Doba postcovidová nastartovala velkou proměnu způsobu, jak se pracuje v kancelářích. Řada lidí už přestává do práce chodit, aby si odseděla osmihodinovou směnu. Zakladatel české coworkingové sítě WorkLounge Lubomír Šilhavý věří, že takzvaný cowork, jak se označuje sdílený pracovní prostor, musí nabídnout víc – práci i zábavu. Sdíleným kancelářím v Česku věští desetinásobný růst a aktivně pracuje na rozšiřování své sítě poboček, ve kterých je židle u stolu jen pomyslnou špičkou ledovce.

Na českém trhu působí v oblasti coworkingu několik hráčů. Patří mezi ně i právě WorkLounge, který ve čtyřech pražských a jedné floridské pobočce nabízí pracovní místa k pronájmu na 30 tisících metrech čtverečních servisovaných kanceláří. První pobočku založil Lubomír Šilhavý v roce 2010 na Floridě, v roce 2015 se rozšířil do pražského Karlína a o tři roky později otevřel další na Václavském náměstí. Dnes WorkLounge funguje i na Smíchově a od května letošního roku v ulici Na Příkopě, kde převzal prostory po konkurenčním HubHubu, který trh opustil.

Zakladatel a výkonný ředitel firmy Lubomír Šilhavý je u flexibilního pronájmu servisovaných kanceláří de facto od jejich počátků. S myšlenkou přišel během finanční krize v roce 2008. Byl tehdy svědkem toho, jak se Amerikou prohnala vlna propouštění, a pozoroval obrovský nárůst zájmu po menších prostorách, ve kterých by mohly fungovat v té době četné garážové startupy.

Tenkrát jeho odhadu věřil málokdo, ale první cowork byl během několika týdnů plně obsazený. A nic nebránilo tomu, aby první WorkLounge mohl vyrůst i v Česku. Dnes je situace jiná, pandemie zafungovala jako katalyzátor nové vlny zájmu o coworking – už ne pro sídla malých firem, ale jako odpovědi na kompletní přerod kancelářské práce, jak jsme ji znali. O tom všem se bavíme ve velkém rozhovoru.

Odkud nejraději pracuje šéf coworkingu?
Rozhodně z coworku. Přenechal jsem vám (během rozhovoru) dokonce moje oblíbené místo, ze kterého vidíte na život kolem recepce a kuchyňku, abyste si atmosféru WorkLounge mohl užít naplno. Na své práci miluju to, že jsem v každodenním kontaktu s chytrými, kreativními a talentovanými lidmi, kteří coworking vnímají nejen jako zázemí pro jejich práci, ale i pro širší profesní život.

Ale protože WorkLounge je hluboko ve svém jádru rodinná firma, kde pracuji já, moje dvě dcery, syn i maminka, které je přes 80 let, někdy k práci sklouzneme i při nedělním obědě. Naštěstí mě to ale celé naplňuje a baví, takže rád využívám každou příležitost posunout tento nový koncept zase o kousek výš.

Skutečně tu máte cvrkot. Proč v dnešní době vzdálené práce mají lidé touhu i nadále chodit do kanceláře?
Aktuálně probíhá revoluce toho, jak vypadá běžný pracovní den. Řada profesí už si nechodí do práce odsedět nutnou osmičku, chodí tam udělat svoji práci a naplnit přirozenou potřebu po sociálním kontaktu. A někdy i zábavě. WorkLounge jsem budoval s jediným heslem na paměti: „Pracovat a bavit se.“ Doufám, že se to v naší atmosféře stále odráží. Ostatně většina lidí k nám nechodí na celý den, skočí sem na tři čtyři hodinky, oběhnou si schůzky, udělají, co potřebují, nebo se staví večer na přednášku a zase běží.

