Vítr ve vlasech, vůně kávy a uklidňující ticho. Projeli jsme se na luxusní elektrické lodi Davida Miklase

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

keelcraft-boxed-minInsider

Foto: Martina Burianová

Elektrický člun KeelCraft

0Zobrazit komentáře

Už když do ní nastupujete, je jasné, že je tu něco trochu jinak než obvykle. V holešovickém přístavu můžete v posledních týdnech zahlédnout celodřevěnou sportovní loď, kterou postavil podnikatel David Miklas a snaží se vybočovat z řady prakticky vším. Možná trochu překvapivě to hlavní není skutečnost, že je loď vyrobena z mahagonového dřeva, které bylo určeno původně pro klavíry.

Je to ale právě perfektně opracované tropické dřevo, které David Miklas se svými kolegy ve firmě KeelCraft vyladil tak, že vás automaticky v pozitivním smyslu uhodí do očí. To nejdůležitější se však odehraje ve chvíli, kdy nakopnete lodní motor. KeelCraft je totiž první ryze česká, celodřevěná a především elektrická loď. Při jízdě ani při startu ji tak prakticky neslyšíte.

Když z holešovického přístavu vyrážíme po Vltavě vstříc Trojskému mostu a dál na sever, tak to hlavní, co slyšíme, je především narážení lodi do vln. Při standardní rychlosti kolem 10 kilometrů v hodině, která je na vodní hladině pro přepravu již velmi slušná, navíc neslyšíme prakticky vůbec nic a můžeme si vychutnávat vůni čerstvé kávy, kterou praží na pravém břehu holešovického přístavu.

07.10.19. Praha, David Miklas, člun

Foto: Libor Fojtík

David Miklas na své elektrické lodi KeelCraft

Ostatně fakt, že při jízdě ani kdykoliv jindy z člunu nevychází žádné zplodiny, nikde neteče olej a neznečišťuje se voda, byl jednou z hlavních motivací, proč se Miklas pro stavbu unikátní elektrické lodi rozhodl.

„Inspirovalo mě úmyslné znečišťování vodních ploch a lhostejnost lidí k životnímu prostředí. Na vlastní oči jsem viděl vypouštění olejů, úniky nafty a benzínu a vypouštění zplodin při provozu lodí. Chtěl jsem si tenkrát pořídit nějaký člun a nakonec jsem došel k závěru, že bude lepší vyvinout loď nezatěžující životní prostředí,“ popisuje při jízdě Miklas.

Nadčasový elektrický člun

Slyšet se začneme hůř až ve chvíli, jakmile se roztočí lodní šroub skutečně naplno. To dokáže KeelCraft jet až 45 kilometrů v hodině, kdy už vítr ve vlasech ucítíte pořádně. Jde ale spíše o závodní rychlost a zábavu, pro běžné projížďky na řece nebo jezeře postačí mnohem nižší kvalt.

Klíčová je rychlost pochopitelně pro stav baterií. Ty jsou zabudované v trupu lodi podobně jako u elektromobilů a když s elektrickou lodí pojedete zhruba zmíněných 10 kilometrů v hodině, můžete ujet až 100 kilometrů. Z 0 do 100 procent se pak baterie dobije za osm hodin a podle Miklase dává elektřina na vodě ještě větší smysl než na silnici, kde bateriové elektromobily nastupují ve velkém.

07.10.19. Praha, David Miklas, člun

Foto: Libor Fojtík

David Miklas ve své elektrické lodi KeelCraft

„Téměř v každém přístavu je možnost připojit se na elektřinu a lodě dobíjet, infrastruktura čerpacích stanic u vody je oproti tomu mizerná. Obrovskou výhodou je, že z elektrických lodí do vody neunikne olej ani palivo, které běžně ukapává při plnění z kanystru,“ pochvaluje si Miklas.

Vodní dopravu měl v krvi už od mládí, kdy ho k lodím přivedl jeho otec, který je profesionálním námořním kapitánem. Miklasova podnikatelská cesta k nim nicméně vedla nejprve přes 3D tiskárny a firmu be3D, kterou před lety koupil brněnský Y Soft, a letecký simulátor československého letounu L-410, který Miklas s kolegy postavil přímo v centru Prahy.

Když se pak třiatřicetiletý podnikatel rozmýšlel, co bude dělat dál, a do oka mu padla výroba vlastního člunu, rozhodl se, že nic neponechá náhodě a postaví takový model, který bude nadčasový. Právě elektromotory sice v lodích teprve začínají, ale Miklas je přesvědčen, že v nich je budoucnost.

Na stále více vodních ploch po celém světě totiž přicházejí restrikce na lodě se spalovacím motorem. Jejich negativního dopadu na životní prostředí a lokální znečišťování daných toků si pochopitelně nevšiml jen Miklas, a tak se po elektrických lodích pomalu začíná zvyšovat poptávka.

keelcraft02-min

Foto: Martina Burianová

Elektrický člun KeelCraft

Řeč je zejména o velkých evropských jezerech, jako jsou například Curyšské a Ženevské jezero, italské Lago di Garda či Lago di Como. Právě tam často kotví ty nejluxusnější lodní modely a právě tam hledá KeelCraft z řad těch movitějších své první majitele. Cena mahagonového elektrického člunu je podle očekávání vyšší a zájemce bude muset vytáhnout přes 5 milionů korun (200 tisíc eur).

