Volvo tiskne nová obydlí pro mořské mikroorganismy. Chce tím pomoci v čištění oceánů od plastů

Filip HouskaFilip Houska

volvo-seawall
0Zobrazit komentáře

Je až podivuhodné, jakou negativní roli si ve společnosti za poslední roky vydobyly jednorázové plasty. Snad každá firma, která figuruje (nejen) v potravinářském průmyslu, se těchto materiálů začíná s ohledem na životní prostředí zbavovat, přičemž jedním z nejzásadnějších důvodů pro tento krok je ochrana oceánů. Jejich znečišťování plastovým odpadem totiž každou minutou roste a dle názorů odborníků by to v budoucnu mohlo mít klíčový dopad na fungování celé přírody. Tento hrozící problém silně vnímá mimo jiné i švédská automobilka Volvo.

Volvo se již několik let snaží pochopit zdraví světových vod a pomáhá výzkumným programům s financováním speciálních senzorů, které zkoumají úroveň mikroplastů. Nehledě na to, že se zavázala (stejně jako například Starbucks, Costa Coffee, IKEA a další) k tomu, že nahradí jednorázové plasty ze svých kanceláří či kantýn ekologičtějšími alternativami, a to do konce letošního roku. Tím však pro Volvo celá věc nekončí. Vizi zdravějších oceánů chce naplňovat i jinak. Poněkud netradičně.

livingseawall

Vzhledem k tomu, že má automobilka silné postavení také na australském trhu, spojila se s výzkumným ústavem Sydney Institute of Marine Science a melbournským designovém studiem Reef Design Lab, aby přetvořila příbřežní hráze v něco, co by mohlo mít zajímavý pozitivní dopad na mořskou faunu. Naplňovat to chce pomocí projektu Living Seawall, který spočívá v instalaci specifických dlaždic na stěny hrází za účelem nabídnutí nového „přirozeného“ prostředí pro nejrůznější organismy.

Aby tyto dlaždice, které se tisknou na 3D tiskárnách, mohly vůbec sloužit jako přirozené prostředí pro malé ryby, ústřice a další mikroorganismy, musí tak vypadat. Proto celý design poměrně přesně kopíruje strukturu keřů mangrove, které rostou při pobřeží vod a ke kterým drobná tamní fauna často tíhne. Jakmile jsou tyto podoby vytisknuty, modely se vylijí betonem, nechají zaschnout a následně míří na umělé vytvořené příbřežní hráze, na které se vedle sebe instalují.

livingseawall_2

Cílem je pak do Living Seawall přilákat co nejvíce takových organismů, které se prakticky „živí“ vodním mikroodpadem, čímž oceány filtrují a čistí. Nelze ani s nadsázkou říct, že tento malý krok bude mít nějaký zásadní dopad na životní prostředí (minimálně v následujících desítkách let), na druhou stranu pokud se projekt uchytí i v dalších zemích a ne jen v Austrálii, kde aktuálně funguje na pobřeží Sydney, mohl by teoreticky přinést jisté zlepšení.

Je nicméně zajímavé sledovat, jak různé firmy o čištění oceánů smýšlejí. Namísto manuálního vytahování plastů, jako to dělá The Ocean Cleanup (respektive dělal), jde v případě Volva a jeho partnerů o formu vnitřního čištění, kterým jsou v podstatě pověřeny samotné ryby.

Foto: Volvo

Startup Relativity Space vyrábí své vesmírné rakety kovovým 3D tiskem. Startovat chce v roce 2021

Jiří SvobodaJiří Svoboda

relativity-space-terran

Foto: Relativity Space

Vizualizace rakety Terran 1 od Relativity Space při startu

0Zobrazit komentáře

Vesmírný průmysl je sice rok od roku levnější, přesto ale stále příliš drahý. Náklady současných komerčních letů na oběžnou dráhu se nepohybují níže než v desítkách, ne-li stovkách milionů dolarů. Právě to se snaží změnit startup Relativity Space, který vznikl na myšlence, že SpaceX nebo Blue Origin – tedy firmy, jež jsou ve vesmírném průmyslu tradičně považované za inovativní – nedělají dostatečnou část svých raket pomocí 3D tisku.

Relativity Space vznikl v roce 2015 pod taktovkou dvou spoluzakladatelů Tima Ellise a Jordana Noonea, kteří před založením startupu pracovali právě ve SpaceX Elona Muska a Blue Origin Jeffa Bezose. Jejich mise byla jasná: vytvořit kompletní raketu, včetně nádrží a motorů, pomocí 3D tiskárny na kov.

