Naše světla nejsou tichá, říká šéf Bommy. Doma je má Ashton Kutcher i Jake Paul, teď by je skláři rádi dostali i k vám
Sklárna ze Světlé nad Sázavou tiše vyrostla v globálně rozkročenou značku a její výtvory zdobí luxusní butiky i domovy hvězd. Teď zkouší další cestu.
Že se vám mohou někdy v divadle drát slzy do očí, asi nepřekvapí. Přeci jen, umění je otázkou emocí. Že ale své pozorovatele přivede k slzám představení, které se točí kolem skla, už trochu překvapivé být může. Přesně to se ale v půlce června povedlo v kodaňském Court Theatre české značce designových svítidel Bomma. „Naše světla nejsou zrovna nejtišší, naopak mají přirozeně přitahovat pozornost, takže na výrazné reakce jsme zvyklí. Že jsem tam ale viděl lidi brečet, tak to vehnalo slzy do očí i mně,“ říká šéf Bomma & Rückl Group, zkušený manažerský matador Vadim Horna.
Akce, na které se Bomma v hlavním městě Dánska před prázdninami prezentovala, se jmenuje 3daysofdesign a Kodaň se během ní jednou za rok na tři dny zaplní vytříbenými značkami z celého světa. Není sice tak známá a masová jako milánský Salone del Mobile, čerpat inspiraci sem ale pravidelně jezdí globální architektonická a designérská špička. „A právě proto jsme tam letos chtěli být i my,“ vysvětluje Horna. „Obchodně se nám daří, nemáme ale v oboru ještě tak silný brand, jaký bychom chtěli, takže jsme se na tom rozhodli zapracovat,“ dodává.
A tak se nedávno zrekonstruované divadlo z počátku 18. století, které je součástí královského komplexu Christiansborg, proměnilo v tiché snové místo, kde se všechno točilo kolem světla a pocitů, jež ve vás může vyvolat. Nad jevištěm se vznášel křišťálový oblak z lehkých závojů a desítek malých světel z upcyklovaných skleněných střepů a mezi tím vším opatrně co půl hodinu tančila útlá baletka. Bylo to nevtíravé, ale taky působivé a mámivé. Přesně takové, jaké to v Bommě chtěli.
„Dokonce tam za mnou přišla paní, která říkala, že je turistka z Česka. O festival se nezajímala, chtěla prostě vidět to opravené divadlo. Ale když zjistila, že to celé dělá Bomma, tak prý byla hrdá. A to mě taky hodně dojalo,“ říká pyšně Horna.
Čas zazářit
Bomma samozřejmě jezdí i na Salone del Mobile, naposledy se tam se svými světly prezentovala loni. Podle Vadima Horny je ale teď nejvyšší čas přidat „ke stánkům na výstavišti“ i více zážitkové příležitosti. Prezentace na milánském veletrhu mají sice do běžných stánků hodně daleko, pořád to jsou ale statické předváděčky, kde pro éteričnost a hraní si s tím, co světlo dokáže, moc místa není. I proto se Bomma zhlédla v ambientních divadelních zážitcích.
Otestovala si je už loni na Designbloku v Kovařovicově vile, kde zaplnila hned sedm pokojů hudbou, vůněmi a světelnými efekty. A před měsícem se díky tomu o české značce mluvilo a psalo nejen v Kodani, ale i v oborových mezinárodních médiích. „Což je přesně to, co potřebujeme,“ kvituje spokojeně Horna.
Když přitom říkal, že se jím vedené firmě obchodně daří, tak ani trochu nepřeháněl. Celá Bomma & Rückl Group (BMRC Group), jež patří do impéria Martina Wichterleho a do níž spadá ještě nižborská sklárna Rückl a několik dalších, na sklářský průmysl napojených firem, si loni obratově přišla zhruba na 600 milionů korun. Samotná Bomma z toho obstarala přibližně půlku a její EBITDA, tedy zisk před započtením úroků, daní a odpisů, byla kolem 60 milionů korun.
