Málo nových služeb vyvolalo v posledních měsících v Praze tolik pozdvižení a vášnivých diskuzí jako americký startup Lime, který před časem do hlavního města přivezl své elektrické koloběžky. Zatímco ve světě a především ve Spojených státech zažívají firmy zabývající se sdílením koloběžek a dalších dopravních prostředků obrovský boom, pro Čechy je to přeci jen pořád relativně neznámá alternativa. A tak zatímco mnozí již pár týdnů nadšeně brázdí ulice Prahy na elektrokoloběžkách, jiní proti nim vehementně protestují, protože se jimi cítí například na chodnících ohrožení.

Vstup miliardového startupu Lime do Prahy byl skutečně bleskový. Během pár dní se v ulicích objevily stovky typicky černobílých koloběžek se zelenými prvky, jaké symbolizují právě jeden z nejrychleji rostoucích startupů v této oblasti, a jak se ukázalo, někde na to vůbec nebyli připravení. Vybrané pražské městské části začaly protestovat, že se jim výrazný provoz koloběžek a jejich povalování všude po ulicích nelíbí, a tak na to muselo vedení pražské pobočky Lime reagovat. Tu aktuálně řídí z pozice provozního manažera Ondřej Široký, se kterým jsme start Lime v Praze bilancovali.

Upřímně řečeno to teď po pár týdnech vašeho provozu vypadá, jako že Lime přišel do Prahy, myslel si, že ji za pár týdnů ovládne, ale nakonec zjistil, že pro to Praha vlastně není vůbec stavěná, a řeší se, co bude dál. Můžete mi přiblížit, jak to vlastně celé probíhalo a jaká je teď situace?
Pro nás bylo velmi důležité, že jsme službu už na podzim spustili. Získali jsme díky tomu cenná data o tom, jak budou koloběžky v Praze fungovat, a podle toho se můžeme zařídit zase do začátku hlavní sezony na jaře. Jelikož jsme službu spouštěli relativně rychle a s několika stovkami koloběžek, začali jsme také rychle odhalovat nedostatky. Například Praha 2 naší přítomnost pocítila nejvíce, protože jde přirozeně o populární městskou část, kde se lidé hodně sjíždí, a tak se v ní začalo objevovat také velké množství našich koloběžek.

Takže si zatím stále hlavně ověřujete, jak vlastně pražský trh funguje. Co od vás můžeme čekat dál?
Přes zimu chceme především stabilizovat náš provoz. Budeme získávat nové skladové prostory, nový vozový park a rozšíříme náš tým, což nám umožní zvýšit kapacitu naší práce a snížit reakční čas na různé podněty v terénu. Zároveň se budeme snažit udělat produktové změny v aplikaci, především s ohledem na informování uživatelů, jak koloběžky využívat, aby bylo jasně vidět, že se s nimi nesmí jezdit po chodníku, kde se má správně parkovat a podobně.

Bude to stačit na vyřešení vašeho problému na Praze 2, kde jste dočasně na žádost vedení městské části přerušili svůj provoz?
Můžeme v aplikaci třeba také nastavit preferovaná odkládací místa a doporučovat tak uživatelům, kam je dobré koloběžku odložit. Vše budeme řešit v následujících týdnech a měsících.

Když jsem se při startu Lime v Praze bavil s Noa Khamallahem, tvrdil mi, jak Lime nikdy nejde proti městům a vždy se se všemi nejprve dohodne. Vy jste sice nejprve podepsali memorandum s pražským magistrátem, jenže s jednotlivými městskými částmi jste už nejednali. Bylo to moudré rozhodnutí?
To se zpětně těžko hodnotí, ale karty už jsou rozdané a nemá smysl se k tomu vracet. Každopádně souhlasím s tím, že nikdy nechceme jít proti městu. Budeme dělat vše, abychom se s každou městskou částí vždy domluvili. Chceme, aby Lime v Praze do budoucna úspěšně fungoval, a věříme, že jak se bude zvyšovat počet lidí na koloběžkách, bude to vyvíjet i větší tlak na infrastrukturu a právě jednotlivé městské části. Ve výsledku to může pomoci třeba i cyklistům, pro které často infrastruktura také chybí.

Takže platí, že chcete být do budoucna všude po Praze?
Ano. Argument, že se některá městská část pro kola nebo koloběžky nehodí, nevnímám jako příliš relevantní, chce se nad tím jen zamyslet. V některých úsecích Prahy je skutečně složité se na koloběžce pohybovat, ale určitě není pravda, že by některá z městských částí byla pro kolo či koloběžku nevhodná paušálně. Je tedy potřeba si sednout nad mapu a podívat se, kam je možné koloběžky pustit a kde naopak jejich pohyb omezit. Zároveň je nutné se zamýšlet nad tím, zda se v oněch inkriminovaných oblastech nedá situace nějak vylepšit.