Nyní se nacházíme o čtyři roky a tři investiční kola v celkové hodnotě 45 milionů dolarů později a nová raketa je na spadnutí. Co víc, nyní je jasné, že Relativity Space bude startovat z Cape Canaveral, legendárního místa, kde se po desítky let psaly dějiny vesmíru. Zmodernizuje proto slavnou platformu s označením LC-16.

relativity-space-3D-rocket

Foto: Relativity Space

Továrna Relativity Space pro 3D tisk raket

Kalifornský startup dále uzavřel vskutku výhodné partnerství s NASA, které mu dává dvacetileté exkluzivní právo na využívání části Stennis Space Center na hranicích států Mississippi a Louisiana. Na místě již testuje motory a později může i celé rakety s tím, že do modernizace komplexu investuje vlastní peníze a buduje zde speciální tým.

Na odpalovací rampě můžeme čekat raketu zvanou Terran 1, která bude schopna na orbit ve výšce 185 kilometrů vynést 1 250 kilogramů nákladu, 900 kilogramů pak do výšky 500 kilometrů. První stupeň rakety bude používat devět motorů Aeon, druhý stupeň pouze další jeden. Tvůrci uvádí, že motor je složen z méně než stovky součástek a za sebou má již přes stovku testovacích zážehů.

pureflight-onix-elektrolet1

Přečtěte si takéČeši sestrojili unikátní elektrické letadlo ΦNIX a chtějí změnit pořádky v leteckém průmysluČeši sestrojili unikátní elektrické letadlo ΦNIX a chtějí změnit pořádky v leteckém průmyslu

Celková cena startu rakety bude 10 milionů dolarů, což při 1 250 kilogramech možného nákladu znamená cenu 8 000 dolarů za kilogram. Pro srovnání, cena za start nejnovější verze rakety Falcon 9 Block 5 od SpaceX se pohybuje okolo 50 milionů dolarů, avšak díky nosnosti až 22 800 kilogramů je jeho cena za kilogram téměř o polovinu nižší. Nutno však podotknout, že SpaceX k těmto číslům došlo až po letech vývoje.

relativity-space-lc16_1

Foto: Relativity Space

Komplex LC-16 po plánované renovaci

Mezitím v Los Angeles funguje třetí neodmyslitelná součást celého startupu Relativity, zvaná Stargate. Jde právě o 3D tiskárnu na kov, která funguje v autonomním režimu a tvůrci o ní říkají, že je největší svého druhu na světě. Díky ní by nová raketa mohla letět již 60 dní po zahájení jejího tisku. V případě nového typu rakety by mohlo jít o 8 měsíců, což by ve výsledku znamenalo úsporu dvou až čtyř let. Relativity Space navíc používá kovové směsi, které si samo vytvořilo.

Dlouhodobý cíl? Vyrábět rakety na Marsu

Zatímco lidstvo se aktuálně soustředí na let k Marsu s lidskou posádkou, tým v Relativity Space přemýšlí již o krok dále a eventuálně by chtěl rakety na povrchu Marsu přímo vyrábět. Dlouhodobým cílem tak je plně automatizovaná továrna na povrchu Marsu, která by měla ukázat, čeho všeho jsou lidské technologie schopné. Zakladatelé uvedli, že chtějí na rudé planetě pomoci budovat lidskou kolonii.

spotify-darkweb

Přečtěte si takéSpotify řeší problém s dealery drog. Využívají platformu k propagaciStalo se Spotify novým dark webem? Platforma musí mazat stovky podcastů nelegálně nabízejících léky

Předpokladem pro takovou misi však samozřejmě je nejdříve úspěšné přistání lidstva na Marsu, k čemuž má pravděpodobně nakročeno nejvíce společnost SpaceX nebo Čína. Ačkoli tak Relativity Space chce vypustit svou první raketu už v roce 2021, bude nejspíše po určitou dobu odkázána na mise, které neopustí oběžnou dráhu Země a zařadí se tak po bok dalších menších vesmírných startupů, jako je například Rocket Lab. Revoluční pro celý vesmírný průmysl by však mohla být především jeho technologie kovového 3D tisku.

Aeon_Test_SN006

Zážehový test motoru Aeon