Co jsou hlavní výhody kanceláře či coworku oproti práci z domova, kde se podle některých výzkumů cítí zaměstnanci produktivnější?
Převrat systému práce probíhá na několika úrovních. To, co se v Česku začalo dít po covidu, mi v mnohém připomíná stav těsně po finanční krizi v USA v roce 2010, kdy jsem na Floridě zakládal první cowork. Lidé jsou hladoví, chtějí se potkávat, networkovat a pracovat v reprezentativním prostředí, kde mají klid na práci a veškeré technologie, jež by si domů nepořídili.

Ano, existuje dnes možnost pracovat na dálku a není nutné jezdit do kanceláře každý den, ale ne všichni se při práci z domu dokážou soustředit. Ne každý si může dovolit čistě digitální kontakt s kolegy a zákazníky. Protože ale žijeme v extrémně dynamické době, nikdo se dnes nehrne do dlouhodobého pronájmu a nákladného vybavování kanceláře. To platí pro jednotlivce i startupy a teď už i pro velké firmy.

Umím si představit, že pro firmy je jednodušší zaplatit fakturu za měsíční pronájem než řešit účtenky za nábytek nebo zabezpečení a podepisovat těžkopádné nájemní smlouvy.
Přesně to se dnes v plné síle projevuje. Velké firmy optimalizují náklady na kanceláře, které si pronajaly na deset let. Nikdo ale nevěděl, co budoucnost přinese, a tak jsou nabídky na podpronájem nevyužitých tisícimetrových pater kancelářských budov nabízeny klidně i s padesátiprocentní slevou. Dávno jsem predikoval, že cowork se stane novým normálem, a dnes už velké kancelářské budovy mají natvrdo v podmínkách, že pětinu prostor musí tvořit sdílené coworkingové části. Fungují totiž jako pružný mechanismus, který vyhlazuje výkyvy v poptávce nájemců po kancelářích v těchto budovách.

Chápu to tedy tak, že největší výhodou coworkingu je jednoduchost a flexibilita. Kdo u vás nejčastěji pracuje?
Nabízíme čtyři typy členství. Jedno základní pro všechny, kdo se u nás chtějí dvakrát za měsíc stavit, typicky na nějakou tematickou přednášku či schůzku. Potom neomezený pronájem vyhrazeného pracovního místa, nebo ve společném prostoru, který využívají digitální nomádi a freelanceři. A dále private office, kdy startupům i větším firmám stavíme na míru kanceláře pro celý jejich tým.

Jaké profese u vás typicky potkáváte? Když se rozhlédnu po karlínské pobočce, tak vidím hlavně technologické a IT firmy, proto bych tipnul vývojáře.
Každá pobočka má svou specifickou atmosféru. Na Václavském náměstí je WorkLounge nasycený byznysem, sídlí tam velké právní kanceláře, banky a konzultanti jako BCG či různí obchodníci. Mnohem častěji tam člověk naráží na lidi v kravatách a košilích než tady v Karlíně, kterému vládnou digitální technologie a casual dress code. Oblíbenost u IT komunity je dána i charakterem lokality. Po povodních se Karlín začal rozrůstat, vznikly tu velké kancelářské komplexy a začaly se sem stahovat vývojářské společnosti. S nadsázkou tomu říkám pražské Soho, je to čtvrť plná kaváren a restaurací, kde to žije jako málokde.

Na Václavském náměstí máte cowork v budově Diamant, nově jste i vedle Na Příkopě. Přemýšlíte o dalších místech?
Ano, v ulici Na Příkopě jsme v budově společnosti CPI převzali prostory po coworku HubHub, který z Česka odchází, a letos v květnu jsme tam otevřeli další pobočku WorkLounge. V plánu máme dále Dejvice, které jsou mojí srdeční záležitostí a o nichž si myslím, že se začínají rozjíždět podobně jako před lety Karlín.

A jednáme i dál, na radaru je Pankrác na Praze 4, kde kupujeme do našeho vlastního nemovitostního portfolia od investičního fondu Amundi áčkovou budovu s devíti tisíci metry kanceláří, kde by se na jednom patře měly brzy objevit nové prostory WorkLounge. Probíhají i jednání ve Varšavě, kde bychom chtěli otevřít dvě naše pobočky. Ale k tomu zatím nemůžu říct víc.

Nemáte obavy, že by rychlá expanze mohla bolet? Myslím tím, jestli jste se něco přiučili z příkladu a kauz WeWorku.
Jako investor jsem velmi konzervativní a snažím se diverzifikovat rizika. Některé coworky tedy provozuji v nájmu, ale podstatnou část mám ve svých vlastních nemovitostech. Stejně opatrně přistupuji i k expanzi, takže mám otevřeno několik projektů, ale uvidíme, jak dopadnou jednání. Sice jsme s Adamem Neumannem a jeho WeWorkem začínali v podobné době, ale on šel agresivně po růstu a budování globální sítě. Nás k expanzi nic netlačí, nemáme v zádech investora, můžeme si dovolit čekat.

Když plánujete nové pobočky, jakou obsazenost mají ty stávající?
Dlouhodobě jsme na všech pobočkách vytíženi téměř na sto procent kapacity. Nové členy tedy nabíráme jen v případě, kdy stávající klienti uvolní privátní kancelář nebo někdo zruší členství. Poptávka je dnes na úrovni, jakou jsme zatím neviděli.

Nebojíte se, že tím dáváte impuls ke vzniku menších lokálních coworků? Například v podobě tiché místnosti na práci pro členy, která bude součástí kavárny?
Trh s coworkingem je tak málo nasycený, že konkurence se nebojím vůbec. Menší coworky mají smysl, dokážou sdružovat úzce zaměřenou komunitu, ale kdo chce širokou nabídku služeb a téměř neomezenou možnost networkovat, tomu umíme nabídnout jako řetězec synergii, kterou jinde nenajde.

Dívám se na to také optikou investora. V Praze bylo na konci druhého čtvrtletí 3,85 milionu čtverečních kancelářských prostor, z toho jen zhruba jedno a půl procenta funguje jako coworking. Na západě Evropy i v USA, kde jsou o několik kroků před námi, je tento podíl na 30 procentech a stále roste. Coworky v Česku mohou vyrůst klidně desetinásobně a pořád tu bude místo pro další.

Proč si myslíte, že je zájem o coworking tak velký?
Žijeme v turbulentní době, která zaznamenává spousty nepředvídatelných změn, co by nás ještě před pár lety ani nenapadly. Nástup startupové scény po krizi v roce 2008 a následně covidové období, válka na Ukrajině, energetická krize, nový pohled na práci – a to jak zaměstnavatelů, tak zaměstnanců. Firmy omezují stavy kmenových zaměstnanců a raději outsourcují. Z mnohých zaměstnanců se stávají freelanceři a nabízejí své služby i čas několika firmám najednou. Vzniká nový způsob práce a evoluce pracovního místa.

Mnoho firem i freelancerů neví, jak bude vypadat jejich rozvoj v průběhu příštích dvou let a kam je možnosti globálního světa zavanou. Právě z těchto důvodů se nechtějí smluvně vázat nájmům na přesně specifikovanou velikost prostor, sice ve skvělé lokalitě s výbornou dostupností, ale na mnoho let. A s vysokými kaucemi oproti měsíčním závazkům v coworcích.

Dále pozoruji, že si lidé začínají čím dál více vážit sami sebe, nechtějí chodit do starých, tradičních kanceláří, hledají designové, moderní, inspirativní prostředí s různými zónami, ať už technicky vybavenými, relaxačními, networkingovými nebo s baristou. Wellbeing se stává dalším důležitým kritériem, ale vytvoření takovýchto prostor je velmi nákladné a pro mnohé naprosto nedostupné.

