Digitální svět má poslední týdny nový fenomén. Zatímco stále přetrvává mánie okolo kryptoměn a bitcoinu především, z blockchainového rybníčku si razí cestu do mainstreamu takzvané NFTs, které si lze v případě aktuálního trendu představit jako digitalizované sběratelské artikly. Co vše o nich potřebujete vědět a proč mohou mít slibnou budoucnost?

NFT je zkratka ze slovního spojení „non-fungible token“, což lze přeložit jako „nezastupitelný token“. Takový, který je jen jeden a nejde s ničím zaměnit, na rozdíl od běžných měn i kryptoměn, kdy jeden dolar či bitcoin je zaměnitelný za jiný dolar či bitcoin. NFT si můžeme představit například jako sportovní sběratelskou kartičku, která byla vydána jen v jednom exempláři. Když ji směníte za jinou, dostanete odlišnou kartu s jiným sportovcem.

A byť se NFTs (neboli „nifties“) nejlépe přirovnávají právě ke sběratelským kartičkám, mohou být prakticky čímkoliv, co lze vytvořit v digitální podobě, od obrazu přes hudbu až po text. Naprosto zásadním prvkem u nich je nezfalšovatelné potvrzení jejich vlastnictví, které je zapsáno do blockchainu (zpravidla Etherea), které vám už nikdo – pokud k nim přistupujete svědomitě – nesebere.

Existuje několik příkladů, na kterých se dají NFTs dobře vysvětlit. Za všechny můžete zmínit případ známého umělce, který se rozhodl, že zničí původní papírový originál jedné ze svých kreseb a vytvoří pouze jedinou autentickou digitální kopii. Tu se následně rozhodne nabídnout na některém z online tržišť, kde se obchodují NFT, jako je například OpenSea. Vy si tam poté můžete dané dílo koupit buď za stanovenou cenu, nebo za nejvyšší příhoz v rámci aukce.

I když to není pravidlo, většina z těchto NFT děl se prodává za kryptoměnu ethereum (ETH). Po zakoupení se následně stanete unikátním vlastníkem daného „produktu“ a vaše jméno bude zapsáno na blockchainu. Dokud dílo neprodáte někomu jinému, jste jediným, originálním majitelem s digitalizovaným certifikátem. A v tom tkví kouzlo NFT tokenů.

Začalo to kryptokočičkami

Byť se o NFTs více mluví zejména v posledních několika měsících, náznaky tohoto trendu přišly už před čtyřmi lety. V roce 2017, kdy začaly nabývat na síle kryptoměny, vznikly takzvané CryptoKitties – virtuální kočičky, které jste si mohli za digitální měny kupovat a následně se o ně starat na podobné bázi, na jaké fungovalo Tamagoči.

Okolo těchto digitalizovaných animovaných koťátek panovala šílená mánie, která ukazovala, že na bázi blockchainu nemusí fungovat jen kryptoměny jako bitcoin a spol. I v případě roztomilých digitálních kočiček šlo o investici, u níž mnozí očekávali, že se jednou může mnohonásobně zhodnotit, pokud se tento trend uchytí. Jedna z nich se jménem Dragon se tehdy dokonce prodala za zhruba 170 tisíc dolarů (tehdy v přepočtu kolem 3,8 milionu korun).

Aktuálně se o NFT tokenech mluví zejména v souvislosti s novou vlnou virtuálního sběratelství umění. Naskýtá se ovšem minimálně jedna zásadní otázka – jak zajistit, aby si někdo dílo, na které mám autorská práva, nezkopíroval k sobě? Vždyť jde přeci o pouhé obrázky (a nejen ty), které lze z internetu stáhnout a uložit za pár vteřin. Odpověď je jednoduchá: zajistit to nejde, a pokud si někdo třeba váš obrázek stáhne, neovlivníte to.

Princip tkví v tom, že vy jste jediný oficiální vlastník, což si všichni mohou ověřit nahlédnutím do blockchainové databáze. Vy díky tomu můžete se svým dílem nakládat podle vlastního uvážení. Pokud vycítíte, že je vhodná příležitost dané dílo prodat za víc, než jste ho koupili, pravděpodobně to uděláte – a transakci zapíšete do blockchainu, čímž vlastnická práva převedete na někoho jiného.

