Před pěti lety se akcie americké firmy Luminar Technologies obchodovaly na burze za více než 500 dolarů, její hodnota se počítala v miliardách a její zakladatel Austin Russell byl zmiňován magazínem Forbes (který pak chtěl i koupit) jako jeden z nejnadějnějších mladých podnikatelů. A dnes? Společnost je v bankrotu, akcie stojí pár centů, Russell přišel o svou stamilionovou vilu a bojuje o to, aby alespoň část svého kdysi ambiciózního impéria zachránil. Příběh podniku, který chtěl revolucionizovat auta pomocí tzv. lidarů, je i symbolem toho, jak rychle se nadšení investorů může změnit v jedno velké zklamání.

Lidar funguje na principu laserového paprsku, který měří vzdálenost od okolních objektů podle toho, za jak dlouho se světlo vrátí zpět po odrazu. Vytvářejí tak detailní trojrozměrnou mapu okolí v reálném čase. Jenže dnes už AI modely trénované na datech z kamer dokážou podobně přesné odhady vzdáleností a překážek i bez drahého hardwaru. A protože trénování umělé inteligence se stalo výrazně levnějším a rychlejším, automobilky radši investují do softwarových řešení než do lidarů za tisíce dolarů. Pro Luminar a celý sektor to znamená konec zlaté éry.

Důležitým momentem pádu Luminaru byla ztráta jeho největšího zákazníka – automobilky Volvo. Ta si v roce 2020 objednala 39 tisíc lidarových senzorů od Luminaru a postupně zvyšovala zakázku až na 1,1 milionu kusů. Jenže jakmile začal švédský výrobce snižovat své ambice ohledně elektrifikace vozového parku, začal také šetřit. A jednou z prvních obětí byla právě drahá technologie lidarů. V září letošního roku pak Volvo definitivně oznámilo, že lidary budou i v jeho luxusním elektromobilu EX90 jen volitelnou, nikoli standardní výbavou. A to pro Luminar znamenalo katastrofu. Jeho snový kontrakt se rázem zmenšil o 90 procent.

Pro firmu to bylo existenční ohrožení, takže na sebe v prosinci vyhlásila ochranu před věřiteli. Problémy se s ní však vlekly už minimálně od začátku roku, kdy začala ve velkém propouštět zaměstnance. Celkem jich letos škrtla čtvrtinu, nedařilo se jí dostávat závazkům na půjčkách a musela také opustit kanceláře kvůli neschopnosti platit nájem. Americká komise pro cenné papíry SEC navíc zahájila vyšetřování interních firemních praktik a řeší se, zda nebudou její akcie stažené z burzy.

Austin Russell, který firmu založil v roce 2012 jako teenager, už u smutného finále nebyl, protože na jaře ho správní rada vyhodila z postu CEO a skončil i v jejím představenstvu. Nikdy však nevyšlo najevo, čeho se měl dopustit a jeho odchod je tak dodnes zahalený jistým tajemstvím. Pro Russella byl obecně první letošní půlrok hodně složitý – jednak přišel o firmu, kterou budoval, jednak mu v lednu podle deníku New York Post shořela i jeho hacienda v Los Angeles, kterou koupil za více než 80 milionů dolarů a do které hledal nájemníka.

Vizualizace: Volco Cars

Russell se však nezalekl a naopak zaútočil. V říjnu založil novou společnost Russell AI Labs a podal nabídku na odkup Luminaru. Spolu s bývalým technologickým ředitelem Mercedesu Markusem Schäferem a ex-manažerem fondu SoftBank Murtazou Ahmedem plánuje část Luminaru zachránit. V jejich vizi má vzniknout „Luminar 2.0“, platforma kombinující senzory a software. Jenže otázka zní, zda bude mít Russell na tuhle záchrannou akci dostatek peněz a času.

Tady totiž vstupuje na scénu další kapitola Russellovy podnikatelské historie. Na jaře 2023 totiž s velkou pompou oznámil, že koupí magazín Forbes za 800 milionů dolarů. Chtěl se zařadit po bok technologických magnátů jako Jeff Bezos nebo Marc Benioff, kteří si pořídili vlastní média. Ale když v listopadu téhož roku přišel deadline na uzavření dealu, Russell peníze prostě neměl. Investoři, včetně indické firmy Sun Group, mu nic neposlali.

Celý dramatický příběh Russella a Luminaru ale souvisí s mnohem větším trendem – s tím, že automobilky od lidarů hromadně ustupují. Technologie, která měla být páteří autonomních vozů, se ukázala být příliš drahá a v mnoha případech zbytečná. Tradiční výrobci aut zjistili, že pokročilé asistenty řidiče dokážou vytvořit i s levnějšími kamerami a radary.

Nejznámějším případem je Tesla, která nikdy nechtěla lidary používat a prosazuje vizi postavenou čistě na kamerách a umělé inteligenci. Elon Musk opakovaně prohlásil, že lidary jsou „berle“ a že správný přístup spočívá v optických senzorech, což se nejvíc podobá lidskému vidění. Třeba podle toho, jak cybertruck zvládá jízdy Prahou, se ukazuje, že měl pravdu. A i Volvo nakonec přiznalo, že lidar sice zlepšuje bezpečnostní systémy, ale není nezbytný.