Blíž Apple Storu v Česku dlouho nebudeme. iStyle otevřel novou prodejnu v ikonické Masaryčce

Nová budova od slavného architektonického studia Zahy Hadid v centru Prahy budí pozornost. Sídlí v ní Penta a nově i partnerský obchod Applu.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

istyle-masarycka

Foto: iStyle

Obchod iStyle v budově Masaryčka

1Zobrazit komentáře

Není obvyklé, aby lidé chodili do kamenných obchodů tak často, aniž by v nich chtěli cokoliv koupit. Výjimku tvoří prodejny, které mají v logu bílé nakousnuté jablko. Oficiální obchody společnosti Apple se na mnoha místech po světě zejména díky tomu, kde se nachází a jak vypadají, staly ikonickými. V Česku na oficiální Apple Store zatím čekáme a v dohledné době se ho nedočkáme. Největší síť partnerských maloobchodních prodejen Applu ve střední a východní Evropě teď ale v Praze otevřela obchod, kterému už do originálního konceptu mnoho nechybí. Blíže Apple Storu, než je nová prodejna iStylu v budově Masaryčka od architektonického studia Zahy Hadid, u nás dlouho nebudeme.

O tom, kdy u nás Apple otevře svůj první oficiální obchod, se živě debatuje roky. Stejně dlouhou dobu je přitom de facto jasné, že se to jen tak nestane. Naznačuje to několik indicií, těmi nejviditelnějšími jsou přitom kroky místních prodejních partnerů Applu, jako je iStyle nebo Smarty a jeho značka iWant. Ti v Česku už dlouho provozují sítě obchodů, které prodávají iPhony, MacBooky, iPady a další jablečné produkty a které se originálním Apple Storům, jež si provozuje sám kalifornský technologický gigant, podobají stále více. A v některých zemích si tak s nimi Apple zkrátka vystačí.

„Plánujeme otevřít jednu z dalších prodejen na Masaryčce v centru Prahy, a kdyby tu Apple v dohledné době otevíral vlastní Apple Store, tak by nám to pravděpodobně nedovolil,“ říkal před rokem Vít Goluch, generální manažer společnosti iStyle, když rozjížděl novou prodejnu v obchodním centru Westfield Chodov. Apple si totiž pro své obchody obvykle vybírá ta nejlukrativnější místa, ať už přímo v centru velkých měst, nebo minimálně takové lokality, kde projde vysoký počet lidí. V Praze by tak odpovídalo hlavně nejužší centrum, přičemž bývá pravidlem, že v určitém perimetru nebývají žádné jiné jablečné obchody, ani ty partnerské.

masarycka-istyle6-min

Foto: iStyle

Obchod iStyle v budově Masaryčka

masarycka-istyle1-min

Foto: iStyle

Obchod iStyle v budově Masaryčka

A tak když iStyle před rokem oznámil plánovanou expanzi na Masaryčku a konkurenční Smarty o pár měsíců později otevřel podobný obchod pod svou značkou iWant na Václavském náměstí, tedy dalším lukrativním místě, bylo jasné, že pro oficiální Apple Store zatím v Praze na několik let nebude místo. Zatímco iWant se na prestižní lokalitu na Václavském náměstí rozšířil z přilehlé ulice 28. října, iStyle zvolil podobnou expanzi kousek vedle. Z Václavského náměstí je to na Masarykovo nádraží zhruba kilometr a iStyle měl od něj už od roku 2006 obchod nedaleko v ulici Revoluční. Ta byla před sedmnácti lety první mimo prostory obchodního centra a teď je kousek vedle ní další taková.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nová prodejna v právě dokončovaném projektu Masaryčka, který se v těchto týdnech postupně otevírá firmám i veřejnosti, je pro iStyle jeho celkově dvanáctou pobočkou v Česku a pátým obchodem s označením Apple Premium Partner. To je nejvyšší možný standard, který splňuje nejpřísnější podmínky Applu, co se týče podoby, nabídky i servisu v těchto prodejnách. Proto lze ve spojitosti s unikátní architekturou celé budovy, kterou nechala u Masarykova nádraží postavit za několik miliard společnost Penta Real Estate ve spolupráci s věhlasným architektonickým studiem zesnulé Zahy Hadid, mluvit o tom, že je to originálnímu Apple Storu opravdu blízko.

„Architektonické pojetí komplexu Masaryčka je skutečně jedinečné a jsme rádi, že právě zde můžeme otevřít již pátou prodejnu ve vysokém standardu Apple Premium Partner. Věřím, že díky poloze v centru Prahy i plánované rychlodráze na letiště se stane oblíbeným nákupním místem pro zákazníky z Česka i zahraničí,“ popisuje Vít Goluch. Firma v budově, která se zrodila na ploše bývalého brownfieldu, zabrala velký prosklený prostor v čele směrem do nově vybudovaného náměstí. Na ploše 224 metrů čtverečních nabídne prodej veškerých produktů Applu, příslušenství a také expresní autorizovaný servis.