Na první pohled sice může znít takové schéma v digitálním světě, kde lze všechno jednoduše zkopírovat, trochu nelogicky, ale stejně to vlastně funguje i ve fyzickém světě – a zůstat můžeme právě u umění. Originál obrazů slavných umělců je vždy jen jeden, který má největší hodnotu a chtějí ho všichni sběratelé. Zároveň ale po světě kolují i spousty padělků, které mohou být mnohdy od originálu k nerozeznání, nebo se s jejich výrobou někdo snaží jen obohatit.

V případě klasických uměleckých děl na plátně je proto například při aukcích vše podrobně zkoumáno odborníky, kteří dokáží rozpoznat, zda jde o skutečný originál, nebo padělek. V případě NFT celý tento problém řeší zápis na blockchainu, který je nezpochybnitelný, a kdyby náhodou chtěl někdo jiný obraz, který jste si jako NFT koupili, někde prodat, snadno bude odhalen – kupující si totiž na blockchainu ověří, kdo je jeho skutečný majitel.

Klíčové body vztahující se k NFT tudíž jsou:

• Jednoznačné vlastnictví tokenu (včetně zabezpečení kryptopeněženkou).
• Jednoduchá přenositelnost (prostřednictvím blockchainové P2P transakce).
• Autentičnost.
• Spekulativní charakter.
• Nový umělecký trend.

Od Banksyho po první tweet

Dost možná největší mediální zájem o umělecké NFTs vzbudil Banksy. Nikoliv přímo on sám (byť ve své umělecké povaze má pořádnou dávku kontroverze a snahy se svými díly zviditelňovat), ale partička umělců a nadšenců do kryptoměn. Ta za skoro 100 tisíc dolarů koupila originál slavného Banksyho plakátu Morons a v přímém přenosu ho spálila, aby z něj následně vytvořila čistě digitální kopii.

Ještě předtím, než byl tento unikát přímo v newyorském brooklynském parku podpálen, si iniciátoři akce vytvořili virtuální verzi originálu, aby po destrukci fyzického díla existovala pouze ta digitální, která se vydává za pravou a jedinou „originální“. Pak už ji stačilo uvést na blockchain, respektive z ní vytvořit NFT, a nabídnout ji k odkupu.

Po několika dnech bylo dílo, které si dobírá sběratele umění v aukční síni (jak ironické), prodáno za 228,69 ETH, což v době prodeje dělalo zhruba 380 tisíc dolarů, tedy přes 8 milionů korun. Tvůrci se pro server Coindesk nechali slyšet, že do budoucna chystají další proměny klasických děl do digitálních, nezaměnitelných podob.

Podobný rozruch jako spálení Banksyho díla vyvolal také Jack Dorsey, spoluzakladatel Twitteru, který evidentně vedle kryptoměn holduje také nifties. Vzhledem k tomu, že se dá do formátu NFT překlopit takřka cokoliv, rozhodl se, že do blockchainu převede vlastnictví na vůbec první tweet, který byl kdy na sociální síti publikován.

Za ním samozřejmě stojí on sám a napsal v něm: „just setting up my twttr“. To bylo v roce 2006. Před několika dny ho nabídl na aukční platformě v.cent.co, přičemž aktuální nabídka činí 1 630,58 ETH, tedy 2,5 milionu dolarů (54,8 milionu korun). Poté, co aukce 21. března skončí, plánuje Dorsey věnovat výdělek na charitu.

Do celé mánie okolo NFTs se angažují také influenceři a youtubeři, což na českém trhu potvrzuje Petr Mára. K němu se ale dostaneme později. Nejprve zmiňme amerického podcastera a youtubera Logana Paula, který před pár měsíci propadl kouzlu sbírání kartiček s Pokémony, jež mohou dosahovat i milionových hodnot.

Právě v souvislosti s touto vášní vytvořil i vlastní kartičky v podobném hávu jako ty, na kterých se objevují kultovní japonské příšery. Akorát je udělal digitálně a jako NFT posadil na blockchain. Za první den od spuštění si přišel na zhruba 3,5 milionu dolarů (necelých 80 milionů korun), když se z původního množství tří tisíc těchto kartiček prodalo více než 1 700.

O umělecká NFTs nebyla nouze ani v posledních dnech, když londýnský aukční dům Christie’s uvedl, že vydražil digitální koláž složenou z pěti tisíc děl s názvem Každodennost: Prvních 5 000 dní od umělce Beeple za skoro 70 milionů dolarů (1,5 miliardy korun). A zapomenout nemůžeme ani na populární gif Nyan Cat, který se prodal za 300 ETH, tedy více než 12 milionů korun.

