dělat také zásadní rozhodnutí s dlouhodobým efektem. „Pamatuji řadu rozhodnutí, které nám v Excelu před pár lety rozhodně nevycházely, a kdyby je viděl nějaký investor, tak by nám je okamžitě zakázal. My se ale nemusíme nikoho ptát, je to jen naše odpovědnost, a jelikož jsme v tom tehdy viděli vysokou hodnotu, šli jsme do toho,“ vzpomíná Šišková.

Přestože je v CDN77 od roku 2013, myšlenky na změnu pracovního prostředí prý Veronika Šišková nemá. „Vždyť my jsme se od mého nástupu stopadesátkrát zvětšili, je to prostě strašná jízda. V praxi toto tempo růstu znamená, že prakticky každý týden řešíte věc, kterou jste nikdy předtím neřešil,“ usmívá se. Není přitom zdaleka jediná, kdo má ve firmě „odkroucenou“ klidně dekádu. I na tom totiž na Vinohradech staví.

„Zdeněk Cendra dává od začátku každému široké možnosti, jak se ve firmě uplatnit. Mnoho lidí přišlo na nějakou pozici, aby se nakonec osvědčilo na úplně jiné,“ říká finanční ředitelka, jež je toho sama živoucím důkazem. Zároveň už třeba sama dvakrát krátce odešla na mateřskou, což je další příklad, jak v CDN77 se svými lidmi pracují.

„Zmiňovaná stabilita se týká také našeho týmu. Když firmy nejsou v zisku a přijdou ekonomické problémy, obvykle přichází na řadu jako první propouštění, my se naopak snažíme lidi udržet co nejdéle, najít jim nejlepší pozici a také jim vycházet vstříc, když se v jejich životě něco změní, ať už jde o potřebu maximálně flexibilního úvazku při mateřské, nebo jiné důvody. Dává nám to i ekonomický smysl, protože hodnota lidí, kteří tu s námi jsou dlouho a mají celý kontext našeho byznysu, je obrovská,“ dodává Veronika Šišková.