„Loňský rok byl skvělý,“ hodnotí to Horna. A na otázku, zda to byl i rok rekordní, odpovídá s úsměvem, že rekordních bylo v Bommě několik posledních let, protože firma neustále roste. „Jsme ale pořád malá firma, takže se roste snadněji než kdybychom byli velcí. Jsme ale profitabilní a to je zásadní,“ dodává. Mimochodem, jeho šéf Martin Wichterle před lety proslul výrokem, že na skle se zbohatnout nedá. Nejen Bomma ale nyní ukazuje, že to tak černé být nemusí.
Historie Bommy
- Zakladatelem Bommy je Jiří Trtík.
- V roce 1992 rozjel ve Světlé nad Sázavou firmu Bohemia Machine na vývoj a výrobu sklářských brusných a řezných strojů.
- Po kolapsu sklářského průmyslu v regionu založil v roce 2012 vlastní sklárnu a pojmenoval ji Bomma. Zpočátku vyráběla nápojové sklo a dekorace.
- V roce 2014 do Bommy jako investor vstoupil Martin Wichterle, majitel strojírenského Wikovu, vnuk vynálezce kontaktních čoček Otty Wichterleho a velký podporovatel českého designu. O další dva roky později udělal to samé i s nižborskou sklárnou Rückl a vznikla Bomma & Rückl Group.
- V roce 2015 Bomma vytvořila obří skleněné baňky, pod které se schovávaly exponáty na pražské výstavě Tima Burtona. Později z nich vznikla kolekce dodnes populárních svítidel Tim a firma se začala přeorientovávat právě tímto směrem.
- V roce 2021 do Bommy coby obchodní ředitel nastoupil Vadim Horna, který předtím působil v Lasvitu. Od roku 2024 je pak CEO celé Bomma & Rückl Group. Vedle něj a Martina Wichterleho ve vedení Bommy působí ještě zakladatel Jiří Trtík coby prezident zodpovědný za technologický vývoj a Václav Mlynář coby kreativní ředitel sklárny.
Pro letošek má firma v plánu skok o dalších 15 procent. „Uvidí se ale, co s tím udělá mezinárodní dění. Konflikt s Íránem nám zrovna nepomáhá, stejně jako letošní kurzy měn,“ podotýká Horna. Ručně foukané výtvory ze sklárny ve Světlé nad Sázavou totiž z více než 90 procent míří za hranice. „Naše největší trhy jsou USA a Německo, na třetím místě je už ale Česko, pak Francie, Británie, Spojené arabské emiráty, Itálie. Menší jsou Japonsko a Čína, pěkně nám ale roste Latinská Amerika,“ vyjmenovává Horna, jenž má s prodejem skla bohaté zkušenosti. Než před pěti lety do BMRC Group, tehdy ještě coby obchodní ředitel, přišel, vedl zastoupení Lasvitu v Dubaji.
Světla, co nejsou „tichá“
Když Vadim Horna mluví o tom, že světla Bommy nejsou tichá, vtipně eufemisticky tím říká, že je v interiéru rozhodně nepřehlédnete. „I tohle je o emocích, naše světla mají být pomyslnými šperky interiéru. Něčím, z čeho budete mít radost, že to máte,“ popisuje. Firma svá světla aktuálně nabízí ve více než dvacítce ambiciózních kolekcí, z nichž nejprodávanější je ta s názvem Dew Drops – kožený pás osázený skleněnými kapkami připomínajícími rosu.
Nejrychleji rostoucí kolekcí je ale ta s názvem Fragments, kterou pro Bommu vymyslelo studio Dechem a která se předvedla i v Kodani. Její základ tvoří upcyklované sklo z křišťálových střepů, tedy vlastně zbytků, které ve sklárně zůstávají. „Hledali jsme způsob, jak dát nový život střepům z našich svítidel, která neprojdou kontrolou kvality. A tak jsme je spekli do nového materiálu a vznikl z toho skvěle prodejný produkt,“ líčí Horna, přesvědčený o tom, že zákazníky láká jak příběh o udržitelnosti, tak jednoduše skutečnost, že světla vytvořená z různě barevných střepů mají své neopakovatelné kouzlo.
