V červenci loňského roku byl Filip Pekárek se svou rodinou na dovolené v rakouském Klagenfurtu, kde se ve stejném čase odehrával i závod Ironman. „Řekl jsem si, že příští rok to dám taky,“ usmívá se. Uznává přitom, že se pro věci dokáže rychle nadchnout. „I když je to pro někoho mission impossible, já hledám cesty, jak to zvládnout,“ vypráví. A shodou náhod přitom loni v létě přijal i další výzvu. Nejdřív jako šéf komerčního oddělení nastoupil do stamilionového e-shopu Ovečkárna, který od loňského ledna vede z pozice ředitele. „Nástup do firmy se prolínal s tréninkem, a to všechno jsem musel skloubit s rodinou,“ ohlíží se. A o tom všem teď vypráví pro CzechCrunch.

Dnes sedmatřicetiletý Pekárek před letošním závodem nikdy nedělal triatlon, místo toho se věnoval kolektivním sportům, konkrétně basketbalu. „Nebyl jsem super plavec, v Ironmanu se přitom plave 3,8 kilometru. Na kole jsem jezdíval, ale 180 km jsem najednou nikdy neujel. A nikdy mě moc nebavilo běhání, nejdelší běh, co jsem kdy běžel, měl 16 kilometrů. Takže dát 42 kilometrů, celý maraton, po té porci plavání a kola byla velká výzva,“ popisuje.

Výzvou pro něj byla i nová pracovní pozice. Před nástupem do současného působení Pekárek vedl oddělení B2B salesu v regionu střední a východní Evropy pro fitness e-shop GymBeam. Na Ovečkárně jej zaujala myšlenka i vize, se kterou ji buduje její vlastník, investiční skupina Enterstore Andreje Babiše. „Viděl jsem tam možnost růstu jednak pro sebe, tak pro firmu a tým uvnitř,“ vypráví motivaci, proč se rozhodl do Ovečkárny nastoupit. „Když jsme po půlroce ukončili sezonu, všichni pochopili, jak uvažuji, na čem mi záleží a kam chci s firmou dojít. Tak mi akcionáři nabídli pozici CEO,“ říká.

Samotná Ovečkárna přitom nebyla ve stoprocentní kondici, byť loni utržila 361 milionů korun a udržela se v černých číslech. Jak pro CzechCrunch uvedl Tomáš Fikar z investiční skupiny eRockets, která ve firmě svůj podíl nedávno prodala, e-shop se kromě extrémní sezonnosti prodejů během roku potýkal s personální nestabilitou. „Sázka na externí management nám úplně nevycházela. Ovečkárna neustále hledala svůj status, do toho se střídali lidi ve vedení. A toto má vždy určitý vliv na společnost,“ popsal investor.

„Nechci hodnotit, jak to bylo před mým nástupem. Spíš jsem vnímal rozdíl v dynamice, odkud jsem přišel, oproti Ovečkárně. Myslím si, že kluci přede mnou odvedli spoustu práce, my jsme se museli zaměřit na vylepšení už rozběhnutých a nových věcí, aby se to projevilo i v číslech,“ hodnotí Pekárek s tím, že jedním z hlavních letošních témat pro Ovečkárnu byla efektivita.

Konkrétně šlo o ozdravení firmy na nákladové stránce: marketing, struktura lidí, nákup zboží, efektivita z hlediska počtu produktů, cashflow, logistika i automatizace a umělá inteligence. „Realizovali jsme AI audit napříč firmou a nastavili dva projekty na automatizaci, překlady, hlídání zásob a efektivity nákupu. Všechno souviselo s tím, že jsme potřebovali hledat, jak firmu nastavit lépe, než byla předtím,“ říká Pekárek.

Efektivita je přitom tématem, které se v Pekárkově případě kromě práce silně projevovala i v tréninku na Ironmana. A obě věci se propojovaly. „V moment, kdy jsem byl pod velkým tlakem ze startu v Ovečkárně, mi trénink pomohl s věcmi se srovnávat, víc ventilovat. To bych doporučil každému. Neříkám hned, abyste šli dát Ironmana, ale v období vyšší hladiny stresu mi to pomohlo dobře balancovat,“ radí Pekárek.

Trénink mu totiž pomohl budovat i odolnost jako takovou. „Když byly venku mínus tři stupně, věděl jsem, že musím jít běhat. I když jsem přijel unavený z práce, věděl jsem, že musím sednout na kolo. V zimě jít do bazénu… To vás zocelí,“ hodnotí s tím, že nezbytným předpokladem na to, aby se během jednoho roku na Ironmana mohl vůbec natrénovat, byla samozřejmě silná vůle, okolí, které ho silně podporovalo, a také time management.

