Vítr místo ropy. Francouzská firma vytvořila obří plachtu, která výrazně sníží emise nákladních lodí

airseas-seawing-1

Foto: Airseas

Plachta Seawing pohánějící nákladní loď

Bez lodní dopravy se dnes, v dohledné době – a dokonce možná vůbec nikdy – neobejdeme. Zároveň ale velké nákladní lodě poháněné odpadem z rafinace ropy představují značný ekologický problém. Některé firmy proto experimentují s plachetnicemi nebo elektrickými loděmi. Francouzská společnost Airseas to ale zkouší ještě jinak – proč místo přecházení na nová plavidla nevylepšit ta, která jsou dnes v provozu?

Taková myšlenka dala vzniknout velké plachtě ve tvaru padáku, která pomůže snížit spotřebu paliva, a tudíž i emise skleníkových plynů a dalšího znečištění. Zařízení nesoucí název Seawing lze připevnit na širokou škálu nákladních lodí a jeho následné spuštění vyžaduje pouhé stisknutí tlačítka. Celý systém je totiž kompletně automatický a navíc relativně jednoduchý k instalaci.

V obou případech jde o zásadní vlastnosti, protože umožní rychlé začlenění do zavedených procesů lodních dopravců. Jejich byznys, zajišťující asi 90 procent světového obchodu, zároveň potřebuje efektivní řešení environmentálních výzev, s nimiž se potýká. Jak uvádí agentura Reuters, podle studie Mezinárodní námořní organizace spadající pod OSN z roku 2018 je lodní přeprava zodpovědná za 2,89 procenta globálních emisí skleníkových plynů. 

Toto číslo se přitom zvyšuje, měření v roce 2021 ukázalo hodnotu o desetinu procentního bodu vyšší, i když je celý průmysl tlačen ke snižování emisí. Rok od roku se sice zlepšuje efektivita paliv, technologický pokrok ale nestačí dorovnávat rychlost růstu lodní dopravy. Mezinárodní námořní organizace chce do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů z lodí o polovinu oproti hodnotám z roku 2008.

airseas-seawing-2

Reprofoto: Airseas/YouTube

Testování plachty Seawing

Řešení Airseas, které v roce 2016 založili bývalí inženýři výrobce letadel Airbus, by k tomu mohlo významnou měrou pomoci. Podle odhadů firmy dokáže Seawing už dnes náklady na lodní palivo i emise snížit minimálně o pětinu. Svoje tvrzení momentálně testují v praxi, jejich plachta pohání více než 150metrovou nákladní loď brázdící vody Atlantiku.

Samotná plachta má plochu přibližně 500 metrů čtverečních a její instalace včetně veškerého zařízení pro správné fungování zabrala ani ne dvanáct hodin. Z hlediska posádky lodi je pak už vše jednoduché. Jakmile dosáhnou mezinárodních vod, stačí stisknout tlačítko a Seawing se automaticky spustí. Nejdříve se rozloží speciální stožár, pak se padák vysune ze svého úložného prostoru a je vypuštěn před loď do výšky asi 180 metrů nad hladinou.

Aby Seawing svůj potenciál využil co nejvíce, padák se při pohánění lodi neustále pohybuje podle vzoru ležaté osmičky. Díky tomu může letět až desetkrát rychleji, než kdyby byl statický, respektive tažený větrem jen v jednom přímém směru. Hlavním cílem ale není ani tak rychlejší plavba, jako hlavně menší nápor na lodní šroub a snížení spotřeby paliva i vyprodukovaných emisí.

Inženýři z Airbusu při tom všem pochopitelně mysleli také na věci jako proměnlivost počasí nebo rychlost a směr větru. Součástí jejich řešení je proto speciální software, který autonomně upravuje chování padáku tak, aby svoji funkci plnil co nejlépe. Jak vysvětluje server Fast Company, loď i padák má v počítači svoji digitální verzi, neustále vytvářející simulace ideální operace a následně aplikované ve skutečnosti. Oboustranná synchronizace probíhá několikrát za sekundu.

skysails

Foto: Skysails

Přídavné plachty nabízí také německý projekt Skysails, ale bez automatizace

Test technologie Seawing začal v polovině prosince na lodi Ville de Bordeaux, která pro Airbus dopravuje součásti pro letadla mezi Francií a Spojenými státy. V průběhu šestiměsíčního provozu chtějí v Airseas hlavně zajistit, že vše funguje správně, a demonstrovat, že jde o ekologicky i ekonomicky přínosnou věc. „Naší misí je snížit environmentální dopad námořního trhu tak, aby to dávalo smysl i byznysově,“ říká spoluzakladatel a ředitel firmy Vincent Bernatets.

Ačkoliv prozatím nezmínil, na kolik instalace Seawingu vyjde, uvedl, že lodní dopravci mohou očekávat finanční návratnost investice do dvou a půl až pěti let. Jen náklady na palivo totiž představují více než polovinu ceny provozu velkých plavidel. Samotná plachta Airseas má sice odhadovanou životnost mezi jedním a dvěma roky, celý systém ale počítá s minimálně dvaceti lety užitného provozu.

Jelikož Seawing nedokáže plně nahradit spalovací motory, v mnoha případech dává dobrý smysl přejít spíš na uhlíkově neutrální řešení jako lodě s elektrickým pohonem nebo plachetnice. Stávající lodě ale nelze jen tak zahodit, jednak kvůli ceně, technologii nevhodné pro obří tankery, ale i kvůli ekologickému dopadu. Výroba bezemisního plavidla má jednoduše stále větší uhlíkovou stopu než špinavý provoz toho již existujícího. Proto je nabídka Airseas tak zajímavá.

Tomáš Chlebek

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.

Student filozofie a filmových studií, fanoušek vědy, umění a moderních technologií.