Cena osm jüanů a šedesát šest fenů, což je necelých třicet korun. Za tolik začal prodávat čínský výrobce paměťových čipů CXMT své akcie při největší letošní asijské burzovní emisi. A když se pondělní premiérové obchodování skončilo, titul na šanghajské burze uzavřel s cenou 49 jüanů (zhruba 153 korun). Nárůst o 466 procent za jediný den katapultoval firmu na vrchol čínského akciového trhu a jejímu předsedovi Ču I-mingovi přidal k majetku dvanáct miliard dolarů, tedy něco přes dvě stě padesát miliard korun. Firmu ovšem obklopuje řada podezření z průmyslové špionáže a napojení na čínské vojáky.

Čtyřiapadesátiletý Ču I-ming sice drží v CXMT jen malý podíl, jeho celkové bohatství se přesto podle magazínu Forbes vyšplhalo na 15,9 miliardy dolarů, v přepočtu asi 337 miliard korun. Vlastní také akcie GigaDevice, výrobce flashových pamětí, který také založil ještě v roce 2004 a který je rovněž obchodován v Šanghaji. IPO – čili vstup firmy na burzu a umístění části akcií na kapitálových trzích – vyneslo 9,8 miliardy dolarů, tedy přibližně 200 miliard korun.

Bakaláře a magistra z fyziky získal Ču na pekingské Tsinghua University, elektroinženýrství pak studoval, ale nedokončil na State University of New York. Následovala práce v Silicon Valley, kde rozjel svůj startup GigaDevice. Domů se s ním ale chtěl vrátit poměrně brzy, protože prý věřil, že příležitosti v Číně jsou nesrovnatelně větší než v Americe. Řeč je o úsvitu milénia a jeho rodná země tehdy dovážela přes devadesát procent paměťových čipů. To se dnes zdá skoro k neuvěření.

Nejprve tuto mezeru zaplňoval s GigaDevice, v roce 2016 se dohodl se samosprávou města Che-fej na vybudování fabriky dnes známé jako CXMT. Mimochodem město v deltě Jang-c‘-ťiang není sice tak známé jako Peking, ale dřív zachránilo třeba krachující automobilku Nio a podpořilo výrobce displejů BOE.

Peníze daly Čuovi sílu expandovat. CXMT odkoupila množství patentů od německé Qimondy, která zkolabovala během finanční krize v roce 2008, a začala také nabírat inženýry z celého světa. Zároveň se kupila podezření z krádeží duševního vlastnictví, několik zaměstnanců Samsungu s napojením na Čuův podnik kvůli tomu skončilo ve vězení či vazbě. Američané navíc firmu umístili na černou listinu kvůli možnému napojení na čínskou armádu.

Každopádně mezi největší akcionáře CXMT se vedle městské správy zařadil i státní čipový fond Big Fund nebo cloudová divize Alibaby. Firma ale rok za rokem pálila miliardy dolarů. Zlom přišel až loni, kdy vykázala první zisk v historii. Poptávka po pamětech, které kromě notebooků a telefonů uchovávají data i pro modely umělé inteligence, totiž s globální výstavbou datacenter začala přesahovat nabídku.

Letošní čísla už jsou podobně jako u větších hráčů typu Micronu z jiné dimenze. Za první pololetí CXMT čeká výnosy až 380 miliard korun, tedy víc než sedminásobek loňska, a čistý zisk v přepočtu až 235 miliard korun. Nedostatek pamětí přitom podle expertů vydrží i po roce 2030, takže i Ču a spol. mají nakročeno k solidnímu růstu na několik let dopředu.

Pět nejcennějších veřejných firem pevninské Číny

Samotné IPO vyneslo 57,92 miliardy jüanů, přibližně 182 miliard korun, a stalo se největší polovodičovou emisí v historii pevninské Číny – překonalo vstup konkurenta SMIC z roku 2020. K obchodování přitom šlo jen 6,73 procenta akcií firmy, zbytek zůstává „zamčený“ u dosavadních vlastníků. Objem obchodů v první den dosáhl 141,1 miliardy jüanů a bylo to poprvé v historii čínských A-akcií, kdy padla hranice sto miliard za jediný den (jeden jüan je 3,13 koruny).

Za deset let existence se CXMT už vyšvihla na pozici čtvrtého největšího výrobce pamětí na světě, byť v naprosté většině prodává své produkty zákazníkům z Číny. Podle odhadů drží osm procent globálního trhu a je za Micronem s 22 procenty, SK Hynix s 29 procenty a Samsungem s 38 procenty. Mezi zákazníky má Alibabu, ByteDance, Tencent, Lenovo i Xiaomi a údajně se o její paměti zajímá také Apple.

Jestli akcie zůstane tak vysoko, je ovšem otázka. Není nic neobvyklého, že po IPO atraktivní tituly vystřelí vzhůru a pak padnou, jak bylo vidět u SpaceX nebo českého CSG. „Ta akcie je moc drahá a zavání spekulací,“ řekl agentuře Reuters manažer hedgeového fondu Jüan Jü-wej z Trinity Synergy Investments.

Zároveň je v souvislosti s CXMT slyšet zmínky o tzv. generační kvalitativní mezeře mezi ním a velkou trojkou. Nicméně valuace firmy na dohled 500 miliard dolarů z ní i tak dělá největší společnost, která je kótovaná na některé z kontinentálních čínských burz.