Včela pro přepravu lidí. Americký Wisk ukázal svůj samolétající taxík, fungovat má za pět let

Novinka nabídne místo pro čtyři cestující a pro fungování jí postačí heliporty na střechách domů. Provoz ale musí schválit úřady.

Filip HouskaFilip Houska

wisk_1

Foto: Wisk

Samolétající elektrický taxík od startupu Wisk

Dříve se na taxíky mávalo z ulic, pak se jim začalo volat přes telefon, poté se jejich služby daly objednávat i přes mobilní aplikaci. Pořád se ale jednalo o auta, což se může za několik let změnit. Proč by totiž taxíky měly zůstat jen na silnicích, když technologie dovolují, aby vzlétly do oblak? O to se snaží mimo jiné americký startup Wisk, který velkými penězi podporuje Boeing a který nyní odhalil, jak jeho samolétající taxík budoucnosti bude vypadat.

Wisk má k úspěchu nakročeno vcelku dobře, a to hlavně díky finanční podpoře, kterou dostává. Vývoj jeho autonomních technologií totiž financuje zejména známý výrobce letadel Boeing, který do Wisku začátkem roku poslal téměř půl miliardy dolarů. Ostatně byl to právě Boeing (spolu s dnes již neexistující firmou Kitty Hawk), kdo dal mladému leteckému startupu vzniknout.

Wisk ve svých dílnách potají vyvíjel několik prototypů, ovšem až teď odhaluje skutečnou podobu, kterou budou jeho autonomní létající taxíky mít. Model s označením Generation 6 se má stát vůbec prvním strojem firmy, který má doopravdy vzlétnout. Tedy za předpokladu, že Wisk dostane svolení od americké Federální letecké správy, která musí provozu letounu tohoto typu dát zelenou.

Haló, tady meziměsto

Na první pohled vypadá nový letoun Wisku jako moderní žlutá helikoptéra – a svým způsobem tak bude i fungovat. Je založen na principu takzvaného vertikálního vzletu a přistání, tudíž nebude potřebovat velkou přistávací plochu (a má pohodlně operovat i v zalidněných městech), a pohánět jej bude elektřina.

K dispozici bude mít šest předních rotorů, každý s pěti listy, které se mohou naklánět buď horizontálně, nebo vertikálně, a šest zadních rotorů, z nichž každý se skládá ze dvou listů, které budou zůstávat pevně nastavené ve vertikální poloze. Dovnitř se pak vejdou až čtyři cestující – pilot nebude třeba, protože bude stroj autonomní. Člověk na něj ale bude dohlížet ze vzdálené centrály.

wisk_2

Foto: Wisk

Samolétající taxík nebude potřebovat velkou přistávací plochu

Wisk zveřejnil i cestovní rychlost, která má být až přes dvě stě kilometrů za hodinu, přičemž dolet na jedno nabití včetně rezervy má být okolo 140 kilometrů. Co se výšky letu týče, Generation 6 zvládne až 1,2 kilometru nad zemí. To má být optimální výška i pro poskytování meziměstské přepravy – neočekává se tak, že bude taxi fungovat jen v rámci jednoho města.

„V roce 2010 jsme se rozhodli najít způsob, jak změnit dopravu a dostat se rychleji do cíle. Z této inspirace se vyvinulo poslání poskytovat bezpečné každodenní létání pro každého,“ zmiňuje ředitel Wisku Gary Gysin.

„Za posledních dvanáct let jsme toto poslání naplňovali vývojem pěti různých generací plnohodnotných letadel. Letoun šesté generace je vyvrcholením tvrdé práce našeho špičkového týmu, poznatků z předchozích generací letounů, závazku našich investorů a vývoje a pokroku technologií,“ doplňuje.

Cestující si let autonomním létajícím taxíkem budou moci zarezervovat prostřednictvím aplikace v telefonu, podobně jako moderní alternativní taxislužby, které jsou dnes dostupné. Přes tu stejnou aplikaci by měla probíhat i platba, která by mohla být nastavena na zhruba tři dolary za jednu míli.

Zásadní otázkou ovšem zůstává, kdy se letoun dostane do provozu. Wisk uvádí, že jej chce do vzduchu pravidelně posílat už v roce 2027, což bude nejspíše technologicky možné. Schválit to ale musí americká Federální letecká správa – a to už nemusí být tak jednoduché.

Protože jde o dopravní prostředek zcela nového typu, musí se řádně mimo jiné pohlídat bezpečnost pro cestující i obyvatele měst. Zajímavé pak může být sledovat, jak si Wisk poradí s konkurencí, která na tomto poli vzniká. Zdaleka totiž nejde o jediný startup, který na létajících taxících pracuje.

Za zmínku stojí například Joby Aviation, který začátkem roku vypustil už druhý prototyp svého stroje, jehož má využívat i americké letectvo, nebo třeba Volocopter z Německa, který na vývoj svého „vrtulníku budoucnosti“ získal v březnu další obrovské peníze.