Vláda schválila proměnu fondu kinematografie na fond audiovize, který nově podpoří i českou herní tvorbu. CzechCrunch oslovil významné zástupce domácího videoherního průmyslu v čele s předsedou Asociace českých herních vývojářů Pavlem Barákem, aby vyjádřili svůj názor na plánované změny. Ve velké míře nějakou formu státní podpory vítají, ale hlasitě zní i opačný názor reprezentovaný například ředitelem největšího místního herního studia Markem Španělem nebo známým vývojářem Danielem Vávrou.

Videohry jsou pro Česko obrovský byznys. Při posledním sčítání vygenerovaly roční tržby 7,5 miliardy korun se ziskem přes dvě miliardy. S tím jsou samozřejmě spojené štědré odvody do státní kasy. Patří k těm málo odvětvím, v nichž mají domácí firmy jako Bohemia Interactive, Warhorse Studios, SCS Software nebo Amanita Design zvučné jméno i ve světě. Systematická podpora tohoto odvětví v Česku však dosud chyběla.

Připomeňme, že nejen napříč Evropou, ale ani v zámoří není státní podpora kreativního průmyslu včetně videoher něčím zcela výjimečným. Jmenujme například Polsko a jeho stamilionové granty, které pomohly i studiu CD Projekt, jenž posléze se Zaklínačem a Cyberpunkem 2077 vystřelilo na globální špičku. Anebo daňové úlevy, bezúročné půjčky a podobné iniciativy, které udělaly vývojářský ráj z kanadského Montréalu. Či v tomto kontextu zdánlivou drobnost, jako jsou desítky herně zaměřených studijních oborů ve Francii.

Zároveň je nutné dodat, že podpora se nutně nemusí hned rovnat slepě rozdávaným dotacím. Ale může znamenat například lepší vzdělávání, nižší byrokratickou zátěž, jednodušší zaměstnávání zahraničních specialistů nebo snazší odměňování prostřednictvím zaměstnaneckých akcií. To jsou veskrze témata, o kterých v nedávné minulosti zástupci českého herního byznysu hovořili docela svorně.

O aktivitě státu například při otevírání pracovního trhu mluvil v rozhovoru pro CzechCrunch ředitel Warhorse Studios Martin Frývaldský. Jeho protějšek z Bohemia Interactive Marek Španěl zmiňoval daně a neefektivitu. A o tom, že lukrativní videoherní odvětví v plánech státu donedávna vůbec nefigurovalo, se rozpovídal předseda Asociace českých herních vývojářů Pavel Barák.

V názorech na větší státní podporu se však zástupci domácí herní scény rozcházejí. A dnes zřejmě víc než kdy jindy. Česká vláda totiž právě přistoupila k dosud nejvýznamnějšímu kroku na tomto poli – schválila proměnu Státního fondu kinematografie na Státní fond audiovize. Ten bude kromě dosud financovaných filmů od 1. ledna 2025 nově pomáhat i místní seriálové, animované nebo právě videoherní tvorbě.

„Hlavním důvodem byla potřeba reagovat na změny v audiovizuálním průmyslu. Cílem novely je moderní systém, který audiovizi zajistí finanční prostředky a předvídatelnou budoucnost,“ zmínil ministr kultury Martin Baxa, jenž specificky uvedl i strategickou podporu herního průmyslu. „V jiných státech Evropské unie podobné fondy pomohly herní průmysl pořádně nakopnout. A není důvod, proč by Česko mělo být pozadu,“ uvedl pirátský předseda Ivan Bartoš, jehož strana novelu podporovala.

Pojďme teď složité téma, do kterého promlouvají například i nové odvody streamovacích služeb včetně Netflixu, rozebrat čistě po herní stránce za doprovodu těch nejpovolanějších komentářů. Oslovili jsme s žádostí o komentář osobnosti českého herního průmyslu, do uzávěrky článku reagovalo několik zástupců nejvýznamnějších subjektů na trhu.

Správný krok a srovnání tempa s Evropou

Za jednoznačně pozitivní změnu považuje Pavel Barák, předseda Asociace českých herních vývojářů (GDA). „Je to určitě krok správným směrem. Jedna z našich priorit je příliv lidí do odvětví a s tím spojený rozvoj vzdělávání, nicméně i otázka veřejného financování je pro nás důležitá. Jsme jedna z mála zemí Evropské unie, kde veřejná podpora tohoto sektoru zatím nebyla. To staví naše studia do konkurenční nevýhody,“ říká pro CzechCrunch.

