Sdílené ubytování přes platformu miliardového startupu Airbnb získává v Česku na stále větší popularitě. I přes rostoucí počet pronájmů nicméně neroste odpovídající část daní, které by měli pronajímatelé odvádět a kromě toho má navíc Airbnb vliv i na obsazenost hotelů. Praha v čele s novým vedením, v němž se figurují Piráti, Praha sobě a Spojené síly, proto nechce toto téma podcenit a dle serveru iHNed chystá postupné kroky k řešení všech aktuálních problémů.

Ty by měly být známy během několika příštích dní, ale již teď jsou jasné prvotní kroky, které v novele zákona aktuálně projednává sněmovna.

Novela v případě schválení umožní nejen Praze, ale i dalším českým městům navýšit rekreační poplatek, který se hradí při každém jednotlivém ubytování. Nyní je nastaven na maximální možnou hranici 15 korun za osobu na den, od roku 2020 by se ovšem tento poplatek mohl zvýšit až o 6 korun a v dalším roce pak na více než dvojnásobek, tedy až 50 korun.

Rekreační poplatek je nicméně záležitost, která ovlivňuje primárně samotné hosty, a několik desítek korun na osobu a den navíc většinu zahraničních turistů při aktuálních cenách Airbnb v českých městech tolik neohrozí. Není to však jediná věc, kterou město plánuje. Již dříve totiž Piráti navrhli, že by se mohl maximální počet pronajatých nocí limitovat na 60 za rok.

Další novela zákona se tak bude velmi pravděpodobně týkat právě omezení maximálního počtu dní v roce, kdy lze byty pronajímat. To by mohla být pro spoustu pronajímatelů klíčová překážka, která by jim zabránila v extrémní profitabilitě, jež aktuálně určité procento nabídek zaznamenává. Město je tak víceméně chce vytlačit z pozice pronajímání pouze pro byznys k opravdovému sdílení. Tato fáze změn nicméně zatím nemá jasnější obrysy.

Česko, ráj sdíleného ubytování

Když Airbnb publikovalo data za minulý rok, která shrnovala podrobnější čísla za celou Visegrádskou čtyřku, včetně samostatného Česka, bylo patrné, že se sdílené ekonomice na poli pronájmů bytů daří. Do české ekonomiky Airbnb podle svých přineslo takřka 400 milionů eur, které počítají se zhruba 11 tisíci hostiteli, jež si vydělali za minulý rok přes platformu Airbnb bezmála 75 milionů eur, stejně jako se samotnými útratami milionu příchozích hostů. Ti měli utratit 324 milionů eur.

Dle amerického startupu se nicméně počet pronajatých nocí na jednu nabídku v minulém roce zastavil na čísle 38, což by pro většinu pronajímatelů znamenalo, že se jich ani chystané změny zákona žádným způsobem nedotknou. Určité procento pronajímatelů má ovšem na platformě hned několik bytů s maximální vytížeností a v příjmech dosahuje až na několikanásobek běžné tržní hodnoty. To chce Praha výše zmíněnými kroky změnit a donutit majitele k pronájmu svých nemovitostí dlouhodobým nájemcům.

Množství pronajímatelů navíc poplatky městu neplatí, což je jen další střípek k mnoha vzniklým problémům. Ročně totiž Praha kvůli neuhrazeným poplatkům přijde o bezmála 100 milionů korun. Když se nad tím ale pozastavíme, možná není problém ve výši poplatků, ale spíše v samotném výběru, který je neefektivní, a navíc jeho součástí nejsou až tak tvrdé sankce, které by vynutily jeho placení. Airbnb si ovšem data pečlivě chrání a nechce městům prozrazovat identitu jakýchkoliv pronajímatelů.

Dalším problémem jsou pak samozřejmě daně z pronájmů jako takové. Ano, zákon říká, že by měli pronajímatelé ze vzniklého příjmu při pronájmu hradit daně, nicméně to tak dle vlády v realitě rozhodně nefunguje. Z celkových zhruba 460 milionů korun, které měly z daní za rok přitéci do státní pokladny, se totiž vybrala jen část. Tento problém nicméně není specifický jen pro Česko.

Komplikace v téměř každém koutu Evropy

Mezi nejproblematičtější trhy Airbnb totiž v Evropě nepatří pouze Česko. Tvrdý přístup má ke sdíleným službám amerického startupu také Francie, konkrétně pak Paříž, která je jedním z vůbec nejsilnějších trhů Airbnb na světě. Ve velkém pokutuje nelegální pronájmy, respektive pronajímatele, kteří se neregistrovali u města k získání potřebné licence. Za letošní rok tak vybrala přes 1,3 milionu eur.

Spoluzakladatelé miliardového startupu Airbnb, jejichž začátky vedly přes Y Combinator

Stejně jako v případě dalších sdílených ekonomik, jako je například Uber, jsou nicméně problémy především na legislativní úrovni. Většina měst a zemí totiž není na sdílenou ekonomiku připravena a historické zákony neumožňují dostatečnou flexibilitu a efektivitu v tvorbě dodatků, které by množství problémů ošetřovaly. Snad se to tedy v Česku podaří a Airbnb bude fungovat pro všechny zúčastněné strany.