Jeff Bezos vrací úder. V zakázce pro NASA se utká s Elonem Muskem o vytvoření lunárního modulu

Raketa Starship od SpaceX ještě není pro přistání na Měsíci jasnou volbou, svůj podíl na zakázce totiž získává i Blue Origin.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

musk-bezos

Foto: Blue Origin/NASA/CzechCrunch

Jeff Bezos a Elon Musk

0Zobrazit komentáře

Největším želízkem v ohni světového kosmického průmyslu je nejspíš bez velkých debat SpaceX Elona Muska. Ze šíleného nápadu transformovat těžce průmyslové odvětví se stala ikona moderního dobývání vesmíru. Aktuálně druhý nejbohatší muž světa však není sám, kdo by se chtěl na obnovených kosmických závodech přiživit. Na záda mu – jak finančně, tak technicky – dýchá Jeff Bezos.

O jeho vesmírném startupu Blue Origin nebylo v poslední době tolik slyšet, na kontě má ostatně i selhání své rakety. S Muskovým SpaceX se teď nicméně utká v kontraktu NASA o vytvoření lunárního modulu. Ten by měl donést lidskou posádku na Měsíc ještě v této dekádě v rámci programu Artemis.

Pokud se vám tato zpráva zdá povědomá, nemýlíte se. Zakázku na stejný úkol již totiž před dvěma roky vyhrálo právě SpaceX. Společnost Elona Muska tehdy navrhla použít pro přistání na Měsíci netradiční řešení v podobě upravené rakety Starship. Ta se už jen vzhledem zásadně liší od modulů, které v minulosti přistávaly na přirozeném satelitu Země v rámci programu Apollo.

blueorigin-moon

Foto: NASA

Blue Origin navrhlo třístupňový lunární modul pro přistání na Měsíci

Bezosova společnost už tehdy protestovala proti rozhodnutí NASA s tím, že Muskovo řešení je nesmírně komplexní a nebezpečné. Kauzu hnala až k soudu, ovšem ten rozhodl ve prospěch vesmírné agentury.

Navzdory tomu, že SpaceX v tomto kontraktu získá 4,2 miliardy dolarů (92 miliard korun) postupně do roku 2027, NASA se rozhodla své vesmírné snahy podpořit ještě víc a vypsala novou výzvu, která byla v podstatě druhou šancí. Tu již Blue Origin v konkurenci dvou dalších návrhů vyhrála a získá 3,4 miliardy dolarů (zhruba 75 miliard korun). To jen z vývoje lunárního modulu dělá projekt za v přepočtu 166 miliard korun.

Podle NASA má druhá výzva vytvořit konkurenční prostředí, a není tak nakonec jasné, jestli astronauti přistanou na Měsíci v revolučním korábu od SpaceX, nebo v méně futuristickém, avšak možná bezpečnějším modulu od Blue Origin. Bezos má na své snahy ostatně celou řadu známých průmyslových jmen – Lockheed Martin, Boeing nebo Draper.

SpaceX mezitím pokračuje ve vývoji své téměř 120metrové rakety Starship. V dubnu se s ní poprvé pokusila dostat do vesmíru, ale v polovině letu explodovala. Jen letos má ale podle Muska vývoj Starship spolknout dvě miliardy dolarů. Při příštím startu by už měla dosáhnout oběžné dráhy Země.