O víkendu Prahu okouzlil Comic-Con. Fantastická akce skvěle pobavila 22 tisíc fanoušků sci-fi a fantasy, ale představila i budoucnost bydlení, života a především dopravy v Praze. Bude jako v postapokalyptickém a benzinem nasáklém Mad Maxovi, nebo připomene zelenkavou idylu jako z Hobita od J. R. R. Tolkiena? To na své přednášce ukázal Zdeněk Hřib, náměstek primátora pro dopravu.

Loni celou akci odstartoval v obleku marvelovského Iron Mana. I v předchozích ročnících ji slavnostně (a fanouškovsky) otevíral. Tentokrát na sebe Zdeněk Hřib na Comic-Conu vzal zdánlivě civilnější úbor než mechanické robobrnění, avšak znalcům význam županu a ručníku přes rameno neunikl. Jsou to poznávací znamení z vtipného sci-fi románu Stopařův průvodce po galaxii. V nich už Hřib neotevíral brány O2 universa, ale uváděl přednášku nazvanou Hřibovize o dopravě a městech budoucnosti.

Oproti minulým Comic-Conům se totiž pražský politik představil v jiné roli. Už několik měsíců není primátorem, když ho vystřídal multifunkční Bohuslav Svoboda, ale je jeho prvním náměstkem. Klíčové téma lokální politiky však řeší stále, v gesci má dopravu. Hlavně o té na svátku všech milovníků nejen vědeckofantastických děl hovořil. Vyřešit neutěšenou dopravní situaci v hlavním městě se totiž zdá trochu jako sci-fi. A právě slavnými žánrovými počiny si ve své přednášce pomáhal.

„V pražské dopravě je důležité nepropadat panice,“ prohlásil v úvodu svého vystoupení Hřib. I tato hláška byla narážkou na Stopařova průvodce. A vedle něj došlo i na přirovnání ke Star Wars, Šílenému Maxovi, Batmanovi, Pátému elementu, Hvězdné bráně, Futuramě, Duně… Prostě ke všem filmům, seriálům nebo knihám, jejichž příznivci se i na vážnější přednášku do jednoho z větších sálů O2 universa naskládali v hojném počtu.

Všichni přitom dali povídání o budoucnosti Prahy přednost před ve stejném čase probíhajícím vystoupením Iana McDiarmida. Alias císaře Palpatina ze Star Wars. Anebo dalším stovkám lákadel Comic-Conu. Mohli jste si zahrát nejnovější videohry. Vyzkoušet hity deskoherní. Nechat si podepsat slavné herce (třeba Richarda D. Andersona z MacGyvera a Hvězdné brány). Zajít na přednášku nejen o Star Treku. Nebo sledovat cosplay soutěže o nejpovedenější kostým.

Kdo ale zvolil Hřibovizi, dozvěděl se o mnohem konkrétnější budoucnosti než o té z fiktivních děl. Před poodhalením plánů pro další roky a dekády však nejdřív Zdeněk Hřib zamířil do minulosti. „Město nemůže fungovat jako silniční infrastruktura mezi zájmovými body,“ prohlásil, když ho v promítané prezentaci doprovázel záběr ze snímku Metropolis. Futuristická vize filmu z roku 1927 městský prostor vyobrazovala jako nacpaný mrakodrapy a obrovskými autostrádami, kde pro člověka snad ani není místo.

Autocentrické by podle Hřiba hlavní město nemělo být. „Každá nová silnice si totiž auto najde,“ glosoval. „Čím víc silnic postavíte, tím víc aut budete mít. Navíc jsou taková řešení lidem velice nevstřícná,“ doplnil v okamžiku, kdy se na plátně Metropolis vyměnilo za fotografii skutečné gigantické mimoúrovňové křižovatky v Texasu. Až tak extrémní situace Praha neřeší, vše ale sloužilo jako úvod k problému magistrály.