„Kalendář mám v průběhu týdne rozplánovaný víceméně na minuty a disciplinovaně rozdělený,“ popisuje Pekárek. V rámci tréninku si tak jednou týdně nastavil plavání během polední pauzy, jinak chodil plavat, běhat a jezdit ráno před prací nebo večer po ní. Celkem to bylo šest až sedm tréninkových jednotek včetně víkendu, někdy dvoufázově dvakrát denně. „Takovým způsobem jsem dokázal celý režim skloubit. Nedělal jsem až tak dlouhé úseky, jak bych možná měl, ale podařilo se mi připravit.“

Mentální příprava

Samotnou přípravu přitom Pekárek absolvoval bez trenéra, místo toho četl knížky a studoval tréninkové tipy, i ty na YouTube. Jedno z doporučení přitom znělo trénovat alespoň sedmnáct hodin týdně. „To jsem nebyl schopný zvládnout, pohyboval jsem se kolem deseti až jedenácti hodin,“ přiznává. K tomu detailně sledovat data, jak se zlepšuje, jakou má vytrvalost, i jak jeho tělo regeneruje.

Neméně podstatnou částí byla také mentální příprava, během celého roku proto vystupoval mimo svoji komfortní zónu, kdy plaval v zimě, běhal v horku či třeba ve vysokém tempu na kole šlapal do kopce. Pekárek sice byl zvyklý na tvrdé tréninky, pouze však krátkodobé. Zde se musel naučit držet disciplínu dlouhou dobu.

V rámci přípravy mu pomohla i vizualizace situací, které mohou nastat. „Představil jsem si, že plavu a někdo mě začne tahat za nohy, za neopren nebo zezadu topit. Takové situace reálně nastaly, plavali jsme například v úzkém kanálu, bylo to dost nepříjemné. Ale částečně jsem na to byl ready,“ popisuje Pekárek. Důraz kladl i na stravu, konkrétně aby udržoval příjem cukrů během jedné hodiny. Naučil se tak, kolik musí konzumovat gramů sacharidů i sodíku či jakou musí mít tepovku.

„Díky tomu všemu se mi to podařilo zvládnout. Byl jsem připravený na momenty, které jsem nezažil, ale měl jsem mentální přípravu,“ komentuje. Samotný závod nakonec zdolal během čtrnácti hodin, limit byl nastavený na sedmnáct. „Není to úplně super rychlý výsledek, ale jsem spokojený,“ přibližuje Pekárek.

Asi měsíc po skončení závodu se přihlásil i na další ročník, tentokrát ale jen v poloviční vzdálenosti. „Už pro mě není prioritou full Ironman závod, chci zůstat ve zdravé sportovní formě. A abych zvládal i věci týkající se osobního života a práce,“ vysvětluje Pekárek, na kterého právě v Ovečkárně čeká ještě několik dalších výzev.

Rozběhnuto má ale e-shop slušně. Letos roste dvouciferným tempem, díky zaměření na efektivitu se daří i v ziskovosti. „Za prvních deset měsíců roku má Ovečkárna z hlediska profitability nejlepší výsledek ve své historii,“ prozrazuje Pekárek. Jaké kroky firmě pomohly, aby se k takovým výsledků dopracovala?

Rok efektivity

Pekárek uznává, že ne všechny byly populární: e-shop zavřel svou pražskou a posléze také zlínskou prodejnu, došlo i na stěhování do menších, avšak vzhledem k velikosti týmu vhodnějších prostor. Kromě toho v Ovečkárně dosáhli úsporu 23 procent v logistických nákladech, což souvisí také s lepším plánováním skladových zásob a kooperací jednotlivých týmů.

„Rozhodli jsme se ukončit přibližně 600 neefektivních artiklů, zbavovali jsme se tzv. dead stock, tedy mrtvého zboží, odprodávali jsme zásoby. V určitý moment to vedlo k tomu, že jsme měli nižší marži o pět procentních bodů, ale o to zdravější sklad,“ přibližuje Pekárek a jako konkrétní mrtvé zboží zmiňuje například tři až čtyři roky staré velikosti 3XL a 4XL či drahé značky, které zákazníci nekupovali.

Místo toho se e-shop nyní soustředí na zboží, které „funguje“, což jsou merino produkty, bačkory a papuče nebo ponožky. Kromě toho ale zákazníci nakupují i lůžkoviny, produkty z organické bavlny, obuv a tenisky, dřeváky či nazouváky. „Nechceme být pouze zimní brand. Díky kategoriím, které teď přinášíme, se postupně stáváme celoročním prodejcem,“ věří Pekárek.

Důležitým krokem v rámci dalšího rozvoje Ovečkárny je také zahraničí. Byť asi polovinu jejího obratu aktuálně tvoří Česko, celkem působí na dvanácti trzích, z nichž nejsilnější jsou Slovensko, Německo, Maďarsko a Rumunsko. A rozšiřovat se chce dál. „Plánujeme otevřít do tří let minimálně tři další trhy a chceme se dále fokusovat na lokalizaci na trzích, kde aktuálně působíme,“ říká Pekárek.

A kromě zmíněných kroků má Ovečkárna širší plány, což souvisí i s jejím nedávným vstupem do e-shopu ČistéDřevo.cz, největšího online prodejce dřevěných produktů u nás. „Je to směr, kterým se vydáváme. Chceme se rozšířit v rámci trhu přírodních materiálů, akvizice nám dávají smysl. A budeme se dívat klidně i na západních trzích. Ambice nám nechybí,“ usmívá se Pekárek.