Air Bank znemožnila posílat peníze na kryptoměnové burzy a klienti se bouří. Nedává to smysl, říkají odborníci

Z Air Bank si už peníze na kryptoburzu nepošlete

Foto: Air Bank/CzechCrunch

„Pokud vám dnes někdo brání posílat své peníze na kryptoburzu, tak tu banku prostě nemůžete mít rádi,“ napsal tento týden na Twitteru Čeněk Stýblo, který se proslavil jako jeden z dua ViralBrothers a dnes se vedle podnikání věnuje právě kryptoměnám. Reagoval tím na známý slogan Air Bank, která začala svým klientům blokovat transakce mířící na kryptoměnové burzy a způsobila tím značný rozruch.

Jako první přišel s informací, že si už z Air Bank nepošlete peníze na kryptoburzy, tento týden magazín Peníze.cz. Banka patřící do skupiny PPF o pár dní později vydala krátké vysvětlení na Facebooku, pod kterým můžeme aktuálně napočítat na 500 komentářů. Mnoho z diskutujících hlásí, že kvůli tomu přejde k jiné bance, další Air Bank hlasitě kritizují.

Co se přesně stalo? Zpracování zahraničních plateb zajišťuje Air Bank prostřednictvím korespondentské banky, kterou je v tomto případě Raiffeisen Bank International (RBI). A právě ta dle tiskové mluvčí Air Bank Jany Pokorné přijala rozhodnutí jakékoliv platby související s kryptoměnami z důvodu prevence praní špinavých peněz nadále neprovádět.

Pokud byste si tedy nyní chtěli ze svého účtu v Air Bank převést peníze na některou z kryptoměnových burz, jako je například Coinbase či Binance, a směnit tam peníze třeba za bitcoin, máte smůlu. Platba se neprovede. „Vzhledem k tomu, že se jedná o interní politiku naší korespondentské banky, nejsme schopni toto jakkoliv sami ovlivnit,“ vysvětluje Jana Pokorná pozici Air Bank.

Mrzí nás to, ale nic s tím neuděláme

Na zamítnutí takové transakce Air Bank klienta upozorní už při zadávání platebních údajů, přestože by pak převod zablokovala až její korespondentská banka RBI. „Mrzí nás to, ale pokud bychom peníze přesto odeslali, i když víme, že nedojdou na cílový účet, tak by klient mohl i několik dnů čekat, než se mu peníze navrátí zpět,“ doplňuje Pokorná s tím, že tak banka činí, aby lidé neodesílali zbytečně a mohli transakci rovnou vyřešit jiným způsobem.

Pokud by chtěla Air Bank tyto převody opět umožnit, musela by změnit svou korespondentskou banku. „Jestli z jakýchkoli důvodů budeme měnit naši korespondentskou banku, na to neumím v tuto chvíli odpovědět. Změna korespondentské banky ale obecně trvá poměrně dlouhou dobu, není to záležitostí jen několika týdnů či pár měsíců,“ říká tisková mluvčí banky.

airbank

Pobočka Air Bank

Foto: Air Bank

Nová pravidla v Air Bank vyvolala velkou vlnu veskrze negativních ohlasů u jejích klientů i proto, že zájem o kryptoměny rychle roste. Svůj první bitcoin, respektive jeho část, či další digitální měny si kupuje stále větší počet tuzemských uživatelů, a pokud mají jediný účet pouze u Air Bank, může to pro ně představovat nepříjemnou komplikaci.

Například Česká spořitelna pro CzechCrunch potvrdila, že letos v lednu a únoru stoupl počet kryptoměnových transakcí jejích klientů meziročně o 300 % a jejich objem se zvýšil o 250 %. „Jen v průběhu letošního ledna a února provedli klienti Spořitelny zhruba 20 tisíc kryptoměnových transakcí v objemu zhruba 150 milionů korun,“ říká Filip Hrubý, tiskový mluvčí největší tuzemské banky.

V České spořitelně je interní politika taková, že neumožňuje zakládat účet klientům, kteří s kryptoměnami obchodují, jako jsou třeba samotné kryptosměrnárny. Individuálním či firemním klientům, jež platí za nákup kryptoměn ze svých účtů, nicméně Česká spořitelna jejich platební transakce nijak neblokuje. Podobný přístup hlásí i třeba UniCredit nebo Komerční banka.

