Změnili pražský Smíchov i Karlín, teď se architekti z A8000 pouští do brněnského Bronxu. Ze Špitálky bude moderní čtvrť

Peter BrejčákPeter Brejčák

krupauer-boxedStory

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Martin Krupauer, spoluzakladatel architektonického studia A8000

0Zobrazit komentáře

Kdysi Manchester, teď už Bronx. Industriální oblasti brněnského Cejlu, která leží jen pár minut pěšky od historického centra Brna, se v průběhu staletí přezdívalo různě. V prvním případě po vzoru anglického města v reakci na dlouholetou tradici textilního průmyslu, dnešní přirovnání pak odkazuje na newyorskou čtvrť z osmdesátých let, které se většina lidí raději vyhne. To se má však změnit.

Město Brno společně s majiteli areálu Mosilana a architektonickým ateliérem A8000 představilo koncept transformace a rozvoje industriální lokality Špitálka, která se má proměnit v moderní a ikonickou čtvrť. Návrh se týká nevyužívané západní části areálu Tepláren včetně výrazné chladící věže, kterou vlastní město, a přiléhající části areálu bývalé textilky Mosilana, jež je v soukromém vlastnictví.

Cílem je najít nové využití lokality bez znehodnocení historické hodnoty místa a nastartování transformace i jeho přilehlého okolí. Při tvorbě koncepce architekti pracovali s několika východisky, které lokalita díky svému historickému industriálnímu odkazu nabízí. Dnes už nevyužívaným průmyslovým budovám tak našli nové využití.

Z chladící věže se má například stát prezentační prostor s vyhlídkovou plošinou, kterou bude navíc protínat část 400metrového skywalku. Ten bude propojovat všechny nové budovy a jejich střešní zahrady a bude zároveň unikátní atrakcí celé čtvrtě. Ze dvou teplárenských hal pak vznikne prostor na různé eventy.

a0053-min

Foto: A8000

Brněnská industriální oblast Špitálka projde velkou transformací

„Cílem bylo vymyslet řešení lokality, které bude nejen fungovat, ale také tlačit na své okolí, aby se obrátil trend celé čtvrtě. Nešlo tak o projekt domu. Jde o přístup live & work, kus města, který svou atraktivitou naláká lidi a změní ráz širšího centra Brna,“ vypráví architekt Martin Krupauer, spoluzakladatel ateliéru A8000, když nad konceptem nové Špitálky sedíme v jeho pracovně na pražských Vinohradech.

Jedna z prvních otázek, na které si musel ateliér při tvorbě celé koncepce odpovědět, byla, proč by měl do nové čtvrti vůbec někdo chtít jít? Kdo by tam chtěl bydlet? Co je to za člověka?

Pro mladé a metropolitní

Odpověď architekti našli v již existujících přednostech samotného Brna, které je přirozeným centrem regionu s velkou spádovou oblastí, kvalitními univerzitami, pokročilým vědeckým výzkumem a bohatým kulturním zázemím. Moravská metropole navíc leží v regionu trojúhelníku propojeného s Vídní a Bratislavou, ze kterého se i díky blízkosti Slezska, vysoké hustotě zalidnění a dobré dopravní infrastruktuře stává přirozené „těžiště“ střední Evropy.

Brno tak pro svůj život vyhledávají zejména metropolitní lidé s chutí žít ve městě rozumné velikosti, které nabízí výhodnou lokaci i studijní nebo pracovní příležitosti v nové ekonomice či startupech.

krupauer4

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Martin Krupauer, spoluzakladatel architektonického studia A8000

„Moderní lidé chtějí bydlet ve městě, trendem je stěhovat se dovnitř a ne pryč, přináší to větší pohodlí. Příklady vidíme všude, vysokou kvalitu života nabízí třeba Vídeň, Mnichov nebo Kodaň,“ přibližuje Krupauer s tím, že právě tato cílová skupina by měla být první, kterou oblast Špitálky po nastartování revitalizace zaujme – a to je základem transformace.