Tu se městské vedení dlouhodobě snaží humanizovat. Jednou z prvních realizací těchto plánů bude proměna prostoru před hlavním nádražím, kde se kromě podzemní odbavovací haly zkrášlí i Vrchlického sady alias nechvalně proslulý „Sherwood“. Jako sci-fi pak paradoxně vypadal ještě jeden pohled do minulosti. Fotografie z roku 1935, která ukazovala stejný prostor. Žádných sto tisíc aut, co dnes kolem hlavního nádraží denně projede, ale klidné prostranství s chodci a tramvajemi. I s těmi se mimochodem v nových plánech počítá.

K tématu magistrály zaznělo i občas zmiňované řešení v podobě jejího zahloubení, to však podle bývalého primátora není realistické. Navíc lokality, kde se komunikace noří pod povrch, podle Hřiba bývají nepřívětivé a nevzhledné. Bez potíží ale není ani příbuzné a realističtější téma podzemního parkování, které je často skloňované v debatách o problému s parkovacími místy – ať už kvůli jejich nedostatku, nebo kvůli přehnanému množství aut stojících v pražských ulicích.

„Trendem proto je, aby i nadzemní parkování mělo tržní cenu. Parkování na povrchu je dnes víceméně zadarmo nebo levné,“ srovnával Hřib parkovací situaci nad a pod zemí. „Auta na povrchu přitom zabírají hodně místa. Průměrné auto dvanáct metrů čtverečních. Což je věc, kterou bychom mohli využít na něco jiného, třeba na stromy,“ dodal. Problém podle Hřiba zhoršují normy vytvořené už v 70. letech minulého století. Ty hovoří o nutnosti jednoho a půl parkovacího místa na byt.

„Gustáv Husák dodnes masivně formuje prostor a urbanismus v českých městech,“ okomentoval s trochu hořkým úsměvem pirátský politik. „To, jak dnes bydlíme, je z velké části architektura pro auta. Protože pod novým domem je nutné mít parkování. A v nadsázce řečeno až podle něj se pak nad tím staví dům,“ popsal Hřib. Mimochodem, věděli jste, že podobné normy platí i pro parkování u diskoték? Dvanáct a půl auta na sto metrů čtverečních. I proto dnes prý probíhají debaty, zda tyto normy nezrušit a nenechat parkování čistě na developerech.

Ani létající vozy (jako v Pátém elementu s Brucem Willisem) ještě zdaleka nejsou řešením. Co tedy je budoucnost? „Růst provozu aut ve městech bude muset mít nějaké limity. Pravděpodobně se blížíme tomu, že doprava v centru bude muset být zklidněna,“ řekl Hřib. Na významu tak má nabývat městská hromadná doprava, kterou v Praze v příštích letech čekají velké změny, respektive přírůstky.

„Bez hromadné dopravy se ve městech nelze obejít,“ prohlásil Hřib spolu se zmínkou o nedávném druhém místě, které pražské „emhádéčko“ získalo ve světovém průzkumu. Lepší dopravu než Praha má podle dojmů uživatelů jen Berlín. „Jednadevadesát procent spojů jezdí na čas,“ připomněl Hřib.

V hlavním městě se tak hloubí nová trasa metra D, kde budou jezdit vozy bez řidiče. Autonomní provoz se rozšíří i na linku C. Ve hře je i takzvaná linka S, tedy zapojení příměstské vlakové dopravy, které by současně uvolnilo klíčová nádraží pro vysokorychlostní vlaky. Náměstek primátora zmínil i takzvanou intermodální dopravu, už nyní je spuštěná betaverze Lítačky, která kromě busů, tramvají a metra hledá i další dopravní prostředky, například sdílená auta.

Podobnou tematiku na Comic-Conu ale nerozebíral jen Hřib. Na akci měl svůj stánek i přímo pražský dopravní podnik, mohli jste si vyzkoušet simulátor tramvaje anebo s ní rovnou projet hvězdnou bránou. Případně se prostřednictvím virtuální reality podívat na vizi Prahy budoucnosti na stánku FutureCity ve spolupráci magistrátu a městských firem. Ten kromě představy pro roky následující připomněl též obrovské množství chytrých technologií a dat, které už teď město ke svému provozu využívá. Dokonce za ně získalo datového Oscara.

