V roce 2004 stála v obci Salajna mezi Mariánskými Lázněmi a Chebem barevně hrázděná budova tak zchátralá, že se dostala na seznam nejohroženějších památek v Česku. Pod domem byla voda, padaly krovy a majitel ji nabízel k prodeji za sto tisíc korun. Bez zásahu by podle odhadů vydržela stát nanejvýš pět let. Dnes na stejném místě funguje statek se třemi budovami, kde se pořádají svatby a jógové pobyty, kde je ubytování až pro čtyřicet hostů a kde právě budují vlastní soustavu rybníčků s pláží.

Za proměnou stojí Alice Dvořáková, vystudovaná ekonomka se zaměřením na cestovní ruch, která roky pracovala na krajském úřadě Karlovarského kraje. Dnes ji živí nejen provoz statku Salajna, ale i dobové hospody Dubina na Ohři, kterou převzala po tchyni. A rekonstrukcí zrovna prochází třetí projekt, krušnohorská chalupa Ryžovna. „Máme prostě rádi ruiny,“ dodává s úsměvem Alice Dvořáková, které se vším pomáhá manžel.

Statek Salajna, který byl postavený v roce 1802, objevili náhodou. Alice Dvořáková spolu s manželem měla ve stejné vesnici chalupu po rodičích, a když na místním statku objevili ceduli s nápisem na prodej, neváhali. „Příliš jsme to nedomýšleli, jenom se nám líbilo to barevné hrázdění, které se zachovalo. Byl to takový roztomilý stateček. Ale že bychom měli hned plán, jak ho opravíme a co s ním potom uděláme, to vůbec,“ vzpomíná Dvořáková a dodává, že statek tenkrát stál sto tisíc korun kvůli dezolátnímu stavu.

Foto: Alice Dvořáková

+11

Nejdříve ale museli zajistit samotnou statiku a odvést vodu, která se hromadila pod základy. Statek se skládá z několika budov a opravovaly se postupně, hlavní budovu zprovoznili v roce 2014, poslední z nich, kolnu, dostavěli až kolem roku 2018. Při rekonstrukci se snažili zachovat co nejvěrnější historickou podobu. Dřevěná okna, střechy i ono typické hrázdění.

Ubytování přitom nebylo od začátku úplně v plánu. Přišlo až s dotací na rekonstrukci, která byla právě provozem ubytovacích kapacit podmíněná. „Nejdřív jsme přemýšleli, jestli to opravíme a prodáme, nebo tam třeba půjdeme sami bydlet. Až dotace nás vlastně přivedla na to, že tu uděláme ubytování,“ popisuje.

Alice Dvořáková mezitím odešla na mateřskou a postupně se jí narodili tři synové. Do práce se po mateřské vrátila jen na částečný úvazek a dva roky váhala, jestli zůstat úřednicí, nebo se do podnikání pustit naplno. „Nakonec vyhrálo podnikání a jsem za to strašně ráda,“ říká. Statek dnes nabízí 40 lůžek a mimo jiné se tu pořádají i svatby, teambuildingy, jógové pobyty i rodinná setkání a spolupracuje s Amazing Places.

Nedávno ke statku přikoupili další dva hektary blízkého pozemku, na které tvoří soustavu tůní. „Ten pozemek byl odjakživa zamokřený, byla tam vlastně bažina, takže se nabízelo tam udělat rybníčky. Skoro nic jiného se tam ani vymyslet nedalo, protože vody tam bylo tolik, že se místy nedalo ani projít,“ vysvětluje Dvořáková.

Na projektu vodní stavby se pracovalo skoro pět let, samotné výkopy začaly loni v říjnu a vodní plochy se podle ní téměř okamžitě naplnily samy, díky vysoké hladině spodní vody v okolí. Na podzim kolem nich plánují vysadit pět tisíc keřů a stromů. Jeden z rybníčků se má proměnit dokonce v koupaliště s pláží.

K Salajně časem přibyl ještě jeden projekt. Krušnohorská chalupa v osadě Ryžovna kousek od Božího Daru, kterou koupili s manželem před několika lety. Samotná osada měla být založena kolem sedmnáctého století, vznikla kvůli těžbě a rýžování cínovce, stáří chalupy ale není přesně známé. Okolí Ryžovny navíc spadá pod ochranu UNESCO kvůli Blatenskému příkopu, historickému hornickému kanálu. I to podle Dvořákové rekonstrukci zkomplikovalo – památkáři totiž schválili až třetí návrh projektu.

Foto: Alice Dvořáková

+7

Rozsáhlejší rekonstrukce začala před třemi lety. „Je to stará krušnohorská chalupa, dřív to byla vesnice, teď je tam jenom pár baráků,“ popisuje Dvořáková. Vzniknout tam mají čtyři apartmány a Dvořáková mluví o butikovém ubytování. „Řešíme opravdu každou maličkost – výběr postele i nočního stolku. Není tam vůbec nic z nábytkářských řetězců, všechno si děláme sami, včetně truhlářských nebo kovářských prací,“ říká. Třeba kvůli látkám na závěsy jela nedávno osobně do bavorského Regensburgu, protože je v Česku nesehnala.

Chalupa je zároveň místem, kde se natáčel seriál Rapl s Hynkem Čermákem. „Přesně jak to tam vylíčili, tak to tam vypadalo. Stará chalupa na spadnutí, kde kapala voda ze střechy,“ popisuje Dvořáková. Na rozdíl od Salajny na Ryžovnu ale dotaci nezískala. Rekonstrukci tak platí z toho, co vydělá Salajna a hospoda Dubina, a z vlastní stavební firmy. Otevření plánuje na letošní zimní sezónu. „Řešíme už jenom takové finální věci,“ říká.

Alice Dvořáková má kromě Salajny a Ryžovny na starost ještě zmíněnou hospodu Dubina u řeky Ohře nedaleko Karlových Varů, kterou získala rodina jejího manžela v restituci a Dvořáková se jí ujala po nemoci tchyně. Jde o formanskou hospodu, starou okolo sto padesáti let, která měla dříve i vlastní lednici ve sklepě, kam se přes zimu tahal led z řeky a vydržel tam do léta. Dnes slouží jako hospoda, ale i penzion a k tomu patří i vodácké tábořiště.

Do budoucna chce Dvořáková všechny tři provozy propojit a nechat hosty ochutnat kus historie na statku, vodáckou turistiku u Dubiny a nakonec je pozvat do hor na Ryžovnu. Další projekty na obzoru zatím nejsou. „Stavební materiály i řemeslníci jsou čím dál dražší, je to čím dál těžší. A oběma nám je přes padesát, takže bychom si asi měli začít víc užívat života,“ dodává Dvořáková – i když nevylučuje, že se to jednou změní. „Až narazíme na další zajímavou ruinu,“ směje se.