Pro ateliér přitom nejde o první podobný projekt. Už začátkem 90. let A8000 pracovalo na revitalizaci oblasti Anděl na pražském Smíchově, která vyvrcholila kancelářskou budovou Zlatý Anděl. Významným projektem o dvě desetiletí později bylo například vytvořením projektu Fórum Karlín.

„Cejl je oblast jako Smíchov před třiceti a Karlín před dvaceti lety – se svými problémy, ale i potenciálem.“

„Po posledních povodních si Karlín hledal místo pod sluncem, klient chtěl něco ikonického, co by pomohlo vytvořit novou značku čtvrti. Kulturním prostorem Fóra Karlín jsme to vytvořili, jde o úspěch – kapacitně jsme se trefili do mezery na pražském trhu. A navíc je profitabilní, což dramaturgii přináší svobodu, není závislá na dotacích,“ popisuje Krupauer, který teď zkušenosti z proměn pražských čtvrtí a dalších projektů z jiných měst využívá při proměně části moravské metropole.

„V Brně jde o kombinaci projektu na Smíchově, co se týče plochy a principu, a projektu na Karlíně, kde jsme vytvářeli značku a symbol. Cejl je oblast jako Smíchov před třiceti a Karlín před dvaceti lety – se svými problémy, ale i potenciálem,“ věří architekt.

Stavby, co přivádí pozornost

Koncepce rozvoje Cejlu tak vycházela z obecných předpokladů – na to, aby nová čtvrť fungovala, musí obsahovat tzv. highlighty, tedy nové ikonické stavby přivádějící pozornost, ale také dostatek plochy, což lidem umožní na místě pracovat a bydlet, zkrátka spojit se vznikající lokalitou svůj pracovní i osobní život.

Aby v oblasti Špitálky vznikla správná kombinace těchto faktorů, architekti v A8000 se při tvorbě koncepce nového rozvoje zaměřili na tři základní pilíře. Jde o již existující industriální budovy, které získají nové funkce a budou sloužit jako iniciátory schopné zaujmout obyvatele města i celého regionu.

ab0011-min

Vizualizace Culture Hubu

Ze stávajících dvou „lodí“ průmyslových hal se tak stane Culture Hub, který má svou velikostí a unikátností možnost stát se brněnským Fórem Karlín schopným přes den hostit kongresy či konference a večer koncert světově známých umělců. Druhým pilířem je stávající etážová budova, kdysi sloužící jako archiv tepláren. Svou strukturou je vhodná na využití jako Cowork Hub, ve kterém budou lidé moci krátkodobě či střednědobě okusit atmosféru čtvrtě.

Doplňujícím pilířem je největší dominanta celého areálu, dnes už nevyužívaná chladící věž tepláren, kterou je vidět i ze širšího centra města. Jako Event Hub má naplňovat potřebu prezentace jednotlivců či firem a nabídne tak krátkodobé a střednědobé pronajímatelné prostory například pro výstavy. Nahoře pak bude vytvořena vyhlídková plošina s unikátním výhledem na celé Brno.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kolem těchto tří pilířů naplňujících funkci highlightů pak vznikne šest nových budov, které zajistí možnosti bydlení a pracovního uplatnění. Celkově má jít o 30 tisíc metrů čtverečních plochy stavěných modulárním stylem, což umožní jejich jednoduché rozšiřování a zmenšování či transformaci z kancelářských prostor na byty a naopak.

