Než odešla na mateřskou dovolenou, pracovala Markéta Uhrová v ČSOB v oddělení marketingové komunikace, po jejím ukončení již hledala náplň s větším přesahem. Takovým způsobem se před pěti lety dostala k nabídce do akcelerátoru Start it @ČSOB. „Tehdy jsem ani nevěděla, co to startup je,“ směje se Uhrová, když spolu sedíme v kavárně v sídle banky v pražských Radlicích. Se zakladatelkou programu Zuzanou Paulovics si ale padly do noty.

„Nadchlo mě, že něco tak svižného, pružného a akčního existuje v tak velkém korporátu,“ pokračuje Uhrová. Tehdy akcelerátor fungoval necelý rok a připravovala se třetí vlna. „Sama jsem tehdy byla takový ‚startup po mateřské‘, šla jsem se s nimi učit,“ usmívá se a doplňuje, že doteď má před zakladateli velkou pokoru: „Oni přináší inovace, my se jim jen snažíme pomoct. U každé z vln se pořád hodně učím, byť se hodně problémů, které řeší, opakuje.“

Aktuálně Start it @ČSOB otevírá již čtrnáctou vlnu (přihlášky sbírá do konce září) a během šesti let fungování pomohl více než stovce nadějných projektů. Jedním z nejznámějších je Resistant AI zakladatele Martina Reháka, který bankám pomáhá odhalovat například podvodné žádosti. „Chtěli si svůj produkt otestovat na datech banky, ale lidé říkali, že to nepotřebují a řešení mají. Nakonec je přesvědčili, aby Resistant AI otestovali na již prověřených datech. A objevili tam nedostatky,“ přibližuje Uhrová.

Startupu se nakonec podařilo vyhrát i tendr pro celou mateřskou skupinu ČSOB, belgické KBC, které působí i na Slovensku, v Maďarsku a Bulharsku. Resistant AI přitom není jediným z akcelerátoru, jemuž se podařilo integrovat přímo do systémů banky. Dalším z příkladů je software Pointee, který hlídá práci stovek až tisíců algoritmických robotů, jež nahrazují lidskou práci. Nebo loni ČSOB finančně vstoupila do projektu Green0meter na počítání uhlíkové stopy.

I když je Start it akcelerátorem jednoho z největších bankovních domů u nás, nezaměřuje se jen na nápady, které najdou využití přímo v bance. Klienti ČSOB mají například slevy na půjčení oblečení z projektu Fashionteka.cz zaměřeného na pomalou módu. Projektu KváseCZECH, jenž vymyslel, jak sušit kvásek, banka pomohla dostat se na Rohlík či Košík. „Kdyby klepal na dveře sám zakladatel, má to mnohem těžší, než když tam klepe bankéř,“ přibližuje Uhrová.

Prostor dostávají také takzvaně impaktové startupy zaměřené například na pomoc matkám na mateřské či lidem na rodičovské dovolené: Mumdoo pro pracovní příležitosti, síť pro potkávání maminek Mamio či Marter pro pomoc firmám, aby neztrácely kvalitní zaměstnance. „Nejde nám jen o byznys. Díváme se na důležitá témata, která pomáháme otevřít a aktivně řešit, nejen o nich mluvit,“ doplňuje Uhrová.

Zájem o akceleraci od banky je přitom značný. Do jedné vlny (během roku se většinou otevírají dvě) se v průměru hlásí šedesát až sedmdesát projektů, kapacita je ale omezena jen na deset. Uhrová společně s kolegy tak posuzuje, zda je nápad dostatečně inovativní, má byznysový potenciál a zároveň prošel validační fází, tedy že má ideálně funkční takzvaný minimální životaschopný produkt (MVP).

Projekty by se tak měly zaměřovat na go-to-market strategii a podmínkou také je, aby v jejich týmu byly alespoň dvě osoby – nemusí přitom jít přímo o dva a více zakladatelů, stačí spolupracovníci. „Díváme se i na jejich expertizu a snažíme se odhadnout, zda jsou lidé akcelerovatelní, tedy zda mají chuť naslouchat zpětné vazbě. Dohadovat se s někým, kdo neposlouchá, moc nedává smysl,“ doplňuje Uhrová.

Od akcelerace k další podpoře

Program Start it má své kořeny v belgické KBC, kde je v rámci bankovní skupiny nejstarším a oproti českému i násobně větším. Zuzanu Paulovics inovační potenciál před lety zaujal natolik, aby jej nastartovala i u nás. „Sehnala kapacity, peníze, know-how i samotné startupy a postupně jej rozběhla,“ přibližuje Uhrová, která program vede od května.

