Jana Marlé Žižková, Andrea Basilová a Květa Vostrá mají společné to, že založily vlastní startupy a úspěšně se potýkají se všemi nástrahami, které svět podnikání přináší. Byť se situace mění, zakladatelek je v byznysu stále méně než zakladatelů, a tak i zmíněná trojice žen představuje pro nastupující generace motivaci, že podnikání není jen mužská doména. „Mít ženy ve vedení firem není dobré pro CSR nebo pro diverzitu, je to jednoduše dobré pro byznys,“ míní Jana Marlé Žižková.

Třiapadesátiletá podnikatelka má zkušenosti z celého světa. Působila ve Švédsku, Rakousku i Německu a dnes řídí ze Singapuru startup Meiro, který se specializuje na to, že dává dohromady data o zákaznících, aby o jejich chování měly firmy lepší přehled. Pod sebou má mezinárodní tým, který je rozprostřen mezi Prahou, Jakartou a Singapurem, a říká, že jeho diverzita mimo jiné funguje i pro přilákání zajímavých kandidátů.

O tom, jak je dnes důležité mít v týmu potřebnou rozmanitost, proč dává smysl najímat více žen a zda jich je vlastně nejen ve startupovém prostředí dostatek, budou Jana Marlé Žižková, Andrea Basilová a Květa Vostrá hovořit na dnešní online akci Women Tech Talks, kterou pořádá Deloitte a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem.

Jak to chodí v technologickém světě, a to nejen u nás, ale i v zahraničí, ví také Květa Vostrá, která spolu se svým manželem založila startup Ytica a před necelými třemi lety ho zhruba za miliardu korun prodali. Teď je Vostrá na mateřské dovolené, což je ostatně také téma, které se v souvislosti s ženami v byznysu často skloňuje.

„Obecně považujeme co nejpestřejší skladbu zaměstnanců za ideální podstatu pro zdravé fungování společnosti,“ říká Andrea Basilová, spoluzakladatelka slovenského startupu Sensoneo, který vyvíjí chytrá řešení pro nakládání s odpady. Sama prý již patří ke zkušenějším ročníkům, ale u těch nastupujících vidí, že ambice žen jsou stejně velké jako ambice mužů.

Živé vysílání Women Tech Talks začíná na YouTube dnes v 15.00, akcí bude provázet Tereza Kavan Klimešová, partnerka Deloitte, přičemž ptát se mohou během streamu také diváci. Jana Marlé Žižková, Andrea Basilová a Květa Vostrá zároveň níže odpovídaly na dotazy CzechCrunche, které se žen a diverzity nejen ve startupech týkají.

Jana Marlé Žižková, Meiro

Jak se z vašeho pohledu vyvíjí české startupové prostředí? Nabízí větší prostor ženám? Proč je to důležité?
V Česku máme bezpochyby fantastickou kvalitu ve formě technologů a vývojářů, to mohu posoudit v kontextu mého dřívějšího působení v softwarovém světe a práce pro severoamerickou technologickou společnost i mého nynějšího širšího působení v Asii. Je skvělé vidět víc a víc žen zakladatelek, ale stále to není dost. Myslím, že ženy se možná straní rizika, které podnikání přináší.

Důležitým aspektem také může být potenciální stigma neúspěchu, což je v Česku vnímáno hůře než na západ od nás. Ženy se ve startupech snáze prosadí v byznysových rolích, jako je například marketing nebo finance. Důležité je to hlavně proto, že se začínají prosazovat myšlenky udržitelnosti obchodních modelů, firmy s velkým sociálním přesahem a to je prostor, který nahrává ženským kvalitám.

Měly by pro větší diverzitu existovat kvóty, aby se změna akcelerovala? Případně co je alternativou?
Kvóty mohou být dobrým nástrojem, pokud se dobře použijí. A mohou k narovnání prostředí krátkodobě přispět. Na druhou stranu věřím, že mnohem lepší cesta je propagovat dobré výsledky. Dlouhodobě se ukazuje, že firmy, které mají ženy v dozorčích radách a vedoucích pozicích, jsou jednoduše profitabilnější. Mít ženy ve vedení firem není dobré pro CSR nebo pro diverzitu, je to je jednoduše dobré pro byznys. V tomhle ohledu je určitě důležité zmínit práci, kterou skvěle dělá neziskový sektor jako například organizace European Women on Boards.

Jak ve vašich firmách řešíte diverzitu? Jaké v tomto ohledu máte zkušenosti?
Jako startup založený v Singapuru máme diverzitu skutečně v DNA. V týmu, který nyní čítá asi 32 lidí v kancelářích mezi Prahou, Singapurem a Jakartou, máme téměř vyrovnaný počet mužů a žen, ale rádi bychom do týmu přivítali více žen vývojářek. Nepřemýšlíme nad diverzitou pouze ve smyslu pohlaví, ale kulturního pozadí, oboru nebo věku. Stejně jako firemní kultura je diverzita něco, co je nutné dlouhodobě a strategicky podporovat a kultivovat. Pokud se promítne do firemních hodnot, je to něco, co pak funguje pro nábor kandidátů.

Jak se vaší firmě dařilo v minulém roce a co chystáte pro ten letošní?
Ten pandemický rok samozřejmě nebyl jednoduchý, v Singapuru jsme už téměř 16 měsíců bez možnosti vycestovat. Spousta našich mezinárodních kolegů tak nemá možnost vidět se s rodinou, což je na osobní rovině extrémně těžké. Práce na dálku je něco, na co jsme, myslím, ve startupech zvyklí, ale ta nemožnost strávit čas v osobní, hluboké konverzaci nad strategičtějšími tématy pochopitelně chybí.