„Jde o industriálně navržené prostory zaručující rozumné podmínky nájmů, aby jejich pronajímatelé mohli investovat do podstatnějších věcí, ať už osobních nebo pracovních. Cílová skupina lidí, která například startuje svoje podnikání, potřebuje být v centru dění a mít dobré sociální kontakty, ale zatím tolik nevydělává, proto chceme zajistit jejich dostupnost,“ přibližuje Krupauer.

ab0030-min

Foto: A8000

Dominantou nové čtvrti má být nevyužívaná chladící věž tepláren

Modularita navíc pomůže prostoru reagovat na měnící se trendy pracovních prostorů. Pandemie koronaviru zdůraznila otázky, jestli firmy vůbec potřebují tak velké kancelářské plochy, když mohou lidé pracovat třeba ze svých domovů. Do budoucna sice určitě zůstane důležitá potřeba setkávat se s kolegy, ale jak konkrétně budou kanceláře vypadat, není jasné. Přizpůsobitelnost prostor umožní na tyto trendy reagovat.

„Když má dané území lidi bavit a fungovat dlouhodobě, potřebujete do něj dostat dostatečnou energii.“

Rovinu využití prostor dále v koncepci nové Špitálky doplňují i nové technologie smart city projektů. V Brně má jít o první chytrou čtvrť, která podle Krupauera není prvoplánová jako v některých jiných městech využívajících například jen inteligentní koše nebo lavičky.

Už samotná koncepce přemýšlí nad využitím chytrých technologií a během realizace projektu budou ke kulatému stolu přizvány všechny podstatné strany včetně energetiků či poskytovatelů základní infrastruktury. Společně pak budou pracovat na co nejlepším řešením.

Zelené střechy místo parku

Konkrétních projektů podporujících udržitelnost je však už teď několik. Pro vytvoření co nejefektivnější výstavby z energetického hlediska bude využité geotermální teplo, teplo ze sluncem vyhřívaných ploch či například obnovitelné zdroje energie pro dodatečný ohřev nebo chlazení. Výzvou bude i využití zbytkového tepla ze sousedících provozů teplárny, jejíž pomocí by se měla co nejvíc snížit závislost na fosilních zdrojích.

V areálu se už jako samozřejmost bere uvědomělé nakládání s dešťovou vodou, která bude co nejvíc akumulována a využívána pro závlahu zeleně nebo případně pro užitkové potřeby v objektech. Vnitřní klima bude plně řízené, větrání regulováno podle obsazenosti lidmi, čerstvý vzduch bude navíc ohříván odpadním vzduchem v rekuperačních jednotkách.

krupauer3

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Martin Krupauer ukazuje koncepci rozvoje části brněnského Cejlu

Všechny tyto systémy budou propojené, měřené a vyhodnocované, což umožní jejich skutečně inteligentní řízení. „Chceme se věnovat všemu, co je skutečně přínosné pro udržitelný život v lokalitě ve spojení s městem. To je naše představa o smart technologiích,“ říká Krupauer.

Minimální uhlíkové stopě či zamezení vzniku tepelného ostrova pak mají dopomoci také zelené střechy nově vzniklých budov. Ty budou propojeny zmíněným několik set metrů dlouhým skywalkem, který můžeme v Česku znát například ze známé stezky korunami stromů.

petr-rokusek-min

Přečtěte si takéNová éra energetiky. Počítače budou provádět výpočty a tím získávat teplo třeba pro pěstování, říká vizionář RokůsekNová éra energetiky. Počítače budou provádět výpočty a tím získávat teplo třeba pro pěstování, říká vizionář Rokůsek

„V začátcích jsme diskutovali, jestli má nová čtvrť obsahovat park, nebo raději zástavbu. Klasický park je hezká idea, ale lidé do nové čtvrtě sám o sobě nepřitáhne, proto jsme se rozhodli v areálu vytvořit parter se silným zastoupením služeb a pro účel relaxace přizpůsobit střechy,“ popisuje Krupauer.