Stal se nejbohatším českým zaměstnancem. Do toho Martin Roman trefil dvě velké investice

Někdejší šéf energetické společnosti ČEZ a ostřílený manažer Martin Roman v podcastu Vojty Žižky popisuje svou kariérní cestu.

zizka-roman

Foto: Vojta Žižka

Vojta Žižka a Martin Roman

0Zobrazit komentáře

Je známý hlavně jako někdejší šéf ČEZu, jeho příběh ale začal mnohem dříve. Už když mu bylo sotva dvacet let, měl ambice vést velké firmy – a za svou aktivní pracovní kariéru vystřídal několik angažmá. Dnes se toho o Martinu Romanovi mnoho neví. Žije v ústraní, pobývá v Londýně, nevystupuje v médiích, mluví se o něm ale jako o miliardáři a vlivném podnikateli, kterému v posledních letech vyšly dvě významné investice. Pro podcast Vojty Žižky mimo jiné zmiňuje, jak k nim došlo. A také to, jak se ke zmíněnému ČEZu vůbec dostal.

Jeho cesta začala během vysokoškolského studia v Německu, kde si našel první firmu, která ho oslovila na základě ve škole zadané seminární práce. „Řekl jsem si, že udělám takový první český průzkum maloobchodního trhu. Následně jsem ho prodal devíti firmám, přičemž tři z nich mi nabídly práci,“ říká Martin Roman. Nastoupil tak do výrobce cukrovinek Wolf, kde v pozici obchodního ředitele připravoval jeho vstup do Česka. Bylo mu pouhých třiadvacet.

Poté následovala štace v českém výrobci vzduchotechniky Janka, kterému v roli ředitele pomohl se zmátořit a udělat z něj úspěšnou společnost, do níž následně vstoupil tehdy nadnárodní obr Lenox. Z ní si to Roman zamířil do plzeňské Škody, kde dopomohl k tomu, aby se výrazně zúžila – z pětačtyřiceti oborů, ve kterých působila, se začala věnovat dvěma hlavním, a sice energetice a dopravní technice. Z nich se prakticky staly dvě firmy, jež fungují dodnes.

Dost možná nejvýraznější roli měl ale v polostátní energetické společnosti ČEZ, kam nastoupil v roce 2004, tedy v době, kdy šlo o technicky velmi dobře řízenou firmu, která vydělávala až pět miliard korun v čistém. „Když jsem tam nastoupil, byl také – podobně jako Škoda nebo Janka – trochu přezaměstnaný. Takže jsme spoustu lidí propustili. Naším cílem bylo udělat z ČEZ standardní mezinárodní firmu,“ popisuje to, co ho po nástupu čekalo.

Za dobu, co působil v ČEZu, se setkal rovnou se sedmi šéfy, respektive premiéry, protože jak jde o polostátní podnik, je právě premiér oním „šéfem“. I proto si Roman nechával zadní vrátka ve Škodovce, kam se mohl kdykoliv vrátit, jelikož jak sám uvádí, „ve státní firmě se může stát, že bude ukončen kontrakt bez ohledu na to, jestli je práce odváděna dobře nebo špatně“. S tím se ostatně pojil i jeho přístup k vykonávání své práce.

Roman zásadně nečetl e-maily, nechával je pro svou asistentku. Ta mu z dvou set zpráv denně vytiskla maximálně dvacet, které se k němu dostaly. Namísto řešení e-mailů se naopak soustředil na interní schůzky, které někdy trvaly jen tři minuty. „Lidé si ze mě dělali srandu, ale bývá to lepší než psát zprávu nebo někoho obvolávat. Navíc si myslím, že i pro ostatní je užitečnější se se šéfem ČEZu potkat. Aspoň na chvíli,“ vysvětluje a doplňuje, jak striktně měl naplánovaný program.

ČEZ pak zajistil Romanovi takové peníze, díky kterým se později mohl vydat na vlastní dráhu. „Když jsem tam v roce 2011 končil, vydělával padesát miliard čistého, za tu dobu ostatní velcí hráči v energetice zisk zdvojnásobili, my zdesetinásobili. To se projevilo v růstu cen akcií – a protože si můj předchůdce vyjednal akciové opce, které jsem automaticky převzal, a do toho se propsal ten nárůst cen akcií, vypadly z toho peníze, které mi umožnily se osamostatnit,“ vysvětluje. Jak Roman v podcastu přibližuje, jednalo se o vyšší stovky milionů korun, „spíše k miliardě“.

Celý rozhovor s Martinem Romanem si můžete poslechnout na Patreonu Vojty Žižky. Uslyšíte v něm například také:

  • Do jakých firem investoval?
  • Co by doporučil zaměstnancům v korporacích?
  • Jak britská společnost hodnotí brexit?
  • Kde se pro něj vzala motivace dělat vlastní školy?