Japonsko, 80. léta. Z císařství, které teprve třicet let předtím drtivě válku, se stává technologická velmoc, která určuje trendy pro celý svět. Ekonomika roste a později se pro toto období ujme pojem japonský ekonomický zázrak. Ve městě Kariya mezitím malý tým vytváří zdánlivě jednoduchou technologii, která téměř v nezměněné podobě přežila až do dnes.

Nejedná se o nic jiného než QR kódy, které poprvé spatřily světlo světa v roce 1994, a tak letos slaví 25 let od svého vzniku. Na svědomí ji měli japonští vynálezci Takayuki Nagaya a Masahiro Hara z velké automobilové korporace Denso, respektive její divize Denso Wave. Čárové kódy už byly v té době široce rozšířené, ale Denso potřebovalo vytvořit jiný formát, který uchová více informací a čtečky ho přečtou rychleji.

To se povedlo, a tak pro industriální účely vznikl kód, který v sobě dokáže uschovat přes 4 000 znaků, nebo 7 000 čísel. A co víc, jejich čtení je desetkrát rychlejší než u tradičního čárového kódu. Od toho ostatně vznikla i značka QR, neboli anglické Quick Response.

Jen prvotní vývoj trval dva roky a původním cílem QR kódů bylo zlehčit a urychlit tovární procesy. Klíčovým krokem ale bylo, že Denso si svůj vynález (který byl zároveň levný na použití) opatřilo volnou licencí, a tím se otevřely cesty na další užívání.

„Věřil jsem, že jsem udělal dobrý kód, a věřil jsem, že bude populární v průmyslovém prostředí. Ale nikdy by mě nenapadlo, že běžní lidé by je mohli takto hodně používat, například pomocí QR kódu nakupovat,“ řekl při příležitosti pětadvacátého výročí Hara Masahiro, jeden z otců jednoduché, avšak přelomové technologie.

A skutečně – možnosti použití QR kódu jsou dnes takřka nekonečné. Nejjednodušeji ho lze představit jako fyzický odkaz, takže typicky se využívá pro internetové odkazy na reklamách. Lze ho ale použít také k uchování velkého množství textu v malém místě, třeba na etiketách potravin. Letenky, jízdenky, identifikace kufrů na letištních dopravnících, nebo kartičkách na vstupy – tam všude se dnes QR kódy používají.

Jak šel s kódy čas

To ale s užívání jdeme ještě hodně po povrchu. Například v Číně jsou dnes QR kódy fakticky součástí každodenního života díky tomu, že pomocí nich mohou lidé platit v obchodech, sbírat finanční dary nebo je mít na občanských průkazech či psích známkách. Dokonce i bezdomovci žádají o peníze pomocí QR kódů.

QR kódy jsou v Číně v pracovních nabídkách, dokonce i na hrobech či na oslavách 70. výročí založení komunistické Číny, při kterých s objevily i na uniformách vojáků namísto klasické jmenovky nebo výšivek, jak upozornil magazín Business Insider. Naprosto klíčové jsou i pro největší sociální síť v Číně – WeChat.

Za 25 let si různé firmy vyvinuly pro své účely různorodé mutace QR kódů, i menší formáty nebo naopak větší, existují dokonce i dynamické QR kódy a výtvory, které QR kódy jen připomínají, ale přitom fungují stejně. Základní premisu dvoudimenzionálního kódu, který už dnes přečte většina telefonů, si mezi prvními začal ke svému účelu upravovat Snapchat. V posledních letech následovali například Messenger nebo Spotify se svým unikátním kódem u každé písničky.

Proč QR kód uspěl?

Nabízí se otázka, proč QR kódy takto uspěly, a důvodů je hned několik. Zaprvé, technologie je extrémně levná, rychlá a spolehlivá. Většinu kódu lze například načíst, i když jsou částečně znečištěné nebo neúplné. Děje se tak díky korektivním principům, které jsou v každém kódu už z podstaty zabudovány.

Nejčastěji se nejspíš setkáme s kódy, které jsou černobílé, ale to vůbec není nutnost. Jedinou podmínkou je, že barvy musí být dostatečně kontrastní a kolem kódu musí být prázdné pásmo. Čtečky by měly zvládnout nejen odlišné barvy, ale i loga firem uprostřed kódů nebo rotaci kódu na jakoukoliv stranu. V kódu dokonce nemusí být ani typická čverečkovaná síť.

A v neposlední řadě je to kód, jehož kombinace jsou fakticky nevyčerpatelné. V základu existuje 40 verzí QR kódu podle velikosti. Pokud bychom ignorovali všechny nové mutace QR kódů jako MicroQR, SORQ nebo FrameQR, tak bychom se v počtu celkových kombinací se dostali nepředstavitelné číslo: přibližně 10⁷⁰⁸⁹. Pro představu, odhaduje se, že počet atomů ve vesmíru činí 10⁸¹ (jedna tredeciliarda).

I přes 25 let vývoje ale QR kód nezůstává na místě. V některých případech použití může být problémem bezpečnost – zkrátka z toho důvodu, že je může tvořit i skenovat kdokoliv. Hara Masahiro už je dnes šedesátník, přesto nepolevuje v práci a chce nadále budovat bezpečnější verze QR kódu.

***

Pokud se vám líbí naše práce, můžete nás pomocí tohoto QR kódu podpořit v anketě Křišťálová Lupa: