Velké spojení komerce a vědy. Česká spořitelna vstupuje do investičního fondu zaměřeného na vývoj léků

Největší česká banka posiluje balík peněz, který fond směřuje do vývoje nových léků a medicínských inovací. Celkem na 1,3 miliardy korun.

Iva BrejlováIva Brejlová

salomon-boxed2

Foto: Česká spořitelna

Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny

0Zobrazit komentáře

Je to prý vzácné spojení, které nemá v Česku ani v Evropě obdoby. A v optimistických představách může přinést nové léky, které budou denně léčit miliony lidí na světě – vymyšlené v Česku. Česká spořitelna vstupuje do investičního fondu, který do výzkumu a technologií v medicíně už teď směřuje stovky milionů korun. Fond tak nafukuje na 53 milionů eur, tedy asi 1,3 miliardy korun.

Česká spořitelna aktuálně do fondu s názvem i&i Bio posílá pět milionů eur, tedy kolem 120 milionů korun. Do roku 2026 spolu plánují investovat do zhruba dvacítky medicínských a biotechnologických projektů. Cílem je pomoct jejich přechodu z výzkumu do praxe a k pacientům.

„Lít peníze do betonu umíme. A vůbec nechci zpochybňovat důležitost infrastruktury. Ale jestli může budoucnost České republiky na něčem stát, jsou to technologie,“ říká Tomáš Salomon, generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny.

avcr

Foto: ÚOCHB

Budova Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR

„Není to charita,“ ubezpečuje přitom. „Fond je jedinečný. Řídí ho velmi chytří lidé. A to je vždy pro jakéhokoliv investora naprosto klíčové,“ vysvětluje. „Co se týče finančního hlediska, jako banka bychom si ani něco takového nemohli dovolit. Očekáváme, že se investice zhodnotí. Může to být dva až třikrát, ale v průběhu například dvanácti let,“ doplňuje ho Jan Seger, ředitel financování a poradenství České spořitelny.

„Vývoj léků dnes stojí miliardu až dvě miliardy dolarů a je to extrémně riziková záležitost,“ doplňuje ho z druhé strany Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). „Je nutné překonat takzvané Údolí smrti, patnáct let, ve kterých se vývoj musí financovat, ale nepřináší zisky,“ vysvětluje. i&i Biotech Fund je institucí, která peníze posílá především v ranných fázích vývoje léků a technologií. Obvykle pak lék odkoupí farmaceutická společnost nebo další investoři, ale za vyšší částku, než kterou původně fond investoval.

Už před vstupem banky se i&i Bio stal významnou spojnicí mezi českými technologiemi a jejich vývojem, medicínskou a výzkumnou oblastí a přechodem do praxe. Podporuje myšlenky od prvotního vývoje v laboratoři až po první podání účinné látky člověku. „Propojuje svět firem a nově i investorů, velkého světa, který umožňuje rychlejší vývoj nových léků. Není to běžné u nás ani ve velké části zemí západní Evropy,“ říká Jaromír Zahrádka, ředitel i&i Biotech Fund.

S investorskými matadory v zádech

Fond i&i Bio působí při renomovaném ÚOCHB a je fondem, který mimo jiné na konci loňska přilákal i velmi zajímavá investorská jména, s nimiž nastřádal dohromady už 1,2 miliardy korun. Peníze do něj vložili investorský matador Ondřej Bartoš, spoluzakladatel a partner v Credo Ventures, nebo zakladatel společnosti Abra Software Jaroslav Řasa.

Odborníci si nicméně představují, že aktuální pozornost by mohla ještě víc posílit zájem o něj, stejně jako o další výzkumné instituce. „Lidský kapitál na našich vysokých školách je obrovský, je smutné, že od nás odešly prakticky všechny farmaceutické firmy. A viděli jsme během covidu, jak velký problém to je. Doufáme, že se Česká republika opět stane lídrem, jakým byla,“ říká Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

i&i Bio vznikl před dvěma lety a investoval už do osmi projektů, které získaly od investorů a z grantů přes 70 milionů eur. Biotechnologie jsou pro Česko významnou oblastí. Čeští vědci přišli například s látkou, která dokáže narušit metabolismus nádorových buněk a tím je postupně zabít. Díky tomu vznikla firma Dracen Pharmaceuticals a projekt dospěl do fáze, kdy látku dostávají první lidští pacienti.

Další odborníci vynalezli způsob, jak rychle vyrobit dosud složitě získávané radioaktivní lutecium. Prvek je zásadní pro léčbu různých typů rakoviny – vědci jej popisují jako dobře cílenou chytrou bombu. Metoda už byla patentována, licencována a ve Spojených státech ji vyrábí americká společnost Shine Technologies v průmyslovém měřítku.

Umělá inteligence bojuje proti nádorům. Technologie odhalující rakovinu vyhrála Vodafone Nápad roku

Umělá inteligence Maia Labs hledá rakovinu spolu s lékařem už při vyšetření. Brněnský projekt se dostal do nemocnic i k technologickým odborníkům.

Iva BrejlováIva Brejlová

maia labs

Foto: Maia Labs

Lukáš Loun, v pozadí Michal Hradiš, dva ze tří spoluzakladatelů Maia Labs

0Zobrazit komentáře

Skutečnost, že nějaký startup využívá umělou inteligenci, nikoho příliš nepřekvapí. V medicíně jsou takové projekty ojedinělejší, ale i těch v posledních měsících přibývá. Startup Maia Labs to přesto pojímá jinak. Jeho technologie se specializuje na rakovinu tlustého střeva, druhou nejsmrtnější vůbec tedy takovou, na kterou umře velký podíl nemocných. Zařízení si však „neprohlíží“ obrázky, ale rovnou videa. A díky tomu se prý učí násobně rychleji. Firma Maia Labs teď zaujala i na nejstarší startupové soutěži Vodafone Nápad roku.