Návštěvníci díky přístupu na střechy a výjimečné lávce, která bude všechny objekty propojovat, získají novou dimenzi, jež je bude bavit a jako další atribut nové čtvrtě přitáhne pozornost. Masivní a veřejně přístupnou zeleň dále doplní sportoviště či komunitní zahrádky obyvatel objektů.

ab0020-min

Foto: A8000

Střechy nového areálu nabídnou zeleň, sportoviště i zahrádky

„Když má dané území lidi bavit a fungovat dlouhodobě, potřebujete do něj dostat dostatečnou energii a hustotu vztahů, aby dokázalo žít samostatně. Fungující náměstí neudělá drahá dlažba, ale oblíbený pekař na rohu a populární restaurace na druhém. Město totiž netvoří budovy, ale to, co je mezi nimi. Proto jsme se i ve Špitálce snažili zohlednit mix různých funkcí s podporou krátkých vzdáleností,“ přibližuje přemýšlení o koncepci Krupauer.

Otázkou teď zůstává, kdy se Brno realizace atraktivní koncepce dočká. Město aktuálně připravuje změnu územního plánu – oblast Špitálky je totiž zatím vedena jako industriální. Od září pak začne přípravný rok, kdy bude radnice hledat partnery a investory. Zájmem radních však není najít „klasického“ developera, který budovy postaví a rovnou prodá, naopak by mělo jít o partnery, kteří budou o areál dlouhodobě pečovat a místo rozvíjet.

„Tohle místo má sílu, aby Brnu vrátilo a posílilo jeho značku jako centra nového průmyslu a kreativní ekonomiky.“

Podle zakladatele architektonického ateliéru A8000 je to ideální příležitost pro firmy, které se chtějí podílet na formování velkého území s potenciálem změnit ráz města, jak se to podařilo na již zmiňovaném pražském Smíchově či v Karlíně.

„V Cejlu bylo kdysi srdce města, před 250 lety tady vznikal textilní průmysl. Tohle místo má v kombinaci s industriální atmosférou sílu, aby opět Brnu vrátilo a posílilo jeho značku jako centra nového průmyslu a kreativní ekonomiky. Může se stát něčím, čím se město prezentuje a profiluje, což by bylo opravdové vítězství,“ dodává na závěr optimisticky Krupauer.

a0038-min

Foto: A8000

Koncepce změny Špitálky má potenciál transformovat i navazující okolí

ab0014-min

Vizualizace chystané nové čtvrti v okolí brněnské Špitálky

Žádný papír nesmí přijít nazmar. České Papelote je odpovědné papírnictví, kde si blok v celofánu nekoupíte

papelote-foundersStory

Foto: Papelote

Zakladatelky Papelote Denisa Havrdová a Kateřina Šachová

0Zobrazit komentáře

Sešit se zvířátkem na obalu v té době kraloval regálům a málokoho napadlo hledat alternativy. Byl brán jako rychlé spotřební zboží. Sám se hlásil o to, že chce skončit ve sběru. Pod rukama Kateřiny Šachové, jejího manžela Filipa a Denisy Havrdové však začala role papíru znatelně měnit svou roli. Vše se přitom začalo rodit nenápadně v rámci diplomové práce.

Papírnictví pro 21. století, jak si dnes Papelote říká, zapustilo své kořeny už v roce 2009 jako pokračování úspěšné diplomky Kateřiny Šachové, která dodnes funguje jako kreativní ředitelka. Její manžel Filip dlouho figuroval jako dvorní fotograf a Denisa Havrdová je dnes výkonnou ředitelkou. A právě tato trojice se před lety začala zamýšlet nejen nad designem a materiálem, ale také nad technologií výroby papíru a sešitů a efektivním využitím zbytků až do posledního odřezku.

Psal se rok 2010, hospodářská krize eskalovala a mnozí si ťukali na čelo, do čeho se tito papíroví nadšenci hrnou. Když ale během pěti dnů vyprodali na Designbloku všechno své zboží, začali tušit, že objevili díru na trhu. Pronajali si prostory v Praze na Vojtěšské a svému vznikajícímu byznysu ponechali název Papelote, který mluví za vše.

papelote-team2-min

Foto: Papelote

Tým Papelote před novou prodejnou na Letné

Nevznikl totiž náhodou. Ve španělském originálu znamená slovo papelote papírový odřezek nebo také papírový drak. Obojí sedí. Ideály o krásném papírenském produktu se v Papelote vznášejí do výšin, přitom však neztrácejí kontakt se zemí. Udržitelnost a šetrnost ve vztahu k životnímu prostředí je v Papelote zkrátka stěžejní téma a s papírovými odřezky pracují od samotného vzniku.