Praha 2 není zdaleka jediná, kdo si stěžuje. Ozývá se například Praha 1 a další. Jak očekáváte, že se bude tato situace vyvíjet?
Už za sebou máme jednání s Prahou 1, 2, 4, 5, 6 a 7. Se zástupci Prahy 3, 8, 9 a 10 jednat ještě budeme. Je pro nás velice důležité začít dialog se všemi částmi co nejdříve a říct si, jaké budou další kroky. Nejhlasitější je zatím určitě Praha 2, v těsném závěsu je Praha 1. Tam osobně trochu více chápu negativní postoj ke koloběžkám, protože na Praze 1 je jednak obrovská koncentrace lidí a navíc povrch komunikací je pro tyto účely ještě méně vhodný než na Praze 2. Myslím si, že je možné, že náš provoz v některých částech Prahy do budoucna omezíme. Regulovat můžeme například možnost parkování, čímž se počet koloběžek zredukuje.

Zákaz na Praze 1 si představit dokážu, částečně tam je ostatně už nyní, ale zákaz na velké Praze 2 by znamenal asi větší problém. Nebo se mýlím?
Ano, Praha 2 by byl problém vzhledem k tomu, že jde o velkou městskou část, která je zároveň uprostřed Prahy. Na Praze 1 si ale dokážu představit nějaký kompromis. Přestože je tam relativně špatná dostupnost i v rámci městské hromadné dopravy, kterou mohou naše koloběžky suplovat, situace je tam pro ně komplikovaná, takže jsme ochotni se domluvit na podmínkách, kam naše koloběžky mohou a kam nemohou.

Když jste zmínil, že přes zimu chcete dál ladit vaší službu a jednat s městskými částmi, zůstanou i v zimních měsících vaše koloběžky v ulicích?
Budeme fungovat, jak nám umožní počasí. Nemáme nastavený žádný striktní termín, kdy bychom přestali jezdit. Od Prahy 1 až po Prahu 10 jsme dnes už prakticky všude a počítáme s tím, že nyní souběžně poběží jak naše služba v ulicích, tak dialog s představiteli jednotlivých městských částí.

Takže zatím pouze Praha 2 měla tak významné připomínky, že jste se tam raději rozhodli koloběžky stáhnout?
Mohli jsme jít samozřejmě hlavou proti zdi, ale v dlouhodobém horizontu bychom si nepomohli. Myslím si, že spíše došlo k nedorozumění ohledně memoranda, které jsme podepsali s magistrátem. Z naší strany bylo očekávání takové, že díky němu můžeme službu spustit a že se máme v ten moment začít bavit s městskými částmi. Městské části to zase mohly vnímat tak, že jsme se s nimi nejdříve měli domluvit a až pak začít jezdit. Nicméně nikdo nijak výrazně nepátral po tom, jak to vlastně má být, takže je možné, že tam došlo k nedorozumění.

Pokud se nepletu, to zmíněné memorandum ostatně nebylo příliš rozsáhlé a obsahovalo jen základní body o fungování podobných služeb, jako je Lime, v Praze.
V některých aspektech nebylo ani moc konkrétní. Šlo především o porozumění v tom smyslu, že Praha akceptuje náš příchod a my se jí zase budeme snažit vyjít vstříc v požadavcích. Nebylo tam ale konkrétně zakotveno, kdy by měly proběhnout jednotlivé diskuze, takže je možné, že i z toho vznikla nějaká nevole z městských částí. Každý si to mohl vyložit různě.

Máte nicméně od nějakých městských představitelů také pozitivní reakce?
Jak už to tak bývá, negativa zatím zaznívají více než pozitiva, ale městské části si uvědomují, že je naše služba populární a že ji lidé umí efektivně využít. Někteří se už tak zamýšlejí nad tím, jaké bude její nejlepší využití. Zda je to hlavně provoz koloběžek v centru, nebo spíše jako doplněk městské hromadné dopravy v okrajovějších částech, kde by lidé mohli jezdit například z metra do kanceláře nebo domů. Pomalu začínáme řešit tyto důležité aspekty.

Právě na přibližování k větším dopravním uzlům z rozlehlých předměstí se podobné služby často využívají ve Spojených státech. Každopádně počítám, že takový model nelze jen tak přenést a bude se i v Praze modelovat podle potřeb a požadavků jednotlivých městských částí?
Každé město bude trochu jiné. Evropská města si budou bližší než americká, takže se z Prahy můžeme podívat na to, jak se daří Lime v Madridu, Paříži nebo Varšavě. Paříž by mohla být dobré modelové město, protože je Praze asi nejvíce podobná. V Praze nás určitě čeká více výzev než třeba ve Varšavě, která je placatá a má široké ulice, ale jsem přesvědčen, že to půjde.

