Koncem loňského roku se rozhořel boj o železniční most mezi pražskou Výtoní a Smíchovem. Správa železnic v listopadu vyhlásila výsledky architektonické soutěže, jejímž výstupem je nový most, který se posadí na existující pilíře. „Každý má ten most rád a nikdo se a priori nesnaží jej odstranit. Na druhou stranu rozumím tomu, že má někdo obavy podepsat se pod to, že je ten most bezpečný,“ říká v podcastu Město Ondřej Boháč, ředitel pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Železniční most spadá pod státní společnost Správa železnic. Ta v soutěži dala účastníkům na vybranou. Mohli si zvolit, zda navrhnout most nový, nebo jak opravit ten současný. Zároveň ale Správa železnic po soutěži opakovaně uvedla, že most opravit nelze. „Nebylo to úplně šťastné. Byla to podle mě snaha společensky vysvětlit, v jaké situaci se most nachází a že existují možnosti, jak v místě splnit požadovanou dopravní funkci a zachovat železniční most v jiné poloze v Praze, kde by se jeho hodnota udržela,“ míní Boháč.

Správa železnic situaci podle něj dlouhodobě projednávala i s Institutem plánování a rozvoje (IPR). Ten se pak rozhodl do soutěže přihlásit v rámci sdružení Společnost 3.0, ve kterém je například také autor Trojského mostu, architekt Roman Koucký, společnost Excon a firma Ivana Šíra. „Byl to důsledek našeho předchozího konání, kdy jsme chtěli situaci u Výtoně prověřit a Správa železnic nás vyzvala, ať předložíme nějaké řešení,“ dodal ředitel pražských plánovačů.

Podle Boháče v debatě málokdy zaznívá, že železniční most je především dopravní stavba. A jako taková už neslouží. Je potřeba vybudovat třetí kolej a také zastávku. Podle Boháče koncepce v místě počítá dokonce s pěti kolejemi. „Tři by měly vést na povrchu, dvě pak pod povrchem. Debata, že v místě dvě koleje stačí, je tak lichá,“ uvádí.

Spoj je důležitý z hlediska příměstských vlaků – ty by se měly časem přemístit na dvě koleje pod zemí. Povrchový prostor po mostě by byl využitý pro dálkovou dopravu, částečně příměstskou a také pro obsluhu města. Proto tu má také být nyní neexistující zastávka. V budoucnu by zde mohly jezdit vysokorychlostní vlaky. Podle Boháče mají jiné technické parametry – a bylo by výrazně dražší vést je pod zemí. Významně dražší by pak podle ředitele IPR byla také oprava železničního mostu, která by navíc prodloužila jeho životnost jen o málo let.

Tak jako tak přibývají každý den pod peticí na záchranu železničního mostu podpisy. V současnosti už je jich víc jak čtrnáct tisíc. O osudu pražského železničního mostu má každopádně rozhodnout ministerstvo dopravy, které svolalo odborníky do takzvaného technického kolokvia.

Správa železnic v týdnu zveřejnila jejich závěry. Mezinárodní tým se shodl na tom, že most je ve špatném stavu. Problém je především koroze. Většina, tedy sedm z deseti, se staví za most nový. A to zejména kvůli náročnosti opravy a také budoucímu rozvoji města a dopravy. Podle dvou lidí je pak památková hodnota mostu natolik velká, že by zvolili opravu. Je podle nich reálným i bezpečným řešením. Kolokvium doporučilo ministerstvu dopravy i Správě železnic projednat další postup s UNESCO.

Podcast Město s ředitelem pražského Institutu plánování a rozvoje Ondřejem Boháčem si můžete poslechnout na Spotify, Apple Podcastech, Google Podcastech či na YouTube. Uslyšíte v něm mimo jiné odpovědi na tyto otázky:

• Co říká koncepce o budoucnosti spoje mezi Výtoní a Smíchovem?
• Co by se mělo dít s památkově chráněným železničním mostem?
• Kdo nese za špatný stav mostu odpovědnost?
• Probíhá debata o budoucnosti mostu správně?
• A co se bude dít dál?

Foto: Správa železnic

Vítězný návrh nového mostu u Výtoně