„V tiskárnách si z nás kvůli našemu lpění na využití veškerého materiálu někdy i dělají legraci. Náš přístup může být úmorný, ale stojíme si za svým. Ořezy využíváme do bloků či desek, další fungují jako dekorace. Občas se lidé ptají, jestli to myslíme s dekoracemi ze zbytků vážně. Ano, myslíme, výsledek je opravdu krásný,“ usmívá se výkonná ředitelka Papelote Denisa Havrdová.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nákup v tomto papírnictví balí prodavačky do sáčků vyrobených z rozjezdových archů, tedy z tisku „nanečisto“, který by jinak skončil ve sběru. Podle Havrdové jsou zbytky v polygrafii a knihařině obrovské téma, o kterém se nemluví nejspíš proto, že papírnictví není tak sexy průmysl jako třeba ten textilní. Životní prostředí přitom zatěžuje obdobným způsobem.

Snahou Papelote je přinášet zákazníkovi co nejvíce lokálního zboží a udržitelných materiálů. Používané textilie a tyvek, což je polyethylenová netkaná textilie, jsou vyráběny v Česku. V nabídce psacích potřeb jsou však v tuto chvíli například také japonská pera. Česko se dle Papelote v této oblasti desítky let nikam neposunulo.

papelote-letna1-min

Foto: Papelote

Prodejna Papelote v Praze na Letné

„Nejraději bychom měli dodavatele pouze z Česka. Bohužel nabídka je mizerná, stejně tak kvalita není vždy nejlepší. Občas je jen jeden dodavatel v daném segmentu a nakonec se někde dozvíme, že výrobu má stejně v zahraničí,“ popisuje majitelka Denisa Havrdová situaci.

Pokud tedy chtějí majitelé Papelote znát detaily výroby, musí pátrat. Papír pro své bloky proto odebírají od ověřeného švédského výrobce, který je pro ně vzorem v ekologické odpovědnosti. Papírna Arctic Paper využívá k výrobě vodu z řeky protékající jejich pozemkem. Na konci procesu ji vyčistí a vrací zpět do přírody, přičemž je tak čistá, že v ní mohou dál plavat lososi.

Český blok jako suvenýr či dárek

Za deset let existence se značka se svým designovým artiklem stala vyhledávanou jak pro místní, tak pro turisty, byť Vojtěšská není zrovna ulice, po které by jich denně proudily davy. Nabídka českých produktů na hlavní turistické trase jim však nepřipadá často příliš lákavá.

„Líbilo se nám dávat odpověď na šílené obchody v centru. Trochu pozměnit obraz toho, co Česko nabízí a co si z něj turista odnese,“ zmiňuje čtyřicetiletá Havrdová. I díky zájmu turistů o kvalitní český výrobek dostala firma nabídku na prodejní prostor na Letišti Václava Havla. Tu však po zvážení nakonec odmítla.

„Hlavní je pro nás hlídat čistotu a udržitelnost.“

Místo toho Papelote přesunulo prodejnu z Vojtěšské na letenskou hlavní třídu Milady Horákové. Prostory na Vojtěšské chce však stále využívat. Vzhledem k tomu, že nová adresa není v průvodcích a turistů je letos v Praze pomálu, tvoří hlavní klientelu místní. Těm je občas nutné vysvětlit koncept „nového“ papírnictví a pro balík „á čtyřek“ je poslat do krámku o pár domů výše.

