Stojíte před možností stát se oblíbenějším člověkem, a tak změníte pohled na svět (tedy ten navenek prezentovaný) i vedení firmy, obměníte šatník a zajdete ke kadeřníkovi. Nakonec se ale ukáže, že vám to v očích veřejnosti stejně příliš nepomohlo. Alespoň tak to vyšlo v průzkumu popularity Marku Zuckerbergovi, který prošel změnou, jaká se v Silicon Valley často nevidí. Proč jeho tah nevyšel? Důležitou roli v tom zřejmě hrají i kroky, které udělal, aby šel na ruku nejmocnějšímu muži světa.

Mark Zuckerberg 1.0 byl fascinující v tom, co vybudoval. Z malého pokojíčku na vysokoškolských kolejích prakticky rozjel Facebook, který změnil úplně všechno. Na sociální síti postavil celou firmu, kterou rozšiřoval o další platformy, až z ní nechal vzniknout jednu z největších technologických společností planety s miliardovými obraty.

Mark Zuckerberg 2.0 přišel před půl rokem, kdy se změnil z geniálního, ale uťápnutého muže s robotickými grimasy a prostým výrazem na cool šéfa, který nosí designer trička, zlaté řetězy a kudrlinky. To byla velká změna oproti tomu, jak vypadal dříve, kdy nosil vesměs jedno a to samé: džíny, šedivé tričko, občas mikinu a nakrátko střižené vlasy.

Reprofoto: Cleo Abram/YouTube

Mark Zuckerberg 3.0 povstal před pár měsíci, pravděpodobně v souvislosti s volebním úspěchem Donalda Trumpa, kdy se zbavil studu a začal být větším tvrďákem. Výrazně překopal struktury v Metě, přestal klást důraz na rozmanitost a inkluzi, a dokonce začal prosazovat větší mužnost v byznysu. A levicové názory mu začaly být tak trochu jedno.

Nikdo mu nevidí do hlavy a nikdo s jistotou neví, proč se tak rozhodl. Jak se ale ukazuje, razantní proměna vzhledu a celkového životního stylu mu zároveň nic extra nepřidala u běžné veřejnosti, která na něj pohlíží pořád spíš negativně. Vychází to z nového průzkumu agentury Pew Research Center, která se před pár týdny ptala více než pěti tisíc Američanů na to, jak je u nich Zuckerberg oblíbený.

Nepříznivý názor na něj mají dvě třetiny dotázaných Američanů s tím, že dvacet šest procent ho hodnotí velmi negativně. Výzkum nezjišťoval jejich přesné důvody, ale lze předpokládat, že za to mohou jeho činy z minulosti.

Velkým tématem může být devět let stará kauza s firmou Cambridge Analytica, která získala data desítek milionů uživatelů z Facebooku a využila je v rámci volebních kampaní v několika zemích. Problémem může být i situace, kdy Meta nedostatečně hlídala využívání Facebooku a dalších svých služeb dětmi, na které mohly mít sítě negativní dopad. Tisíce dětí tam mělo být vystaveno i sexuálním predátorům, jak se řešilo loni v lednu.

Roli ale mohou hrát i změny, které se odehrály celkem nedávno. Například omezení moderace obsahu na Facebooku a Instagramu vyvolala velké debaty. Zatímco jedna strana tento krok hájí s vizí posílení svobody slova a projevu, druhá strana se obává, že se budou sociální sítě hemžit lživými a nenávistnými projevy.

Šéf Mety se současně dostal do středu pozornosti i kvůli uniknutému příspěvku určenému výhradně pro jeho zaměstnance, kde mimo jiné zmínil problémy právě s unikáním informací o tom, co se ve firmě chystá. A jak uvádí magazín The Verge, pracovníkům měl v návaznosti na to říct, že přestane být tak transparentní jako dosud.

Zuckerberg v tom ovšem není sám – stejný průzkum se zaměřil i na „Trumpovu pravou ruku“ Elona Muska, na kterého má nepříznivý názor lehce přes polovinu dotázaných Američanů s tím, že „velmi negativně“ ho hodnotí třicet šest procent. A vzhledem k tomu, že většinou ho nemusí voliči Demokratů, zřejmě není populární kvůli kolotoči, který rozjel v souvislosti se staronovým americkým prezidentem.