Sporu o pražský železniční most si všiml i britský deník The Guardian. Přirovnává ho k Eiffelově věži

Osud železničního mostu, zdá se, ještě není zpečetěný. Pro jeho zachování se zvedla obrovská podpora, která podobně už zachránila i Libeňský most.

Eliška NováEliška Nová

Železniční most v Praze

Loni v listopadu Správa železnic oznámila, že Vltavu v Praze z Výtoně na Smíchov už nebude spojovat stávající železniční most. Nahradit by ho měl nový, bílý a širší most s místem pro jednu další kolej. Od té doby se spustila řež. O starém železničním mostě i o odporu k jeho bourání nyní píše i britský deník The Guardian.

„Historický pražský most, jehož význam pro panorama města je přirovnáván k pařížské Eiffelově věži, se má demolovat, což odsoudili architekti i památkáři,“ píše The Guardian. Ono srovnání si přitom deník vypůjčil od ředitele Klubu Za starou Prahu Richarda Biegla, kterého cituje: „Je součástí toho, co je pro Prahu symbolické. Význam mostu je pro hlavní město asi takový, jako je význam Eiffelovy věže pro Paříž. Je to také důležitá připomínka období průmyslové revoluce,“ uvedl pro The Guardian Biegel.

Most přestal podle Správy železnic vyhovovat dnešním požadavkům, ocelová konstrukce je navíc ve špatném stavu a Kloknerův ústav, který posuzuje životaschopnost staveb, ji v minulosti označil jako neopravitelnou. Podle ministerstva kultury je naopak rekonstrukce možná. Podle toho se také Správa železnic zařídila. Vyhlásila architektonickou soutěž a nechala architekty, ať se s tím vypořádají po svém. Mohli si tak vybrat – buď zvolit rekonstrukci, nebo novostavbu.

Nakonec uspěla firma 2T engineering, která navrhla most nový. Správa železnic zároveň slíbila, že starý železniční most rozhodně neskončí na skládce a najde pro něj jiné využití. Ostatně stavba je památkově chráněná.

Ohlášené odstranění starého železničního mostu ale vzbudilo emoce, které se přetavily v energii za jeho záchranu. Petice, která v souvislosti s tím vznikla, má v druhé polovině ledna bezmála devět tisíc podpisů. Ohradila se Praha 5, tedy jedna z městských částí, kde most končí. A za most bojuje také dosluhující náměstek pro dopravu Adam Scheinherr z magistrátu.

„Nýtovaná konstrukce a její lehkost a zároveň nadčasovost se neodmyslitelně zapsaly do pražského panoramatu, díky tomu se též stala součástí památky UNESCO. Zároveň je tato stavba velice významným dílem v historii mostařství a inženýrství naší země. Tyto dvě hodnoty podle mne nelze od sebe rozdělit a nelze zachovat pouze jednu z nich. Praha ale bohužel o osudu mostu nerozhoduje,“ uvedl náměstek na svém profilu na Facebooku. Podobně mluvil i pro britský deník.

Scheinherr doplnil, že hlavní město chtělo zjistit, jestli most opravit lze, nebo ne. Odborný posudek zpracovávala projekční kancelář COWI ve spolupráci se švýcarskými odborníky z WaltGalmarini AG, podle nichž je most rekonstruovatelný. „Oprava by dokonce mohla být realizovatelná při zachování jednokolejného provozu,“ vylíčil náměstek.

Železniční most u Výtoně

Foto: Správa železnic

Návrh nového železničního mostu v Praze u Výtoně

Potřebnou další kolej a také vlakovou zastávku, kterou žádá metropole, navrhuje Scheinherr postavit samostatně, hned vedle. Správa železnic to ale odmítá s tím, že památce se už nedá pomoci. To zopakovala i pro ostrovní noviny. „Kondice mostu je v tak špatném stavu, že i kdybychom šli cestou opravy, šlo by o repliku, která by byla ze šedesáti procent nová. Bylo by to zároveň mnohem dražší, nedošlo by k potřebnému navýšení provozu a životnost mostu by se prodloužila o pouhá desetiletí,“ uvedl tiskový mluvčí Správy železnic Jan Nevola.

Osud rezavé legendy je tak nyní nejasný. Ministr dopravy Martin Kupka přislíbil, že nechá stav mostu ještě jednou posoudit, a to jakýmsi technologickým kolokviem. Správa železnic mezitím uvedla, že současná konstrukce by mohla být přesunuta, a to mezi novou spojnici a Palackého most. Tady by už však sloužil především zábavě.

Přes řeku se v tomto místě jezdí v Praze už od roku 1875. Současný most je ale až z roku 1901. I tehdy byla důvodem výměny nedostatečná kapacita. Jeho autorem je český konstruktér František Prášil. Scheinherr uvedl, že za posledních šedesát let most neprošel žádnou významnější opravou. To, spolu s faktem, že most je zatížen silným provozem, podle něj svědčí o tom, že má mimořádnou technickou kvalitu. A také o tom, že se příběh železniční spojnice podobá příběhu jiného pražského přemostění.

Podobně byl k zániku odsouzen i Libeňský most, který měl být nahrazený a rozšířený pro silnější provoz. Právě on ale ukázal, že když se vzedme dostatečný odpor, může se už učiněné rozhodnutí zvrátit. Libeňský most, který je považován za kubistickou památku, se začal opravovat loni na podzim.