Symbolem úspěšného technologického podnikatele s ambicemi, které překračují hranice naší planety, je bezpochyby Elon Musk. Až někde v závěsu za ním je Jeff Bezos, zakladatel Amazonu. Je to dané i tím, že nemá potřebu být neustále ve veřejném prostoru, na sociální sítě postuje jen výjimečně a hodně šetří s rozhovory. Nyní ale poskytl jeden, v němž nechal nahlédnout poměrně hluboko do svého uvažování a svých vizí.

Sledovat youtubový kanál Lexe Fridmana je jako číst žebříček nejbohatších a nejchytřejších lidí světa – přesně to jsou hosté jeho podcastu, který odebírá na 3,5 milionu diváků. Elon Musk u něj byl čtyřikrát, Mark Zuckerberg třikrát, vždy to bylo povídání na dvě a víc hodin. A nyní k němu dorazil devětapadesátiletý zakladatel Amazonu a Blue Origin.

Fridman je sám počítačový vědec (pravda, s poněkud problematickou pověstí), ale hosty z převážně technologického světa dokáže svými zdánlivě apatickými otázkami hodně rozmuvit. S Jeffem Bezosem, který jej předtím provedl i po raketové základně na floridském Cape Canaveral, to nebylo jiné.

Právě dobývání vesmíru bylo klíčovou součástí jejich povídání. „Rád bych viděl biliony lidí rozprostřených po sluneční soustavě, to bychom pak měli tisíce Mozartů a tisíce Einsteinů,“ prohlásil Bezos s tím, že lidé by spíš než na planetách mohli žít na obřích vesmírných stanicích. Ty by měly jednou mít tvar gigantických válců či prstenců, jak to definoval astrofyzik Gerard K. O’Neill.

Pro to, aby se z člověka mohl stát galaktický tvor, je potřeba nachystat robustní infastrukturu, která mu umožní dobývání meziplanetárního prostoru. A v tom vidí Jeff Bezos úkol své společnosti Blue Origin, kterou založil už před dvaceti lety a kterou poslední dva roky aktivně řídí poté, co odešel z postu CEO Amazonu.

Blue Origin je pro Bezose tím, čím je SpaceX pro Muska. Obě firmy jsou také vnímané jako průkopníce privátního pronikání do vesmírných závodů. Ačkoli má zatím SpaceX náskok, podle Bezose „je ve vesmíru prostor pro mnoho úspěšných firem, vesmír je totiž velký“.

Bezosovi už se ale také povedlo vyslat do kosmu lidi, dokonce byl on osobně se svým bratrem členem posádky, která v roce 2021 dosáhla hranice vesmíru v raketě New Shepard, jež je určená právě na turistické mise. Druhá, mnohem větší raketa New Glenn, jež by měla poprvé vzlétnout v příštím roce, už má průmyslové, nebo vlastně civilizační ambice – má lidstvu pomoct osídlit Měsíc.

Blue Origin totiž úzce spolupracuje s NASA a podílí se i na plánech vybudovat na Měsíci stálou misi, vyvíjí proto nejen raketu, která tam dostane techniku a astronauty, ale třeba i lunární vozidlo. „Obávám se, že já osobně se na Měsíc nepodívám. Za mého života tam poletí profesionální astronauti,“ řekl Bezos Fridmanovi s tím, že ale nepochybuje, že lidé si nakonec Měsíc podmaní. A po něm i další nebeská tělesa.

O tom, že by chtěl vidět lidstvo ve vesmíru, snil Bezos už jako dítě, což zopakoval i nyní. Ostatně Blue Origin založil v roce 2000, když Amazonu bylo teprve šest let a už to sice byla velká společnost, ale ani zdaleka takový kolos a taková finanční mašina jako dnes.

