Dříve lidé využívali Wolt zejména pro dovoz jídel, dnes je ale jeho rozkročení daleko širší. Znát to bylo hlavně letos, kdy firma po Česku rozšířila takzvaný Wolt Market s potravinami a doplňky, spustila své vlastní řešení Wolt Drive pro expresní doručování zásilek do 30 minut z e-shopů a také nasadila předplatitelskou službu, díky níž zákazníci ušetří za dopravu. „A to je teprve začátek,“ říká Jan Foret, šéf Woltu pro Česko.
Wolt má jasnou vizi, která by se dala přirovnat k jakémusi obchodnímu domu v kapse, kde si zákazníci vyberou vše, co potřebují, aniž by reálně museli někam chodit. Proto se čím dál více tlačí do segmentu supermarketů a dalších maloobchodníků, přičemž posiluje své rozvozové kapacity. S touto vizí se pojí i služba Wolt+.
Ta funguje na bázi předplatného a nabízí výhody ve formě ušetření poplatků za dopravu. Zákazníci tak mohu od vybraných restaurací a obchodníků objednávat neomezeně často s dopravou zdarma. V rámci měsíčního předplatného za 109 korun si lidé mohou odečíst minimálně 29 korun za dopravu – v průměru to vychází až na 49 korun.
„Česko je spolu s Norskem a Polskem mezi prvními trhy, kde jsme tento věrnostní program spustili. Máme radost, že se nám za zhruba sedm měsíců od pilotního testování u pražských podniků podařilo službu rozšířit do všech čtrnácti měst, kde Wolt přímo působí,“ komentuje Jan Foret.
Služba Wolt+ je už dostupná ve čtrnácti městech, kde původem finská společnost Wolt působí s vlastním rozvozem – užívat si jí tak mohou i zákazníci v Brně, Ostravě, Olomouci nebo Plzni. Funguje ale také v Mladé Boleslavi a na Kladně.
Všichni, kteří přes aplikaci Woltu z těchto míst objednají alespoň třikrát měsíčně, už mohou pozorovat ušetření v souvislosti s předplatným, jež při volbě roční verze vychází na 92 korun za měsíc, což znamená úsporu již při dvou průměrných objednávkách měsíčně.
Foto: Wolt
Kurýr rozvozové služby Wolt v Hradci Králové
„Věrnostní a zákaznické programy jsou jednou z cest, jak v dnešní době ušetřit. Chceme proto našim věrným zákazníkům tuto možnost také dopřát a udělat Wolt ještě atraktivnější. Jsme rádi, že se daří službu Wolt+ spouštět v dalších regionech a na rozšiřování budeme dále pokračovat,“ dodává Foret a zdůrazňuje, že Wolt+ nachází oblibu také pro rozvozy každodenních nákupů, které firma posiluje v rámci služby Wolt Market.
„K zapojení do Wolt+ jsme oslovili podniky působící jak na lokální úrovni, ale také nadnárodní řetězce, jako je McDonald’s. Díky tomu je nabídka pestrá a zahrnuje přes 2 300 podniků. Kromě doručování jídla se předplatitelská služba vztahuje například na produkty z Wolt Marketu a zákazníci tak mohou Wolt+ využít také na každodenní nákupy,“ říká Foret. Wolt Market je dnes dostupný na čtyřech místech Prahy a od března také v Brně, další města budou následovat v příštím roce.
Wolt se zaměřil i na rozšiřování služeb pro firemní zákazníky, kdy expanduje v rámci služby Wolt at Work. Od spuštění ji začalo používat už více než dvě stě regionálních firem včetně velkých společností využívajících Wolt napříč všemi svými evropskými pobočkami, jako je BCG nebo A.T. Kearney.
Nyní ji kromě pražských firem mohou používat také zákazníci ve všech dalších městech, kde Wolt působí. Některé firmy dokonce nabízí službu Wolt at Work jako zaměstnanecký benefit, kdy si mohou zaměstnanci na náklad firmy objednat jídlo, ale třeba i drogerii až domů.
Letošní rok byl přitom pro Wolt úspěšný nejen v rámci rozšiřování nových služeb, ale i expanzí do dalších měst. Letos s k ním připojilo Ústí nad Labem, Karlovy Vary, Zlín, Jihlava a dalších šest lokalit, kde Wolt aktuálně funguje na principu self-delivery, při němž si rozvoz řeší přímo jednotliví partneři. Konkrétně jde o Tábor, Frýdek-Místek, Říčany, Průhonice-Čestlice, Jesenice-Vestec či Uhříněves. A příštím rokem Wolt plánuje své působení dále stupňovat.
