Unavené Česko. Většina populace trpí pravidelným vyčerpáním, biohacker radí, jak s ním bojovat
Až 95 % dospělých Čechů se často cítí vyčerpaně. Místo změny jídelníčku ale sahají po kávě a energy drincích, zjistil průzkum značky Powerlogy.
Neustálý shon, přetížení a chronická únava se staly něčím, čím se skoro chlubíme. Kdo toho má víc, ten je důležitější. Kdo spí míň, ten maká víc. Shon je nová norma a vyčerpání její vedlejší účinek, který už skoro nikdo neřeší. Slovenská značka Powerlogy, která se zaměřuje na výrobu a prodej funkčních potravin, tento trend pozoruje už několik let.
„Dlouhodobě jsme cítili, že lidé jsou unavení. Abychom ale problém pochopili do hloubky, potřebovali jsme tvrdá data. Naším posláním je lidem pomoct dobít baterky, aby měli energii i v té nejtěžší chvíli,“ říká Dušan Plichta, biohacker a zakladatel Powerlogy. A tak si loni v září nechali u agentury NMS Market Research zpracovat průzkum, jak to lidé s únavou mají. Výsledky je zaskočily.
Vyplynulo z něj totiž, že 95 % dospělých Čechů se cítí vyčerpaně pravidelně. Nejde jen o občasnou únavu po náročném zápřahu. Každý čtvrtý člověk je vyčerpaný pět a více dní v týdnu. A 17 % populace, tedy zhruba jeden ze šesti Čechů, žije v permanentním vyčerpání. Každý den, celý rok. „Věděli jsme, že vyčerpání je rozšířené, ale ta čísla nás překvapila,“ přiznává Dušan Plichta. Nejde přitom jen o to, že lidé mají málo spánku, protože únavu zmiňuje více než polovina dotázaných i přesto, že se dobře vyspí.
Napříč všemi věkovými skupinami se jako hlavní viník únavy opakoval stres. Dál se ale odpovědi rozcházely. Baby boomers z únavy viní hlavně pracovní zátěž. Mileniálové přiznávají nevyváženou stravu. A generace Z ukazuje prstem na čas strávený u obrazovky. Únava přitom ovlivňuje velkou část života. Třetina lidí kvůli ní nemá energii na koníčky, polovina si stěžuje na špatnou náladu a podrážděnost.
Generace Z přináší v datech nejvíc rozporů. Na jedné straně mladí častěji než ostatní řeší únavu sportem a jídlem s dostatkem živin. Na straně druhé právě oni výrazně více sahají po sladkostech a energetických nápojích. Data ukázala, že lidé ve věku 18 až 24 let průměrně vypijí pět energy drinků týdně. To je více než 260 kousků za rok. Průměrný Čech si celkově dá šest šálků kávy a tři energetické nápoje týdně. Po doplňcích stravy sahá čtvrtina populace, častěji ženy a lidé s vyšším vzděláním. „Tento rozpor ukazuje, že se mladí snaží doplnit energii různými způsoby – od zdravých po zcela nevhodné. Přitom právě u nich je největší šance na trvalou změnu, pokud začnou sázet na vyvážený jídelníček,“ říká Dušan Plichta.
Zajímavé je, že si lidé problém uvědomují a více než sedmdesát procent ze své únavy viní jídelníček a je ochotno s tím něco udělat. Každý pátý už dnes při pocitu únavy sahá po zdravém jídle místo po cukru a kofeinu. „Ochota něco změnit je důležitý první krok. Víme ale, že sama o sobě nestačí. Lidem v dlouhodobé změně často brání zažité zvyky, chaos v tom, co je opravdu zdravé a co je jen trendy dieta, a dojem, že zdravé stravování je složité a drahé,“ vysvětluje Plichta.
Powerlogy stejný průzkum provedla i na Slovensku a výsledky jsou velmi podobné. A potvrzují to i zahraniční instituce. Mayo Clinic, Harvard Health nebo WHO se tématu chronického vyčerpání věnují pravidelně. „Ukazuje se, že velkou roli hraje dnešní individualistický přístup na úkor života v komunitě,“ dodává Plichta a přiznává, že zdravé jídlo je důležité, ale celý problém nevyřeší. „Zdravá strava je klíčová. A zároveň platí, že je součástí řešení. Vyčerpání souvisí i s pohybem, spánkem, stresem a psychickou pohodou,“ upozorňuje.
„Únava, která trápí většinu populace, není náhoda. Je to důsledek přetížení, nekvalitního jídla a nedostatku pohybu i odpočinku. Dobrá zpráva je, že řešení máme – skutečné jídlo, každodenní přirozený pohyb, více klidu a méně umělých stimulantů. Nejsou to zázraky na počkání, ale fungují dlouhodobě a bez vedlejších účinků. Je čas přestat hasit únavu energeťáky a cukrem a začít stavět na té nejlepší stravě a péči o své tělo,“ komentuje výsledky výzkumu specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková.
Superpotraviny mohou podle Plichty tělu dodat podporu, prebiotická vláknina posiluje trávicí systém, antioxidanty z bobulovitého ovoce chrání buňky, ale nenahradí celkovou změnu životního stylu. „Na optimální výživu se stále díváme optikou jednoduché matematiky ze základní školy – tedy pouze jako na příjem a výdej. Naše fyziologie je však fascinující operační systém, do kterého kromě kalorií vstupuje také biofyzika či vliv světla na náš biorytmus,“ upozorňuje.
Únava, která trápí většinu populace, není náhoda. Je to důsledek přetížení, nekvalitního jídla.
„V kontextu dnešní pandemie vyčerpání je klíčové přestat vnímat jídlo jen jako prostředek k zaplnění žaludku. Musíme ho začít vnímat jako energetickou informaci, která přímo programuje naše zdraví, biologické procesy a celkovou životní energii. Pokud toto základní nastavení mysli změníme, zcela se změní i náš přístup k tomu, co si každý den nakládáme na talíř,“ uzavírá Plichta.
Značka Powerlogy vznikla před více než deseti lety na Slovensku, založil ji Dušan Plichta. Biohacker, zakladatel Biohacking Summitu v Praze a člověk, který k jídlu jako nástroji výkonu přišel přes vlastní zkušenost. Dnes má Powerlogy přes 100 vlastních produktů, od snídaňových kaší a granol po kolageny a superpotraviny. Značka se z e-shopu dostala na Rohlík.cz, do Alzy a dnes ji znají zákazníci na Slovensku i v Česku. Letos míří k obratu 100 milionů korun. V Česku plánuje letos investovat 25 milionů korun, mimo jiné do propojení výživy s daty a AI. V plánu je taky evropský e-shop a vstup do Německa, Polska nebo Maďarska.
Nahlásit komentář
Zdá se vám, že komentář je urážlivý, nebo sprostý? Dejte nám vědět.