Zatímco objem investic do startupů českých zakladatelů se loni meziročně propadl o 76 procent, někteří investoři mají pořád apetit a aktuální ekonomický cyklus vnímají jako velkou příležitost. Mezi ně se řadí i brněnský startupový fond Purple Ventures, který během šesti let podpořil přes třicet firem. Teď otevírá svůj druhý fond, v němž cílí na miliardu korun.
Ve finančních technologiích začala trojice David Kašper, Jakub Nytra a Filip Řehoř podnikat v roce 2007, od té doby jejich skupina Purple z nuly postavila několik regulovaných brokerů pro obchodování na finančních trzích a platební instituci a od roku 2018 rozběhli také vlastní venture kapitálový fond Purple Ventures o velikosti 15 milionů eur (380 milionů korun). V něm podpořili startupy jako Hedepy, Tatum, Campiri, VOS.health, Choice nebo Kardi AI, prostředky prý zatím zhodnotili o sedmdesát procent.
Teď Purple své ambice výrazně navyšuje. V rámci druhého fondu, který je na rozdíl od toho prvního otevřen i externím investorům, si klade za cíl proinvestovat čtyřicet milionů eur, v přepočtu lehce přes jednu miliardu korun. Čtrnáct milionů eur (354 milionů korun) vkládá samotná skupina Purple, zbytek chce nabrat během následujících čtyřiadvaceti měsíců a zároveň zahájit první investice. První exity pak plánuje po roce 2028.
„V uplynulých šesti letech jsme dokázali identifikovat řadu zajímavých firem. Dobře ale vidíme, že potenciál trhu je násobně větší a že s pomocí externích financí můžeme dosáhnout na mnohem více zajímavých příležitostí,“ popisuje spoluzakladatel a vedoucí partner Purple Ventures Jan Staněk.
Fond se zaměří na startupy z regionu střední a východní Evropy, celkem chce částkami mezi přibližně šesti až devatenácti miliony korun podpořit zhruba šedesát firem v rané fázi vývoje, takzvané pre-seed a seed. Jednat se má primárně o projekty s vlastním softwarovým řešením a globálními ambicemi. Hlavními okruhy zájmu Purple Ventures jsou segmenty digitálního zdraví, moderní energetiky, tzv. creator economy, informační bezpečnosti, vzdělávání a e-commerce.
Důležitým parametrem výběru startupu je pak také to, zda razí takzvaný „purpose-driven“ přístup, tedy jak jsou jeho zakladatelé odhodláni svým konáním přispívat k rozvoji společnosti jako celku.
„Střední a východní Evropa jsou regionem se srovnatelným ekonomickým výkonem jako například Benelux, Skandinávie, Jižní Korea nebo Kanada. V růstu navíc již překonává západní Evropu a další výhodou je široká základna technických, inženýrských talentů. Vezmeme-li v potaz také aktuální ekonomický cyklus, kdy se významně propadla likvidita na trhu rizikových růstových investic, vidíme nyní obrovskou příležitost, kterou si nechceme nechat ujít,“ dodává partner fondu Jan Davídek.
Drobným investorům umožňuje Investown skupinové vkládání peněz do nemovitostí a od roku 2021 s ním lidé profinancovali více než 3,5 miliardy korun. Startup, který se zaměřuje na takzvaný investiční crowdfunding, dříve podpořila i Česká spořitelna, ale začátkem loňska narazil u České národní banky podle jejíhož rozhodnutí shromažďoval peníze od veřejnosti bez licence – a dostal pokutu.
Své fungování změnil a v říjnu se stal vůbec prvním v Česku, kdo novou licenci pro provoz crowdfundingu, již vyžaduje EU, získal. Ta mu mimo jiné umožňuje expanzi za hranice. Ředitel Investownu Alan Pock pro CzechCrunch nyní popisuje, jak udělení pokuty a přizpůsobení se pravidlům probíhalo, jak žádal a kolik stála nová licence i to, jak se vůbec v zdejších poměrech buduje finančně technologický startup.
***
„Co tě nezabije, to tě posílí.“ Tak by se dal shrnout náš uplynulý rok. Hned z jeho kraje nám Česká národní banka (ČNB) neočekávaně vyměřila pokutu. Podle jejího verdiktu totiž měla naše forma podnikání charakter kolektivního investování, pro něž je třeba licence. Tím jsme se ocitli před obrovskou výzvou. Abychom mohli pokračovat dál a podařilo se nám této povinnosti dostát, bylo nutné udělat v krátkém čase obrovské množství změn. Za necelých dvanáct měsíců jsme vše zvládli a licenci získali, nakonec jako vůbec první na českém trhu.