Přestože se David Miklas pouští do dosud neprobádaných vod, nebojí se, že by neměl být o KeelCraft zájem. Prozatím s ním sice jezdil hlavně po Vltavě, ale reakce lidí, které už svezl, i z řad zkušených loďařů, jsou prý zatím veskrze pozitivní. Výhodou KeelCraftu může být i skutečnost, že pokud byste dnes podobnou loď skutečně chtěli, nemáte příliš na výběr.

quantas-ultradalkovy-let

Přečtěte si také19 hodin a 16 minut bez mezipřistání. Qantas uskutečnil svůj experimentální let mezi New Yorkem a Sydney19 hodin a 16 minut bez mezipřistání. Qantas uskutečnil svůj experimentální let mezi New Yorkem a Sydney

„Existují tradiční výrobci dřevěných lodí, kteří ale dodávají lodě zejména se spalovacími motory, pak se objevilo pár výrobců, kteří dělají laminátové elektročluny. Z našeho průzkumu jsem zatím neobjevil žádný projekt, který by cílil na tu nejmovitější klientelu s mahagonovou elektrickou lodí,“ říká Miklas s tím, že do vývoje a stavby první lodi vložil několik milionů korun.

Pro výrobu se spojil se zkušeným týmem, který přes dvacet let stavěl podobné lodě v Itálii a nyní sídlí v dílně na východním Slovensku. První model KeelCraftu je z valné většiny ruční práce. Na některé části využil tým znalosti 3D tisku a také CNC obrábění, ale jinak šlo o maximální péči v podobě ruční práce, která se projevuje jak na lesknoucím se zevnějšku lodi, tak velmi minimalistickém, avšak luxusně vyhlížejícím interiéru.

07.10.19. Praha, David Miklas, člun

Foto: Libor Fojtík

David Miklas na své elektrické lodi KeelCraft

Výsledkem tak je, že všechny další kusy se již budou vyrábět vždy na zakázku. Jednak kvůli tomu, že výroba lodě je časově i finančně velmi náročná, a KeelCraft chce zároveň s každým zákazníkem pracovat a některé prvky mu případně přizpůsobit na míru. Ať už to bude nějaký interiérový detail nebo třeba osazení jiným přístrojem. Standardně však firma očekává dodací lhůtu kolem šesti měsíců.

Přestože zatím v KeelCraftu teprve vyhlížejí své první zákazníky, Miklasovi už pochopitelně v hlavě šrotuje, kam by mohl posunout lodní byznys dál. „Jsme venku příliš krátce na to, abych dokázal vyhodnotit, zda jsme se trefili do černého, ale už mám v hlavě další vizi v podobě autonomního provozu a také stavbu větších elektrických plavidel či elektrifikaci existujících spalovacích lodí, na to nyní máme know-how,“ dodává Miklas.

Až se ním pojedeme projet po Vltavě nebo nějakém evropském jezeře příště, je tak možné, že už při jízdě ani nebudeme muset držet volant. Miklas totiž hlásí, že na vodě je autonomní řízení mnohem jednodušší než na silnici.

07.10.19. Praha, David Miklas, člun

Foto: Libor Fojtík

David Miklas v odrazu displeje na elektrické lodi KeelCraft

keelcraft04-min

Foto: Martina Burianová

Elektrický člun KeelCraft kotvící v holešovickém přístavu

19 hodin a 16 minut bez mezipřistání. Qantas uskutečnil svůj experimentální let mezi New Yorkem a Sydney

quantas-ultradalkovy-let

Foto: Qantas

Fotografie kabiny letounu s kapitánem letu Seanem Goldingem (vlevo) a prvním důstojníkem Jeremy Sutherlandem

0Zobrazit komentáře

Jak dlouhý byl váš vůbec nejdelší let bez mezipřistání? Letět v letadle více než pět nebo dokonce deset hodin může být spoustu lidí poměrně únavnou, až nesnesitelnou záležitostí. Ovšem v porovnání s posledním ultradálkovým letem společnosti Qantas se desetihodinový let bez mezipřistání jeví jako krátký výlet do nedaleké destinace.

Celkem 101 tisíc kilogramů leteckého paliva bylo spotřebováno během extrémně dlouhého letu, který tento víkend provedla australská letecká společnost Qantas. Let Boeingu 787-9 Dreamliner započal ve 3:26 ráno středoevropského času, kdy se letadlo vzneslo z ranveje v New Yorku, aby po 19 hodinách a 16 minutách úspěšně přistálo v australském Sydney. Celkem tak překonalo trasu dlouhou 16 200 kilometrů.

qantas-top

Foto: Qantas

Boeing 787-9 Dreamliner letecké společnosti Qantas

Letadlo vzlétlo přesně tři hodiny poté, co z New Yorku odstartoval jiný letoun Qantasu na pravidelné lince New York–Sydney, který pravidelně přistává v Los Angeles. Obě letadla dorazila do Sydney krátce po sobě, s tím, že testovací Boeing 787-9 Dreamliner přistál jako první.