Ambice Bommy se ale neubírají čistě jen směrem velkých a mnohdy i velkolepých svítidel, která zdobí například lobby bar pražského hotelu Fairmont, luxusní hodinářské butiky Audemars Piguet a Jaeger-LeCoultre v Soulu, respektive v Pekingu, chodby Dubai Mallu, ale taky domovy herců Ashtona Kutchera a Mily Kunis nebo influencera Jakea Paula a celé řady známých domácích podniků. Vadim Horna a jeho tým by rádi, samozřejmě v odpovídajícím rozsahu, více oslovili i skromnější milovníky krásných věcí.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs„Vyrábíme ručně, v Česku a ve vlastním provozu, takže nikdy nebudeme levní, to prostě nejde. Chceme ale vytvářet i produkty, které si bude moci pořídit i běžná domácnost nebo třeba studenti, kteří si rádi našetří na něco pěkného a může je to pak provázet celým životem. To je podle mě ostatně ta pravá definice luxusu a dnešní trend odklonu od konzumu tomu nahrává,“ míní Horna. Bomma proto nedávno představila malou přenosnou lampičku Ollo a na podzim se chystá uvést jejího pokračovatele.
Naše hlavní hvězdy? Skláři
Světelské společnosti pak hraje do karet i to, že patří mezi takzvaně vertikálně integrované firmy. To znamená, že si zvládá pokrýt vše od designového návrhu po finální výrobu ve vlastní sklárně. Dvacet sklářů a dalších 160 zaměstnanců v ní denně zpracuje na devět tun skla a Horna žertuje, že tváře sklářů jsou na veřejnosti mnohem známější než ta jeho nebo třeba Martina Wichterleho.
Možné to je, Bomma totiž své skláře opravdu ve velkém propaguje. Jednak proto, aby ukázala, co všechno její mistři dokážou – a že někdy je to opravdu úctyhodné –, jednak proto, aby dodala kredit jejich řemeslu a nalákala k němu další zájemce. Právě to, že si vyrábí sami, totiž Horna považuje za klíčovou konkurenční výhodu. „Značka Bomma by mohla existovat, aniž by měla vlastní sklárnu, značná část konkurence to tak má,“ připouští. „My ale máme výrobní DNA v sobě a dává nám to autenticitu i svobodu,“ věří.
Vedle vlastních kolekcí Bomma ovšem vyrábí i pro jiné brandy. Mezi její zákazníky patří třeba Louis Vuitton, Tiffany nebo švédská značka Vibia a tato zakázková výroba tvoří zhruba patnáct až dvacet procent byznysu. „Drží nás to v permanenci a baví nás to,“ říká k tomu Horna, „a až budeme tyhle kapacity potřebovat pro sebe, tak máme kam sáhnout. Bez volných kapacit by růst nešlo, nemůžeme je ale taky jen tak nechat ležet ladem,“ dodává.
Právě touhle cestou se podle něj ostatně bude český sklářský průmysl ubírat. „Věřím, že v českém sklářství to bude přesně takhle, silné značky budou mít i vlastní výrobu a bude se jim dařit, stejně jako zkušeným sklářům, protože to je opravdu prestižní povolání. A potom se bude dařit úplně malým studiovým projektům, zakázková výroba podle mého moc perspektivní není,“ přemítá Vadim Horna.
To všechno je ale zatím pověstná hudba budoucnosti. Nyní se v Bommě plně soustředí na další velký útok na naše emoce. Tentokrát se bude konat na domácí půdě, chystá se totiž na podzimní Designblok, kde sklárna ukáže i onu novinku.