Pokrok a technologie nicméně podle Hřiba nejsou samospásné. „Vezměte si třeba film Blade Runner. Technologicky je na výši, ale není to svět příjemný pro lidi, nevede to k tomu, aby město bylo přístupnější, aby si lidé byli blíž,“ připomněl známé dílo antiutopického kyberpunku. „Nebo Gotham City z Batmana. To má velkolepou architekturu, mrakodrapy, přitom je tam vysoká kriminalita, lidé jsou tlačeni do vedlejších uliček, člověk se skoro bojí vyjít ven,“ odlehčil téma dalším popkulturním odkazem.

Jaké dílo fantastiky by tedy mohlo být pro Prahu vzorem? „Neříkám, že bychom z Prahy měli udělat Hobitín jako od J. R. R. Tolkiena. Ale když se na něj podíváte, je to příjemné prostředí. Komunita tam funguje, lidé se potkávají, dělají oslavy, je tam bezpečno a útulno, jsou tam dobré sousedské vztahy,“ hlásil Hřib se záběrem s Bilbem Pytlíkem z filmové adaptace slavné knihy za zády.

„Ale zeleň není všechno. Proto bychom měli mířit mezi Roklinku a Naboo,“ rozesmál celý sál narážkou na taktéž tolkienovské sídlo elfů, kde se snoubí příroda s řemeslnou nádherou, a planetu ze Star Wars, která je technologicky na výši, ale ne za cenu vše zastiňujících mrakodrapů nebo vytlačení občanů do vedlejších uliček jako v Batmanově Gothamu.

„To znamená velkorysé prostory vhodné pro pěší. Vodní prvky a zahrady. Architektonicky vkusné stavby s úctou k tradicím. Nějak takhle bychom tu Prahu do budoucna chtěli rozvíjet,“ přidal vážněji. První krůčky začínají být v hlavním městě vidět, moderní proměna čeká místa jako Florenc, jež se má stát příjemným místem k bydlení, rekonstrukce se dočká dosud podobně ne úplně přívětivé Smíchovské nádraží.

„Jen ti gungani by tady nemuseli být,“ potěšil už opět s úsměvem Hřib mnohé příznivce Star Wars. Odkazoval totiž na gunganskou postavu Jar Jara Binkse právě z planety Naboo, jehož otravně ztřeštěné komediální výstupy jsou pro spoustu fanoušků světelných mečů a hvězdného válčení trnem v oku. A tak trochu ke gunganům pak v závěru při dotazech z publika Hřib přirovnal památkáře.

Připomněl třeba jejich rozhodnutí, kvůli kterému prý musely být mříže některých kanálů v Praze osazeny v původním, podélném směru s vozovkou. A ne s otvory kolmo, aby po nich mohli snáze jezdit cyklisté. „Anebo když jsme na Mariánském náměstí chtěli mít o dva stromy víc, řekli ne. Nebylo by prý vidět na historické fasády,“ zmínil. „Celá řada věcí, které bychom v Praze rádi udělali třeba v rámci cykloinfrastruktury nebo budování města pro lidi, naráží na památkáře. Hlavně v historickém centru, které máme obrovské,“ uzavřel Hřib.

Na jeho přednášku si mimochodem našel cestu i stranický kolega a šéf Pirátů Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj. Prý náhodou, čemuž bylo snadné uvěřit vzhledem k přineseným deskovým hrám, které nejspíš pořídil v protějším sále. Kromě lehce nevážně prezentovaného vážného tématu byl totiž Comic-Con především akcí pro fanoušky hravé zábavy a popkultury.

Hned naproti místnosti s Hřibovizí byla zmiňovaná velikánská deskoherna. O patro níž si zájemci mohli vyzkoušet figurkové válečné hry alias wargaming. Jinde zase videohry na všech platformách. Porůznu po prostorách O2 universa prezentovali svou práci komiksoví umělci i cosplayeři, kteří podle herních či filmových vzorů tvoří obleky známých postav.

Návštěvnost čtvrtého ročníku Comic-Conu dosáhla na téměř dvacet dva tisíc nadšenců. O fantastických místech (a městech) toho většina z nich sama ví hodně, ale představené či připomenuté projekty ukázaly, že pro obyvatele příjemnější město není nutně koncept z říše sci-fi. A že to zároveň nemusí být technologii a pokrok odmítající Hobitín.