Když mluvíte o komfortu, všiml jsem si, že na recepci máte hromádku balíčků různých e-shopů. To je také nějaká služba, že si sem lidé mohou nechat posílat zásilky?
Ano, to je taková drobnost, kterou pro naše členy zajišťujeme. Za poplatek si u nás mohou zřídit sídlo, zdarma všem přebíráme na recepci poštu, kterou si potom mohou jednoduše vyzvednout. Je to trocha práce navíc, ale snažíme se o to, aby coworking nebyl jen místo u stolu a wi-fi, ale kompletní zázemí, na které jsou lidé zvyklí z normálních kanceláří. A k tomu služby, které najdou čistě v coworku.

O jakých službách se tady bavíme?
Největší přidanou hodnotu vidím v zázemí, které tvoříme pro komunitu, různých networkingových akcích, odborných seminářích, ale i sportovních a společenských akcích či večírcích. Každý náš člen má k dispozici všechny naše pobočky. Do nich si může zvát své hosty na pracovní schůzky, využívat lounge, zasedací místnosti, eventové prostory i podcastová studia. K dispozici má tiskárny, kopírky, spací boxy, houpací sítě, game roomy a zdarma je i kávový servis a kuchyňka.

Velkým tématem jsou technologie pro stále častější videokonferenční hovory, které vylepšujeme a do kterých investujeme. Teď aktuálně do akustiky, inovací podcastových studií, telefonních budek i populárních face-to-face meet boxů. Připravujeme plně vybavený board room se špičkovou technikou, ve kterém bude moci komfortně zasedat i pětadvacet lidí. Přidáváme i osvědčené dvoumístné videokonferenční budky.

Existuje něco, co zpětně vnímáte jako přešlap?
Na úplném začátku v roce 2010 jsme tolik neřešili design a nechávali lidem volnost, aby si kanceláře vybavili po svém. V určitém bodě se z toho ale stal chaoticky působící guláš, a protože je většina místností prosklená, zhoršovalo to celkový dojem. Dlouho jsme přemýšleli, jak to napravit, až jsme vytvořili systém kancelářského vybavení a dekorací, které jsou unifikované a efektivní vzhledem k využití prostoru. Ačkoliv primárním účelem bude vždycky funkce, celé to musí působit jednotně a vizuálně čistě. Design prostor je u nás jednou ze základních hodnot.

Co naopak vidíte jako největší přidanou hodnotu konceptu WorkLounge?
Překvapivě naši mobilní aplikaci. Židle u stolu je totiž jen špičkou ledovce, skutečné divy se dějí v digitálním světě. Když se stanu členem WorkLounge, vytvořím si profil jako na sociální síti a můžu začít navazovat kontakty. Freelanceři inzerují, že hledají grafiky, vývojáře nebo marketéry do svých projektů, komunita si sama vytváří a organizuje různé události.

Když aplikaci otevřu, tak tu vidím například čtvrteční beach volejbal. Členům je k dispozici systém pro rezervaci zasedacích místností v jakékoliv pobočce a nástroj pro správu kopírování. Navíc je všechno napojené i na naše interní systémy, kde automatizovaně odbavujeme provozní administrativu od sledování čerpání kreditů členů až po automatizované objednávky zrnkové kávy do kuchyňky.

Takže v aplikaci vidíte, kolik kávy se ve WorkLounge spotřebuje?
To budou tuny. Vypije se jí u nás dokonce tolik, že bez legrace přemýšlíme o vlastní značce kávy. Máme klienty rádi, takže kávu jim vždy budeme nabízet zadarmo.

A ten digitální velín jste si pro cowork vytvořili na míru?
Procesní automatizace byla jednou z mých hlavních priorit, proto jsme si vývoj nechávali dělat zakázkově. Jsou v něm roky mých zkušeností a ještě dnes si vzpomínám na ty stovky a stovky slidů, pokrývajících celou paletu oblastí. Dnes v tom vidím naši obrovskou výhodu, protože u vstupu nepotkáte nerudnou recepční, která má práce nad hlavu. Přivítá vás komunitní manažer, který má čas se naplno věnovat lidem. Veškerá rutina běží sama někde na pozadí.