Před deseti lety měli v Houstonu problém. NASA potřebovala vybrat nástupce Space Shuttle, rakety, která dopravovala astronauty na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Americký vesmírný úřad ukázal na dvě firmy a dal jim miliardy, aby nové dopravní rakety vyvinuly. První z nich, Boeing, byla v letectví a kosmonautice zavedenou značkou. Druhou SpaceX řídil miliardář, který jedno ze svých dětí pojmenoval X Æ A-12. Pokud ale někdo tehdy sázel na Boeing jako na jasného vítěze, šeredně se mýlil. Dnes má totiž navrch firma Elona Muska. Boeing tak středeční úspěšný let své rakety vyhlížel s velkým očekáváním.

Boeing vyslal první modul se dvěma astronauty NASA Sunitou Williamsovou a Butchem Wilmorem směrem k ISS na třetí pokus. Předchozí dva z technických důvodů odpískal před startem. Co je ale zásadnější, výrobce letadel má čtyřleté zpoždění za SpaceX, 1,5miliardovou ztrátu v dolarech oproti původnímu rozpočtu a klíčovou leteckou divizi obrazně řečeno řítící se vstříc byznysové i právní katastrofě kvůli množícím se aférám spojeným s nezodpovědnou výrobou a kontrolou. Loď Starliner má na astronauty počkat deset dní, zatímco bude připojená k ISS, a poté se s nimi vrátí zpět na Zem.

Firma SpaceX naopak lidi do vesmíru vynesla už třináctkrát a jen pro NASA má letů s lidskou posádkou nasmlouvaných čtrnáct. Navíc testuje systém Starship, který má posádku s nákladem jednou dostat až na Mars. Ve čtvrtek má při čtvrtém pokusném letu jasný úkol: poprvé úspěšně přistát zpátky na povrchu Země. SpaceX má samozřejmě také svoje starosti. Zaměstnanci se tam například ve stále větší míře při práci zraňují a tento problém se zatím děje bez větší pozornosti. Stále ale platí, že má Muskova firma před Boeingem aktuálně náskok.

Boeing byl přitom před deseti lety jasný favorit, aby pro NASA zajistil nástupce její Space Shuffle. Od agentury také v roce 2014 kvůli lepší výchozí pozici dostal na stavbu modulu Starliner podstatně více peněz než SpaceX se svým systémem Dragon. Celkem 4,2 miliardy dolarů (95,3 miliardy korun) bylo sice méně, než Boeing původně chtěl, oproti 2,6 miliardy dolarů pro firmu Elona Muska to ale bylo pořád podstatně vyšší číslo.

Bývalý inženýr NASA pro server Ars Technica ještě před aktuálním startem Starlineru vzpomínal na atmosféru v obou firmách, když na svých projektech začaly pracovat. Ve SpaceX tou dobou už s NASA spolupracovali na přepravě nákladů do vesmíru, doprava lidí ale byla jiná liga. Inženýři tak nevěděli, kam dřív skočit. Důležité ale bylo, že firma byla už tou dobou zvyklá pracovat na privátních vesmírných projektech s omezeným rozpočtem, což byl ve finále jeden ze zásadních důvodů, proč nechala Boeing za sebou.

Vesmírná divize Boeingu na takové podmínky naopak zvyklá nebyla. Normálem pro ni byly obří vládní zakázky, za které neplatila firma, ale Spojené státy americké. Se Starlinerem to bylo jiné. Boeing ho vyvíjel za vlastní peníze a vedení se i přes miliardovou injekci od NASA zdráhalo dávat do projektu každý další dolar. Výsledkem bylo podfinancování vývoje, což pro tak komplexní projekt, kterým létání do vesmíru je, nevěstilo nic dobrého.

Dalším problémem bylo, že zatímco SpaceX si tradičně klíčové komponenty, jako je letový software nebo pohonný systém, vyvíjelo interně, Boeing se chytil do podobné pasti, kvůli které v USA po opakovaných technických problémech dopravních letadel čelí několika žalobám a je pod přísným dohledem úřadů. Zvolil cestu spletité sítě dodavatelů a subdodavatelů, tlačil na zisky oproti vývoji a bezpečnosti. Například zamlčel, že se při jednom z testů pohonného systému uvolnily téměř dvě tuny toxických látek a způsobily požár.

Live: Watch the #Starliner Crew Flight Test launch from @ulalaunch Space Launch Complex-41. Liftoff is scheduled for 10:52 a.m. ET.

Starliner is headed to the @Space_Station with @NASA_Astronauts spacecraft commander Butch Wilmore and pilot @Astro_Suni. https://t.co/97HcvjYVrn

— Boeing Space (@BoeingSpace) June 5, 2024

K tomu všemu se při práci na Starlineru přidaly i technické problémy, třeba s letovým softwarem, které se projevily při prvním testovacím letu bez posádky v roce 2019 a málem způsobily nehodu. Starliner bez posádky se tehdy v pořádku vrátil, Boeing ale stejně musel provést i druhý, enormně drahý testovací let. Nezdary se ale dál kupily. Přičtěte k tomu i pokažené vztahy mezi Boeingem a firmou, která mu dodávala pohonné systémy.

Ani zdaleka to ale nebyl ten největší průšvih, se kterým se Boeing tou dobou potýkal. V říjnu 2018 a v březnu 2019 měla nehodu dvě dopravní letadla typu 737 Max, při kterých zemřelo celkem 346 lidí. Model 737 Max byl následně dlouho mimo provoz. Podle serveru Ars Technica Boeing toto uzemnění stálo od roku 2019 zhruba 20 miliard dolarů (454,1 miliardy korun). V posledních měsících navíc jeho letadlům za letu upadly dveře kvůli chybějícím šroubům a objevují se další poruchy.

Je to přitom Boeing, kterému Elon Musk se svým SpaceX vděčí za to, že může pro NASA astronauty do vesmíru posílat. Americká vláda totiž dlouho odmítala pustit do vesmírných letů s lidskou posádkou soukromé podniky. Ovšem jen do chvíle, kdy o to ukázal zájem Boeing. Byl rok 2009 a USA pod prezidentem Barackem Obamou otevřely vesmír byznysu.

Nyní ale Boeing kvůli všemu výše zmíněnému upínal zrak právě na start Starlineru. Hraje totiž o budoucnost svých vesmírných aktivit. Narostla mu konkurence nejen ve SpaceX, ale i ve firmě Blue Origin založené Jeffem Bezosem a Virgin Galactic britského miliardáře Richarda Bransona. „Překvapením není to, že Boeing prohrává s hbitějším konkurentem, ale že se této hlemýždí společnosti vůbec podařilo projekt dokončit,“ uzavírá Eric Berger z Ars Technica.