„Z hlediska legislativy, upravující obchodování s kryptoměnami, je bezesporu pozitivní, že příslušná regulace definuje obchodníky s kryptoměnami jako tzv. povinné osoby, na něž se vztahují povinnosti související se zohledněním rizik z legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, která souvisejí se specifickou povahou jejich činností,“ doplňuje za Českou spořitelnu Filip Hrubý.

Právě skutečnost, že minimálně ty největší a nejznámější kryptoměnové burzy na světě už dnes podléhají přísným auditům a regulacím, se často skloňuje v debatě, proč banka blokuje převody na kryptoburzy s argumentem, že chce zamezit praní špinavých peněz. „Nedává to smysl. I my jako broker jsme osoba povinná, a tak musíme dodržovat příslušné zákony,“ říká Martin Stránský, šéf tuzemského obchodníka s kryptoměnami Bit.plus (dříve Bitstock).

„Čeština pro to má krásné slovo – předpodělanost. Banky to limitovat nemusí, západní centrální banky je k tomu nenutí, jen jim chtějí jít na ruku. Nechtějí zbytečné papírování a zbytečné problémy s regulátorem. To je celé. Podobná opatření naopak napomáhají tomu, že se budou transakce odehrávat mimo KYC regulované instituce,“ míní Dominik Stroukal, který od května působí jako hlavní ekonom Platební instituce Roger.

Kryptoměny to nezastaví

V Česku tuto oblast upravuje zákon č. 253/2008 Sb., přezdívaný jako AML zákon. Zkratka AML znamená anti-money laundering, tedy proti praní špinavých peněz, přičemž zmíněný zákon obsahuje opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. AML zákon například vymezuje osoby, které jsou povinny k identifikaci a ověření totožnosti klienta (tzv. KYC), přičemž osobou povinnou je i osoba poskytující služby spojené s virtuální měnou.

„Kryptoměnové burzy jako Kraken, Coinbase nebo Binance splňují všechny zákonem dané regulace (KYC, AML apod.) a není zde jediný reálný důvod zakazovat platby. Pokud by tedy mělo jít o nějaký ‚vážný‘ zákaz, musel by přijít přímo od centrální banky, respektive vlády, která určuje pravidla, nikoliv od soukromé instituce,“ komentuje situaci Petr Sanetrník ze společnosti Crypviz Asset Management.

„Myšlenku jako takovou to nezastaví, naopak ji to posiluje.“

Podle něj se kryptoměny dříve či později stanou standardním bankovním produktem a banky, které je nenabídnou, mohou přijít o některé zákazníky. Souhlasí s ním také Martin Stránský z Bit.plus, který přiznává, že podobná opatření jako v případě RBI sice mohou obchodníky s kryptoměnami krátkodobě poškodit, ale míní, že to nebude mít valný efekt.

„Je absolutně mylná představa, že to zastaví vývoj ve světě virtuálních měn, že se s nimi přestane obchodovat. To se nestane. Buď se obchodníci z Evropy přesunou do jiné části světa, nebo do šedé zóny, kde pak není zaručeno, jakým způsobem se bude obchodovat nebo kolik spotřebitelů se napálí,“ míní Martin Stránský, který by rád se svou firmou brzy vstoupil na burzu.

Podle Dominika Stroukala je celá situaci jakousi zkouškou pro pravověrné fanoušky bitcoinu. „Bitcoin vzniknul jako alternativa současnému finančnímu světu, takže by ho neměl potřebovat. Samozřejmě to ale brzdí adopci a to fandy trápí. Myšlenku jako takovou to nezastaví, naopak ji to posiluje, protože to každému držiteli kryptoměn ukázalo na vlastní peněžence, proč potřebují bitcoin. Protože současné peníze zkrátka nejsou naše,“ dodává Stroukal.

Šéfredaktor CzechCrunche, Apple pozitivní uživatel a sportovní fanoušek.

CC25

CzechCrunch News

Nenechte si utéct zásadní zprávy

Přihlaste se k pravidelnému odběru novinek ze světa byznysu a startupů.