I když byla inspirací Belgie, akcelerace u nás byla přizpůsobená českým podmínkám. „Zdejší podnikatelé mají trochu jinou mentalitu, což je pochopitelné vzhledem ke kulturním rozdílům,“ říká Uhrová. Nejdůležitější přidanou hodnotu pro startupy přitom vidí v individuálním přístupu.

„Raději jdeme po kvalitě než kvantitě, nechrlíme stovky akcelerovaných startupů ročně, u nás je to maximálně dvacet až pětadvacet. Od A do Z známe jejich problémy počínaje zakladatelskými vztahy až po největší výzvy a úskalí,“ přibližuje s tím, že v programu se kromě tematických workshopů startupům věnují mentoři a experti.

Pro ČSOB je pak motivací podpora inovací v Česku obecně. „Nezaspat vlak a vnímat, kde zajímavé nápady vznikají. Finanční instituce dnes už nejsou jen o penězích, ale i o inovacích a digitalizaci, které přináší svým klientům,“ popisuje Uhrová. Start it se tak nezaměřuje na žádné specifické segmenty.

„Projekty baví i lidi v bance. Díky nim mohou vyjít ze své bubliny, nabídnout konzultace a zpětnou vazbu. Díky tomu se startupy dostanou k pozadí věcí, které by se jinak tak lehce nedozvěděly,“ říká Uhrová.

Kromě klasické akcelerace banka do programu nepravidelně zařazuje i sektorově zaměřené programy – jedním byly zelené technologie v rámci Green Challenge, letos šlo o Fintech Challenge, který ČSOB spoluorganizovala se společností Mastercard. „Tyto speciální programy ale nemůžeme dělat často, rybníček projektů je u nás relativně malý,“ komentuje Uhrová s tím, že konkrétní představa o zaměření dalšího takového segmentu se teprve řeší.

V průběhu let se program rozšířil o další zaměření. Před dvěma lety totiž bance v průzkumu vyšlo, že osmdesát procent zakladatelů startupů jsou vysokoškoláci, avšak většině z nich je více než třicet let. „Přišlo nám škoda, že lidé s podnikáním nezačínají již dřív, kdy mají větší svobodu a méně závazků. Chceme tak startupy omladit a pomáhat jim bojovat s různými bariérami,“ říká Uhrová.

O jaké bariéry jde? Strach z rizika, nedostatek financí, neexistence nápadu či nevědomost, jak vůbec začít… Jako sesterský projekt k akceleraci tak ČSOB rozběhla Validační kempy určené zejména pro studenty vysokých škol, kteří během jednoho víkendu pracují na úplných začátcích svých projektů a ověřují si, tedy validují, zda mají potenciál uspět na trhu.

„Chodí k nám lidé, kteří se chtějí něco naučit – mohou, ale nemusí mít nápad, společně se propojí, udělají týmy a tři dny makají,“ přibližuje Uhrová s tím, že cílem je dostávat členy týmu mimo jejich komfortní zónu. Nejhorší podle ní je, když člověk nosí v hlavě nápad na byznys i několik let, ale nic s ním nedělá.

„Podnikání není o založení s.r.o. a nalezení účetní, ale o tom, zda produkt někdo chce. Takže například během kempů dělají praktické přednášky nebo je i vyženeme ven na ulici. Mají již vymyšlený název, propozici, cenu i cílovou skupinu, ať se ptají lidí, zda by si takový produkt koupili. Na základě zpětné vazby celý projekt mění i několikrát,“ vypráví Uhrová.

Validační kempy organizují ve spolupráci s vysokými školami po celém Česku, nejbližší se bude konat přes víkend 20. až 22. září v Praze, do konce roku proběhne ještě jeden v prosinci v Plzni. Do konce září jsou zároveň otevřené přihlášky do další vlny akcelerace v rámci Start it.

Co pak čeká programy dál? „Již máme program zaměřený na validaci nápadů, v akceleraci pak i na hledání go-to-market strategie. Startupy pak ale rostou i do dalších fází a nastavování procesů například v HR, obchodu či financích, aby jejich byznys nebyl úplný punk. Pomáháme individuálně a přemýšlíme, jak bychom jim dokázali pomoct i tady hromadně,“ načrtává budoucí plány Uhrová.