Qantas však neuskutečnil tento let pouze aby ukázal, o kolik rychlejší je let na dané lince bez mezipřistání. Dalším důvodem byl i sběr informací o tom, jaký dopad na psychiku cestujících a posádky letadla má podobně dlouhý let.

iss-ze

Přečtěte si takéPrvní vesmírná procházka v čistě ženském podání. Dvě astronautky vyšly na sedm hodin do volného vesmíruPrvní vesmírná procházka v čistě ženském podání. Dvě astronautky vyšly na sedm hodin do volného vesmíru

„Víme, že ultradálkové lety mohou přinášet některé výzvy, ovšem technologie nám dovolují létat na delší vzdálenosti. Výzkum, který děláme, by nám měl poskytnout lepší strategie pro zlepšení komfortu a pohody během cesty,“ řekl Alan Joyce, generální ředitel skupiny Qantas, který se sám letu účastnil.

V historii letecké přepravy proběhl pouze jediný let, který trval déle než tento. Taktéž probíhal pod taktovkou Qantasu, který v roce 1989 uskutečnil let z Londýna do Sydney bez mezipřistání – trval 20 hodin a 9 minut. Tehdy ovšem nebyl na palubě přítomný žádný cestující a i posádka letadla byla maximálně omezena.

qantas-ultradalkovy-let5

Foto: Qantas

Téměř prázdné letadlo

V případě letu z tohoto víkendu bylo na palubě přítomno 49 osob, z toho 40 cestujících a 9 členů posádky. Aerolinka umožnila letět vybraným novinářům a svým pravidelným cestujícím. Na palubě bylo celkem šest pilotů, přičemž u kniplu se střídali čtyři z nich a dva fungovali jako záloha.

Počet cestujících byl omezen z důvodu optimalizace váhy v rámci co nejdelšího doletu. Žádné ze současných letadel by totiž nebylo schopno přepravit plný počet cestujících na tak dlouhou vzdálenost. Podle Seana Goldinga, který byl kapitánem celého letu, měl Boeing v době přistání palivo na dalších 70 minut letu.

„Let probíhal skutečně hladce. Přes noc jsme se potýkali s protivětrem, což nás na začátku zpomalilo, ale jednalo se o součást plánu. Vzhledem k tomu, jak dlouho jsme letěli, jsme byli schopni optimalizovat let tak, aby co nejlépe vyhovoval podmínkám,“ řekl Golding.

qantas-ultradalkovy-let3

Foto: Qantas

Seane Golding a Alan Joyce před odletem

Osoby na palubě se staly součástí experimentu, v rámci kterého byla sledována mozková aktivita pilotů, hladina melatoninů v jejich krvi a také bdělost. Cestující prováděli nejrůznější cvičení a v rámci experimentu jim bylo změněno i osvětlení v kabině a postup podávání jídla. Zatímco u běžných nočních letů je podána večeře a následně jsou ztlumena světla, aby mohli cestující spát, v tomto případě se podával oběd, po kterém byla světla rozsvícena dalších šest hodin.

Toto opatření vycházelo z vědeckých a lékařských poznatků o tzv. jetlagu, který nastává při pohybu napříč několika časovými pásmy. Qantas vše plánoval několik měsíců dopředu a získaná data aerolince pomohou v přípravě jiných dálkových letů. Australská aerolinka chce na základě nich upravit například jídelníček pro cestující, nebo optimalizovat čas aktivní služby jednotlivých členů posádky.

Let z New Yorku do Sydney byl prvním ze tří plánovaných extrémně dlouhých letů. Totožný let se bude opakovat v prosinci tohoto roku a už v listopadu proběhne let na lince Londýn–Sydney, který by měl být ještě o hodinu delší. Prozatím nemůžeme počítat s tím, že by aerolinka tyto ultradálkové lety zahrnula mezi své pravidelné komerční lety. Oznámila však, že by tak chtěla učinit od roku 2022.

qantas-ultradalkovy-let4

Foto: Qantas

Menu podáváné během letu

adam-rotation-adr

Přečtěte si takéPřekonal sám sebe. Nejdražší české hodinky vyjdou na 6,7 milionuUznávaný český hodinář překonal sám sebe. Novinka za 6,5 milionu bude mít náctiletého majitele

Experimentální lety vzbuzují pozornost nejen médií, ale i klimatických aktivistů, kteří upozorňují na to, že během takto dlouhých letů je nedokonale spalováno obrovské množství paliva, které za sebou nechává výrazné emise CO2.

Někteří z nich mluví o produkci až 6 tun oxidu uhličitého na osobu, v případě 80 % naplnění kapacity letadla. V tomto případě bylo cestujících jen 50 z 290 možných, takže se množství tun oxidu uhličitého na osobu ještě násobilo. Qantas ovšem uvádí, že emise ze všech tří výzkumných letů bude plně kompenzovat. Jakým způsobem však neuvedl.