My jsme si k tomu všemu vybrali cestu bootstrapu a rozvoj Meira financujeme z předchozí konzultační praxe a nyní už úspěšně druhý rok z revenue našich klientů. Slovy klasika: „Je to sice delší, ale zato horší cesta.“ I v pandemickém roce jsme vyrostli o 100 procent a vnímáme to jako důležitou validaci toho, že implementace Customer Data Platform vnímají CMO a organizace, kde probíhá digitální transformace jako strategickou iniciativu.

Je to samozřejmě vykoupeno významně větším úsilím, ale rosteme skvěle a v tomto roce jsme se rozhodli expandovat z Prahy do Evropské unie, což vnímáme jako takový návrat domů, protože do roku 2020 byl celý náš byznys zaměřen na Asii.

---

Andrea Basilová, Sensoneo

Jak se z vašeho pohledu vyvíjí místní startupové prostředí? Nabízí větší prostor ženám? Proč je to důležité?
Předpokládám, že české prostředí se nebude zásadně lišit od slovenského. U startupů a začínajících podnikatelů jde obecně spíše o vytváření příležitostí než o čekání, až vám je někdo nabídne. Ačkoli i v tomto prostředí existují příklady, kdy se na tuto dráhu vydají i „zkušenější ročníky“ (já a můj manžel jsme toho příkladem), jsou startupy přirozeně spojovány spíše s mladými lidmi. A v jejich případě je již patrná změna v tom, že ambice žen či dívek jsou stejně velké jako ambice mužů.

Měly by pro větší diverzitu existovat kvóty, aby se změna akcelerovala? Případně co je alternativou?
Nejsem příznivcem kvót, ale myslím si, že velké změny můžeme podpořit tím, že budeme každý den dělat menší kroky – zamysleme se nad tím, zda například při pořádání panelové diskuze neznáme také vhodné ženské adeptky. O tomto tématu bychom mohli hovořit velmi dlouho, ale nakonec vždy dojdeme k závěru, že zásadním momentem, který rozděluje možnosti mužů a žen, jsou děti a péče o ně.

Hlavním důvodem není mateřská dovolená, ale spíše to, co následuje po ní. Pokud by si rodiče mohli rovnoměrně rozdělit své rodinné role, žena by v očích zaměstnavatele automaticky nepředstavovala problém. S tím souvisí dostupnost zařízení péče o děti (jesle a školky), dostupnost částečných úvazků a pružné pracovní doby nebo podpora otců v nástupu na „otcovskou dovolenou“.

Jak ve vašich firmách řešíte diverzitu? Jaké v tomto ohledu máte zkušenosti?
Stručně řečeno, náš přístup k diverzitě spočívá v tom, že věk, pohlaví, rasa ani sexuální orientace pro nás nehrají roli. Je nám to doslova jedno. Důležitá je osobnost, ochota učit se, kreativně myslet a proaktivně přistupovat k řešení problémů. Obecně považujeme co nejpestřejší skladbu zaměstnanců za ideální podstatu pro zdravé fungování společnosti. V současné době tvoří 43 procent našich zaměstnanců ženy.

Jak se vaší firmě dařilo v minulém roce a co chystáte pro ten letošní?
Navzdory koronavirové krizi se nám podařilo růst. Zvýšili jsme tržby o 70 procent, oslovili jsme nový druh zákazníků, uzavřeli partnerství s významnými hráči na světovém trhu s odpady a představili další převratné nástroje pro efektivní a transparentní nakládání s odpady.

---

Květa Vostrá, Ytica

Jak se z vašeho pohledu vyvíjí české startupové prostředí? Nabízí větší prostor ženám? Proč je to důležité?
Vidím kolem sebe řadu úspěšných a talentovaných žen, které úspěšně budují své firmy a plní si své sny. Největší přínos vidím pro budoucí generace – malé slečny, které se teprve na své životní role chystají.

Měly by pro větší diverzitu existovat kvóty, aby se změna akcelerovala? Případně co je alternativou?
Nejsem příznivec kvót. Spíše bych se zaměřila na druhou stranu mince, firma by měla pracovat s jednotlivými lídry, aby uměli odhodit některé zažité stereotypy, a tak jim umožnit vidět své lidi v týmu z širší perspektivy.

Jak ve vašich firmách řešíte diverzitu? Jaké v tomto ohledu máte zkušenosti?
Moment, který mi byl velkou lekcí, bylo, když jsme ve Ytice sepisovali v češtině na whiteboard „Kdo je Ytican“. Tím, že jsem v IT už tak dlouho a možná také vlivem angličtiny, mně samotné přišlo úplně samozřejmé, že píšeme na whiteboard v mužském rodě. Když jsme vše zfinalizovali, tak jsem se zeptala, jestli se v tom vidíme, jestli je tam třeba ještě něco upravit. Tehdy se zvedla jedna slečna v našem týmu a řekla, že obsahově super, ale že je to napsané v mužském rodě… Dodnes si na tuhle situaci poměrně často vzpomenu a za tuto lekci Borjaně velmi děkuji.

---

Jana Marlé Žižková, Andrea Basilová a Květa Vostrá budou dnes od 15.00 hovořit na online konferenci Women Tech Talks. Akci pořádá společnost Deloitte a CzechCrunch je jejím mediálním partnerem.