Když města najmou deratizační firmu, většinou to není proto, že by jim po budovách pobíhaly krysy. Deratizátor také odchytává a hubí městské holuby. Existují ale i další způsoby. V Praze 8 měli například na střeše radnice klece s kvalitním krmivem. Když sem holub vlezl, klec spadla a holub byl pak usmrcen oxidem uhličitým. Jinde zase vypouštějí dravé ptáky. Že holubi představují obrovský problém, je fakt. Ale to, jak se s nimi města vypořádávají, je druhá věc. Michaele Klimšové se zacházení s ptáky nelíbilo, a tak založila projekt Městské holubníky.

„Odjakživa jsem toužila po tom, abych mohla dělat něco prospěšného a měnit svět v oblastech, kde je to potřeba. Holubi jsou téma, které stojí mimo všechny kategorie,“ říká pro CzechCrunch devětadvacetiletá Klimšová. Inspirace pro Městské holubníky přišla z Německa, nejdřív tu byl ale šok z toho, co se vlastně s holuby ve městech děje. Klimšová se nikdy předtím ptáky nezabývala, změnily to ale sociální sítě.

„Na Facebooku začaly před pár lety kolovat fotografie holubů v klecích. Z diskuze jsem pochopila, že města holuby odchytávají a pak plynují, během čekání na smrt navíc deratizační firmy klece nekontrolují, jak by měly, a holubi tak často umírají žízní a hladem. Takové zacházení s ptáky, kteří nám po staletí sloužili, mi přijde naprosto nehumánní,“ vysvětluje zakladatelka už nyní úspěšného projektu, která podniká teprve dva a půl roku.

Podle Klimšové existují různé způsoby, jak se holubů ve městech zbavit, ve finále ale analýzy často ukazují, že nedávají smysl. „Třeba Správa železnic v roce 2020 uzavřela smlouvu s deratizační firmou v hodnotě dvou milionů korun na dva roky likvidace holubů na pěti různých nádražích. Švýcarská studie z Univerzity v Basileji ale ukazuje, že holubí populace se zabíjením pouze omlazuje, a efekt je tedy v podstatě opačný,“ říká. Samotná města jsou podle ní důkazem, že metoda „zabít a rychle odstranit“ nefunguje – i když pravidelně investují do odstraňování ptáků, mají pořád stejný problém.

Holubník se naproti tomu ukazuje jako velmi efektivní a humánní řešení. Holubi se do něj postupně stáhnou, zahnízdí v něm a tráví zde až osmdesát procent dne. Většina holubů tak zmizí z ulic, čímž odpadá problém s trusem, který se v holubníku pravidelně odklízí, a tudíž i s šířením infekcí.

Navíc je tak pod kontrolou rozmnožování opeřenců, s tím pomáhá odebírání vajec a jejich výměna za atrapu. „Atrapa je velmi důležitá, protože kdyby byla vejce jen odebrána, měli by holubi tendenci znova a znova snášet další vejce. Při výměně vajec dbáme na to, aby proběhla nejpozději do pátého dne od data snůšky, jelikož poté už dochází k vývinu zárodku,“ popisuje Klimšová. Holubi jsou navíc krmeni kvalitním krmivem, v případě potřeby i probiotiky, a na jaře jsou odčervováni. Díky tomu jsou v dobré zdravotní kondici.

Samotný holubník může být třeba na půdě, kde se dá umístit jednoduchá budka. Může ale jít i o volně stojící stavbu. Představit si ji lze různě, na holubník může být přestavěna maringotka nebo může jít o veřejný designový prvek věžovitého tvaru. Důležité je, aby vznikl v ohnisku výskytu holubů.

Holubníky běžně fungují v zahraničí, používají je v Rakousku, Francii nebo Španělsku a hojně také v Německu. Ukázkovým příkladem je tamní Augsburg. Ve třistatisícovém městě mají rozmístěných dvanáct holubníků, ve kterých v roce 2020 dokázali vyměnit 6 300 vajec.

V Česku jeden funguje i v Praze, vznikl v září 2022 na Mariánském náměstí. A jedna samostatná instalace je také v Českých Budějovicích. Iniciativa Městské holubníky má pak za sebou první realizaci v Bílovci z loňského května. „Nachází se na půdě gymnázia Mikuláše Koperníka a holubi ji postupně obydlují. Ideálním obdobím je zima, protože holubi shánějí potravu a zázemí. Máme tu kamerový systém, takže můžeme pozorovat ptáky zvenčí, jak přilétají do holubníku na krmení a postupně zde také nocují,“ líčí zakladatelka projektu.

V nejbližší době se chystá také instalace na brněnském magistrátu, kterou mají postavit studenti Střední školy stavebních řemesel Brno-Bosonohy pod dohledem mistrů. Na řadu by pak měla přijít Plzeň, Ostrava-Jih nebo Jevíčko v Pardubickém kraji. Společnost nyní navazuje spolupráci také s Mladou Boleslaví, Příbramí a dalšími městy.

Projekt také loni prošel programem Social Impact Award, který pořádá inkubátor Impact Hub. Městské holubníky tu získaly jak cenu poroty, tak speciální cenu České spořitelny, která je partnerem programu. Klimšová si tak odnesla domů patnáct set eur (zhruba 37 tisíc korun) a hlavně možnost spolupráce s největší bankou v Česku. „Jsem z toho nadšená a také zvědavá, co mému projektu tato spolupráce přinese,“ uvádí zakladatelka.

To ale neznamená, že by Klimšová chtěla usnout na vavřínech. Kromě expanze v Česku chce zamířit do zahraničí. V plánu má také zapojit různé sociální skupiny. „Městské holubníky jsou projekt, který může mít velký sociální přesah. Jsem nadšená ze spolupráce se střední školou, která bude budovat holubníky v Brně, a také věznice v Bohunicích má o holubník zájem,“ líčí autorka projektu, do něhož se podle ní mohou zapojit i lidé bez domova a další, kteří mají problém začlenit se do společnosti.

„Věřím, že interakce se zvířaty je velmi přínosná pro psychiku. Podílení se na prospěšném projektu a péče o holuby dávají lidem příležitost se realizovat, například seniorům, kteří holuby rádi krmí, ale dostávají se kvůli tomu často do konfrontací,“ říká mladá podnikatelka.