Z Prahy se do Brna a dále na Ostravu se vyplatí cestovat rychle, rozhodla Centrální komise ministerstva dopravy. Schválením dvou studií proveditelnosti potvrdila ekonomický přínos nových tratí a dala zelenou výstavbě za více než 400 miliard korun. Stavět by se mohlo začít v roce 2025, po dokončení by zde vlaky jezdily v rychlostech přesahujících 300 km/h.

Dohromady by měly vzniknout dvě vysokorychlostní tratě (VRT). První, vedoucí z Prahy na Brno a dále do Břeclavi, si vyžádá investici ve výši 323,9 miliardy korun. Výstavba její první části vedoucí z Poříčan do pražských Běchovic bude zahájena v roce 2025 a první vlaky by na ní měly jezdit o pět let později.

Mezitím bude zahájena výstavba dalších částí. V roce 2027 začnou práce na úseku ve středních Čechách a kolem Brna, v roce 2029 přijde na řadu úsek přes Vysočinu. Z Prahy by měly vlaky vyrážet směrem na východ, kde je v plánu u Nehvizd vybudovat první vysokorychlostní terminál, který již zná svou podobu.

Vizualizace: Dousek-Záborský

Vítězná podoba chystaného terminálu vysokorychlostní železnice u Nehvizd

Dále se bude trať stáčet jihovýchodně ke Světlé nad Sázavou a Jihlavě, kde vyrostou další terminály. Na konvenční trať se vlaky připojí u Velké Bíteše a budou pokračovat dále na zastávku Brno-Vídeňská, přičemž hlavní brněnskou stanicí bude nádraží vybudované u Svratky. Z Brna pak povedou nové koleje směrem na Rakvice, kde se následně napojí na současnou infrastrukturu.

„Po trati by mělo jezdit několik kategorií vlaků, ty nejrychlejší mají zvládat spojení mezi hlavními nádražími obou největších měst do šedesáti minut. Maximální provozní rychlost se předpokládá 320 km/h, minimální 200 km/h.“ uvedlo ministerstvo dopravy.

V případě ostravské větve se plánuje s podstatně menší výstavbou, která si vyžádá investici v plánované výši 82,7 miliardy korun. Trať zde povede na trase Brodek u Přerova do Prosenic, dále na Ostravu-Svinov, kde se vysokorychlostní koleje napojí na konvenční trať pokračující na Brno. I na tomto úseku by však měly mít vlaky možnost jet až dvousetkilometrovou rychlostí a časem by se i zde mohla rychlost navýšit na oněch 320 kilometrů v hodině. Z Brna do Ostravy by tak cesta měla trvat méně než hodinu.

Podle vyjádření ministerstva dopravy bude mít vybudování těchto vysokorychlostních tratí větší ekonomický přínos, než je výše plánované investice. Ministerstvo se opírá o studie proveditelnosti, které schválila jeho Centrální komise. Samotné náklady má stát v plánu uhradit jak z vlastních, tak i evropských prostředků.

Foto: Ministerstvo dopravy ČR

Podoba vysokorychlostní tratě, která by měla již brzy spojit Prahu s Brnem a Ostravou

Tyto dva železniční úseky však nejsou jediné, po kterých by mělo být v budoucnu možné cestovat vysokou rychlostí. Ministerstvo má ve svých rukou již schválenou studii proveditelnosti větve směřující z Prahy na Německo, konkrétně přes Ústí nad Labem do Drážďan. V případě výstavby a zprovoznění této trati by cesta z Prahy do Ústí zabrala přibližně půl hodiny, což je také důvod, proč se ministerstvo rozhodlo změnit původní záměr na trať Ústí vůbec nenapojovat.

Právě cíl vybudovat i německou vysokorychlostní větev je pro ministerstvo dalším ekonomickým zdůvodněním budování vysokorychlostní železnice na Moravu a Slezsko. K těmto dvěma směrům se navíc přidává také cíl vybudovat vysokorychlostní železnici z Prahy směrem na Pardubice a Hradec Králové a pokračující dále na polskou Vratislav. V tomto případě však ještě ministerstvo nedokončilo zhotovení studie proveditelnosti.