Největší internetový obchod světa je pověstný tím, že i když to je gigant, který ročně utrží přes 500 miliard dolarů a pracuje pro něj jeden a půl milionu lidí, je prodchnutý velmi specifickou firemní kulturou: „Pořád se dokážeme rozhodovat velmi rychle.“

Jeff Bezos je posedlý péči o zákazníky, Fridmanovi například řekl, že jeho snem je, že zatímco Amazon bude vnímaný jako nejvíce prozákaznická společnost světa, Blue Origin má být zase prototypem nejrozhodnější společnosti.

Právě jeho manažerský přístup obsáhl další významnou část rozhovoru. Ostatně vyšlo o něm už několik knih, protože Bezos, který dokáže být na své kolegy velmi tvrdý a opravdu hodně si potrpí na data, používá několik originálních technik. Aby ne, když je, jak sám říká, vynálezcem, který dokáže na jeden problém najít stovku možných řešení.

Takže co jsou hlavní myšlenky bezosovského řízení? Je důležité zůstat zvídavý a věnovat čas přemýšlení, člověk nemá mít strach divit se a zajímat se, co a jak funguje: „Opravdová invence přichází ze zájmu. Musíte být zvídaví, jestli chcete být invenční.“ A klíčové je nastavit ve firmě prostředí, které umožní lidem zpochybňovat zaběhané pořádky a zároveň dovolí činit rychlá rozhodnutí.

„Jsou dva typy rozhodnutí. Většina rozhodnutí jsou jako obousměrné dveře. Když jimi vkročíte a zjistíte, že to byla chyba, můžete se vrátit. Pak jsou ta skutečně těžká rozhodnutí, kde se vrátit nejde. U těch je potřeba být obezřetný,“ vysvětlil svůj pohled Jeff Bezos s tím, že klíčové je ale umět rozhodnutí přijímat. A dodal, že mnohem horší než se špatně rozhodnout bývá hledat kompromis nebo dlouze válčit o to, kdo se dřív vyčerpá, když proti sobě stojí dva rozdílné pohledy.

„Zásadní je hledat vždy pravdu. A to nemusí být pokaždé příjemné. Člověk je sociální tvor, který nehledá z principu pravdu, protože ta může být nepohodlná,“ vysvětlil Bezos, proč tolik dbá na to, aby se lidé kolem něj rozhodovali správně a na základě dat a čísel. „Každá vysoce výkonná organizace, ať je to firma, charita nebo politická strana, musí mít v sobě mechanismus a kulturu, které pomohou pravdu hledat.“

A dal jeden příklad, jak to dělá on na poradách, kterých se účastní. „Vždycky mluvím jako poslední, protože kdybych hovořil první, řada lidí, kteří by měli jiný názor, by mohla začít pochybovat a měnit svůj pohled jen kvůli tomu, že to řekl Jeff. A to by byla chyba.“

Zároveň zdůraznil, že pro úspěch je podstatné, když si lidé – hlavně lídři – uchovají takzvaný mindset nového dne. V zásadě jde o to přistupovat k problémům a jejich řešení neustále s otevřenou myslí, neuzavírat se do stereotypů a nebrat věci a procesy za dané.

Příkladem podle něj může být určitá metrika, kterou se měří spokojenost zákazníků. Z té se ovšem může stát rutina a postupně tak ze zřetele zmizí to, kvůli čemu měření vzniklo, tedy spokojenost klienta: „Podstatou není šetření, ale spokojenost. Na to nesmíme zapomenout. Takže je na místě zpochybňování.“

Když dal Lex Fridman v závěru Bezosovi dotaz, zda si myslí, že lidstvo bude existovat ještě za deset tisíc let, třetí nejbohatší muž světa bez okolků odvětil, že ano. Sice prý neví, zda budeme na planetě Zemi, ale věří, že ano. Mimo jiné i díky umělé inteligenci, na kterou pohlíží pozitivně proto, že nám může pomoct zastavit ničení planety a vymyslet nečekaná řešení klimatické hrozby.

Ostatně jeden z oblíbených Bezosových citátů je prý ten od konstruktéra Wernhera von Brauna, jehož raketa Saturn V dostala člověka na Měsíc: „Naučil jsem se jednu věc, a to, že slovo nemožné je třeba užívat velmi opatrně.“