Pixelovití avataři, kteří přilákali i Petra Máru

Patrně těmi nejviditelnějšími digitálními assety na bázi NFT jsou v dnešní době prazvláštní hlavy animovaných postaviček. Jmenují se CryptoPunks a vznikli už v roce 2017, kdy americké studio Larva Labs vytvořilo přesně 9 999 unikátních kusů, které se od sebe liší pohlavím, barvou vlasů a doplňky.

Před čtyřmi lety se na blockchainu Ethereum prodávaly za pouhých 0,2 ETH, což byla tehdy směšná suma. Dnes, v roce 2021, se nejlevnější „cryptopunk“ prodává za zhruba 18 ETH (zhruba 800 tisíc korun), přičemž ten nejdražší dosahuje hodnoty až 4 200 ETH, což je přibližně 164 milionů korun.

Pro běžného smrtelníka jsou tyto ceny za poměrně obyčejný obrázek šílené a vlastně ani není jisté, zda budou někdy nabírat na hodnotě, nebo naopak upadnou v zapomnění. Český youtuber a technologický nadšenec Petr Mára věří, že sázka na nový trend se může vyplatit, a proto se rozpixelovaní avataři pro něj stali vůbec první investicí do NFT jako takového.

„Pořídil jsem jeden obrázek za 32 ETH, což bylo tehdy (před zhruba týdnem – pozn. red.) něco přes milion korun. Jejich omezené množství a unikátnost mi přijde jako zajímavá kombinace pro spekulaci a podle mě mají nejlepší příběh a nastavení,“ zmiňuje pro CzechCrunch Mára a dodává, že ho baví i v tom, že jsou jedním z prvních NFT počinů.

„Beru to ale jako čistou spekulaci a spíš bych v NFT očekával korekci a splasknutí bubliny, kdy 95 procent assetů půjde ke dnu. Otázkou je, které přežijí a udrží si hodnotu v řádu let. A abych nezapomněl, investoval jsem i do smeče Tomáše Satoranského na NBA Top Shot,“ doplňuje český youtuber, který ve svém posledním videu podrobně probírá právě NFT.

I nejslavnější basketbalová liga planety, v níž jako jediný Čech působí i právě Tomáš Satoranský, je oblíbeným terčem nadšenců do NFT. Konkrétně NBA Top Shots fungují na principu překopírování nějakého videa ze zápasu (například nejlepší smeč, nejlepší three-pointer a tak podobně) do několika kopií s unikátními sériovými čísly, které se pak pohybují od stovek po tisíce dolarů.

Bublina?

Zatímco teď se o nifties mluví s velkým nadšením, jak se bude situace vyvíjet dál, si téměř nikdo netroufne odhadovat. Je totiž velká otázka, zda NFTs přežijí aktuální velký hype a začnou být o něco konzervativnějším assetem, nebo se vypaří a do mainstreamu se nikdy nedostanou.

Řada lidí pak „eneftéčka“ srovnává například s bitcoinem, což je ale minimálně podle Petra Máry zcestné. „NFT řeší jasné určení majitele digitálního assetu a transparentnost, bitcoin je za mě držitel hodnoty. Obě platformy mají podobný základ (blockchain), ale řeší zcela odlišné problémy,“ doplňuje pro CzechCrunch.

„Nejsou přímými konkurenty. Myslím si, že tu NFT s námi zůstane, protože přináší nový způsob práce s digitálním majetkem. Spíše očekávám určité opadnutí prvotního zájmu a následnou korekci, protože je pravda, že jsou přepálené,“ vysvětluje Mára, který je zároveň i velkým fanouškem kryptoměn.

Mnoho lidí včetně Petra Máry naskakuje na nový trend s tím, že se může v budoucnu ukázat jako velmi výhodná investice, která se mnohonásobně zhodnotí (jako se mnohým povedlo u kryptoměn), ale také hrozí, že o své investované peníze přijdou. Podobně jako v případě bitcoinu a dalších kryptoměn jde nicméně o zcela digitální záležitost, u níž se jednoduše identifikují jednotliví vlastníci, a tak bude zajímavé sledovat, zda NFTs promění třeba právě svět digitálního umění.