„Navzdory nejistotě na trhu a změně spotřebitelského chování vidíme nenasycenou poptávku. Vnímáme potenciál k růstu, ať už z pohledu pokrytí služeb Woltu na území Česka, tak rozšiřování sortimentu, kde hledáme cesty, jak zákazníkům nabídnout na jednom místě to, co jinde nenajdou. A těšíme se, že v příštím roce budeme ve všech těchto expanzních pokračovat,“ dodává Foret.
Partnerem článku je společnost Wolt. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.
Když se před rokem prodávala Mall Group, šlo o pátý největší obchod za uplynulou dekádu, kdy zahraniční investor koupil ryze českým kapitálem ovládanou tuzemskou firmu. Polské Allegro za ni zaplatilo přes dvacet miliard korun, minulý týden však přiznalo, že tato suma byla příliš vysoká a z hodnoty skupiny e-shopů odepsalo více než polovinu, asi dvanáct miliard korun. Allegro argumentuje tržním děním, kdy letos došlo k výraznému ochlazení e-commerce trhu. Jeho historické výsledky s akvizicemi českých internetových firem však ukazují, že ne zrovna povedených transakcí má za sebou už poměrně dost.
„Samozřejmě nikdo nechce přiznat, že udělal špatnou akvizici. Částečně ten argument validní je, ekonomika zpomaluje, je tu inflace. Je to ale jen jedna strana rovnice. Ta druhá je, že Allegro zkrátka nakupovalo draze,“ komentoval pro CzechCrunch Tomáš Pfeiler, analytik společnosti Cyrrus, zprávy o snížení hodnoty Mall Group na devět miliard korun. „Prodejní cena tehdy byla ze říše zázraků,“napsal na Twitter investor Jan Barta z Pale Fire Capital, který se v e-commerce pohybuje.
Nelichotivé jsou však pro Allegro a jeho původní majitele také další historické transakce, které v Česku udělalo. Jde o relativně hustou síť vztahů a mezinárodních společností či globálních investorů. Do velké míry se točí kolem jedné z nejvýraznějších postav tuzemské e-commerce scény Jakuba Havrlanta. Ten nejprve Allegru prodal portál Bezrealitky, který spoluzakládal, v polské společnosti pak působil jako regionální ředitel a o pár let později od ní koupil Mall, který jí o několik let zase prodal zpátky.
Druhým výrazným hráčem je jihoafrická a globálně působící investiční společnost Naspers, která se zaměřuje mimo jiné na technologie a online maloobchod. Ta totiž Allegro pohltila v roce 2008 a mnoho z níže popisovaných transakcí financovala. V roce 2016 pak došlo k prodeji Allegra současným vlastníkům – obřím fondům Cinven, Permira a Mid Europa –, kteří jej před dvěma lety přivedli na varšavskou burzu cenných papírů.
Foto: Peter Varga
Jakub Havrlant, zakladatel a CEO Rockaway Capital
Samotné Allegro vyrostlo z aukčního portálu na jednoho z největších e-commerce hráčů v Evropě, doteď ale působilo zejména na domácím polském trhu. Loni dosáhl celkový objem obchodovaného zboží na jeho tržišti (které funguje jako Amazon, kdy přes něj prodávají obchodníci třetích stran) 224 miliard korun – o miliardu více loni prodaly všechny české e-shopy dohromady. Aby Allegro posílilo svoji mezinárodní pozici, koupilo právě tuzemskou internetovou skupinu Mall Group, která aktuálně působí v šesti zemích jihovýchodní Evropy.
Není to ovšem poprvé, co Allegro a jeho někdejší mateřská společnost Naspers e-shop Mall.cz koupili. Poprvé jim ho jeho zakladatel Ondřej Fryc prodal již v roce 2012, o pár let později jej s miliardářským duem Daniel Křetínský a Patrik Tkáč a PPF odkoupil zmiňovaný Jakub Havrlant. A loni došlo k prodeji opět – tentokrát zpátky Allegru. A podobně zamotaný příběh se týká i několika dalších byznysů.
Poznámka: Kvůli jednoduššímu přehledu se na transakce podíváme jednotlivě a nebudeme zmiňovat všechny peripetie ve vývoji. Allegro často do níže jmenovaných firem vstupovalo postupně a podíly přikupovalo v průběhu let, v textu jsou zmiňované roky, kdy společnosti přebralo úplně.
Kapitola Aukro. Aukční portál příští rok oslaví dvacet let od svého založení. Na rozdíl od níže zmiňovaných firem přitom vznikl přímo pod hlavičkou polského Allegra. Výraznou roli v něm ale sehrál Čech Václav Liška, jenž pomáhal s etablováním firmy na tuzemském trhu.
„Aukro byla prostě česká mutace Allegra,“ popisuje pro CzechCrunch Liška, který společně s poradenskou společností BDO Advisory a Agora development portál od Allegra, respektive jihoafrického Naspers, v roce 2016 odkoupil. „Kupovali jsme Aukro jako českou odnož včetně značky, klientů či zaměstnanců. Byla to ‚koupě závodu‘,“ doplňuje Liška. Výše transakce nebyla komunikována.
