Závod o AI nabírá nečekaný směr. V Číně zveřejňují své modely, konkurence je vylepšuje a Amerika váhá
Americké korporace své supermozky tají, Čína je dává všem. Zpřístupnění parametrů umělé inteligence teď rozpoutává novou ideologickou debatu.
Když v polovině července společnost Moonshot AI představila nový model Kimi K3, zájem veřejnosti byl tak velký, že o tři dny později musel startup přestat přijímat nové předplatitele, protože narazil na limity svých kapacit. V tu chvíli by si možná většina firem svůj klenot chránila, ale Moonshot oznámil, že parametry systému uvolní veřejnosti. Jde tak o tzv. open weight model a pokračování trendu mezi čínskými firmami, které se takto otevírají světu.
Modely AI se učí tím, že hledají vzorce v gigantickém množství dat. Během tohoto procesu se veškeré znalosti a schopnosti překódují do sady číselných výpočtů. Těmto číslům se říká váhy (weight) a určují, jak bude model reagovat na vaše dotazy a jak bude přemýšlet.
Zavedené americké laboratoře, jako OpenAI nebo Anthropic, si tyto hodnoty přísně střeží. Zákazník k nim nemá přístup, systém může používat jen přes oficiální rozhraní a je svázán mantinely, které korporace pevně nastaví. Zmíněné open weight naproti tomu dávají přístup i uživateli. Jinými slovy – je to jako zveřejnit recept, kde jsou vypsány ingredience a jejich množství.
Právě toto sdílení „receptů“ odstartovalo v Číně štafetu inovací, ze které těží celý tamní trh. Když totiž nějaký vývojářský tým zveřejní své váhy a technickou dokumentaci, ostatní si recept vezmou, opraví v něm chyby a vylepší ho. Velkým milníkem bylo, když čínský startup DeepSeek loni vydal svůj open weight model a v přiložené zprávě ukázal, jak se mu podařilo vytrénovat obří systém s 671 miliardami parametrů za pouhých 5,5 milionu dolarů.
Zveřejněný návod okamžitě převzal tým z Moonshot AI. Pokusili se systém zvětšit na rovný bilion parametrů, a když při tom narazili na technické zádrhely, vymysleli vlastní vylepšení a celý nový postup opět zdarma zpřístupnili všem. O pár měsíců později se přidala firma Zhipu AI, která na tyto veřejné poznatky nabalila svůj vlastní trénovací systém. Čínští konkurenti se tak díky open weight přístupu navzájem učí ze svých kroků a neustále posouvají laťku výše.
Tento trend už tak logicky začíná naplno měnit uvažování západního byznysu. Firmy se stále více přiklánějí k otevřeným modelům. Nechtějí totiž stavět své systémy na uzavřené technologii, u které může majitel kdykoli změnit pravidla nebo odříznout přístup. Zásadní roli hraje také bezpečnost dat. U staženého open weight modelu citlivá firemní data nikdy neopustí firemní servery a nikdo cizí do nich nevidí.
Čínské otevřené modely i jejich stavební kameny už navíc běžně adoptuje a staví na nich spousta amerických firem. Běžnou praxí se stalo to, že si vezmou volně dostupný čínský základ a naroubují na něj vlastní komerční nadstavby.
I tak jde ale o ožehavé téma, které má dva tábory. Zastánci uzavřeného přístupu varují, že otevřené modely představují riziko. Pokud totiž dáte komukoli na světě do ruky kompletní recept bez jakýchkoli pojistek, mohou si ho záškodníci upravit tak, aby pomáhal generovat pokročilý malware, plánovat kybernetické útoky nebo obcházet jakékoli etické zábrany.
Proti tomu se však bouří paradoxně i američtí giganti jako Meta, Microsoft, Nvidia či Palantir. Ti podepsali dopis, ve kterém varují americkou vládu před restrikcemi. Argumentují tím, že uzavření technologií zneužití stejně nezabrání, nebezpeční aktéři už totiž pravděpodobně disponují pokročilými utajenými systémy, o kterých akademici nemají ani ponětí.
Zakázat veřejné open weight modely by tak v praxi nezvýšilo bezpečnost, ale pouze by to přihrálo veškerou moc do rukou hrstky amerických korporací a zároveň zcela předalo iniciativu Číně. Otevřené modely naopak umožňují tisícům výzkumníků po celém světě bezpečnostní díry průběžně hledat a záplatovat.
Nepřehlédněte:
