Když před devíti lety navštívil Tom Procházka asijská velkoměsta Soul, Šanghaj a Peking, fascinovaly ho v tunelech tamního metra animace za okny vlaku. „Najednou se mezi stanicemi vynořily ze tmy pohyblivé obrazy za oknem. Ačkoli to byly ještě animace primitivní a sekané, bylo to inovativní a zábavné a nemohl jsem to pustit z hlavy,“ vzpomíná. Bylo mu čerstvých 20 let a spolu s kamarádem cestovali po světě.

„Zamýšlel jsem se, jak by se technologie dala využít a řekl jsem si, že to stejné chci přinést do Prahy. Jen v dokonalejší podobě, s vyšší kvalitou obrazu a s 3D efektem,“ vypráví. V roce 2023 pak, jako CEO startupu EUDI, skutečně první takovou instalaci společně se svým týmem v pražském metru spustil. Nejprve v pilotním provozu mezi úseky stanic Dejvická–Bořislavka na trase A, o rok později na „béčku“ v úsecích Anděl – Karlovo náměstí a zpět.

Během jízdy se tak už několik měsíců cestujícím za okny některých souprav ukazuje dynamická reklama na Zalando, Coca Colu nebo netflixový seriál Hra na oliheň. „Netflix je jedním z klientů, který dokáže využít potenciál naší technologie. Díky 3D efektu spot působí, jako by postavy dokázaly skočit za vámi do vagónu,“ říká Procházka.

Hlavní využití technologie je komerční. EUDI je komerční subjekt, má tedy i své investory a věřitele. Strategií EUDI je však poskytnout prostor i nekomerčnímu obsahu. „Nekomerční formáty nám dávají velký smysl a je naší snahou zařazovat je do obsahu. Roky tu v Praze mluvíme o tom, jak chceme město modernizovat, informačně propojovat a posouvat do smart city konceptu. Právě téhle proměny chceme být v EUDI součástí,“ líčí a jako příklad dává zvažované budoucí napojení na integrovaný záchranný systém, který by v reálném čase umožnil informovat cestující o nečekaných událostech nebo třeba i o změnách v dopravě.

Stejně tak mluví s nadšením o možnostech, jak panely kreativně využít pro umělecké, vzdělávací či jinak společensky přínosné projekty. Prvním pokusem byla podpora kampaně Prague City Tourism, kterou prezentoval krátký shot o nově představené službě Prague visitor pass, díky které návštěvníci Prahy mohou za výhodných podmínek získat volné vstupy např. do pražských památek, bezplatné MHD či třeba i vycházku s průvodcem. Dalším pak bylo navázání spolupráce se Signal festivalem.

Možností ale vidí Tom Procházka více, především v prostoru pro mladé umělce. „Vizuální umění do MHD patří a naše technologie nabízí příležitost, jak navázat na českou tradici motion designu. Nespasíme svět, ale i kdybychom hezkým vizuálem lidem ‚jen‘ vylepšili den, má to pro nás smysl,“ přemýšlí a dodává, že ke kreativitě a inovátorství by rád motivoval i své komerční partnery: „Reklama jde dělat chytře a zábavně. Denně na některých úsecích projede až 110 tisíc lidí a animace by je měly pobavit či alespoň cestu zpříjemnit.“

Cesta k tomu, aby se projekt v metru mohl spustit, trvala 6 let. V EUDI od začátku věděli, že asijský systém chtějí posunout na vyšší level, který využije nové možnosti digitálních inovací a udělá z panelů součást informační infrastruktury města. Technicky se celé řešení ukázalo jako mnohem náročnější, než se z počátku mohlo zdát. Spojili se proto s českou technologickou firmou Brema, jejíž CEO Jaroslav Hyhlík měl zkušenosti s náročnými technologickými řešeními i instalacemi pro metro a projekt se mu zalíbil. Podmínky pražského metra jsou tak unikátní, že potřebovaly vlastní vývoj na míru.

„Přišli jsme za panem Hyhlíkem jako pětadvacetiletí kluci plní vizí a já jsem rád, že nás v našem nápadu podpořil a pomohl nám technologii pro pražské metro realizovat. Jak se ukázalo, roli ve vývoji hrály detaily, o kterých jsem jako ekonom neměl na začátku ani tušení,“ vzpomíná s mírným úsměvem Procházka, jak s týmem Bremy v roce 2020 začali řešit s Dopravním podnikem hlavního města Prahy otestování a následné uvedení do provozu.

Na mysli má bezpečnostní předpisy, mechanickou kompatibilitu s čištěním tunelů, statické parametry, otestování rezistence vůči požáru, přísná personální pravidla přístupu do podzemního dopravního uzlu i hustotu inženýrských sítí nebo detaily technického vybavení tunelů, se kterými musí být instalované panely kompatibilní.

„V tunelu je například nutné najít souvislých 250 m místa, na které se vejde 480 LED panelů vedle sebe,“ vysvětluje Procházka. Tak velký prostor je potřeba pro vizuální sdělení v délce 10–15 sekund, pokud souprava vlaku dosáhne minimální rychlosti 55 km/h. Z výběru tím vypadávají i ty úseky, ve kterých metro brzdí.

Souvislá řada panelů navíc nevisí na zdi tunelu v jedné přímce, ale jednotlivé díly se přizpůsobují sklonu zatáček a zakřivení kolejí tak, aby byl výsledný obraz plynulý. „Představte si celé řešení jako panáčka, kterého jsme si jako malí kreslili na rohy sešitu a rychlým listováním ho rozpohybovali. Stejně tak je náš obraz složen ze 480 mini sekvencí, které při jízdě lidské oko dokáže spojit do jednoho příběhu,” vysvětluje Tom Procházka.

V EUDI se od spuštění projektu zajímají o zpětnou vazbu cestujících. Výsledky výzkumu, realizovaného agenturou STEM/MARK, říkají, že 91 procent respondentů si reklamy všimlo a 75 procent z nich vnímá nový formát pozitivně a baví je. Dlouhý čas v týmu věnovali také ověřování zdravotních aspektů technologie například pro lidi se zrakovým postižením nebo s epilepsií.

„Řada lidí má z těchto důvodů z animací obavy a my jsme to vzali s naprostou vážností. Z několika nezávislých zdrojů nám lékaři i další odborníci potvrdili bezpečnost naší technologie. Je nám ale jasné, že to bude potřeba nějakou dobu vysvětlovat, a jsme na to připraveni,“ říká Procházka.

Do konce roku 2025 by v EUDI chtěli realizovat 10 dalších instalací po celé síti linek metra. Každá z nich přitom přijde zhruba na 20 milionů korun, přičemž investice i potenciální rizika jdou za EUDI, které Dopravnímu podniku Praha platí za pronájem prostor. Do vývoje technologie firma investovala nižší desítky milionů.

„Věříme, že se to vyplatí a že tím posouváme Prahu do budoucnosti. Reklama tu bude vždycky, my ji z ulic přesouváme pod zem a dáváme jí nový inovativní rozměr,“ říká Tom Procházka, který sám jako CEO poslední dny před spuštěním instalace mezi Andělem a Karlovým náměstím strávil se svým týmem několik nocí s nářadím v ruce. „Studium na Harvardu mě naučilo mnoho věcí, které při vedení projektu každý den využívám, ale montovat panely s čelovkou na hlavě na zeď tunelu vážně ne,“ směje se na závěr.