Následně došlo k dalším změnám vlastníků, kdy svoje podíly postupně navyšovaly investiční skupiny Leverage (Liška v ní působí jako jeden z partnerů) a také Pale Fire Capital, jež je nyní majoritním podílníkem. Pod jejich vedením se podařilo z upadajícího aukčního portálu vybudovat opět rostoucí byznys a mají s ním smělé plány do tří let dosáhnout obratu dvacet miliard korun. Samotný Liška se nyní věnuje budování velkoobchodního tržiště Merxu, za nímž stojí také Przemyslaw Budkowski, bývalý ředitel Allegra – kariérně se tak ve startupu nesetkali poprvé.
Foto: Merxu
Václav Liška, zakladatel Aukra a country manager Merxu pro Českou republiku
Kapitola Bezrealitky. Portál, který původně nahrazoval realitní kanceláře, zakládal v roce 2007 Jakub Havrlant. O dva roky později jej prodal za desítky milionů korun oficiálně nizozemské firmě MIH Allegro, jež spadala pod Naspers a zároveň byla mateřskou společností polského Allegra. Havrlant se pak rok věnoval rozvoji finančního srovnávače ChytrýHonza.cz, následně začal šéfovat české a slovenské větvi Allegra, aby v roce 2013 odešel a založil investiční skupinu Rockaway, která začala se zaměřením na venture kapitálové investice do startupů a v níž působí dodnes.
Allegro pak v roce 2014 Bezrealitky prodalo české společnosti Genesia Investments. Jestli šlo o výnosný byznys pro Allegro, není oficiálně známo. Podle zdrojů CzechCrunche, které jsou blízko těmto společnostem, však vzhledem k tehdejšímu tržnímu dění i byznysovým výsledkům Bezrealitek (dle oficiálních závěrek mezi lety 2009 až 2013 byla firma ztrátová, do zisku se překlopila právě v roku 2014) lze usuzovat, že o výdělečnou transakci pro Allegro a Naspers nešlo.
V roce 2016 do portálu opět vstoupil mimo jiné jeho původní zakladatel Havrlant právě přes Rockaway Capital. Před dvěma lety pak došlo na vykoupení všech vlastníků, které nahradil Marek Rosenbaum s cílem budovat širší skupinu realitních firem pod názvem EHS.
Foto: EHS
Marek Rosenbaum, majitel skupiny European Housing Services
Kapitola Hotel.cz a spol. Jde o něco méně známou část příběhu aktivit Allegra v Česku. Pavel Kotas od roku 2007 společně s investiční skupinou Miton budoval několik cestovních portálů včetně značek Hotel.cz a Spa.cz. Celou skupinu si v roce 2012 plně koupila společnost MIH Allegro spadající pod Naspers, aby ji o dva roky později prodala zpátky zakladateli Pavlu Kotasovi a jeho novým partnerům, tentokrát již bez účasti Mitonu. Od té doby došlo i na další akvizice a aktuálně již portály vlastní – shodou náhod polská – společnost Wirtualna Polska.
Velikosti obou transakcí, tedy za kolik Allegro portály koupilo a za kolik je prodalo, nejsou veřejně známé. Podle informací od zdrojů CzechCrunche ale lze předpokládat, že valuace nevzrostla, spíše značně poklesla. Obecná situace na trhu totiž přinesla výrazně vyšší tlak, k němuž přispělo i rozšiřování konkurenčního portálu Booking.com. Allegro se zároveň v té době stahovalo z cestovních trhů napříč Evropou.
Z veřejně dostupných závěrek lze vyčíst, že zisk společnosti Hotel.cz v roce 2011 činil 4,6 milionu korun, zatímco v následujícím roce byl jen 2,2 milionu, což je dalším indikátorem pro nižší výši valuace, když firmu Allegro prodávalo.
Kapitola Heureka. Cenový srovnávač a dnes již také nákupní rádce byl spuštěn v roce 2007 pod hlavičkou Mitonu. V roce 2012 pak Heureku plně přebrala společnost MIH Allegro, které v té době na regionální úrovni šéfoval Jakub Havrlant. Samotný Havrlant později z Allegra odešel a v rámci Rockaway Capital a společně s podporou miliardářského dua Daniela Křetínského a Patrika Tkáče v roce 2014 začal budovat skupinu E-commerce Holding, kterou také vedl. V roce 2015 například do skupiny zařadili obchod CZC.cz.
Právě tito hráči Heureku v roce 2015 od Allegra, respektive od jeho mateřské skupiny Naspers, koupili zpátky do Česka. V této transakci se již vůbec neobjevili původní zakladatelé ani majitelé z Mitonu, naopak transakci finančně podpořila už i finanční skupina PPF.
