Mark Zuckerberg dlouhodobě razí vizi, že každý člověk na planetě by měl mít vlastního AI agenta. A jak se zdá, nejde jen o pouhá slova. Podle informací listu The Wall Street Journal si Zuckerberg buduje osobního „CEO asistenta“, který má zvládnout zastoupit šéfa jedné z nejhodnotnějších firem světa v každodenní agendě.

Zuckerbergův agent je sice stále v rané fázi vývoje, přesto jeho deklarovaný cíl budí pozornost už teď. Má totiž svému stvořiteli přinášet odpovědi a kritické informace rychleji, než to dokáže jakýkoli lidský řetězec v korporátní hierarchii jeho firmy, tedy společnosti Meta, která stojí za sociálními sítěmi Facebook, Instagram, Threads či chatovací aplikací WhatsApp. Umělá inteligence by měla podle všeho „zkracovat“ zdlouhavé schvalovací procesy a obcházet tak vrstvy managementu, které tok informací přirozeně filtrují a zpomalují.

„Investujeme do AI nástrojů, aby každý jednotlivec v Metě dokázal udělat víc. Zplošťujeme týmy,“ prohlásil Zuckerberg letos v lednu na čtvrtletní prezentaci výsledků Mety, v rámci kterých pravidelně informuje akcionáře o stavu firmy.

V ústředí Mety, kde nyní pracuje údajně více než 78 tisíc lidí, se podle zaměstnanců rozhostila atmosféra připomínající dravé začátky Facebooku a interním hitem se stal nástroj MyClaw. Jde o uživatelsky přívětivou verzi populárního asistenta OpenClaw, kterou si zvládne „na pár kliknutí“ spustit i ten, kdo nemá s programováním žádné zkušenosti.

Software má přístup k pracovním chatům i souborům konkrétního zaměstnance a dokáže jeho jménem komunikovat s kolegy, respektive s jejich digitálními agenty. Na interní síti Mety totiž vznikla skupina, v níž asistenti jednotlivých zaměstnanců mezi sebou diskutují a řeší projekty zcela bez přímého lidského zásahu.

Další nástroj, příznačně pojmenovaný Second Brain (česky Druhý mozek), funguje na bázi modelu Claude od Anthropicu. Tento „digitální koordinátor“ dokáže bleskově prohledávat a indexovat dokumenty napříč všemi firemními projekty.

Paralelně s tím vzniká v Metě nová divize s názvem „Applied AI Engineering“, která má bořit zaběhnutá pravidla řízení firem. Pracuje na AI agentovi, s jehož pomocí prý zvládne jeden manažer ukočírovat až padesát zaměstnanců, což je v běžném byznysu, kde šéf obvykle řídí zhruba deset lidí, nepředstavitelné číslo.

Za touto transformací nestojí jen technologické nadšení, ale chladná ekonomická kalkulace. Finanční ředitelka společnosti Susan Li to říká na rovinu – obří korporát podle ní nesmí pracovat méně efektivně než dravý startup, který vznikl v éře AI. Adopce těchto nástrojů se proto stala klíčovou součástí hodnocení výkonu. Kdo AI ignoruje, riskuje v Metě špatné renomé i kariérní pád.

Reakce zaměstnanců jsou však rozporuplné. Zatímco část týmu mluví o fascinaci a nových možnostech, jiní neskrývají úzkost. Vzhledem k nedávným škrtům vně firmy jsou takové emoce pochopitelné.

Je tomu asi týden, co agentura Reuters přišla se zprávou o tom, že by Meta mohla propustit až pětinu zaměstnanců, právě proto, aby kompenzovala masivní investice do umělé inteligence a vsadila na to, že technologie výpadek lidské kapacity vyváží. Pokud by k tomu došlo, šlo by o největší čistku v historii firmy. Ta roce 2022 zaujala pozornost médií, když propustila 11 tisíc lidí, které v roce 2023 následovalo dalších 10 tisíc vyhozených zaměstnanců.

Nejde přitom o ojedinělý jev. Od loňského listopadu bylo v přímé souvislosti s nástupem umělé inteligence propuštěno podle informací The Wall Street Journal více než 61 tisíc zaměstnanců, například ve firmách jako Amazon nebo australském WiseTech Global, který poskytuje logistický software největším přepravním společnostem na světě.

Debata o tom, jestli AI lidem práci bere, nebo jim ji jen usnadňuje, tak stále nabírá na intenzitě. Tvůrce Twitteru a zakladatel americké společnosti Block Jack Dorsey nedávno oznámil plán propustit polovinu firmy s tím, že technologie zásadně změnila pravidla hry. Veřejně to prezentoval jako vizionářský krok směrem k efektivnějším týmům vybaveným umělou inteligencí, realita byla však složitější.

AI v tomto případě sloužilo spíše jako elegantní vysvětlení než hlavní příčina. Firma totiž v předchozích letech výrazně přerostla, mezi roky 2019 a 2022 téměř zečtyřnásobila počet zaměstnanců a její růst byl tažen i velkou akvizicí služby Afterpay, která však nenaplnila očekávání.  Na podobné kauzy ostatně poukazoval i CEO OpenAI Sam Altman, podle něhož některé firmy skutečně mohou AI využívat spíš jako záminku pro škrty, ke kterým by přistoupily tak jako tak.

Který z těchto výkladů platí pro Metu, se zřejmě brzy ukáže. A podle všeho se může stát, že to Zuckerbergův digitální agent bude vědět dřív, než samotný šéf firmy.