Tržby šly aktuálně dolů, i přesto jsou však majitelé se svým rozhodnutím spokojení. Pobočka na letišti by pro malou firmu v období koronaviru přinesla velké existenční riziko. Havrdová připouští, že jednou by přece jen rádi otevřeli prodejnu na jedné z hlavních turistických cest v centru, ale nyní je třeba vyčkat a ustálit se. Krize se firma nebojí. Třetina zisků navíc plyne ze zakázek od firem, což tvoří stabilní jistotu.

papelote-letna2-min

Foto: Papelote

Prodejna Papelote v Praze na Letné

papelote-letna3-min

Foto: Papelote

V Papelote se snaží využít každý odřezek papíru do dalších produktů

Původní prostor na Vojtěšské plánuje Papelote od září využívat pro workshopy s tématy, jako jsou svatební výzdoba, písmomalířství, knihvazačství nebo balící techniky. Kolem Papelote roste komunita, která se chce učit. Firma loni spustila nový web i s blogem a cílem je teď vše propojit.

Nová prodejna dle návrhu Václava Mlynáře z Monument office má zase přinést svěžest mezi klasické obchody. „Doba, kdy jste přišla, řekla ‚dva sešity‘ a já vám je přes pult podala, už je dávno pryč. Přesto jsou však běžné prodejny pořád málo nápadité a to se snažíme změnit,“ vysvětluje Havrdová koncept nové prodejny dělené do tří částí.

Blok v celofánu? Nepřipadá v úvahu

V kreativním koutku je možné si u stolu nově koupený sešit rovnou personalizovat například razítky. Druhá část stolu ukazuje doplňkový sortiment, tedy čím se lze doma nebo v kanceláři obklopit. Nová prodejna přináší také nový styl komunikace se zákazníkem. Na interaktivní stěně může kupující zanechat zpětnou vazbu, na druhé straně se zase dočíst více o příbězích produktech a co je za nimi.

papelote-denisa-min

Foto: Papelote

Denisa Havrdová, spoluzakladatelka Papelote

Snahou Papelote je také poukazovat na důležitost elektronického detoxu. „Nechceme být konkurencí elektronickým zařízením, ale spíš přinášet alternativu. Myslíme si, že je dobré získat odstup a kombinovat nástroje,“ objasňuje šéfka alternativního papírnictví. Ona sama je ostatně v patnáctičlenném týmu první, která letos odložila papírový diář.

Nenahradila ho však pouze elektronickou verzí. Kombinuje jej s univerzálním plánovačem na stůl, který lze variovat v měsíční, týdenní či denní verzi. Využívat ho lze pro zaznamenávání myšlenek, škrtání, kreslení… Podle Havrdové jsou univerzální plánovací nástroje papírenským nástrojem pro 21. století.

prague-boats

Přečtěte si takéNa Vltavu vyplula první plně elektrická výletní loď. Bella Bohemia okouzlí tichým provozem i česko-brazilským designemNa Vltavu vyplula první plně elektrická výletní loď. Bella Bohemia okouzlí tichým provozem i česko-brazilským designem

Diářům však v Papelote i nadále patří pozornost. Ostatně za ně firma získala několik ocenění a její produkty využívají například v českém Googlu či Slovenské prezidentské kanceláři. V říjnu uvedou na trh nový diář s Ladislavem Ziburou a jeho tipy na dobrodružství po Česku. Další alternativní papírový nástroj připravují ve spolupráci s trenérem produktivity Danielem Gamrotem.

Ať už si půjdete do Papelote pro cokoliv dalšího – blok, lepidlo nebo fotoalbum –, máte jistotu, že byl daný produkt vyroben s láskou a respektem k planetě a nebude zabalen do zbytečných obalů. „Hlavní je pro nás hlídat čistotu a udržitelnost. Jsem si jistá, že v budoucnu přejdeme na ještě lepší materiály a najdeme i cestu, jak naše produkty dostat do distribuce, což bez obalů nelze. Balit každý náš blok do celofánu u nás však nepřipadá v úvahu,“ uzavírá Havrdová.