Ženský fotbal zažívá boom. Chceme z něj udělat fenomén i v Česku, zní před derby ze Sparty i Slavie
Největší sportovní rivalita v Česku platí i v ženském fotbale. O víkendu se hraje derby mezi Spartou a Slavií, které má ukázat vzestup celého sportu.
Ženské derby Sparta – Slavia
Téměř dva miliony lidí na čtyřiašedesáti zápasech. To je v průměru kolem třiceti tisíc diváků na jednom utkání a také statistika, za kterou by se nemusel stydět kdejaký fotbalový klub. V Česku tolik lidí na fotbal ani přijít nemůže, protože nemáme tak velký stadion. Tady navíc mluvíme o ženském fotbale a nedávno skončeném světovém šampionátu v Austrálii a na Novém Zélandu, který přitáhl velkou pozornost a překonal řadu rekordů. Zatímco ve světě zažívá ženský fotbal obrovský boom, v Česku kolem něj pořád spíše opatrně našlapujeme. Dva největší tuzemské kluby, Sparta a Slavia, však chtějí ukázat, že také u nás stojí za to jít se podívat na prestižní derby v ženském podání. A nejen na něj.
V mužském provedením jde vždy o nejvíce sledované utkání sezony a jinak tomu není ani v ženské nejvyšší fotbalové soutěži. AC Sparta Praha a SK Slavia Praha jsou odvěcí rivalové a jejich ženské týmy se proti sobě utkají v sobotu 9. září na Letné, kde je doma Sparta. Půjde o první vzájemné utkání nové sezony, obě mužstva jsou přitom zatím neporažena a mají ze tří utkání plný počet bodů. Hrát se tedy bude o čelo tabulky a prestiž, o kterou v derby pražských „S“ jde vždy, ať už se hraje o cokoliv. Právě proto se hraje znovu v Epet Areně, kde běžně hraje své zápasy výhradně mužský A tým Sparty. Minule se hrálo zase v Edenu, kde jinak hraje jen mužský A tým Slavie.
Je jasné, že v sobotu na Spartě nebude vyprodáno tak, jako to mají v posledních týdnech pravidelně mužské výběry obou nejslavnějších klubů v Česku. Největší návštěvu zažilo ženské derby letos v březnu, kdy na Letnou po velké marketingové kampani dorazilo necelých šest tisíc diváků. Kolik jich přijde v sobotu, se teprve uvidí, ale zástupci Sparty i Slavie mají jasno: chtějí ukázat, že fotbal v ženském podání může být divácky i marketingově stejně atraktivní záležitostí, jako když ho hrají muži. Jen je třeba na něj nahlížet jinou optikou. A možná se na něj mají dívat úplně jiní diváci.
V rozhovoru pro CzechCrunch o tom, jak se v Česku buduje ženský fotbal, mluví zástupci Sparty i Slavie. Za domácí tým Pavla Satrapová jako vedoucí úseku žen a business development manažer Sparty Michal Krček. Hosty zastupuje Daniel Konrád, člen představenstva Slavie, který je odpovědný za finanční řízení klubu a ženský fotbal.
Ženský fotbal zažívá ve světě v poslední době velký boom. Jak ho sledujete z Prahy a jakou roli hraje konkrétně na Spartě a Slavii?
Pavla Satrapová (Sparta): Zcela jistě ženský fotbal zažívá boom a zažívat bude. Každým rokem vnímáme, že se posouvá kupředu jak na klubové, tak na reprezentační úrovni. Ten produkt jako takový v našem prostředí ještě není hotový. Sparta je klub, který by měl udávat směr a tempo v českém prostředí. A určitě tomu tak je. Je silný a ženský fotbal výrazně podporuje. Všichni zmiňují především finance, ale Sparta se soustředí také na jiné aspekty – infrastrukturu, moderní vybavení, technologie, erudované realizační týmy a videoanalytická oddělení. Nově vznikla klubová dívčí akademie, která s sebou přináší nové možnosti. Denní maličkosti a drobnosti, které jsou důležité a které nám skládají mozaiku tvořící pak jeden velký obraz.