Maia má zvýraznit oblasti, které vypadají problematicky. Nejen že na ně upozorní, ale pomáhá i s klasifikací a měřením rizikových nálezů nebo s odhalováním zánětlivých onemocnění tlustého střeva, jako je například Crohnova nemoc. Poté během okamžiku vytvoří podrobnou zprávu.

Projekt založili Lukáš Loun, Michal Hradiš a Petr Musil. Vedle dalších technologií jejich zařízení využívá i dialogové systémy, jako je známé ChatGPT. Jeho jazykové modely se umějí dívat do minulosti a umožňují stroji chápat kontext. V Maia využívají stejný princip. 

„Dokážeme efektivněji extrahovat informace z předchozích snímků videa. Tím dokážeme zvýšit kvalitu samotného záznamu – lékař vidí mnohem kvalitnější obraz v reálném čase než bez použití našeho zařízení. Především však posouváme kvalitu detekcí,“ přiblížil už dříve pro CzechCrunch Loun.

Zařízení Maia Labs je malá krabička a k ní software, který se rozšiřuje po českých nemocnicích. Používají ho například v nemocnici v Novém Jičíně nebo v Ostravě-Vítkovicích, společnost spolupracuje i s fakultními zařízeními a Českou gastroenterologickou společností.

vodafone nápad roku

Foto: Vodafone Nápad roku

16. ročník Vodafone Nápad roku

Teď firma prokázala, že zaujme i mezi ostatními technologickými nápady. Projekt zazářil na 16. ročníku soutěže Vodafone Nápad roku, kde se umístil jako první.

„Začínající čeští podnikatelé se pouští do stále náročnějších oblastí, jako je genetika, medicína nebo výroba sofistikovaného hardwaru. Přesto dokážou rychle dosáhnout působivých výsledků. Vidíme týmy, které už po roce nebo dvou generují milionové příjmy, obsazují zahraniční trhy a získávají prestižní ocenění nebo vysoké investice,“ chválí si Martin Kešner, zakladatel soutěže Vodafone Nápad roku, jíž je CzechCrunch mediálním partnerem.

Druhé místo v soutěži získal nezvyklý hasicí přístroj Amplla. Ten funguje i jako štít poskytující ochranu před žárem, má další výbavu a kromě toho má být zdobným prvkem v interiéru. Ostatně Amplla získala už zlaté ocenění v soutěži iF Design Award.

„Amplla povyšuje nezajímavý bezpečnostní prvek na promyšlenou a elegantní dekoraci, po které člověk touží,“ myslí si Jindřich Skrip, ředitel úseku marketingu a komunikace v pojišťovně Kooperativa, která projekt zároveň vyhlásila jako vítězný v kategorii bezpečnosti.

Třetí místo si odnesl střešní systém Nebesys. Zvenku je k nerozeznání od tradiční krytiny, ale propouští světlo, takže dokáže spojit soukromí s prosvětleným interiérem i nádhernými výhledy. Zároveň stíní, pohlcuje hluk i prach a může například ohřívat vodu.

nebesys-litomysl

Foto: Nebesys.com

Zvenčí střecha, zevnitř průhledné sklo. Unikátní krytinu už mají v Litomyšli

Letos, na 16. ročníku Vodafone Nápad roku, představilo své projekty celkem 129 mladých firem. Tým Lukáše Louna díky prvnímu místu získal finanční odměnu 300 tisíc korun a právní, technologické i obchodní služby od partnerů soutěže. Celkem pak byly letos rozděleny ceny za téměř 10 milionů korun. Všechny finálové projekty bez ohledu na pořadí se zároveň mohou ucházet o investici až 30 milionů.

Na čtvrtém místě se usadila Posedla, první výrobce 3D tištěných cyklistických sedel na míru. Pátý pak skončil Floxgen, který usnadňuje výzkumníkům, laboratořím a lékařům zpracování velkého množství dat a následně umožňuje například vizuálně zkoumat svá genetická data nebo je interpretovat pomocí umělé inteligence.

Projekt zároveň získal Zvláštní cenu Huawei Startup roku a celý tým čeká týdenní technologická expedice do čínského Šen-čenu. Ocenění Profinit Technologický projekt roku pak získal Flowpay, který – opět s pomocí umělé inteligence – zajišťuje bleskové provozní úvěry firmám z e-commerce či gastronomie.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Mladé české firmy mají nejen dobré nápady, ale i vyspělé technologie. Třeba umělou inteligenci využívalo 22 z 30 semifinálových projektů letošního ročníku soutěže. Každý rok v ní nacházíme špičkové produkty a služby,“ uvádí Viktoria Korabelnikova, která má na starosti internet věcí v českém Vodafonu. A dodává, že takové projekty je možné nabízet zákazníkům a partnerům po celém světě.

Během 16 ročníků prošlo soutěží Vodafone Nápad roku celkem 2 382 českých a slovenských projektů, které získaly investice za bezmála 400 milionů korun. Soutěže se může zúčastnit jakákoliv firma mladší dvou let. Jejím cílem je nejen objevovat revoluční projekty, ale také mladé podnikatele vzdělávat, podporovat v jejich rozvoji a těm nejlepším pomoci s uvedením na trh a s expanzí prostřednictvím investic, mentoringu, hledání obchodních partnerů či medializace.