Začínaly bez investorů a prorazily. Nenápadné AI startupy, které ze svých zakladatelů udělaly miliardáře
Rok 2025 ukázal, že k vybudování technologické rakety podnikatelé nepotřebují nutně dekády zkušeností a miliardové injekce od investorů.
Rok 2025 se do historie zapíše jako rok, v němž se umělá inteligence stala nekompromisním středobodem globálního byznysu. A změnila životy těch, kteří byli ve správný čas na správném místě. Podle magazínu Forbes vzniklo jen během tohoto roku díky umělé inteligenci více než 50 nových dolarových miliardářů. A investoři, kteří vycítili příležitost, nasměrovali do AI sektoru přes 200 miliard dolarů, tedy zhruba polovinu veškerého globálního financování startupů.
Za těmito čísly se skrývají příběhy podnikatelů, kteří třeba už ve dvaadvaceti letech překonali rekord Marka Zuckerberga a stali se nejmladšími self-made miliardáři historie. Nebo nenápadného génia, jenž vybudoval impérium bez jediného dolaru od investorů, a mladé byznysmenky vyhozené z vlastní firmy, která se později sama zařadila mezi miliardářky. A stranou letos nezůstalo ani Česko.
Tichý miliardář, který nepotřeboval investory
Příběh sedmatřicetiletého Edwina Chena a jeho firmy Surge AI je v ekosystému Silicon Valley, posedlém investičními koly a růstem za každou cenu, téměř anomálií. Chen ji vybudoval zcela bez kapitálu externích investorů. Jeho úspěch navíc ukazuje, že v probíhající zlaté horečce AI nemusí největší bohatství vznikat jen u těch, kdo staví samotné modely, ale i u startupů prodávajících pomyslné „lopaty a krumpáče“.
Surge AI se totiž specializuje na zásadní, ale často neviditelnou práci: datový labeling, proces, který je klíčový pro fungování moderních AI modelů. Firma zaměstnává lidi z více než padesáti zemí, kteří učí umělou inteligenci odpovídat na dotazy, vyhodnocují kvalitu odpovědí a pomáhají modelům porozumět nuancím lidského jazyka. Mezi klienty Surge patří technologičtí giganti Google, Meta i Microsoft a laboratoře jako Anthropic či Mistral.
Sázka na vlastní síly se Chenovi vyplatila. Podle magazínu Forbes se stal nejbohatším nováčkem na seznamu 400 nejbohatších Američanů s odhadovaným jměním 18 miliard dolarů, zatímco hodnota jeho firmy se dnes odhaduje na 24 miliard dolarů, tedy 498 miliard korun.
Nejmladší self-made miliardáři v historii
Historie technologického byznysu je plná mladých vizionářů, ale Brendan Foody, Adarsh Hiremath a Surya Midha posunuli laťku ještě výš. Ve věku pouhých 22 let se stali nejmladšími self-made dolarovými miliardáři v historii a překonali tak rekord Marka Zuckerberga, který se miliardářem stal ve třiadvaceti.
Jejich startup Mercor funguje jako elitní zprostředkovatel lidské inteligence pro tu umělou. Propojuje laboratoře OpenAI nebo Mety s vysoce kvalifikovanými experty a držiteli Ph.D., jejichž úkolem je hodnotit, testovat a cizelovat data, na nichž se modely učí. Letos v říjnu firma dosáhla valuace 10 miliard dolarů, což každému ze zakladatelů podle Forbesu přineslo odhadované jmění ve výši 2,2 miliardy dolarů, tedy v přepočtu na české koruny skoro 46 miliard.
Vyhodili ji z firmy, kterou založila
Cesta jednatřicetileté Lucy Guo k miliardovému jmění byla všechno, jen ne přímá. V roce 2016 spoluzaložila firmu Scale AI, která se, podobně jako Surge AI, specializuje na zpracování a označování dat pro trénink umělé inteligence. Jen o dva roky později ji však druhý spoluzakladatel Alexandr Wang po neshodách ohledně směřování firmy vyhodil. Guo si však ponechala svůj akciový podíl.
Její trpělivost se zúročila v roce 2025, kdy zároveň vrcholila válka o AI talenty. Meta v rámci strategického tahu koupila 49% podíl ve Scale AI za více než 14 miliard dolarů a Wang se stal jejím novým šéfem pro umělou inteligenci. Tato transakce vystřelila hodnotu podílu Lucy Guo a udělala z ní miliardářku s majetkem odhadovaným na 1,25 miliardy dolarů (téměř 26 miliard korun).
Demokratizace kódu a bleskový růst
Zatímco Chen nebo Guo bohatnou na datech, švédské duo Anton Osika a Fabian Hedin se svým startupem Lovable zasáhlo jinou nervovou soustavu ekonomiky: samotnou tvorbu softwaru. Jejich nástroj umožňuje komukoliv vytvářet komplexní aplikace pomocí jednoduchých psaných příkazů, čímž vyvolal fenomén takzvaného vibe codingu.
Namísto toho, aby tvůrce musel vypisovat složité řádky kódu, jednoduše popíše svou vizi a chování aplikace přirozeným jazykem, zatímco se umělá inteligence švédského startupu v reálném čase stará o veškerou technickou implementaci.
Výsledek? Lovable se stalo nejrychleji rostoucí softwarovou firmou historie. Za pouhých osm měsíců dosáhlo ročních příjmů přes 100 milionů dolarů s valuací 6,6 miliardy dolarů. A tak to, co dříve vyžadovalo skupinu programátorů, dnes teoreticky zvládne jeden s jasným zadáním.
Česká stopa
Že Švédové natrefili na díru na trhu, potvrzuje i dění na české scéně. Jejich přístupem se totiž inspirovali Petr Brzek, Martin Ďuriš a Tomáš Rychlik, kteří se svým projektem Macaly naskočili na identickou vlnu podnikání s AI.
Kontrast mezi projekty této trojice přitom nemohl být větší: zatímco předchozí startup Langtail, zaměřený na implementaci jazykových modelů, bojoval v posledních měsících o přežití, Macaly se stalo okamžitým hitem. „Po devíti dnech jsme měli příjmy jako dříve po půlroce,“ popsali zakladatelé dramatický obrat v nedávném rozhovoru pro CzechCrunch.
Úspěchu si okamžitě všimla belgická skupina Team.blue, která český startup odkoupila za částku odhadovanou ve stovkách milionů korun. Pro českou trojici jde po prodeji Avocode o druhý velký exit, tentokrát však v rekordním čase. Rok 2025 tak i v jejich případě dost možná naznačuje novou éru, kde umělá inteligence má nejen nepřehlédnutelnou pozici, ale může se stát i rychlým motorem úspěchu.
