Říká se, že v Praze neroste moderní architektura. A říká se také, že tu nevznikají kvalitní veřejné budovy. Tohle všechno by měla změnit Vltavská filharmonie od světoznámého architektonického studia Bjarke Ingels Group neboli BIG. Stavba, která má vyrůst v Holešovicích, konkrétně u stanice metra Vltavská, vzešla z architektonické soutěže v květnu 2022. Nyní se posouvá do další fáze s dokončenou podrobnou architektonickou studií, která rozpracovává vítězný návrh soutěže.

Vltavská filharmonie se nyní nachází zhruba ve své třetině. Na základě architektonické studie totiž začnou projektové práce. A na jejich konci už bude začátek výstavby. „Na dokončení architektonické studie pracovali odborníci z celého světa. Ve srovnání s původním návrhem se ve výsledném projektu objeví řádově více zelených ploch a významně posílí i spojení s řekou,“ komentuje dílčí cíl pražský náměstek pro územní rozvoj Petr Hlaváček.

Zelené plochy se objevují i na jednotlivých ochozech nezaměnitelné stavby, zadržují tu vodu a vytvářejí příjemné klima. Co se spojení s řekou týče, mezi Vltavou a filharmonií by neměly být žádné překážky. To znamená, že v Holešovicích vznikne v podstatě nová náplavka napojená přímo na hudební svatostánek.

Foto: BIG

+14

Změn se v projektu odehrálo hned několik. Došlo například k úpravě hlavního sálu tak, aby v něm byl lepší výhled a také akustika. Podobně se upravoval též malý sál. Proměnou v návrhu prošla rovněž zkušebna orchestru, aby i tady byly ty nejlepší podmínky pro hudbu. Zkušební jeviště by pak mělo být identické s tím, které se bude nacházet v hlavním sále budovy.

Nejde ale jen o místa pro hudebníky. Upravena byla jednotlivá foyer, která by nově měla být větší a přehlednější. Restaurace by měla být intimnější, naproti tomu bistro s výhledem na město bylo doplněné o mezanin, což znamená, že se tu zvětší kapacita. A byly rovněž přidány eskalátory, aby se lidé mohli snadno dostat na střechu filharmonie.

„Snažíme se, aby filharmonie nebyla jen institucí pro lidi, kteří se o vážnou hudbu již zajímají, ale aby to mohla být skutečně veřejná budova. Takže pokud jste dítě vyrůstající v této čtvrti nebo i jen procházíte kolem, budete pozváni ke vstupu, abyste se podívali dovnitř. V tomto případě i k výstupu na ochozy, které se zároveň stávají terasami. Dá se říci, že koncertní sál filharmonie se téměř stává tím, čím je Pražský hrad – hybridem mezi veřejným prostorem a architekturou,“ říká Bjarke Ingels, zakladatel studia Bjarke Ingels Group.

V exkluzivním rozhovoru pro podcast Crunch s Čestmírem Strakatým, který si můžete pustit v přehrávači níže, Bjarke Ingels vysvětluje, proč je pro něj Vltavská filharmonie životním projektem, přestože má za sebou oceňovaná díla po celém světě. „Letos mi bude padesát a filharmonii jsem měl na ‚bucket listu’. Víte, nejslavnější dánská stavba stojí na druhém konci světa – opera v Sydney od Jørna Utzona. Říkal jsem si: Jen jednou za život udělat něco jako operu v Sydney, pak bych mohl umřít šťastný,“ říká architekt, jehož stavby sbírají četná ocenění po celém světě.

„Podrobná architektonická studie je pro nás zásadním mezníkem. Na jejím základě se totiž budou moci rozběhnout samotné projekční práce a získávání všech potřebných povolení nezbytných pro to, aby se mohlo v roce 2027 začít se samotnou stavbou, která bude špičkovou ukázkou světové architektury a novou ikonou Prahy,“ uvádí vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.

Světově oslavovaný ateliér BIG, který má za sebou prestižní projekty od New Yorku po Šanghaj, nyní také zveřejnil k projektu nové vizualizace, které ho ukazují z ještě většího detailu. Jsou na nich vidět jednotlivé sály, pobočka knihovny, která tu má vzniknout, nebo již zmiňované bistro. Na vše se bude moci veřejnost podívat až do 18. února na výstavě v pražském Centru architektury a městského plánování. Kromě vizualizací tu bude k vidění také video s pohledem ze střechy budovy nebo projekt ve 3D realitě.

Brzy padesátiletý dánský architekt, který za celým návrhem spolu se svými kolegy ze studia BIG stojí, vysvětluje, že součástí projektu jsou do velké míry přírodní materiály, jež mají hned několik účelů. „Hlavní hala bude celá obložená dřevem. Když se podíváte na staré koncertní sály, tak mnohé z nich mají tak krásný zvuk, protože veškerá výzdoba je z dřevořezby. Rozptyluje zvuk a pomáhá tvořit ostrý akustický obraz,“ říká Bjarke Ingels.

Druhá největší hala pro komorní hudbu zase bude zdobená českým kamenem, čímž chtějí autoři odkázat na cestu Vltavy z hor – a také název budovy a slavnou českou symfonickou báseň. „Ale namísto toho, abychom ho rozřezali na tenké plátky, hledáme způsob, jak ho rozbít v surovém stavu, jako se to dělá v lomu. Textura surového broušeného kamene dotvoří tento rozptyl zvuku, takže se v jistém smyslu snažíme pomocí přírodních prvků dosáhnout toho, čeho obvykle dosahujeme pomocí historických ornamentů,“ doplňuje uznávaný architekt.