Říkáte, že byste chtěli pomáhat s budováním infrastruktury, ale jak by to mělo vypadat? Je to téma, které se tu řeší už roky, a nic moc se neděje. Máme očekávat, že když přijde Lime, něco se změní?
Je otázka, jak velké mělo toto téma až dosud prioritu a také jak moc byl problém s tím spojený vidět. Tím, že se začne větší skupina lidí pohybovat na kolech a koloběžkách, se problém více zviditelní, a doufám, že díky tomu bude i větší tendence ho řešit a nikoliv jen zakazovat, protože to podle nás není řešení.

Samozřejmě je nutný politický zájem, ale věříme, že když se podaří zapojit také odborníky například z IPR a dalších institucí, může se to povést. My problém dokážeme zviditelnit, město musí identifikovat, že existuje, a řešení pak mohou představit odborníci. Pomoci můžeme i sdílením dat o pohybu našich koloběžek. Zodpovědní lidé tak budou vědět, kde je pohyb lidí na koloběžkách – a tedy i na kolech – největší. Plánování tedy bude založené na relevantních podkladech.

Praha byla vlastně až dosud proti jiným městům unikátní v tom, že tu nefungovala prakticky žádná zahraniční služba, ať už šlo o kola, koloběžky či cokoliv jiného. Roky se drží jen česká Rekola. Myslíte, že může Praze pomoci i to, kdyby přišli další hráči? V mnoha jiných městech vždy jednoho velkého hráče, jako je Lime, následovali další.
Pakliže Praha takové služby nezakáže, tak se příchodu dalším firem určitě nevyhneme. Věřím, že k zákazu nedojde, Praha začne pracovat koncepčně a uvědomí si, že pořád něco zakazovat není cesta. Stačí se podívat, jak dopadly zákazy segwayů. Jen se vymyslela trochu jiná vozítka a jezdí se vesele dál. Jsem přesvědčen, že na jaře dorazí další konkurenti, protože Praha je světová metropole s vysokou životní úrovní, takže apetit na takové služby tu je velký. Může to mít několik důsledků, ale jedním z nich určitě bude to, že se bude stupňovat zmíněný tlak na infrastrukturu.

Existuje pro vás vůbec možnost, že byste v Praze neuspěli? Byť jde o trochu jiný příběh, podobně velkolepě jako vy do Prahy před rokem vstupoval čínský bikesharing ofo, a dnes po něm není ani vidu ani slechu, i když to zdaleka není jen případ Prahy.
Neúspěch si nepřipouštíme. Jsem přesvědčený, že to půjde. Bude náročné přesvědčit politickou reprezentaci, aby do infrastruktury začala výrazně investovat, ale bude nakonec pro všechny jistě fajn, když se tento způsob přepravy v Praze usadí. Nicméně to bude běh na dlouhou trať.

Můžete se podělit po prvních týdnech provozu o nějaká čísla? Kolik máte registrovaných uživatelů, kolik jste zprostředkovali jízd, kolik máte v ulicích koloběžek?
Přesná čísla prozrazovat nechceme, ale vnímáme to, že je naše služba populární a v prvních týdnech se několik stovek našich koloběžek v Praze využívalo opravdu hodně. Uživatelé si na nový způsob dopravy rychle zvykli a od prvního týdne nám čísla strmě stoupají.

Plánujete v nejbližší době navyšovat počet koloběžek?
Plánujeme držet počet koloběžek přibližně konstantní. Chceme udržet službu dostupnou pro všechny uživatele, kteří o ni mají zájem, a zároveň chceme dotáhnout dialog s městskými částmi.

V Praze jste nasadili prakticky stejnou cenu, jakou máte v Paříži nebo ve Spojených státech. Není ovšem v Praze 25 korun za odemčení příliš mnoho? Někdy mě může skoro stejně vyjít taxi.
Služba je populární a funguje, takže zatím nemáme důvod cenu měnit. Bude nicméně záležet na případném příchodu nových konkurentů, což obvykle vyvolá tlak na cenu. Bude to každopádně dobrá zpráva pro uživatele a bude důležité, aby se s tím vypořádalo i město. Cenově se snažíme být někde mezi městskou hromadnou dopravou a právě taxíky. Řešíme obvykle spíše krátké jízdy, ale je třeba říct, že elektrické koloběžky Lime dělá teprve pár měsíců. Ve Spojených státech původně začínal s bikesharingem, podobně jako u nás Rekola, takže se stále učíme a objevujeme nové způsoby využití.