Začátek loňského roku tak byl pro nás v Investownu velkou lekcí, ačkoliv jsme se paradoxně snažili podobné situaci předcházet a nikdy se do ní nedostat. Ještě než jsme vůbec začali s podnikáním, zaplatili jsme si z první investice právní analýzu, podle níž jsme mohli fungovat v tehdejším modelu. Celou dobu jsme žili v přesvědčení, že je to v pořádku, a že tedy licenci nepotřebujeme. Z dnešního úhlu pohledu už víme, že to byla obrovská chyba. Poučilo nás to v tom, že když si zakládáte firmu, je žádoucí nechat si vyhotovit i druhý právní názor – v kontinentálním právu může každý právník situaci vidět trochu jinou optikou. Zejména ve finančně technologickém segmentu je to naprosto elementární nutnost.
Záchrana dobrého jména
Když přišlo oznámení od ČNB, že budeme platit pokutu ve výši jednoho milionu korun, bylo bezprostředně nutné udělat sérii rychlých kroků, které měly zmírnit otřes v mediálním i investičním prostoru. Okamžitě jsme obvolali novináře, vysvětlili jim, jak to celé bylo, a především zdůraznili, že jsme se domluvili s ČNB na nápravě, abychom byznys přehodili do podle nich správného rámce. Přiznat chybu a informovat o sjednání nápravy bylo nejzásadnější.
Den, kdy vyšly články o pokutě, jsme si měřili, kolik uživatelů nám odešlo. Byl to jeden jediný, ačkoliv jsme tenkrát měli asi 60 tisíc investorů. V tomto ohledu jsme měli štěstí. To samé platilo pro developery, protože ty zajímají čísla, která jsme měli pořád nejlepší v celé republice. Určující je, za jak dlouho dostanou peníze.
Foto: Investown
Alan Pock, ředitel Investownu
Když situaci hodnotím zpětně, pokuta byla v rámci nápravy tím nejmenším problémem. Mnohem obtížnější bylo přejít urychleně na jiný model. Museli jsme kompletně předělat celou platformu. Předtím byla postavená tak, že nemovitosti byly v našem vlastnictví. V momentě, kdy měly být u jiných majitelů, jsme museli vytvořit nově celý systém pro přijímání a odesílání plateb či evidenci úvěrů. Bylo nutné nabrat celé nové týmy včetně externích partnerů. Reálné náklady vzrostly najednou asi o milion až milion a půl korun měsíčně.
Licenci pro uskutečňování finančního crowdfundingu jsme získali od ČNB za necelý rok. Na samotném procesu získání licence strávil celý tým v součtu 447 dní práce a firmu to v nákladech na vývoj nového softwaru, právní záležitosti a nábor nových lidí stálo přes 18 milionů korun. K tomu vznikl tým o pěti lidech a nepřetržitě se stará o risk a compliance.
Fintech v českých poměrech
Chybná interpretace zákona, ale nebyla historicky jediným nedostatkem v našem uvažování. Zásadně jsme taky podcenili nákladovost, tedy kolik stojí udělat fintech. Naší první investicí, kterou jsme získali od Seed Starteru České spořitelny, bylo osm milionů korun. Do platformy jsme již ale investovali 210 milionů korun, přitom pořád není hotová, stále ji máme kam posouvat. Naše představa byla solidně naivní. Kvůli tomu jsme museli část firmy prodat a získat dalšího investora, abychom dokázali dotáhnout software na úroveň, kdy je kompatibilní se všemi požadavky, které regulace má.
Dělat fintech v Česku je obecně neskutečně drahé, potřebujete získat měsíčně obrovské objemy financí, abyste byli v plusu. V tomto ohledu je Česko velmi malý stát. Když nepatříte mezi top tři platformy, už jste v minusu. Z toho důvodu je lepší začínat na jakémkoliv větším trhu. Dělat finance v Česku jde až tehdy, kdy už máte velkou část trhu pod kontrolou, což je opravdu nákladné.
Licence od ČNB nás v tomto směru momentálně zvýhodňuje, protože nám dává možnost expandovat do dalších zemí Evropské unie. Momentálně se nám to daří na Slovensku, do budoucna plánujeme rozšíření platformy do dalších států – investičně atraktivní je Rumunsko, v plánu máme také Rakousko. Do roku 2027 bychom měli ideálně spravovat 24 miliard korun, což už zdaleka nemůže platit jen pro Česko a Slovensko. Abychom to dokázali, potřebujeme k tomu asi milion uživatelů. To je naší další cestou, přičemž v každé další zemi máme ambici stát se jedničkou na trhu. Z toho důvodu už kromě investic do realit zvažujeme i další investiční nástroje nebo jiné segmenty pro investování.
Regulace EU
Regulací o crowdfundingu je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1503 ze dne 7. října 2020 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky.
Regulátorem a kontrolorem na českém území je Česká národní banka. Pro skupinové investory je licence pro crowdfundingové investování od ČNB povinná od listopadu roku 2023.
Umožňuje firmám působit nejen v Česku, ale zároveň expandovat i do zemí Evropské unie. Nařízení je totiž shodné v rámci celé EU.
Povinnost disponovat touto licencí mají pouze ty firmy, které zprostředkovávají zájemcům o půjčky cizí peníze a propojují tak věřitele s dlužníkem.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.