A také to je jedním z důležitých důvodů, proč v Česku neroste tolik menších, nezávislých týmů jako v jiných zemích, kde podporu čerpat mohou. „Samozřejmě fond a státní podpora nejsou všespásné, je to jen jeden z dílků, abychom tu měli dobře fungující podhoubí a prostředí pro vznik a rozvoj takových firem,“ uvádí Barák. Právě na menší firmy má nový fond přinejmenším v počátcích svého působení cílit. Do jaké míry, to ještě není jasné.

„Zatím není určena finanční alokace ani přesné znění výzev k čerpání podpory. To vše bude teprve vznikat,“ říká předseda GDA. Státní finance navíc nebudou putovat jen na přímou podporu herního vývoje, ale mají pomoci rozvinout i celý ekosystém herního průmyslu u nás. Tedy podpořit vzdělávací aktivity, festivaly, konference a další akce. Podobně jako to funguje u filmu.

GDA byla součástí přípravy nové legislativy a její členové – tedy zástupci českých herních firem – spolu s právními poradci a dalšími oborovými organizacemi budou s ministerstvem kultury nadále úzce spolupracovat. „Každý z jednotlivých pilířů fondu – videohry a animace tvoří jeden pilíř společně – bude mít radu složenou z expertů pro daný sektor, která bude posuzovat jednotlivé žádosti. Ministerstvo kultury by se na nás mělo obrátit i při nominaci těchto expertů,“ přibližuje budoucí proces Barák.

Nad těmito radami ještě bude představenstvo fondu, ve kterém by herně-animační pilíř také měl mít své zástupce. Otázkou nicméně zůstává, jak se představitelé stávajícího filmového a nově přidaných odvětví dohodnou na rozdělení financí. Těžko si představit, že se objem peněz navýší úměrně s nárůstem subjektů, které podporu mohou potenciálně čerpat. Anebo že se segmenty, které na rozdíl od videoher odvádějí poplatky, s herními vývojáři podělí bez přinejmenším velmi náročné diskuze.

Podpora je potřeba

Pozitivní pohled na proměnu fondu přidávají kromě GDA i samotní vývojáři. Například Ondřej Paška z Charles Games, tedy studia, které ve svých titulech často zpracovává vážná či edukativní témata spíš než čistě odpočinkovou zábavu. „Státní podpora herních vývojářů, běžná v zahraničí, u nás dosud chyběla, takže ji vnímáme jako krok správným směrem. Ale vše budeme moct zhodnotit teprve až bude k dispozici finální podoba výzev a alokace fondu, což by mělo být nejspíš příští rok,“ popisuje pro CzechCrunch. „Ideálně by měl fond nakopnout české herní prostředí a pomoci vzniknout novým zajímavým projektům,“ dodává Paška.

Příznivě, byť opatrněji proměnu vidí i zástupci studia Amanita Design. „Situaci sledujeme jen z dálky a příliš detailů ohledně proměny fondu audiovize neznáme, ale jistě vítáme, že stát začíná herní oblast vnímat. Už dlouho se ukazuje, že právě hry jsou nejvýznamnějším českým kulturním exportem, a je jen logické, aby si jich stát vážil a podporoval je, byť i jen symbolicky,“ říká pro CzechCrunch šéf studia Jakub Dvorský.

Zároveň očekává, že podpora se dostane jen k minimu herních studií a nebude příliš vysoká. „Ale i tak je to krok správným směrem. V okolních zemích se stát o tuto oblast stará a zajímá už dávno a často v mnohem větší míře, což přináší své ovoce. Každá investovaná koruna se v budoucnu mnohokrát vrátí,“ připomíná nejdůležitější smysl státního vstupu na trh. Zdaleka nejraději by pak v Amanitě viděli účinek těchto kroků ve vzdělávání a směrem k začínajícím studiím a studentům.