Daniel Konrád (Slavia): Chceme být lídrem českého ženského fotbalu a posouvat ho na evropskou úroveň. Zároveň i nás ještě více do Evropy, kde už dlouhodobě působíme. Dle klubového žebříčku UEFA za sezonu 2022/2023 jsme dokonce na 11. místě. Hodně se soustředíme na trendy ze zahraničí a velkou inspirací jsou pro nás právě mezinárodní zápasy a porovnání s velkokluby v rámci kvalifikace nebo základních skupin Ligy mistryň. Naší velkou výhodou je dlouhodobá koncepce, zkušený a pečlivě vybudovaný tým a servis i infrastruktura na opravdu dobré úrovni. Například kluby jako Dortmund nebo Nice teprve před pár lety začínaly a při setkání se nás, Slavie, ptaly, jak se co dělá.
Nedávno skončilo ženské mistrovství světa, které lámalo rekordy ve sledovanosti i návštěvnosti. Stále více je vidět ve světě také klubový ženský fotbal. Řada expertů a insiderů říká, že nám v této oblasti v Česku ujíždí vlak. Jak vnímáte stav ženského fotbalu v Česku?
Pavla Satrapová (Sparta): Takhle pesimisticky bych to neviděla, ačkoliv podobný názor slýchám často. Myslím si, že se ženský fotbal nevyvíjí tak rychle, jak bychom chtěli a jak bychom si přáli. Měli bychom jej začít vnímat více celospolečensky a dát mu větší prostor. To, že v ostatních zemích ten boom již proběhl nebo právě probíhá, neznamená, že u nás nemůže proběhnout také. Ale nikdy to není práce jednoho člověka, jednoho klubu, jedné asociace. Je to společná práce a výsledek spolupráce výše zmiňovaných. Někdy dokonce i státu. I v České republice musíme spojit síly, spolupracovat a jít za jedním cílem.
Daniel Konrád (Slavia): Momentálně jsme v jakési adaptační fázi, kdy si vůbec veřejnost zvyká na mediální prostor pro ženský fotbal. Ještě před dvěma lety byla mediální podpora prakticky nulová. Dnes se to zlepšuje a věřím, že se postupně dostaneme do stavu, kdy budou zápasy ligy běžnou součástí programu sportovních kanálů a lákat na ně budou nejen kluby. V Austrálii, na Novém Zélandu nebo v USA už si tímto dávno prošli. I díky univerzitnímu systému sportování je tam ženský fotbal obrovsky populární. Mají časový náskok, ale pokud najdeme silného mediálního partnera, můžeme se opět výrazně posunout.
Velký rozvoj je vidět hlavně v západní Evropě, potažmo USA. V rámci mužského fotbalu se v Česku srovnáváme hlavně s okolními zeměmi v rámci střední a východní Evropy. Jsme podobně srovnatelní i v rámci ženského fotbalu?
Pavla Satrapová (Sparta): Určitě bych neporovnávala mužský a ženský fotbal. Od toho bych se oprostila. Je možné se podívat do okolních zemí v Evropě a inspirovat se, neporovnávat. V USA je pojetí ženského fotbalu jiné již od školních let. Mají zde univerzitní týmy, ligy, stipendia. Vychovávají si a podporují ženský fotbal na univerzitách a jejich základna je opravdu široká. My musíme začít u nás, v České republice, a až poté se dívat dále.
Daniel Konrád (Slavia): Finančně i kvalitou infrastruktury za Polskem, Maďarskem i Rakouskem zaostáváme. Za námi je v těchto oblastech z blízkých zemí pouze Slovensko. Kvalita hry je srovnatelná s ostatními a my bychom se i dle ratingu UEFA zařadili výše než některé tamní celky. Sportovně jsme na tom relativně dobře. Kde však musíme výrazně zabrat je infrastrukturní zajištění. Nejen ženského fotbalu, ale sportu obecně. Tady musí jasnou prioritu pohybu, zdravému životnímu stylu a kolektivnímu rozvoji udělit stát.
V rámci dostupnosti a vybavenosti kvalitního sportovního zázemí jsme na tom v evropském srovnání opravdu špatně. Hůř je na tom opět snad jen Slovensko a některé země na Balkáně. Tady musí využít FAČR (Fotbalová asociace ČR) své síly a společně s NSA (Národní sportovní agenturou) nastavit sport jako jednu z hlavních priorit celé země. Všichni víme, že to přece není jen o profesionálech, ale že to pomůže rozvoji a výchově hlavně u nejmladších.