Jak v té době napsalaLupa.cz, z pohledu Naspers šlo o nevýhodný byznys, na kterém prodělal. Naspers totiž Heureku prodávalo v balíčku s Mallem (podrobnosti níže), přičemž prodejní cena byla dohromady za obě firmy nižší, než za kolik koupilo Mall jako samostatnou firmu. Heureka po návratu do českých rukou byla určitý čas součástí Mall Group, v roce 2019 došlo k jejímu vyčlenění ze skupiny.
Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch
Tomáš Braverman, výkonný ředitel Heureka Group
Kapitola Mall.cz I. Internetový obchod zakládal už v roce 2000 Ondřej Fryc, který dnes stojí za investičním fondem Reflex Capital a je jedním z nejúspěšnějších českých investorů do startupů. V roce 2012 prodal Mall.cz právě Naspers, výplatu plné částky měl navázanou na to, že ve firmě vydrží další čtyři roky. Po personálních změnách v kupující společnosti, kde původního ředitele Koose Bekkera, s nímž Fryc obchod domlouval, nahradilo nové vedení, se ale situace začala vyvíjet negativním směrem.
„Rok po akvizici Naspers bylo všechno skvělé a Mall rostl v prodejích, marži i ziskovosti. Negativní směr vývoje to nabralo až po nástupu nového ředitele Boba van Dijka,“ přibližuje Fryc pro CzechCrunch.
Jak již dříve Fryc popsal pro magazín Exec: „Těžce jsme si nesedli, s Naspers jsme po výměně vedení vedli boj. Pořád jsem se cítil jako partner, protože jsem vlastnil spoustu akcií a nelíbila se mi cesta, kterou chtěli Mall směřovat. Oni jako majoritní akcionáři však chtěli, aby všechno bylo podle nich. Nakonec přišli s myšlenkou na prodej, protože si neuměli představit, že bychom ještě dva roky takhle bojovali a pak by mi ještě museli vyplatit velký balík peněz.“
Foto: Nguyen Duy McLavin/CzechCrunch
Ondřej Fryc, zakladatel investičního fondu Reflex Capital
„Kdyby se Mall podruhé neprodal, už by neexistoval. Naspers by jej integroval do rumunského eMagu, v Česku by přišlo o práci tisíc lidí a místo prodeje zboží českých dodavatelů by se ve všech pěti zemích prodávalo zboží rumunských dodavatelů,“ doplnil Fryc s tím, že právě v otázkách integrace Mallu pod rumunského hráče s tehdejším vedením Naspers nesouhlasil.
V roce 2016 tak Mall směřoval do rukou Havrlantova Rockaway, respektive E-commerce Holdingu. Ve hře přitom byla také varianta, že e-shop od jihoafrických majitelů koupí zpátky Fryc s dalším fondem, jeho nabídku ale přebilo právě Rockaway. „Cena při prodeji v roce 2016 byla nižší než v roce 2012,“ doplňuje nyní Fryc pro CzechCrunch. Šlo tak o další z byznysových transakcí, na nichž tehdejší mateřská společnost Allegra prodělala. Ve stejném roce 2016 jihoafrický Naspers kromě Mallu prodal novým vlastníkům také skupinu Allegro.
Kapitola Mall.cz II. Tím se dostáváme ke druhé kapitole související již s Mall Group, která vznikla na základech zmiňovaného E-commerce Holdingu. O různých osudech internetové skupiny se loni v kuloárech mluvilo dlouho, kdy podle tehdejšího ředitele Jana Hanuše byl ve hře vstup na burzu i prodej novým majitelům. V listopadu se zprávy staly oficiální – Mall Group přejde v obrovské transakci pod křídla polského Allegra.
Šlo o pátý největší obchod za uplynulou dekádu, kdy zahraniční investor koupil ryze českým kapitálem ovládanou původně tuzemskou společnost – větší byl prodej Avastu, prodej menšinového podílu v Cetinu, prodej části EP Infrastructure a prodej gumárenské skupiny ČGS Holding. K oficiálnímu dokončení transakce pak došlo v letošním dubnu a teď již Allegro počítá jen ztráty – z hodnoty Mall Group odepsalo dvanáct miliard korun a propadlo se kvůli tomu do účetně výrazně záporných čísel.
Na rozdíl od výše zmiňovaných tato část příběhu ještě není uzavřená a ke snížení hodnoty skupiny internetových obchodů došlo na základě objektivních parametrů, kdy nejen e-commerce trh kvůli makroekonomickému i geopolitickému dění klesá.
Jak se však tato kapitola uzavře a neskončí Mall Group opět v českých rukou? Počkejme si.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.