„Těm může i malá částka poskytnout tvůrčí svobodu na dostatečně dlouhou dobu, aby mohli experimentovat a vytvořit něco odvážného a prorazit na extrémně tvrdém mezinárodním trhu,“ říká Dvorský. Bez takové podpory jsou podle něj začínající vývojáři odkázáni na práci po večerech či na investice od vydavatelů. „Ti však tlačí vývojáře komerčním směrem a často nadějný projekt zničí a pokřiví už v zárodku,“ uzavírá Dvorský, jehož tým dal světu nápadité tituly jako Samorost, Machinarium či Chuchel.

Souhlasné stanovisko Charles Games nebo Amanity coby tvůrců ne zcela mainstreamových videoher s výtvarným či edukativním přesahem může být pro někoho přece jen očekávatelný. Nicméně novou podobu fondu audiovize kladně vnímají například i Madfinger Games. Studio, jež se nejprve etablovalo na vysoce konkurenčním trhu s mobilními hrami, načež se před nedávnem zaměřilo na PC trh. A taktéž úspěšně – Madfinger Games oslavili kolem milionu prodaných kusů své hry Gray Zone Warfare, která dosáhla na miliardu korun.

„Fond je určitě potřeba, skoro všude ta podpora existuje a české firmy jsou ve znevýhodněné pozici oproti firmám v jiných státech. Navíc 99 % příjmů jde ze zahraničí, ale daní se v Česku. Náš herní průmysl je hodně limitován a myslím si, že je schopen vytvářet skvělé tituly. Samozřejmě nejde jen o podporu her, ale i o celkový ekosystém včetně konferencí, výstav, školství nebo esportu,“ říkají pro CzechCrunch zástupci brněnského studia vedeného zkušeným vývojářem Markem Rabasem.

Fond pro hry? Ano, ale…

Střídmější názor má Jarek Kolář, hlavní designér kultovního Vietcongu a současný šéf taktéž brněnských Ingame Studios. Ten vnímá proměnu fondu jako silný signál o akceptování videoher v kultuře, ale poukazuje i na možné systémové nedostatky. Přesně takové, jaké mnoho lidí napadnou při slově „dotace“.

„S ohledem na historii fondu v podpoře filmu ho vnímám spíš jako nástroj na podpoření tvorby uměleckých projektů. To znamená, že se tvůrci díky podpoře nesnaží o vyvážený ekonomický poměr nákladů a profitu. Což může být výhoda pro začínající autory nebo opravdu nekomerční projekty, ale má to také stinné stránky,“ říká.

Uvádí například díla, která nemají měřitelnou hodnotu nebo o ně není ve většinové společnosti zájem. „Což je ale problém kultury jako takové,“ dodává. „Ale vzhledem k daleko vyšším nákladům na tvorbu her a vzhledem k předpokládané výši podpory očekávám, že fond udělá v herním vývoji menší škody, než jaké způsobil původně skvělé české kinematografii,“ míní Kolář.

Státní podpora také může nahrávat vzniku pomyslné dotační mafie, zneužívání dotací či skutečnosti, že na finance dosáhnou paradoxně větší firmy, které mají kapacity na úřední úkony. Spíš než na financování by se tak podle Koláře stát měl zaměřit na snížení byrokracie. Od daní přes kratší procesy pro zaměstnávání zahraničních pracovníků. „Ale to se samozřejmě týká všech oborů, ne jen videoherního fondu. Tam opravdu vidím hlavní přínos v přiznání ‚kulturního statusu‘ her,“ uzavírá Kolář.

Dotace? Pokřivení trhu

Marek Španěl, zakladatel a hlavní muž největšího domácího studia Bohemia Interactive, dal svou pozici na dotačních barikádách jasně najevo. Už v dřívějším interview se vymezil proti státním zásahům do trhu, nyní pro CzechCrunch přidal svůj komentář k fondu audiovize. „Spíš uškodí, než pomůže. Pro vývoj her to nevypadá jako užitečný nástroj, který se navíc omezuje právě a jen na přidělování peněž z rozhodnutí komise. To už u dosavadní podoby filmového fondu považuji za zcela špatné,“ uvádí.

„Očekávám, že vznikne nový obor vývoje her postavený jen a pouze za účelem získání těchto prostředků. Vzhledem k tomu, jak konkurenční prostředí hry jsou, nedávám takovým projektům velkou šanci na viditelný úspěch,“ dodává ředitel největšího českého studia. Připomněl také svůj negativní postoj vůči dosavadní, filmové podobě fondu.