Další velký problém, který se v souvislosti s elektrickými koloběžkami řeší, je, že lidé s nimi jezdí po chodníku, což se nesmí. Jaké má tohle řešení?
Řešení je právě v infrastruktuře, ale to je samozřejmě dlouhodobá záležitost. V úsecích, kde se na koloběžce nesmí jezdit, což je stejné jako na kole, by měl člověk koloběžku tlačit. Uznávám, že to není ten nejvíce komfortní způsob, ale je třeba tato základní pravidla dodržovat. Podobně se ostatně chovají i cyklisté, kteří jezdí po chodníku, ale jelikož jich je jen pár, tak nejsou vidět a nikdo to dosud příliš neřešil. Jelikož ale budování infrastruktury bude nějakou dobu trvat, budeme muset zatím hlavně upozorňovat naše uživatele, že po chodnících jezdit nemají, jaké jim za to hrozí pokuty a zkrátka provádět celkovou osvětu.

Jak bude taková osvěta vypadat?
Celosvětově nyní spouštíme kampaň s názvem Respect the Ride, jejíž cílem je zajistit maximální bezpečnost jezdců na koloběžkách i všech ostatních účastníků městského provozu. Poběží vícekanálová vzdělávací kampaň, která bude lidi vybízet k dodržování předpisů, zodpovědnému parkování, nošení helmy i k ostražitosti při jízdě. V rámci kampaně pak budeme po celém světě rozdávat uživatelům přilby.

Často se také řeší, že Praha není pro elektrické koloběžky vhodná. Kočičí hlavy, tramvaje, kopce, chybějící infrastruktura pro podobnou dopravu. Pro vás to ale evidentně překážka není.
Není. Vždy je na člověku, aby vyhodnotil situaci a přizpůsobil svou jízdu daným podmínkám, případně sesedl a kousek ušel pěšky. Některé křižovatky zkrátka na koloběžce překonávat nejde, ale to bychom se zase dostali k chybějící infrastruktuře, a já rozhodně nechci jen někoho kritizovat, že tu není. Dlouhodobé řešení je ale i v tomto ohledu rozhodně v jejím budování.

Přivezete do Prahy váš nový a mnohem bytelnější model elektrické koloběžky?
Udělám vše pro to, abychom i tento model naší koloběžky co nejdříve dostali do Prahy. Očekávám to na jaře příštího roku. Již nyní ale do Prahy dorazil jiný bytelný model, který zcela nahradil původní koloběžky, u kterých v těžkém terénu a při nešetrném používání mohlo dojít k prasknutí. Nové koloběžky jsou pro náročný pražský terén vhodnější a jelikož je pro nás bezpečnost uživatelů na první místě, původní koloběžky byly z Prahy staženy.

Ptám se právě i proto, že se po Praze válelo až příliš mnoho rozlámaných koloběžek. To je skutečně tolik vandalů, nebo jen vaše koloběžky nevydrží pražský terén?
Je to od všeho trochu. Někdy na naší koloběžce bohužel jezdí dva lidi najednou, na což samozřejmě není stavěná. I proto jsme ale zahájili podzimní zkušební provoz, abychom zjistili, jaké nás tu čekají problémy, které třeba nejsou v jiných městech. Vedle nedbalosti nebo vandalismu to totiž také může být o těžším terénu, který některé součástky nevydrží, jako když se jezdí po rovných silnicích ve Varšavě, a tak musíme přemýšlet i o pevnějších závitech, větších šroubcích a podobně. Služba se vyvíjí, a to samozřejmě i na straně samotných koloběžek.

Kolik máte v Praze nabíječů, kteří přes noc za finanční odměnu nabíjejí vaše koloběžky, a kolik jste jim již vyplatili?
Je o to extrémní zájem, takže jsme dokonce museli zabrzdit nábor nových nabíječů, protože už prakticky nebylo co nabíjet. Přesná čísla zatím nemám, ale máme v Praze vyšší desítky aktivních nabíječů. Máme s tím ve všech evropských městech dobrou zkušenost, kdy většinu koloběžek přes noc poberou právě nabíječi. To pak rozvazuje ruce našim lokálním týmům, které mají více prostoru na další práci.

Jakou očekáváte další budoucnost Lime v Praze? Kde chcete být například za rok?
Zatím rosteme především organicky a celkovou strategii teprve utváříme. Do roka, ale ideálně pochopitelně dříve, bychom chtěli mít uzavřená jednání se všemi městskými částmi, nastavený nějaký rámec spolupráce, předávání zpětné vazby a také napojení na policii a další složky, abychom mohli efektivně fungovat.

Je možné, že by Lime přivezl vedle elektrických koloběžek do Prahy také svá kola, ať už klasická nebo elektrická?
Zatím je máme v Evropě v Berlíně a Curychu a určitě existuje možnost, že bychom je přivezli i do Prahy. Pokud se ukáže, že tu dávají smysl, mohou se tu objevit.