„Herní vývojáři nejsou žádná vyvolená skupina. To mimochodem nejsou ani filmaři. Trochu mi přijde, že doplnění her do tohoto programu je spíš taková kouřová clona. Pobídky státu na natáčení pochybných filmů a seriálů považuji samy o sobě za hanebné. Proč má někdo v Česku platit daně, aby potom náš stát podporoval firmy typu Apple nebo Netflix?“ dodává Španěl.

Víc než státní podpora konkrétního oboru by podle něj byl efektivní státní aparát a jednoduchý daňový a byrokratický systém bez častých změn. „Abych zakončil pozitivně, tak zmíním jedno velmi dobré opatření této vlády z poslední doby, a to je snazší zaměstnávání cizinců z vyspělých anglosaských zemí. To naopak je pro herní firmy skvělá zpráva,“ říká šéf Bohemia Interactive.

Warhorse Studios, tvůrci středověkého hitu Kingdom Come: Deliverance, jehož druhý díl s hollywoodským rozpočtem má vyjít už letos, se k novince na dotaz CzechCrunche odmítli vyjádřit. Kreativní ředitel firmy Daniel Vávra nicméně na sociální síti X lakonicky prohlásil, že „dotace jsou zlo“. Šéf firmy Martin Frývaldský volil v nedávném rozhovoru smířlivější tón, nicméně také by před dotacemi jako takovými dal přednost spíš nepřímé podpoře.

„Pokud někde vidím prostor pro větší roli státu, tak když nezareaguje dostatečně flexibilně na poptávku, mohl by třeba v daném oboru více otevřít pracovní trh. Například usnadněním zaměstnávání zahraničních pracovníků. V tom bych podporu státu uvítal. Nevolám ale po nějakých dotacích, myslím, že pracujeme na vysoce ziskových produktech s globálním dosahem a není to potřeba,“ uvedl začátkem roku Frývaldský pro CzechCrunch.

Nesouhlas nicméně vyjadřují nejen zástupci větších firem. Například Petr Kubíček, nezávislý vývojář a autor husitské fantasy hry 1428: Shadows over Silesia, se proti státní podpoře vymezuje. Jediné, co prý může přinést, je pokřivení trhu a vznik projektů, které by v komerčním prostředí neobstály. „Anebo které by vznikly i bez dotací,“ říká. Jeho představa o pomoci shůry se jinak podobá třeba té, jakou má Marek Španěl. „Nechci mluvit za ostatní vývojáře. Ale jediná podpora, o kterou opravdu stojím, je, aby se stát držel co nejdál. Chci nízké daně, nízkou byrokracii a minimální překážky pro zaměstnávání lidí. Za poslední roky, kdy se věnuji vývoji, dostávám přesný opak,“ tvrdí Kubíček.

Navzdory individuálním názorovým neshodám však nejde o vyostřený spor v českém herním průmyslu. Zmiňovaní Warhorse Studios i Bohemia Interactive jsou ve vývojářské asociaci, která je státní podpoře nakloněna, zastoupeni. „Tedy jinými lidmi, než jsou Dan a Marek, ale jinak v rámci GDA je v těchto věcech a otázkách obecná shoda a podpora,“ říká Barák. „Téma státní podpory pro hry je určitě silné a budí plno vášní. Jsme si vědomi, že je nutné veřejnosti laické i odborné problematiku vysvětlovat, i proto plánujeme například různé veřejné debaty,“ říká předseda.

Někomu je to fuk

V názorovém sporu samozřejmě zůstávají i nezaujaté strany. A to jak mezi těmi největšími hráči, tak v řadách sólo tvůrců, kteří by z fondu mohli čerpat nejvíce. „Fond nepoužíváme, takže Marek Rosa na něj nemá žádný specifický názor,“ uvádí zástupce Keen Software House, autorů nesmírně úspěšné kreativní hry Space Engineers, s odkazem na šéfa firmy, který se poslední dobou silně angažuje i na poli umělé inteligence.

„Moje hry jsou malé a beznákladové a fond audiovize je mi celkově lhostejný,“ vzkazuje zase vývojář vystupující pod jménem Spytihněv, tvůrce socialistické střílečky Hrot či strategie Shrot, jenž vzdává poctu Dune 2 i zapomenuté české hře. Jiným však může jít o miliony.